Kdo někdy nebyl na některém TEDx eventu, jako by nebyl. Dělám si samozřejmě legraci, ale jsem si jistá, že byste nad účastí měli silně zauvažovat. Téma tohoto podzimního eventu bylo „Brave New World – Krásný Nový Svět“ a každý z řečníků tento „nový svět“ popsal podle svého. Kromě přednášek, na kterých se vystřídalo 16 speakerů, jsme se dočkali i různých doprovodných – hudebních a art vystoupení, pochutnali jsme si na občerstvení, které zajišťoval Ethnocatering (dýňová polévka byla excelentní!) a partneři akce si pro účastníky připravili třeba ukázku robota nebo provizorní odpočívárnu „v lese“. Co jsme si z tohoto dne plného wow efektů odnesli my?

Zuzana Labudová: Ženy začínají mít navrch, brzy nám bude úplně jedno, kolik muž vydělává

Kdo to je: Zuzana už 20 let tvoří osvětové programy pro teenagery a kurzy pro vyučující, např. projekt „Rovnost obohacuje“, kde vede tým, který provádí genderové audity v českých firmách.

O čem byl talk: Vztahy mužů a žen se nenávratně změnily – ženy začínají mít navrch a pronikají do oborů, kde to dřív bylo nemyslitelné. Je tak docela dost možné, že pojem „zlatokopka“ vymizí z našich konverzací.

Josef Holý: Umělá inteligence už teď mění a bude dále měnit naše životy

Kdo to je: Josef začínal jako programátor a v šestnácti vytvořil svoji první počítačovou hru. Nasbíral zkušenosti jak ve startupovém, tak v korporátním prostředí. Momentálně pracuje v pražském IT inovativním centru MSD.

O čem byl talk: Spíš než přemíra technologií je problémem způsob, kterým je využíváme a také očekávání, která od nich máme. Např. sociální sítě využívají spoustu způsobů, jak nás uživatele kastovat a následně propojovat s obsahem, který bychom mohli kvitovat. Nebojme se toho, naopak – využijme toho.

Bryan McCormack: Prostřednictvím umění můžeme dosáhnout společenské změny

Kdo to je: Známý irský umělec, který neotřelým způsobem zpracovává sociální témata. Dnes žije v Paříži, kde také tvoří.

O čem byl talk: Bryan proměnil svůj nápad vizualizovat evropskou uprchlickou krizi v realitu a nechal tak promluvit ty, kteří ji skutečně žijí.  Stovkám uprchlíků, více než 60 národností, převážně dětí, dal za úkol nakreslit obrázek, který měl vyjadřovat, co momentálně prožívají a co pro ně znamená svoboda. Kresby dětí a žen, které se kreslily uzavřené v klecích a v různých bezvýchodných situacích, potom sdílel na sociálních sítích, protože samotní uprchlíci v táborech nemají možnost vyjádřit svou bezmoc. „We can make the difference. This voice has to be heard,“ zakončil dechberoucně svůj talk.

Filip Tylš: Je psychedelická terapie hudbou budoucnosti?

Kdo to je: Psychiatr a neurovědec, kterého posledních 15 let fascinují psychedelické látky. V Národním Ústavu Duševního Zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu.

O čem byl talk: Psychedelika jsou látky měnící vědomí, zážitky pod jejich vlivem mají někdy transformativní charakter – jdou za to, co jsme doposud v životě okusili. Myslíte si, že takové LSD je droga? Možná byste byli překvapení, jak psychedelická zkušenost může změnit prožívání jedince, ale také tvář současné psychiatrie. Psychedelika mohou léčit onemocnění jako jsou poruchy osobnosti, deprese, různé závislosti či obsedantně kompulzivní poruchu. Nicméně platí přísloví: „Dobrý sluha, zlý pán.“

Pavel Kysilka: Svět prochází digitální revolucí – my jsme ta generace, která vytváří svět

Kdo to je: Aktuálně je členem správních nebo dozorčích rad několika českých univerzit, v minulosti byl expertem Mezinárodního měnového fondu, guvernérem ČNB, generálním ředitelem a hlavním ekonomem České spořitelny.

O čem byl talk: Digitální revoluce přináší i nové obchodní, komunikační a pracovní modely, které se promítají do oblasti vzdělávání. Pavel mluvil o tom, že zatímco před 2 mil. lety jsme 90 % času trávili lovením a sběrem, před 200 lety jsme se přestěhovali k výrobním linkám. Nyní jsme se přestěhovali potřetí a vstupujeme do nové digitální epochy, kde zdrojem bohatství není činnost vlád nebo výsledek eurodotací, ale náš talent, pracovitost a podnikavost. Musíme hledat svůj talent, rozvíjet ho a nabízet ostatním – jedině tak vytvoříme společné bohatství.

Kateřina Nováková: Má smysl zkoušet nové věci a zachraňovat svět!

