10. Prosinec 2018
Rétorika je jednou z hlavních schopností obchodníků, manažerů a všech úspěšných lidí. Znáte ten pocit, když na meetingu chcete pronést svoji řeč, ale najednou zapomenete, co jste měli na srdci? Zkameníte, chcete utéct nebo opakujete něco jiného stále dokola? My tyto situace dobře známe, a proto jsme se rozhodli navštívit kurz rétoriky a všechny naše dojmy a postřehy vám tu pěkně sepsat. Navíc pro vás máme i praktická cvičení! Pojďme na to.
Ze začátku jen musíme zmínit, že pro řádnou orientaci v oboru je opravdu potřeba průvodce, mentora, který vám dává zpětnou vazbu. Následující informace jsou naše poznatky, dojmy a tipy, které jsme si odnesli. Pokud chcete jít do hloubky a detailu, určitě je potřeba si tréninkem projít na vlastní kůži.
Kurzem nás provázela přímo zakladatelka Školy rétoriky, Renata Bulvová. Ta nám na začátku vysvětlila, co rétorika vlastně je. Že se nejedná jen o jednotlivé dovednosti, jako je třeba správné vyslovování. Zabývá se výchovou osobnosti a řeči, tvořením vlastního postoje, nesením odpovědnosti za své myšlenky. “Mluvit před lidmi nám není přirozené, není nám to od přírody dáno. Proto bychom měli trénovat a tuto dovednost rozvíjet.”
Čím začít při posouvání komunikačních schopností a rétoriky ?
1. Základem dobrého řečníka je správné dýchání
Povrchní způsob dýchání = povrchní způsob uvažování. Pro tuto lekci bylo klíčové slovo bránice. Je to náš jediný dýchací sval v těle. Když bránici cvičíme, je mnohem pružnější, lépe se nám pracuje a myslí, jde nás více slyšet. Jak ji tedy posilovat?
Cvičení:
- Zatněte zuby a hlasitě na sebe syčte do zrcadla
- Vyplázněte co nejvíce jazyk a dýchejte zhluboka jako pes
- Dejte si jazyk na patro a představujte si, že si k něčemu přičicháte (protože u toho používáme bránici přirozeně)
Ano, ano, my víme. Můžete u toho vypadat divně. Ale teď nám jde především o to, abychom zlepšili své komunikační schopnosti, ne?
Jeden tip pro vás: Náš způsob dýchání může také negativně ovlivnit špatný způsob sezení nebo obepnuté oblečení.
2. Rétor: Jak mluvit tak, aby si to ostatní pamatovali?
Stává se vám, že někoho opravdu posloucháte, ale moc si z toho nepamatujete? Může to být třeba pro to, že jejich věty vlastně nemají konec. Abychom používali co nejméně výplňových slov a lidé si opravdu pamatovali, co jim sdělujeme, učíme se mluvit do tečky.
Cvičení:
- Řekněte kamarádovi, ať vám dá nějaké náhodné téma. S každým nádechem řekněte jednu větu na dané téma a uzavřete tečkou. Takových vět řekněte 6. Potom se můžete vyměnit a použít jiné téma.
- Pozor na výplňová slova a zadrhávání se. Pokud už nemáte co říct, řekněte že končíte. Zbytečně to nenatahujte.
- Vzájemná zpětná vazba je tu velmi důležitá.
3. Hlasová hygiena
Naše hlasivky mají svoji teplotu a vlhkost – mluvením se vysušují. Pokud nás čeká důležitý projev, neměli bychom před tím pít nic velmi studeného ani horkého a už vůbec ne kofein, nebo tein, nápoje z nich vysušují. Když už máte hlasivky přetížené, můžete použít například Vincentku. Existuje ve spreji, v pastilkách, které krk dobře zvlhčí.
Cvičení:
- Aby nám bylo v hlase takříkajíc dobře, je třeba se před hlasovým výkonem rozezvučnit. Nadechněte se, jako byste si chtěli zívnout, zavřete pusu a vnitřně začněte bručet. Když vibraci ucítíte až v zádech, otevřete pusu a nechte znít váš vnitřní hlas. Postupně si vyzkoušejte zvuky na a-e-i-o-u.
- Když už jsme byli rozeznění, trénovali jsme hlasitost našeho hlasu. Stoupli jsme si na druhou stranu učebny než další kolegové a dostali jsme zadání “kdybych byl xy, třeba král”. Řečník před publikem musel vymyslet 6 smysluplných vět, pravidelně u toho dýchat, ukončovat do tečky a mluvit takzvaně za publikum, aby všichni všemu rozuměli.
4. Cvičení naší artikulace v každodenním životě
Velkým problémem je také špatná artikulace, prý to má co dělat s leností. Lidé málo otevírají pusu, drmolí. Pokud budeme pravidelně cvičit, náš projev se bude poslouchat o něco lépe. Zkuste si nahrát svůj projev a následně si ho pustit. Z toho můžete odhalit mnoho nedokonalostí projevu. Důrazná artikulace a zajímavý projev jsou a byli nejsilnějšími zbraněmi všech rétorů.
Cvičení:
- U zrcadla na sebe vyceňte zuby a hlasitě za sebou opakujte “drbu vrbu, drbu vrbu, drbu vrbu…” Nejdříve pomalu, potom zrychlovat. Ve chvíli, kdy se jazyk zamotá, je potřeba se vrátit na začátek.
