Motivace vstát, pracovat a vydělávat

Motivace

14. Květen 2021

Slyšeli jste někdy o pracovní či výkonové motivaci? Mohou organizaci pomoci k dosažení velkých úspěchů? V dnešním článku vám chceme představit teorii vnitřní a vnější motivace a slavné osobnosti, které věděli, že jim motivace a výstup z komfortní zóny pomůže k získání slávy a úspěchu.

Motivace jako hybná síla

Pravděpodobně jste se již setkali s někým, kdo ztratil veškerou energii a motivaci k učení či práci. Možná jste to byli dokonce vy sami. V dnešním světě, kde jsou na nás kladeny vysoké nároky, to snad ani nelze nikomu zazlívat. Čím dál častěji se můžeme dočíst o syndromu vyhoření a ztrátě pracovní motivace. Proč bychom nad tím neměli jen mávnout rukou?

Ona totiž ztráta pracovní motivace, která vyústí až k syndromu vyhoření, je zdraví nebezpečná. Důsledkem může být nespavost, únava, nechuť k jídlu a v nejhorším případě třeba i sebevražda. Syndrom vyhoření přitom není nic nového. Tzv. burnout popsal již v roce 1974 americký psychoanalytik H. J Freudenberger v odborném časopise Journal of Social Issues.

Abyste se něčemu podobnému vyhnuli, je dobré vědět o motivaci co nejvíce. A co víc! Silná pracovní a výkonová motivace může přispět k efektivnímu plnění úkolů a nebývalým pracovním úspěchům. Pojďme si tedy představit některé z teorií motivace.

Co nás pohání něco dělat

Motivaci můžeme popsat jako vnitřní pohnutku, která nás podněcuje k tomu něco dělat a pohání nás vpřed. Klasicky se rozlišují dva aktivátory neboli stimuly. Ty pocházejí z vnitřního (sebemotivace) a z vnějšího prostředí. Motivačních teorií existuje velké množství. Nejznámější jsou především:

Adamsova teorie spravedlnosti – zaměřuje se na samotný průběh motivačního procesu.

    • Zaměstnanec požaduje, aby s ním bylo zacházeno stejně v rámci jeho referenční skupiny (porovnává tedy svou práci a mzdu s prací a mzdou svých kolegů na srovnatelných pracovních pozicích). Pokud s ním není zacházeno stejně, považuje to za nespravedlnost a je demotivován, což se odráží na jeho produktivitě práce.

Alderferova teorie motivačních potřeb ERG – vysvětluje, co člověka motivuje k práci.

    • Modifikoval hierarchii potřeb Maslowa, viz. níže.

Herzbergova motivační teorie dvou faktorů – vysvětluje, co člověka motivuje k práci.

    • Závěrem jeho teorie je, že pracovní spokojenost je ovlivněná dvěma faktory. Prvním jsou hygienické (tzv. dissatisfaktory) faktory, jejichž nepřítomnost v pracovním prostředí nebo jejich nízká kvalita vede k nespokojenosti, zatímco jejich přítomnost nemá vliv na spokojenost. Druhým faktorem jsou motivátory (tzv. satisfaktory), jejichž existence a žádoucí kvalita vede k pracovní spokojenosti a motivovanosti.

Maslowova pyramida potřebvysvětluje, co člověka motivuje k práci.

    • Potřeby jsou seřazeny chronologicky od těch nejzákladnějších, až po potřeby nejvyšší formy v podobě seberealizace. Člověk se snaží o postupné uspokojování potřeb.

McClellandova teorie získaných potřeb – vysvětluje, co člověka motivuje k práci.

    • Rozlišil tři druhy potřeb. Potřebu výkonu (úspěchu), potřebu spojenectví a potřebu moci.

McGregorova teorie XY – zaměřuje se na samotný průběh motivačního procesu.

    • Rozlišuje dva typy pracovníků. Typ X nerad pracuje, k práci je potřeba ho podněcovat, jinak se jí vyhýbá. Musí být kontrolován a motivuje ho především odměna či trest. Pracovník typu Y se rád zapojuje, je tvořivý, nevadí mu odpovědnost. Motivuje ho volnost, odpovědnost, důvěra, kterou pociťuje od svých nadřízených.

