Rozhovor s Danem Koscem: Efektivita a balanc v životě

Minulý týden v mém živém vysílání hostoval Daniel Kosec, mimo jiné spolumajitel webového projektu Code of Life a zapálený mindhacker. Jak efektivně spoluřídit hned pět firem a přitom zůstat soustředěný a plný nadšení do práce? I o tom jsme si popovídali.

Daniel Kosec: Představení

Dane, pojď se nám na začátek představit. Co děláš, čím se zabýváš a proč jsem si tě sem dnes pozval?

Co dělám? Snažím se žít život naplno a najít svůj maximální potenciál. Čím se zabývám? Aktuálně spoluřídím pět firem, je to hodně o efektivitě a k tomu si právě udržuju ten balanc, to neustálé flow. Řekněme, že u většiny zmiňovaných firem jsem v pozici spolumajitele, mentora, řeším vztahové věci, jednání s velkými investory a tak podobně.

A potom je tady Code of Life. V rámci všech ostatních společností jsem řekněme naplnil slib daný společníkovi a firmy mají aktuálně hodnotu v rámci stovek milionů. Díky tomu jsem si mohl dovolit být v další společnosti tím odborníkem já sám. A to je právě Code of Life, kde se společně s dalšími odborníky zabýváme naplňováním maximálního potenciálu člověka. Ať už v rámci zdraví, dlouhověkosti nebo výkonnosti.

Slova jako fokus, efektivita a balanc dnes zní téměř odevšud. Každý říká, pracujte efektivně a focusujte se. Když pracujete, mějte vyvážený život a balancujte ho, ať nežijete jenom osobní život, ale ať máte hezký balanc mezi oběma sférami. Zkus nám trochu objasnit, co to vlastně je.

Tak já si myslím, že to je alfa a omega všeho. Focus (česky pozornost) je takový katalyzátor pro jakoukoliv aktivitu, kterou děláme. Uvedu příklad na jedné studii. Obecně, když se řekne uklízečka, koho si představíš?

No, nějakou starší paní, která uklízí.

Přesně, většina lidí si představí paní v letech, a řekněme trošku kypřejší. Teď si vezmi, že zjistili, že uklízečky mají obrovské množství denní aktivity. Ty kalorie, které spálí, se dají srovnat s aktivním sportovcem. A tak je zaujalo, že přesto všechno jsou kypřejší. Přizvali tedy doktory, vědce a udělali test v různých hotelech. Vybrali si skupinu lidí, skupinu uklízeček a těm řekli: „Uvědomte si, že máte tolik a tolik pohybu. Měníte prostěradla, uklízíte a celkově máte velké množství pohybu, který děláte v rámci práce.“ Stručně řečeno, ukázali jim všechny benefity spojené s pohybem. To znamená, že odbourávají tuky, zlepšuje se jim zdraví a podobně. Vysvětlili jim to a řekli, ať prostě dělají pořád to samé.

Po měsíci přišli k vybrané skupině, kterou zvolili. Zjistili, že i když ty ženy vykonávaly stále stejné aktivity a nic nezměnily, začaly být víc zdravé. Jednoduše si začaly uvědomovat, že aktivita, kterou dělají, je vlastně sportovní aktivita, a že by tedy měly hubnout. Jedná se o tu pozornost, protože pozornost je katalyzátor všeho, co děláme.

Stejně to funguje v rámci obchodu. Představ si, že věnuješ takovou pozornost člověku, se kterým jsi na schůzce. To je úplně jiná dimenze, než když budeš pozorností někde jinde. Pokud si budeš hrát na mobilu nebo odpovídat na SMS, tak budeš reálně věnovat pozornost někomu jinému, a ne danému jednání. Podle mého názoru je pozornost katalyzátor všeho, co děláme. V rámci byznysu je to pak katalyzátor úspěchu. Nicméně problém dnešní doby spočívá v tom, že se pozornost neučí. Je od nás vyžadována, ale nikdo nás ji nenaučil.

Jak se díváš na multitasking? Souhlasím s tím, co jsi říkal. Když něčemu věnuji pozornost, tak bych mohl očekávat lepší výsledky. Co si ale počít se současným trendem, kdy od nás všichni očekávají, že zvládneme víc věcí najednou. Mně multitasking nevadí. Ale já už mám mozek vytrénovaný tak, že můžu skákat mezi tasky a být funkční.

