15. Červenec 2024
Tomáš je jednou z nejmladších posil obchodního oddělení v Imperu. Jeho specializací je prodej DDS řešení start-upům a menším podnikatelům. Již během studií si „přičichl“ k práci obchodník – nejprve v Expandu, kde si vyzkoušel práci s nástrojem Merk, a poté přešel do Imperu. Jaká byla jeho cesta k obchodu, proč si myslí, že sales a thai box mají hodně společného, a jak mu jeho životní koníček pomáhá udržet si disciplínu a motivaci?
Tomáši, jaký je tvůj background a jak ses dostal k salesu?
Když to vezmu od začátku, můj táta má velkou strojírenskou firmu a já jsem u něj od svých 12 let brigádničil. Prošel jsem tam všemi možnými pracovními pozicemi. K salesu jsem se dostal náhodou. Během studií na VŠE jsem pracoval na obchodnické pozici v Expandu. I do Imperu jsem se hlásil ještě jako student. Tahle práce je pro mě vlastně první full-time job bez studentského života.
Co bylo motivací jít právě do Imperu?
V Expandu jsem pracoval s nástrojem Merk, takže jsem Imper znal. Když jsem se poohlížel po nové práci, tak jsem zjistil, že je na jednom portálu vypsané volné místo pro obchodníka. Hned jsem poslal svoje CV. Následně proběhl pohovor s obchodním ředitelem (Ondřejem Synkem) a COO (Milošem Myšičkou) a byl jsem přijat.
Jak jsi zapadl, a co na práci v Imperu nejvíce oceňuješ?
Jsem samorost, takže chvíli trvalo, než si na mě lidé zvykli (směje se). Oceňuji především, že mám volnost v tom, jak si organizuju práci, kolik pošlu follow-upů, jak si nastavím procesy… Zkrátka tak, abych fungoval co nejlépe. Díky tomu se mohu věnovat trénování a pracovat na svém seberozvoji. Co mi Ondřej řekl na pohovoru, to platí.
I když jsme v obchodním týmu silné individuality a do jisté míry si konkurujeme, cením si toho, že se podporujeme a táhneme za jeden provaz. Také se snažím využít potenciál – učit se od těch nejlepších, jako je Martin Hošek nebo Martin Skalický.
S některými kolegy děláme společné „call party“, kdy oslovujeme klienty, posloucháme argumenty a učíme se od sebe navzájem. Práce v salesu mi také dává možnost neustále se zlepšovat a učit.
Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?
Vstávám kolem osmé a snažím se být v kanceláři v devět. Hodně jsem si zvykl na naše CRM Pipedrive, které používám jako to-do list. Mám tam aktivity, co chci ten den dělat – schůzky, naplánované cally, věci pro klienty. Meetingy se snažím plánovat od deseti hodin. Do té doby volám, abych se rozmluvil. Nesnídám, protože když mám hlad, jsem více při smyslech – stay hungry. Snažím se i málo večeřet – je to lepší pro můj mozek. Někdy pracuji celý den, někdy jdu dříve, abych zvládl trénink, a pokračuji v práci večer.
Tvou specializací jsou podnikatelé a start-upy. Jak vypadá tvůj klasický klient a co spolu řešíte?
Nejčastěji se bavím přímo s majiteli firem, kteří většinou sedí na několika židlích najednou. Obchod, tedy to co jim generuje zisk, mají na posledním místě, protože stále ladí produkt, firemní procesy a mají nedostatek lidí. Řešíme společně celkové nastartování obchodu ve firmě jako takové. Snažím se jim tedy usnadnit a zefektivnit obchodní cestu, která přinese kýžené ovoce.
Máš celkem specifický koníček – thajský box. Jak ses k němu dostal a co ti to přineslo do života?