Vroomova teorie očekávání – zaměřuje se na samotný průběh motivačního procesu.

    • Motivace je vztah tří proměnných. Valence (subjektivně vnímané hodnoty cíle), očekávání (subjektivní pravděpodobnosti dosažení cíle) a instrumentality (procesu vynaložené činnosti)

I přesto, že se motivační teorie méně či více liší, základ je stejný. Díky motivaci lze dosáhnout skvělých výsledků v osobním i pracovním životě.

Motivace v obchodu a moderním salesu

Umění motivovat by mělo být základní dovedností každého manažera. Snaha vytvořit u svých zaměstnanců motivaci pro požadované chování je něco, na čem by měl pracovat každý, kdo se pohybuje na řídících pozicích. V mnoha materiálech, zabývajících se motivací, je člověk označen jako osoba, které se z hlediska svých přirozených pohnutek nechce pracovat, jestliže k tomu není motivována.

Pro firmy je dokonce zásadní mít motivované jedince. Jedná se o klíčový faktor úspěchu, pokud manažer podněcuje u svých zaměstnanců zájem, ochotu a chuť se učit novým věcem a plně se angažovat dokonce i při plnění rutinních úkolů.  

Je třeba zdůraznit, že vnitřní hnací síly jedinců či celých týmů se liší. To, co motivuje skupinu zaměstnanců nebo jednotlivce v jedné společnosti, nemusí nutně hnát kupředu i jiné. Ti, kteří mají v organizaci na starost vedení lidí, by měli zvážit, zda používají správný motivační faktor.

Manažer, který ovládá umění motivace, může být odměněn nárůstem produktivity celého svého týmu. Motivací lze totiž zvýšit výkonnost pracovníků. Stačí pouze najít vhodný stimul, který požene zaměstnance vpřed a dokáže je přimět soustředit se na dosažení určitého cíle.

Jak docílit pracovní motivace

Nejen pracovní motivace lze docílit v zásadě dvěma přístupy: odměnou (pozitivní motivace) či strachem (negativní motivace). Negativní motivace nemusí být nutně špatným (i když je zpravidla nepříjemným) stimulem, neboť právě strach je původcem přirozené obrany a obecně evoluce. Negativní motivací může být existenční faktor či tzv. faktor strachu. Můžeme se strachovat o svůj život, o ztrátu zaměstnání či ztrátu partnera.

To, co nás žene kupředu v případě pozitivní motivace, je odměna. Odměnou může být finanční a jinak hmotná zainteresovanost, morální ocenění nebo “prostě jen” seberealizace.   

Zdroje motivace k práci ve firmě

Rozdělili jsme tedy motivaci na vnitřní (vnitřní dispozice, potřeby, zájmy a hodnoty) a na vnější (stimuly, vnější pobídky podněcující k pracovnímu jednání). Pracovníky v organizacích lze motivovat odměnou či sankcí. Jaké jsou nejčastější motivátory, které mohou mít vliv na výkonnost organizace?

  1. Peněžní odměna,
  2. pracovní hodnocení,
  3. pracovní podmínky,
  4. hodnocení skupinou,
  5. porovnání svého výkonu s druhými,
  6. sociální výhody.

Zdroje motivace mimo pracovní prostředí

Motivovat se jedinec nemusí pouze přímo v práci. Neméně důležitá je i motivace mimo pracovní prostředí. Takovou motivaci přináší zaměstnanci například seberozvojové knihy, odborné přednášky nebo motivační filmy. Každý si najde formu, která mu vyhovuje. Ať už zaměstnanec sleduje motivační firmy nebo raději čte, důležité je, aby ho vybraná forma vzdělávání bavila. To, co pro pracovníka představuje příjemně strávené odpoledne, může být pro firmu obrovským přínosem v podobě motivované pracovní síly. Motivační filmy a podobné zdroje se proto rozhodně nevyplatí podceňovat.