5. Řeč těla
Nonverbální komunikace neboli řeč těla tu byla dříve, než řeč samotná. Pokud člověk nemluví, posluchač čte hlavně signály těla. Nejčastější chybou je, že nevíme co s rukama. Ruce jsou výmluvné, a mohou řeči napomoci přinejmenším tím, že otevřené dlaně – prsty napomáhají lepším formulacím – slovní verbalitě. Pokud je máme při řeči pod kontrolou, tzn. vidíme na ně, zdůrazňují to, co říkáme. Když pro ně hledáme místo, kam je schovat, například do kapsy, máme buď postranní úmysly, nebo nám moc nezáleží na to, co říkáme.
6. Důraz a pauzy
V další hodině se z nás stali moderátoři… Ve škole jsme se učili číst, psát, počítat, ale v řeči platí jiná pravidla gramatiky, než která máme naučená. V mluveném projevu platí jeden důraz na jednu jednoduchou větu! V souvětí jich bude víc. Důraz = myšlenka. Pokud nic nezdůrazníme, nic nesdělujeme.
Důležité jsou též pauzy. Bojíme se pauz, a toho, že nám někdo do projevu skočí, a zeptá se nás na něco, co nevíme. Pauza je ale velmi důležitá, protože může vygradovat naše sdělení.
Často v těchto pauzách používáme výplňová slova (éé, jakoby, tak určitě, vlastně, prostě, jasný, že jo…). Zkuste si tyto výplně uvědomovat a raději se místo nich nadechnout, tedy udělat pauzu. 🙂
7. Struktura prezentace
Ještě než začnete s tvorbou vaší prezentace, definujte si, co má být vaším cílem. Chcete publikum přesvědčit, informovat, motivovat nebo pobavit? V tom duchu se musí nést celá řeč.
- Měli bychom začít oslovením 3P – pozdravit, představit se (vyvolává to pocit skromnosti) a přivítat.
- Po oslovení jsou důležitá čísla! Jak dlouho už děláte svojí profesi? Kolika klientům už jste pomohli? Kolik máte odběratelů? Zkrátka čísla, čísla, čísla.
- Seznamte publikum s tématem – proč by se o něj měli zajímat, co je na něm super?
- V hlavní části rozvíjejte hlavní myšlenku, přinášejte tvrzení, návrhy, dokládejte argumenty, příklady a srovnání.
- Na závěr zdůrazněte hlavní myšlenku, důvod prezentace nebo použijte slogan/rčení. Potom poděkujte a rozlučte se. (Ale pozor! Za každé situace se vyhněte těmto nejčastějším chybám: “děkuji za pozornost”, ” doufám, že se zase setkáme”, “doufám, že se vám moje řeč líbila” – to je mor)
8. Argumenty vs. vysvětlování
Vysvětlování = smrt řečníka. Vysvětlováním ztrácíte autoritu a je to znak nepřipravenosti. Místo toho byste měli mít přichystané argumenty! Když už se vás někdo na něco zeptá, co nevíte, poděkujte a řekněte, že se k tomu vrátíte později.
Cvičení:
- Na závěr si můžete vyzkoušet sestavit tříminutový mluvený výstup, kdy popíšete 3 způsoby, jak využít nějakou věc netradičním způsobem. Vymyslete si, kdo budete, jaká je vaše role, komu to říkáte a proč. Zkuste použít všechny rady, o kterých jsme se zmiňovali v průběhu. Požádejte své kolegy, jestli jim můžete svůj výstup přednést a zda vám mohou dát zpětnou vazbu, protože ta je nejlepší cestou ke zlepšení.
Tak hodně štěstí!
……………………………………………………
Renata Bulvová
- Renata Bulvová je zakladatelkou Školy rétoriky.
- Rétorikou se zabývá už 18 let.
- Od roku 2005, kdy začala učit, jí kurzy prošlo přes 3000 studentů.
- Vystudovala herectví, autorskou tvorbu, pedagogiku a psychosomatiku mluveného projevu na DAMU.
Renato, co vás na rétorice nejvíce baví?
Pomáhám lidem najít jejich vlastní řeč. Cítím to jako nutnost, protože jsme lidé dialogu, ne monologu. Veškeré komunikační sítě podporují především monolog, rétorika je o živém kontaktu.
Zmiňovala jste, že by se rétorika měla vyučovat na školách. Dokážete krátce popsat, jak by takové hodiny měly vypadat, z čeho by se měly skládat?
Hodinu rétoriku bych začlenila už na základní školu – vedle psaní, čtení a počítání. Měla by být vedena prakticky, ale vzhledem k tomu že se u nás rétorika nikdy neučila a neučí, neměl by děti kdo a jak učit. Učitelé dramatické výchovy nebo herci by mohli učit studenty na základních školách, ale ve vyšších ročnících by to měli být „odborníci na myšlení.“
Co způsobuje, že tyto hodiny na školách nejsou, že se tyto dovednosti neučí? Jaké problémy to s sebou nese?
Když není poptávka, neexistuje nabídka. Poptávka v tomto případě po osobnostech, kultivovaných jedincích, skutečných autoritách, které umí učit – předávat moderním způsobem jedno z nejstarších umění lidstva.
Co považujete za nejčastější rétorickou chybu?
Potlačované dýchání – to ovlivňuje myšlení. Většina z nás je zvyklá před publikem přemýšlet o tom, co má říct, na to už je ale pozdě. Potřebujeme myslet, oslovit svými myšlenkami publikum. A k tomu nám pomůže správný způsob dýchání.
V čem rétorika člověku může nejvíce pomoci?
V uvědomění si sama sebe, své řeči a schopnosti řeč rozvíjet a nadále ji kultivovat. Rétorika je umění, které spočívá ve znalosti používání jednotlivých verbálních i nonverbálních prostředků. Řečníka si můžete představit jako hudební nástroj, který když se „nenaladí“, zahraje na pódiu falešně.
Nejlepší rada, kterou jste kdy dostala co se týče veřejného projevu?
Buď volím odvahu nebo úzkost.
