Říká se, že z neverbální složky komunikace získáváme 65 % informací, některé zdroje uvádějí dokonce až 90 %. Může nám tento fakt nějakým způsobem pomoct v byznysu? Zcela jistě. Pokud bude řeč vašeho těla v souladu s tím, co říkáte, dodáte svojí osobě na důvěryhodnosti. A pokud bude vaše mimika, gestikulace a celkové vzezření působit sympaticky, příjemně a – řekněme – přiměřeně, jsou to zase body pro vás. Přinášíme vám prvních 8 prvků neverbální komunikace, na které byste se měli při každém jednání s klienty soustředit. A jelikož jsme chtěli vyčíst v signálech přímo od profíků, požádali jsme Professional Toastmasters Praha o rady a tipy, jak zvládnout řeč těla.

1. Způsobem, jakým se usazujete, vyjadřujete zájem o klienta

Začněme od začátku. I tím, jak se na schůzce usadíte, projevujete zájem o svůj protějšek. Zřetelným znamením zájmu je otočení kolena a celého těla k příslušné osobě. Když váš obchodní partner opětuje stejný signál, znamená to, že se vytvořil uzavřený okruh, který určitě pomůže v jednání. Pokud ovšem sedíte zády nebo jen trochu obrácení jiným směrem, vyjadřujete tak svůj nezájem, což pochopitelně vašemu byznysu neprospěje.

2. Kam s rukama?

Otevřené dlaně demonstrují čestnost a upřímnost. Osoba, která má při jednání otevřená gesta rukou, vykládá všechny karty na stůl a dává najevo, že nechce nic tajit. Ruce v kapsách však vytvářejí bariéru a protějšek tak nelze dobře číst.

3. Gestikulace – přesvědčivá a pestrá

Aby gesta zapůsobila co nejvíce, musí být prováděna nad úrovní loktů, aby nesplývala s tělem.  Musí být rozhodná a jasně vyjadřovat přesvědčení a entuziasmus. Gesta by měla být zároveň rozmanitá, nikoli polovičatá a opakující se, protože ten samý, dokola se opakující pohyb může působit rušivě.

„Gestikulace by měla být ,otevřená‘. Když hovoříme, měli bychom se vyhnout zavřeným gestům, jako jsou sepnuté ruce, přeložené ruce, ale velmi špatně může vypadat i to, když si hrajeme například s perem. Pohráváte-li si s předměty, můžete působit nervózně a zároveň tak odvádíte pozornost od toho, co říkáte,“ vysvětluje Daniela Brišková, členka Professional Toastmasters Praha.

4. Nepodceňujte mimiku

Výraz tváře musí být v souladu s pocity nebo informacemi, které zprostředkováváte publiku.
Jedním z nejdůležitějších výrazů obličeje je bezesporu úsměv. Daniela Brišková však varuje před jeho přehnaným „aplikováním“: „Všude se neustále radí jedno jediné – pozitivně, pozitivně, pozitivně = úsměv, úsměv, úsměv. Pozitivní atmosféra na schůzce je skutečně důležitá, ale ne vždy je úsměv za každou cenu ten správný prostředek. Někteří lidé se totiž usmívají neustále, a to často způsobem, který není příliš přirozený…“

5. Udržujte oční kontakt    

Oční kontakt je velmi důležitý u každé schůzky. Vyjadřuje upřímnost, spolehlivost, přátelskost, čestnost a má podstatný vliv na kvalitu našeho jednání s klienty. Na konkrétní osobu je potřeba dívat se až do dokončení jedné myšlenky, a až poté můžete pohled upřít na někoho jiného. Není však vhodné dívat se na konkrétní osobu příliš dlouho, mohlo by ji to znervóznit. Na druhou stranu bude-li pohyb příliš rychlý, můžete se jevit jako nervózní nebo nedůvěryhodný. Kontakt byste si měli vybírat náhodně.

6. Postoj – prozradí míru vašeho sebevědomí

Pokud se při jednání dostanete do situace, kdy musíte stát – například při prezentaci –, nezapomeňte, že postojem, který zaujmete, byste měli dávat najevo sebevědomí. Jestliže se díváte se shrbenými rameny do země, bude si váš protějšek myslet, že jste plaší. Přešlapujete-li opakovaně z nohy na nohu, vzbudíte dojem nepohodlí a nervozity. Naopak pokud stojíte mírně rozkročení s rovnoměrně rozloženou váhou těla na každé noze a díváte se přímo na svoje posluchače, budete působit sebevědomě a vyrovnaně. Jak na to? „Zní to možná překvapivě, ale fyzická roztahovací cvičení pomáhají v získávání rovnováhy a stability těla. Mnohokrát jsem slyšela, že se mám tendenci pohybovat, což nepůsobí sebejistě. Začala jsem to u sebe kontrolovat u jakékoliv příležitosti mluvení nebo obchodních jednání. Teď se snažím kráčet cílevědomě se vztyčenou hlavou a rovnými zády,“ prozrazuje svůj tip Iwona Winiarska.

7. Pohybujte se přirozeně

Když se budete přesouvat z místa na místo, přitáhnete pozornost posluchačů – jejich oči a tváře vás budou při pohybu sledovat. Měli byste se proto snažit vykonávat řeč těla plynule a přirozeně. Řeč těla objasňuje to, co vyslovujete, a pomáhá vám zviditelnit podstatné body a zlepšit celkový dojem. Nejdůležitější je dosáhnout cíle: To, co posluchači vidí, musí souhlasit s tím, co posluchači slyší.

„Většina lidí nemá problém s tím, že by se pohybovali málo – ale že se pohybují nevědomky. To často znamená ne tak, jak by chtěli,“ říká bloger a Area Director Toastmasters International Lukáš Liebich a pokračuje: „Nervozita vysílá do jejich těla náhodné impulsy, které se přemění u někoho v nekoordinované pohyby rukou, u někoho jiného v rytmické pohupování se na nohou. Pro začátek je nejlepší kontrolovaně omezit pohyb kompletně – třeba před zrcadlem. Jakmile se vám podaří komfortně mluvit s nulovým pohybem, můžete se začít kousek po kousku rozhýbávat.“

8. Řeč těla a pomůcky při prezentaci

Udržujte se svým protějškem oční kontakt, zatímco snímek ukazujete. Nikdy nemluvte na projekční plátno či flipchart ani z něj nečtěte. Nezaclánějte obrazu, protože jej musí vidět všichni v jakékoliv chvíli vaší prezentace. Pokud držíte v ruce předmět, který si má někdo prohlédnout, ukazujte jej vlevo či vpravo od těla, aby byl viditelný a abyste nebyli jejím pozadím. Nepište během své řeči. Pokud píšete na flipchart nebo fólii v meotaru, nemluvte ve chvíli, kdy píšete. Pak se otočte k svým posluchačům a začněte hovořit.

„Já osobně jsem měl dlouho velký problém udržet oční kontakt s publikem. Při prezentování jsem se většinu času díval do země a ,do lidí‘ jsem se podíval vždy jenom na chvilku – asi abych zkontroloval, jestli ještě neutekli. Když jsem se díval někomu do očí, nebyl jsem schopný přemýšlet. Ale zjistil jsem, že to je jen o cviku. Stejně jako když se učíte hrát na kytaru, chvilku trvá, než zvládnete hrát akordy a k tomu ještě zpívat. Když to ale zkoušíte dost dlouho, nakonec to zvládnete,“ říká optimisticky Lukáš Liebich. 

Na co si na schůzce dáváte pozor vy? Přečtěte si i zbývající typy!

Foto: 202.journalism.wisc.edu