Chyba nemusí být na straně zaměstnavatele

Často nám chybí tzv. vnitřní činitelé, kteří pocházejí přímo od nás. Vnitřní motivace nutí jedince dělat činnosti a učit se novým věcem kvůli vlastnímu uspokojení, pro samotný zážitek. Ti, kteří jsou vnitřně motivovaní, se ochotněji a mnohem snáz učí. Motivace k učení pochází právě z vnitřní motivace, díky které učence proces těší a mají radost z výsledku. Jsou odměněni informacemi, které získají právě pro svou tvrdou práci a trpělivost. Už samotná smysluplná práce a podílení se na ní člověka motivuje.

Narozdíl od vnější motivace se jednotlivec učí z vlastního zájmu a proces učení má tak pro člověka vyšší hodnotu. Co mohou být vnitřní činitelé (introtivy) v případě vnitřní motivace? Co člověka pohání? Mohou to být vývojově nižší motivy, jako je hlad, žízeň či hladina hormonů. Na druhou stranu se může jednat i o vývojově vyšší, sociální, motivy, jako je například cíl (osobní či kariérní), plány, představy či tužby.

Jak získat zpět potřebnou motivaci

Se ztrátou motivace může bojovat kdokoliv. V první řadě je třeba posilovat určité chování. Pokud jste spokojeni s tím, co zaměstnanec udělal, pochvalte ho nebo ho odměňte něčím příjemným. To samé platí i pro nás samotné. Nebojme se odměnit za provedení jakéhokoliv úkolu a v budoucnu se tak naše motivace k vykonání daného úkolu zvýší. Zkuste být pozitivní a vyměnit stres, obavy a nejistotu za pozitivní emoce. Nastartujete tím v sobě procesy, které vás poženou vzhůru.

Ve firmě i v osobním životě je dobré stanovit cíle a kroky, kterými lze dosáhnout úspěchu. Každý učiněný krok nás posune po cestě ke konečnému cíli blíž. Motivuje nás tak nejen cíl, ale i samotná cesta, po které se vydáváme.

Vnější motivace k učení

Problémem současného systému školství je používání vnější motivace v podobě testů a techniky cukru a biče (dobrých a špatných známek). V některých případech by se školy měly odvrátit od známkování papírových testů a raději zkusit žáky motivovat vnitřně. Radost z učení by vytvořila z cílů učení výzvy. Studenti by byli více zvídaví a spolupracující, ale také více kreativní.

To stejné platí pro pracovní a výkonovou motivaci. Zaměstnanci by v první řadě měli mít svobodu vybrat si, čemu se chtějí věnovat a jak chtějí svou práci zpracovat. Rozhodně by zaměstnanec neměl být pasivní a podřizovat se bez zájmu o svůj osobní a kariérní růst. Vnitřní motivaci je třeba posilovat.

Proč záleží na pracovní motivaci

Na pracovní (ale i jakékoliv další) motivaci by mělo záležet především proto, že je základem k úspěchu. Bez motivace, pohánějící nás k činu, nemáme kam směřovat. Co nás může v pracovním prostředí motivovat? Může to být potřeba činnosti vůbec, ale také potřeba být v kontaktu s jinými lidmi. Můžeme toužit pomoci, nebo najít smysl života a seberealizovat se. Za motivátor lze označit také peníze, motiv jistoty či sociálních kontaktů.

Ať už je motivem cokoliv, díky motivaci v pracovní činnosti lze dosáhnout vyšší produktivity, kariérních úspěchů a uspokojení vlastních potřeb.

Vnitřní a vnější motivace v organizaci

I pracovní motivaci rozdělujeme na vnější a vnitřní. Vnější bývají zpravidla odměny a tresty. Odměnou může být zvýšení platu nebo také povýšení. Trestem je naopak disciplinární řízení, kritika ze strany zaměstnavatele nebo srážka mzdy. Vnitřní motivací je například odpovědnost za svou práci či pracovní kolektiv, určitá autonomie při plnění pracovních úkolů nebo také podnětná práce, která zaměstnance naplňuje sama o sobě.