Kdo to je: Pedagožka a vědecká pracovnice, od roku 2014 se věnuje vývoj plastové cihly, v roce 2016 založila s kolegou neziskovou organizaci PETMAT, která se zabývá nakládáním s plasty.

O čem byl talk: Na světě se vyprodukují miliardy tun plastu ročně a téměř 4/5 skončí někde v přírodě. Je dokázáno, že vlivem jejich rozpadu na mikročásti se plasty objevují už i v pitné vodě. Co s tím? Kateřina se svým týmem se snaží využít plasty ke stavbě různých budov a předmětů a pomocí svých úspěchů i neúspěchů chce zvýšit povědomí společnosti o tom, že má smysl zachraňovat svět.

Petr Třešňák: Autismus jako příležitost a zrcadlo společnosti?

Kdo to je: Novinář, také otec a čerstvý aktivista. Zajímá se hlavně o sociální témata, což úzce souvisí s výchovou jeho dcery Dorotky, která trpí těžkou formou autismu spojeným s mentálním postižením a sebepoškozováním.

O čem byl talk: Petr nemá rád lakování tragédií na růžovo, i přesto se z dceřiny nemoci rozhodl vzít to nejlepší. „Dcera nám dokáže dát něco, co normálně nedostáváme. Reaguje na svět jinak, je bezprostřední a naprosto přítomná. Zrcadlí nám dobu, ve které žijeme, kdy my máme nástroje, jak se s věcmi vyrovnat, ale ona je nemá.“ Petr mluvil také o tom, jak se kolem jejich rodiny zvedla vlna solidarity a hodlá pokračovat v pomoci rodinám, které mají stejný problém vzhledem k tomu, že státní péče je v těchto případech opravdu nedostatečná.

Jan Školník: Všichni máme spoluzodpovědnost za svět, v němž žijeme

Kdo to je: Úspěšný podnikatel a filantrop. Kromě toho, že vede globálně působící firmu HOBRA-Školník, významně se podílí na rozvoji regionu, kde žije a podniká. Ve svých filantropických aktivitách se věnuje i umění, vědě a rozvoji občanské společnosti.

O čem byl talk: Jan v roce 2014 se svou ženou založil neziskovou organizaci, se kterou oživují rozsáhlý komplex kláštera v Broumově. Na tomto příkladu vysvětlil, že když se pro něco nadchnete, potřebujete se obrnět trpělivostí – postupujte klidnou cestou co nejpoctivějších jednotlivých kroků. „Jsem umanutej – někdo tomu říká cílevědomost. Když máte velký cíl, rychlá cesta neexistuje. Když chcete měnit svět, nemůžete být nikdy hotoví. Proto vás nemůže nic rozhodit,“ vysvětlil Jan.

Sugandho: Využijme náš potenciál a dodejme rozvoji lidský rozměr

Kdo to je: Zkušená terapeutka, více než 25 let vede semináře po celém světě, zejména v Evropě, Asii na Blízkém východě. Ve své práci spojuje svoji profesionální znalost západní psychologie a alternativních východních metod.

O čem byl talk: Sugandho všechny ohromila svou klidnou řečí o spojení mozku a srdce. Na názorném příkladu ze života, kdy ji z ničeho nic opustil přítel kvůli jiné ženě, vysvětlila, že bychom měli začít poslouchat více své srdce a až pak své rozhodnutí „přežvýknout“ v mozku, ne naopak, jak nás dnešní doba učí. Měli bychom více poslouchat sebe a své srdce, protože to je ta přidaná hodnota, kterou rozvoji celé společnosti i v digitální době můžeme přinést.

Zuzana Pilzová: I když stojíme proti silným soupeřům, neváhejme bojovat za dobrou věc

Kdo to je: Zuzana vystudovala žurnalistiku a psychologii, před deseti lety začala svůj čas trávit jako dobrovolník v řadě občanských projektů, kam přenášela své profesní know-how. Nyní žije v Kyjevě a v Praze.

O čem byl talk: Zuzana mluvila o Ukrajině, zemi velkých problémů, zemi v přerodu k demokracii, která za poslední léta prošla dvěma revolucemi. V čem nám vývoj téměř sousední Ukrajiny může být inspirací? Rozhodně v tom, že i přesto, že člověk žije v zemi zmítané tvrdým bojem za demokracii a právní stát, se najdou lidé, kteří se nebojí bojovat za svá práva. Tamní občanská společnost stojí proti silným soupeřům, a přesto se jí navzdory ztíženým podmínkám podařilo dosáhnout řady nebývalých úspěchů a reforem.

Kevin Warwick: Došlo k první přímé a plně elektronické komunikaci mezi nervovými soustavami dvou lidí

Kdo to je: Britský vědec a profesor kybernetiky, který proslul svými experimenty k propojení lidské nervové soustavy s počítačem. V roce 1998 si nechal jako první člověk dobrovolně implantovat do ruky RFID čipy, aby se stal kyborgem.

