Maslowova pyramida potřeb a pracovní výkon

Slyšeli jste někdy o Maslowově pyramidě lidských potřeb? A jestliže ano, věděli jste, že se používá mimo jiné i jako nástroj při motivaci lidí v organizaci? Pokud je alespoň jednou odpovědí na naše dvě otázky „ne“, nezoufejte. My z Business Animals jsme tu dnes proto, abychom vám Maslowovu pyramidu potřeb představili.

Teorie Maslowovy pyramidy lidských potřeb oslavila již 75 let

Maslowova hierarchie potřeb byla definována americkým psychologem a mentorem Abrahamem H. Maslowem v roce 1943. Ve 20. století si 10. nejcitovanější psycholog nasadil vysokou laťku. Rozhodl se seznámit svět se svou teorií pěti základních lidských potřeb. Hierarchii zobrazil pomocí jehlanovité stavby, pyramidy.

Proč si vybral pro zobrazení teorie zrovna pyramidu? Je totiž důležité vybudovat solidní základy. Všechno ostatní se odvíjí od nich. I v Maslowově hierarchii potřeb nelze uspokojit další potřeby, pokud nedosáhneme saturace u těch předchozích. Pojďme si je nejdříve představit, abychom pochopili souvislosti mezi pyramidou lidských potřeba a motivací lidí v jakékoliv organizaci.

Co pyramidu lidských potřeb tvoří

Maslowova pyramida je tvořena pomyslnými pěti patry. První čtyři kategorie jsou označovány jako tzv. nedostatkové potřeby, poslední kategorie je tzv. potřebou existence nazývaná také růstovou potřebou:

• fyziologické potřeby (nejzákladnější a nejnižší základní potřeba)
• potřeba bezpečí, jistoty
• potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti
• potřeba uznání, úcty
• potřeba seberealizace (nejvyšší stupeň spojen s osobním růstem)

Kromě extrémních případů (např. v prostředí koncentračních táborů) platí, že aby člověk mohl dosáhnout dalšího „stupínku“, musí být předchozí kategorie v jeho životě naplněna. První dvě potřeby (fyziologické, bezpečí a jistoty) se snaží naplnit veškeré živé bytosti, poslední tři jsou specifické pro lidský druh.

Spánek je základní lidská potřeba

První ze skupiny tzv. nedostatkových potřeb jsou v Maslowově pyramidě  fyziologické potřeby. Tyto základní potřeby lidského organismu hrají klíčovou roli a mají pro člověka nejvyšší prioritu. Bez naplnění těchto nejnaléhavějších potřeb bychom jako lidský druh nemohli přežít. Patří sem potřeba vody, spánku, přijímání potravy, dýchání, regulace tělesné teploty, tělesné integrity, vylučování a vyměšování, fyzické aktivity a v neposlední řadě také rozmnožování.

Výše jmenované základní životní potřeby jsou nepopiratelně nepostradatelné pro lidské tělo, i když najdou se i jedinci, kteří tvrdí, že dokáží bez těchto potřeb fungovat a to dokonce lépe než ostatní. To je ale zase jiná kapitola.

Chceme se cítit bezpečně

Jestliže se člověku podaří naplnit fyziologické potřeby, požaduje od svého života čím dál víc. Nestačí mu jen najíst se dosyta, chce získat také pocit jistoty. Jistotu zaměstnání a s ní spojený příjem a přístup ke zdrojům jsou jednou z potřeb bezpečí a jistoty. Dalšími jsou například fyzická bezpečnost, tedy ochrana před násilím a agresí, ale také morální a fyziologická jistota. Důležité jsou v této kategorii také jistoty rodiny a zdraví.

Proroci Beatles: All You Need Is Love

Třetí vrstva, přicházející po saturaci dvou předchozích, je nazývána sociálními potřebami. Po fyziologických potřebách a potřebě bezpečí a jistoty se přesouváme k uspokojení vyššího stupně potřeb a na řadu přicházejí citové vztahy. Těmi je myšleno přátelství, partnerský vztah či potřeba mít rodinu. Potřeba se sdružovat je pro jedince velmi důležitá, neboť může ovlivnit jeho duševní zdraví.

Poslední ve skupině tzv. nedostatkových potřeb je potřeba úcty a uznání. Všichni chceme být respektováni, přijímáni a za svou práci náležitě oceňováni. To vede k nárůstu sebedůvěry, případně až k vytvoření jakési prestiže. Problém nastává především v okamžiku, kdy někteří jedinci disponují velmi nízkým sebevědomím či dokonce komplexem méněcennosti.

Seberealizace a business

Posledním stupínkem je potřeba seberealizace, která je Maslowem definována jako „touha člověka být víc a víc než je, být vším, čím je člověk schopen se stát“. Zjednodušeně chceme rozvíjet náš talent a realizovat schopnosti, kterými jsme obdařeni nebo které jsme během svého života získali.

Už před 75 lety si byl Abraham H. Maslow vědom toho, že k uspokojení většiny (ne všech) potřeb dochází právě během pracovního procesu. Pokud se zaměstnavatelé starají o to, aby byly uspokojovány i ty nejnižší potřeby (materiální i sociální) a své zaměstnance dostatečně motivují, mohou jejich výkon zvýšit až k přirozeným fyziologickým hranicím.

Za hranice  vlastních možností

Zejména potřeba seberealizace má vliv na náš pracovní výkon. Chceme být úspěšní a porozumět tomu, co děláme. Je pro nás důležitý kariérně růst, spojen s příležitostmi k povýšení. Při seberealizaci se pokoušíme o plné využití našeho potenciálu, který chceme postupně navyšovat. Z toho vyplývá, že potřeby růstové jsou v postatě neuspokojitelné.

Neustále se posouvat vpřed bylo důležité i pro M. L. Kinga, jednoho z nejrespektovanějších amerických občanských aktivistů. Ten řekl: „Jestli nemůžeš létat, běž. Jestli nemůžeš běžet, jdi. Jestli nemůžeš kráčet, plaz se. Hlavně se hýbej vpřed.“

Být dobrým šéfem

S pracovníky je třeba komunikovat, ale také je motivovat a vést. Jestli dobře nepochopíme, jaké potřeby jedince nebyly naplněny, nemůžeme ani očekávat, že v práci bude dosahovat kdoví jakých výsledků. K seberealizaci musí mít jedinec příznivé podmínky a vy vizi, jak pracovníka, kolegu, podřízené vést. V obchodu to platí dvojnásob.

Profesně se realizovat vede k úspěchu nejen jedinců, ale i celého obchodu. Motivovaný člověk, který se neustále učí novým věcem a realizuje talent i schopnosti, může společnosti přinést mnoho. Nebylo by hezké mít ve společnosti jen ty, jejichž pracovní výkon je nadstandartní a dosahuje přirozených fyziologických hranic?