Také si myslím, že je multitasking možný, ale za určitých podmínek. Je potřeba si v rámci dne nastavit bloky, kdy se budeš čím zabývat. Já dopoledne píšu knihu a jdu velmi hluboko do informací, které jsou tam obsažené. To dělám například od osmi do jedenácti. Od jedenácti do jedné se jdu projít se psem, ale v mezičase volám a jednám s investory v rámci naší těžební haly, fondů a tak podobně. Od jedné mám reakční čas. Takže mám blok času na to, co všechno ode mě firmy vyžadují, co potřebují zodpovědět zaměstnanci a tak podobně. Večer si připravuju online vysílání, online kurzy a sbírám informace. Multitasking je možný, ale pokud nemáte vlastní mysl ještě tak vymazlenou, jde to řešit přes bloky.

Time management

Já dostávám poměrně dost dotazů na to, jak si mají obchodníci rozvrhnout svůj čas. A takové poměrně zajímavé téma je, kdy se má volat a kdy se má schůzkovat. Spousta obchodníků se přiklání k modelu, kdy se má volat v každém volném čase. Když máš chvilku, vytoč jedno, dvě, tři telefonní čísla. Potom je tu druhá alternativa. Udělej si blok, kdy voláš v pondělí dopoledne, a to pondělí dopoledne jenom volej. Potom schůzkuj. Další takový blok si udělej ve středu dopoledne. Z mého pohledu je lepší dělat věci, které jsou stejné, protože se daleko rychleji dostanete do nějakého flow. Danou činnost děláte líp, automaticky a může vám být i příjemnější. Samozřejmě fakt, že se dostaví nějaké lepší výsledky, necháme stranou. Takže i ty jsi zastánce rozdělování si byznysových aktivit. Aktivita, změna, další aktivita, změna, prostě pracovat po nějakých blocích.

Pokud na to máš čas, tak určitě. I když ty jsi podobně zaneprázdněný jako já. Ale zase na druhou stranu, když je člověk víc busy, tak má i víc zkušeností. Dokáže si čas na telefonát udělat kdykoliv. Jakmile už jsi na nějakém levelu, uvědomuješ si priority. Znáš určitý proces, kterým sis mockrát prošel. Pak je ti úplně jedno, jestli budeš něco dělat v blocích, nebo po cestě na kávu.

Ty ten výkon předvedeš perfektní, protože máš potřebné zkušenosti. Dokážeš být v tom focusu na přítomný okamžik, třeba v telefonátu, naplno. Ale pokud s telefonováním začínáš, nebo nejsi natolik pokročilý, bloky jsou rozhodně mnohem lepší. Tělo si zvykne a naučí se nějaké návyky. Máš díky tomu optimalizované prostředí, kde tě nic neruší. To je taky velmi podstatné.

Ty to dokážeš, protože ty svoji pozornost umíš udržet v rámci aktuálního telefonátu.  Proto můžeš pracovat kdykoliv a kdekoliv. Většinu těch, kteří začínají, rozptýlí cokoliv. Pro ně je v tu chvíli super mít prostředí, které je motivující a klidné. Nic nerozptyluje jejich pozornost a můžou se plně věnovat třeba právě telefonátu.

Téma focusu jsme tedy alespoň v základním měřítku prošli. Další zajímavé slovo je efektivita. Co si lidé podle tebe mohou pod slovem efektivita představit.

Tak z mého pohledu je to třeba spoluřídit pět společností a k tomu žít život. Není to jenom o práci. Tím se zase vracíme k magickému slovu flow, které jsi zmínil. Když se dostaneš na nějakou úroveň a máš určité základy, dokážeš se dostat do optimálního stavu vědomí. To je flow, které začátečníci většinou nezvládají. Mluvím o chvíli, kdy se cítíme nejlépe a jsme nejproduktivnější.

Podle výsledků jsme až sedminásobně produktivnější a až sedmkrát kreativnější, než když ve flow nejsme. Proto flow, učení se flow a optimalizace prostředí na flow je teď v Americe hit. Velké americké společnosti najímají kouče na flow, aby optimalizovali prostředí ve firmě. Aby nejen klíčoví lidé, ale i běžní zaměstnanci, byli co nejvíce času ve flow, protože je to obrovský náskok. Představ si, že za jeden den uděláš to samé, co konkurence udělá za sedm.

Když s tímhle umíš pracovat, přesně v tu chvíli ti dojde, proč toho někteří zvládají tolik, zatímco jiní ne. Efektivita je mimo jiné i o tom zjistit, co tě opravdu baví. To je pro flow nezbytné. A také se vždy dostat do nějakého menšího rizika. Řekněme, že ty máš svůj pomyslný strop. Pokud se ti jej podaří maličko překonat, pomůže ti to dostat se do flow, a samozřejmě flow následuje pozornost. Bez pozornosti se nikdy nedostaneš do flow. Tyto tři věci dohromady tě dostanou do flow. V takové chvíli já za dvouhodinový blok udělám tolik aktivity, kterou běžný člověk udělá za celý den. Díky tomu můžu přeskakovat a být takovým způsobem efektivní.