Thajskému boxu se věnuji od 13 let. Jsou dvě cesty, jak se k tomu dá dostat, buď je to popkultura – miluješ akční filmy, chceš se vyblbnout, zasportovat si, nebo tě ve škole šikanují a ty se potřebuješ bránit. No a já byl ten druhý případ. Trénuji každý den, přizpůsobil jsem tomu celý svůj život včetně práce. Přestal jsem chodit na párty, začal jsem závodit. Můj trénink se od profíka neliší, jen mě to neživí – za celou kariéru jsem si vydělal asi 3 tisíce. Moje aktuální bilance je 13 výher ze 16 zápasů, což není úplně špatné (směje se).
Takže ti sport pomáhá udržet si zdravou motivaci a zvládat neúspěchy?
Trénink obecně mi hodně pomáhá v obchodnickém řemesle, protože mě naučil disciplíně a odhodlání. Díky boxu se v práci nebojím neúspěchu a přistupuji k obchodním schůzkám stejně jako k zápasům – maximálně připravený a sebevědomý.
Můžeš to rozvést a být konkrétnější?
V obchodu je klíčová disciplína a to, že se na to nevykašleš. I když se ti už nechce volat nebo jít na meeting, „kousneš to”, protože víš, že to přinese ovoce.
Thaibox mě taky naučil se z ničeho nepo…(směje se). V zápase zažiješ strach o život, a proaktivně se tomuhle strachu vystavuješ. Nedílnou součástí zápasu je strach. Jdeš do něj vyděšený a sebevědomý. Uvědomíš si, že si nohama na zemi, že dýcháš a žiješ. V obchodě pak působíš přirozeně, nebojíš se, že ti řeknou NE. Bereš to tak, jak to přijde, nehroutíš se z toho. Nejde to samozřejmě vždy, třeba když neplníš plán (směje se). Ale máš čistou hlavu a nesložíš se z neúspěchu. Nejdeš do dealu s tím, že to neumíš (nemáš poraženeckou náladu). Prostě trénuješ dál – na další zápas. Připravuješ se na každou schůzku jako na zápas, ta příprava by neměla být ovlivněna tím, zda jsi vyhrál, či prohrál. Nepovedla se ti schůzka? Nevadí – můžeš se připravit na další, podáš nejlepší výkon. Každý neúspěch je jen krok k dalšímu vítězství.
Jaké máš silné, a naopak slabé stránky?
Jsem velmi komunikativní a dokážu se naladit na lidi. Na nic si nehraju. Myslím si také, že umím dobře naslouchat. Pokud nenasloucháš, tak deal nezískáš. Na druhou stranu, nejsem příliš pečlivý a občas mi dělá problém sledovat všechny follow-upy. Trénování mi při práci pomáhá kompenzovat moji vrozenou lenost, ale i tak je to občas velká výzva.
Jak relaxuješ a nabíráš energii?
Miluju hudbu – hraju na saxofon a bicí. Kromě toho jsem ornitolog amatér (směje se). Svůj volný čas nejraději trávím v přírodě – v lese, kde rád přespávám. Takže v tomhle pořadí: thajský box, hudba a les.
Co tvoje plány do budoucna?
Obchodničina je skvělé řemeslo a mám ji rád, ale beru ji jako cestu. Nemyslím si, že to je na celý život. Je to výborná průprava pro jakoukoliv budoucí práci. Koukáš skrze celou firmu, řekne ti to hodně o práci ostatních. Komunikuješ na denní bázi s IT, marketingem, retencemi, a díky tomu dostaneš komplexní pohled. Jako obchodník musíš znát perfektně celou firmu od zdola nahoru. Obchod je o přípravě a umění se ptát. Ptáš se zákazníka, nebo naopak zjišťuješ informace zevnitř své firmy. Musíš být připraven na různé otázky, a tím že se na ně ptáš opakovaně, pak už jen piluješ odpovědi.
Domnívám se, že managera nemůžeš dělat bez reálné zkušenosti z práce, kterou bys měl managovat. Pokud míříš výš, je potřeba si to zkusit a projít si základy. Do budoucna mám ambice stát se manažerem, ustoupit z operativy do pozadí a využít své zkušenosti a znalosti k vedení týmu, rozvoji ostatních lidí a řešení problémů na vyšší úrovni.