Manažeři by se tedy měli soustředit na strategii řízení odměňování, na řízení pracovního výkonu, vytváření samotných pracovních výkonů vhodných pro konkrétní zaměstnance a vytváření atmosféry v místě výkonu práce, které posiluje motivaci. Vše by následně měli měřit za účelem dosažení ještě lepších výsledků.

Motivace a peníze

Mnoho psychologů se zabývalo účinností peněz jako nejobvyklejší vnější odměny. Nelze zpochybnit, že představují mohutnou sílu. Je tomu tak z důvodu, že pomocí mzdy lze přímo či nepřímo uspokojovat mnohé potřeby, včetně základních potřeb přežití a bezpečí. Penězi si lze zajistit určitou prestiž a postavení ve společnosti. Není divu, že se vedle pracovní náplně, kariérního růstu a odpovědnosti řadí do první linie motivace zaměstnanců.

Psychologové se nemohou shodnout na tom, zda je účinnost peněz přeceňovaná či nikoliv. Samotná mzda nemá pro zaměstnance význam, ten je symbolizován v hmotných a nehmotných cílech, které si za peníze mohou obstarat. Problém je, že tato vnější odměna může člověka donutit setrvat v zaměstnání po dlouhou dobu, nemusí ale považovat své úkoly za příjemné a plnit je nejlépe, jak dovede. Často je tak mzda nejdůležitějším faktorem při výběru zaměstnavatele a pojí se v mnohých případech se změnou zaměstnání.

Jak se motivovat podle slavných

Otázkou, jak se motivovat, se zaobírá každý člověk na světě, včetně těch, do kterých byste to na první pohled neřekli. I nejúspěšnějším lidem se stane, že nemají do ničeho chuť a ztrácí motivaci. Znají však ověřené triky, jak se motivovat rychle a efektivně, aby nezahodili svůj čas. Zde je několik věcí, které vám pomohou proměnit i ten nejlínější den v produktivní.

  • Sepište si seznam silných stránek a připomeňte si je, až se budete cítit bez energie a motivace.
  • Vybavte si pocit, který se dostavuje potom, co zvládnete těžký úkol, dostane se vám uznání nebo povýšíte ve své kariéře. Prožijte ho znovu!
  • Připomeňte si, co všechno už jste dokázali a buďte za to vděční.
  • Obklopte se úspěšnými, pozitivními a motivujícími lidmi, kteří vás dokážou zvednout ze židle.
  • Sepisujte si seznamy cílů a úkolů. Některým lidem odškrtávání hotové práce navozuje přímo euforické pocity.
  • Určete si odměnu, kterou si dopřejete potom, co zvládnete stanovené úkoly.
  • V neposlední řadě nezapomínejte na důležitost odpočinku. Každý den zkrátka není posvícení a někdy je lepší si udělat volno a nabrat nové síly.

Motivační citáty slavných

Mnoho slavných osob dosáhlo naplnění svých cílů jen z toho důvodu, že byli nadstandardně motivovaní. Nezáleží přitom, zda se jednalo o herce, politika, zpěvačku či zpěváka. Skvělou cestou, jak se motivovat, jsou i citáty těchto osobností.

Například Eleanor Roosevelt, manželka Franklina Delano Roosevelta a první dáma Spojených států, řekla: „Každý den udělejte jednu věc, která vás děsí.“ A nelze pochybovat o tom, že právě i díky motivaci k tomuto jednání se zapsala do dějin historie.

Rakouský herec, kulturista a sportovec Arnold Schwarzenegger věděl velmi dobře o čem mluvil, když řekl: „Můžete mít buď výmluvy nebo výsledky. Nikdy ne obojí.

A že motivace spočívá i v dělání věcí, ze kterých máme strach, popsal nejlépe Mahátma Gándhí, indický politik: „Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.“

Až příště ztratíte motivaci v životě či k práci, přečtěte si tyto citáty, pracujte na vnitřní motivaci a přibližte se o krůček blíž k úspěchu. Můžete zkusit také přednášky známých českých mentorů a motivátorů jako je Ivo Toman a další.

© 2021 Business Animals s.r.o.