Jak na flow?

Pojďme si říct první kroky, jak začít pracovat efektivně, jak se dostávat do flow, jak se fokusovat. Zkus nám říct, jaké jsou základní kroky. Co si musím promyslet, než začnu budovat nějaký návyk, abych pracoval efektivně a byl fokusovanější.

Pro mě je největší odměna si říct, jestli to, co dnes dělám, mě baví natolik, abych si dokázal představit, že to bud dělat až do konce svého života. Protože pokud chceš být efektivní, pokud chceš být ve flow a nebýt jenom řadový, tak tě to, co děláš, musí opravdu bavit. Bez toho je opravdu těžké se dostat do flow. Někteří dokonce tvrdí, že je to nereálné. Je nutné poznat sám sebe, opravdu si upřímně říct, jestli tě baví to, co děláš. A pokud ne, tak je to v pořádku, ale musíš to najít.

Například tebe baví obchod, rád jednáš s lidmi, takže pro tebe je obchod úžasný. To ale neplatí pro každého. Někdo například pracuje jen pro peníze. V tu chvíli si to musí nastavit tak, že peníze sice můžou být motivátor, ale zároveň prostředek k nějakému cíli. Pak si musí najít ten opravdový cíl, který tam je. To je podle mě základní krok. Následně je nezbytné začít si optimalizovat prostředí kolem sebe kvůli efektivitě. To znamená mít klid a eliminovat rušivé elementy.

Dobré je například nastavit si telefon do letového režimu ve chvílích, kdy něco tvořím. Nespočet studií ukazuje, že když má člověk vedle sebe mobil v dosahové vzdálenosti, tak to snižuje efektivitu o 15 % až 25 %. V případě, že je zapnuté zvonění, tak ho to může okamžitě dostat z flow, pokud není dostatečně zkušený, aby byl schopen se v něm i přesto udržet.

Vyplatí se si optimalizovat prostředí pro práci, kterou aktuálně děláš. Samozřejmě, když budeš telefonovat, tak je ti to jedno, ale pokud chceš něco tvořit, je to úplně jiný druh činnosti. Jsem přesvědčený, že by bylo dobré optimalizovat si stravu, ale to by zase bylo na jiný call. Řekněme, že strava, záněty, dnešní doba a stres způsobují, že jsme v těch stejných cyklech, které se dokola opakují.

Protože když bychom se podívali do mozku, poškozuje se hipokampus, který nám pomáhá učit se novým věcem. Když jsme ve stresu nebo máme nějaký zánět, je pro nás těžké se snadno učit něčemu novému. Podle mě jste to taky zažili. A ty v rámci toho pěkného restartu, co máš teď na Bali, to dokážeš velmi ocenit. Díky zdravým návykům, které jsi zvolil, podle mě exponenciálně rosteš.

Rád bych to nějakým způsobem zjednodušil na základní fakta. Pokud chci začít pracovat efektivněji a zaměřit se více na svůj focus, v první řadě si musím určit, jestli činnost, kterou dělám, mě opravdu baví. Pak teprve jsem schopen dostat se do flow. Pokud ne, je to v pořádku, ale je potřeba si nalít čistého vína. A krok číslo dva je optimalizovat prostředí okolo mě tak, abych svoji činnost mohl vykonávat co nejlépe. Jinými slovy, abych se co nejjednodušeji dostával do flow a tvořil ve flow. Zkus nám z tvého pohledu říct, nějaké dvě, tři životní situace, kdy ti ovládání těchto technik a nastavení těch systémů pomáhá v každodenním životě, ať už osobním nebo pracovním. Zkus uvést nějaký konkrétní příklad z tvého života, abychom věděli, že tohle je věc, která opravdu dává smysl.

Tak například, když jsme byli u vás, vlastně jsem dva měsíce cestoval a zároveň pracoval. Nic se nemění. Pořád musíš svoje firmy spoluřídit, každý den je po tobě něco vyžadováno, musíš tvořit a být schopný si najít na všechno čas. Vezmi si, že se je potřeba se velmi intenzivně soustředit třeba i v letadle nebo u bazénu. Takže před tebou stojí úkol optimalizovat si prostředí tak, abys mohl být v takovém módu funkční, ale nebylo to na úkor tvého zdraví, vztahů a podobně. Tyto techniky jsou pro mě zásadní pro plné prožívání života, který není jenom o práci.