O čem byl talk: Ne, Kevin vypadá naprosto normálně, nečekejte žádného Terminátora.  Nicméně jeho zásluhy na poli kybernetiky jsou úctyhodné: Díky čipu umístěného v jeho paži byla jeho nervová soustava připojená pomocí internetu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, současně jí bez problémů dokázal ovládat robotickou paži uloženou na univerzitě v Readingu v Anglii. A ta dokonale kopírovala pohyb jeho vlastní ruky. Nezdráhal se implantovat zařízení i do ruky své ženy, aby pomocí internetu pro přenos dat na dálku dosáhl empatie.

Lorena Macnaughtan: Sítě kontaktů dokážou zachytávat talenty, generovat znalosti a přitahovat kapitál

Kdo to je: Lorena je původem z Rumunska, žila také v Praze a dnes je jejím domovem Velká Británie. Je digitální ekonomkou, ambasadorkou pro zdraví a „propojovatelkou“ s profesním a akademickým zájmem o inovace a leadership.

O čem byl talk: Lorena upozorňovala na důležitost networkingu v oblastí inovací. Cesta k inovacím se možná jeví jako osamělá a riskantní. A také to tak je. Ale to co kdyby se všichni lidé toužící po inovování propojili dohromady a společně utvořili sítě, kterými převýší jednotlivá úsilí každého z nich? „I pouhá hrstka rebelů, běží-li společně, může být strůjcem úžasné změny!“

Ondřej Šteffl: Připravme se na Svět 4.0 – místo, na které dnes ani naše fantazie nestačí

Kdo to je: Ondřej už v roce 1990 založil gymnázium PORG – první soukromou školu u nás. Stojí také za vznikem společnosti Scio. Dlouho na sebe nenechala čekat první ScioŠkola – po dvou letech je jich v republice již osm a chodí do nich skoro 800 dětí.

O čem byl talk: Velice zábavný talk začal klasickými případy, jak jsou zvyklí učitelé a profesoři učit své žáky na školách. Staré metody, jejichž účel nejsou pedagogové vlastně ani schopní vysvětlit, protože „tak se to prostě dělalo, tak to tak děláme taky“ a „kdyby to bylo špatně, tak už by to někdo změnil“, už nefungují. Ondřej upozornil na fakt, že většina dětí je schopná se naučit číst sama, že těch 1500 hodin matematiky bylo většině z nás naprosto k ničemu a že je potřeba se připravit na Svět 4.0 – místo, na které dnes ani naše fantazie nestačí.

Tomáš Jamník: Vážná hudba má hodně vrstev – nalaďte se a naučte se díky ní porozumět sami sobě

Kdo to je: Tomáš je úspěšný český violoncellista, který v roce 2006 zvítězil v mezinárodní soutěži Pražské jaro. Vystupuje se světovými orchestry jako Česká filharmonie nebo Philharmonia Orchestra London.

O čem byl talk: Tomáš zahrál z repertoáru světoznámého hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Na jednoduchém cvičení všem 1400 účastníkům TEDx Prague ukázal, že vážná hudba může člověku opravdu říct hodně o sobě samém. Krásné a melodické vystoupení upřímně ohromilo celý sál.

Dominika Kouřilová: Proměňte nepřízeň osudu v tu nejcennější výbavu na cestu do nového světa

Kdo to je: Dominika je mladá dívka, která ještě studuje, ale co se týče školy života, leckoho by už teď strčila do kapsy. Ve 13 letech byla přijata na gymnázium Open Gate – a její svět se najednou obrátil úplně naruby.

O čem byl talk: Asi každý z nás někdy slyšel větu „v životě nic nedokážeš“, ať už to bylo adresováno přímo nám nebo někomu vedle nás. Přesně tohle slýchávala od učitelů Dominika, která vyrůstala v zapadlé vesnici na konci světa, spolužákům nebyla moc po chuti a spíš než o své ambice se starala o domácnost. Jenomže Dominika se chopila příležitosti a k překážkám, které jí život naservíroval, se naučila stavět čelem.

Bob Kartous: Internet přinesl povážlivý rozpad sociální reality a technologie neslibují jednoznačné řešení

Kdo to je: Boba baví intelektuálně provokovat. Profesně se věnuje vzdělávání – vidí v něm možnost, jak odolávat tendencím, které opakovaně táhnou lidskou společnost na okraj propasti. Vede komunikaci a analýzu vzdělávací politiky v EDUin.

O čem byl talk: Představa internetu na přelomu milénia byla poněkud jiná než v současnosti. Tehdy jsme chtěli poznávat a sdílet to důležité v našich životech, spojovat se na dálku bez bariér a hranic. Dnes se ale díky přemíře informací dostáváme až k hranicím absurdity.

Foto: Archiv TEDx