V podnikatelském prostředí vyrůstala, proto není divu, že i ona sama od začátku směřovala touto cestou. Tereza Dřímalová založila s otcem Jiřím startup v oblasti vědy. Jejich produkt umožňuje lidem získat tu nejčistší vodu bez jakýchkoliv nežádoucích látek, a to v pohodlí domova. Tereza se ve svých dvaadvaceti letech setkává s investory po celém světě, a i když je ve firmě nejmladší, stojí v jejím vedení. Jaká úskalí tato práce přináší a kam povedou její další kroky?

• Tereza Dřímalová, 22 let
• Společnost: AquaQube
• Pozice: CEO
• Vystudovala londýnskou Cass Business School, obor Business se zaměřením na marketing. V roce 2013 získala ocenění za nejlepší akademické výsledky.
• V roce 2015 studovala také v Madridu, nyní se věnuje dálkovému studiu Ekonomicko-správní fakulty na Masarykově univerzitě a Fakultě strojní na pražském ČVUT.
• V AquaQube vede osmičlenný tým lidí. Tereza je ve firmě nejmladší.
• Má na starosti celkovou strategii, management, marketing, PR, finance a oblast lidských zdrojů.
• Kromě angličtiny a španělštiny se domluví německy, má základy ruštiny a čínštiny.

S otcem si děláme vzájemnou radost

Terezo, kde se vlastně zrodil nápad vytvořit firmu AquaQube?

S mým otcem jsme osm let spolupracovali v oblasti průmyslového čištění vody, kde jsme zjistili, jak se dají z vody odstranit škodlivé látky. Vzhledem k tomu, že tyto látky, jako například pesticidy nebo hormony, nezpůsobují akutní onemocnění, státy ani města se aktuálně nezapojují do průmyslového čištění vody, které by tyto látky odstranilo. Je to totiž finančně poměrně náročné. Tato situace se ještě nějakých pár let nezmění ani v dalších vyspělých evropských zemích. A tak jsme se rozhodli, že tuto možnost kvalitní a čisté vody umožníme lidem my.

Mohla byste jednoduše popsat, jak přístroj funguje?

Používání je velice jednoduché. Přístroj se zapojí do zásuvky a do příslušné láhve se vejde 750 mililitrů vody. Po zmáčknutí tlačítka během 45 sekund vodu vyčistí a odstraní z ní všechny nežádoucí látky.

V čem vidíte výhody práce s vlastním otcem?

Podle mě je hlavní výhodou fakt, že si na sto procent důvěřujeme. Byť se naše názory mohou v lecčems lišit, náš cíl je stejný. Jako další výhodu vidím určitě to, že se dokonale doplňujeme. Otec je vědec a já jsem spíš zaměřená na věci okolo podnikání, které drží firmu pohromadě a posouvají ji dál. Všimla jsem si, že častokrát děláme jisté úkony ve firmě jen proto, abychom tomu druhému udělali radost, a to je na tom perfektní! Samozřejmě se i my se někdy neshodneme, ale naštěstí jen zřídka.

Takže si nijak nelezete do zelí, že byste otci radila s fyzikou a on vám třeba s marketingem?

Ne, to u nás určitě nehrozí. (smích)

V čem jste podle vás ovlivnila svého otce za dobu společného podnikání?

Určitě jsem ho naučila řadu věcí právě v oblasti byznysu, marketingu a vývoje produktu podle zákaznických preferencí. Především bych ale řekla, že jsem ho naučila důvěřovat svojí intuici. V podnikání je důležité držet se intuice i prvotních pocitů.

Kudy povedou vaše další kroky? Co s firmou momentálně chystáte?

Máme vytvořený prototyp přístroje. Vzhledem k tomu, že se jedná o hardware a je poměrně drahé vůbec začít takovou věc vyrábět, tak naším nejbližším krokem bude mezinárodní kampaň na Kickstarteru, kde je naším cílem vybrat alespoň 250 tisíc dolarů. Ty potřebujeme do začátku pro výrobu prvních tisíci kusů přístroje AquaQube. Zároveň tím pokryjeme i prvotní fixní náklady – např. na nákup strojů či výrobu forem. Pak se budeme moci posunout do další fáze.

Víte, jakým způsobem budete poté přístroje prodávat?

Chtěli bychom je prodávat napřímo přes crowdfundingovou stránku. Do budoucna pak určitě budeme usilovat o prodejní síť po celém světě a spolupráci s distributory.

Má tedy AquaQube potenciál stát se globálním produktem?

Rozhodně ano. Takový přístroj nejde vyrábět pouze v malém množství, takže vlastně ani nemáme jinou možnost než ho prodávat globálně. Při menším množství by cena pro zákazníka byla výrazně vyšší a asi by byl dostupný opravdu jen těm nejvyšším příjmovým kategoriím. A to nechceme. Kvalita vody je ale globální problém, což nám v tomto případě hraje do karet.

Nebaví mě monotónnost, proto podnikám

Ve firmě toho máte na starost opravdu hodně. Jak to všechno stíháte?

Vždycky jsem byla zvyklá dělat hodně věcí, takže jsem si během té doby vytvořila způsob time-managementu, který mi umožňuje to všechno stíhat. Ráda pracuju večer i v noci, takže častokrát právě přes noc doháním to, co jsem přes den nestihla. Je potřeba si určit priority a ty nejméně potřebné věci prostě vypustit.

Jak se vám daří skloubit vaši práci s volným časem? Máte vůbec čas na koníčky a přátele?

Snažím se udělat si čas na nějakou zábavu, jinak bych se z toho asi zbláznila. (smích) Ale například v této době, kdy zrovna spouštíme nové webové stránky a řešíme kampaň na Kickstarteru, prostě nic moc jiného nestíhám. Na svoji rodinu si ale udělám čas vždycky. Tedy i teď.

Přesto vás práce baví. Co konkrétně nejvíce?

Je to něco jiného než zaměstnání. Každý den řeším nový specifický problém, nepotýkám se s monotónností a to mě baví.

To, co se vám ve dvaadvaceti letech povedlo, není u vašich vrstevníků příliš obvyklé. Co říkají na vaše úspěchy kamarádi či spolužáci, například ze střední školy?

Ty to nejspíš moc nepřekvapilo. Od 18 let vlastně sama podnikám, na vysokou školu jsem šla do Londýna, pak i do Madridu, takže moji přátele podle mě tušili, že se dříve či později do něčeho takového pustím.

Takže mít vlastní firmu byl váš dlouholetý sen?

Určitě jsem k tomu směřovala. Můj otec odjakživa podnikal, můj partner má také svou firmu, takže podnikatelské prostředí pro mě není ničím cizí a pohybuji se v něm víceméně už od dětství. Navíc ze svých pracovních zkušeností co by zaměstnanec jsem získala pocit, že náplň každého takového zaměstnání se brzy stává monotónní, což se mi nelíbí. V podnikání podle mě nic takového jako nuda nebo stereotypy nepřijdou a pokud ano, tak až po delší době.

Vedete tým lidí, jehož členové jsou o mnoho let starší než vy. Jak bylo náročné vybudovat si ze začátku autoritu?

S většinou lidí z mého týmu jsem se pracovně znala už dříve, ještě před vznikem této firmy. Jsem přístupná jakýmkoliv nápadům a myšlenkám, které vždy diskutujeme v rámci týmu. Rozhodně nezadávám úkoly a nediktuju ostatním, co mají dělat. Dobře znám jejich silné a slabé stránky a snažím se s nimi pracovat. Sice cíle a úkoly zadávám, ale dávám jim volnost, aby mohli zapojit svoji kreativitu a zkušenosti. Přitom se je snažím managovat tak, abych potlačila jejich slabé stránky jako například dodržování termínů. S každým člověkem je potřeba pracovat trochu jinak. A funguje nám to. Tímhle jsme dosáhli toho, že nade mnou nikdo ve firmě nepochybuje. Na první schůzce jsem se všech zeptala, zda mají problém s tím, že firmu povedu. Nikdo nenamítal, což je možná škoda, protože na všechny případné poznámky a námitky jsem měla dopředu připravené odpovědi. (smích)

Umíte být i přísná?

Rozhodně, všichni z našeho týmu by určitě řekli, že se mnou není jednoduché spolupracovat. Hodně lpím na detailech a umím být i nepříjemná. Většina by si jistě také stěžovala, že je málo chválím. Mně naopak přijde, že je chválím moc. (smích)

Mnohým firmám chybí ženský pohled

Na meetinzích v oblasti vědy se potkáváte většinou s muži. Vyhovuje vám to nebo si myslíte, že by věda uvítala více žen, jako jste vy?

Ve vědě, ale i v oblasti technologických startupů jsou opravdu pouze muži a žena je obrovskou výjimkou. Stejně je to i v naší firmě. Nevadí mi to. Na druhou stranu řadě firem by se nějaká žena hodila. Muži umí vymýšlet skvělé věci, ale mnohdy jim chybí právě ten ženský pohled. A to i v případě našeho produktu. Oblast čištění vody je sice technická, nicméně tenhle přístroj je vyzdvihován nejvíce těhotnými ženami a maminkami. Myslím si, že vědě i podnikání by prospělo více žen.

Co se podle vás musí stát, aby do této oblasti proniklo více žen?

Je potřeba, aby se tomu začaly věnovat co nejdřív. Když už má žena rodinu a plní především roli matky a manželky, tak je těžké se začít teprve rozhlížet v neznámém prostředí. Začátky vyžadují nejvíc úsilí a jsou nejtěžší. Mnoho mužů rozjíždí úspěšný technologický startup, když jim je přes třicet, většina žen v téhle době ale pravděpodobně nebude mít na takové věci čas.

Foto: Archiv Terezy Dřímalové