Zkusím se na to podívat z mého pohledu a perspektivy člověka, který pracoval a bydlel v Praze. Mám pocit, že si všichni v Praze stěžují na uspěchanou dobu. Prý na nic nemáme čas. Přitom drtivá většina z nás vykonává jednu pracovní činnost. To znamená, že mám jedno zaměstnání. Jednu práci, kde mám jasně dané úkoly a povinnosti. Mně se na tobě líbí, že přeskakuješ z hluboké práce do řízení firem a k tomu jsi byl tady na Bali. Tohle všechno musíš zvládat a já si myslím, že se to bez nějakého nastaveného systému nedá zvládat. Zkusme si ještě říct pár slov k tomu balancu, abychom doplnili celou trojici. Co to vlastně je a jak žít balancovaný život.

V rámci balancu se mi teď víc líbí slovo harmonie. Oba si uvědomujeme, že každý obchodník se někdy ocitnul v situaci, kdy se byznysu věnoval víc než všemu ostatnímu. Dával tomu víc třeba na úkor zdraví nebo obětoval vztahy. Až do chvíle, kdy dostal tu pomyslnou facku od života, aby se probudil a uvědomil si, že něco dělá špatně.

Mohl to být rozchod, krach byznysu nebo zdravotní problémy. Podle mého názoru je balanc zásadní, protože život není jenom o práci. Je samozřejmě skvělé, že jste úspěšní a daří se vám v jedné životní kategorii, ale to vám nezaručí naplněný život. Naplněný život je o lidech kolem vás a o vztazích. K tomu abyste mohli udržet dobré vztahy tak musíte být zdraví.

Takže pořád se jedná o komplexní přístup k životu. Udržovat si balanc, mít priority nastavené v první řadě na zdraví, potom na vztahy a zároveň třeba na obchod. Vnímat vše komplexně a ne jen přes zúžený pohled na byznys. Jinak dřív nebo později v životě začínáme trpět v nějaké jiné oblasti. Všude nám vštěpují, abychom pracovali tvrdě, víc než ostatní, klidně 12, 14, 16 hodin. Já říkám pracujte chytře a efektivně. Úspěšný a prožitý život je o lidech okolo nás a o zajímavých vztazích. Jde o to, jak svůj život žiju. Bohužel neznám moc lidí, kteří tohle všechno zvládají čistě jenom prací. Neznám asi ani jednoho. A mně se líbí, co říkáš. Dřív nebo později dojdete do stavu, kdy jedna část života bude haprovat. Proto ten balanc. Z mého pohledu ano, asi pracujme tvrdě, ale zkuste pracovat chytře a nezapomeňte na balanc, protože na ten se hlavně v obchodu hodně zapomíná. Balanc je velmi důležitá věc, kterou dříve nebo později budete muset nějakým způsobem začít řešit. U mě se to projevilo do takové míry, že jsem musel vycestovat na Bali, abych dal ty další aspekty dohromady. Po pracovní stránce to bylo v pořádku, ale zdraví trochu pokulhávalo a tak dál. Takže je dobré si tohle uvědomovat. Práce je důležitá, ale je potřeba balancovat i další aspekty života.

V tomto ohledu je zajímavé rozebrat i biologickou podstatu věci. Mnoho lidí potřebuje přesně vědět, proč věci balancovat. Jsme často v začarovaném kruhu, kde si říkáme, že musíme tvrdě makat. Jinak to nejde, a tak prostě jedu na setrvačnost a ani pořádně nevím proč. Když se na to podívám z biologického hlediska, uvidím, co to dělá s tělem, myslí a jaké to má následky.

Dá se to perfektně rozklíčovat a spoustě lidem to hodně otevře oči. Proto, abys nemusel makat tvrdě, tak je tam přesně to flow. Díky tomu se znovu vracíme k tomu, že musíš dělat to, co tě baví. Potom nemusíš tvrdě makat, protože jsi častěji ve flow. S trochou nadsázky jde říct, že za čtyři hodiny bys udělal sedmkrát víc, což je 28 hodin práce.

A teď si vezmi, že za jeden den uděláš to, co konkurence, která ve flow neudělá za týden. A když s tím umíš pracovat, tak co uděláš s tím volným časem? Můžeš dál utíkat konkurenci a třeba tomu dát další dva, tři dny. Takže za ty tři dny uděláš to, co konkurence za tři týdny. Přesto pořád máš dva dny na to, aby ses věnoval sobě, rodině nebo vztahům, udělal si čas na jídlo a tak podobně. Takže jak říkáš, není to o tom makat tvrdě, ale je to o tom makat chytře.

Já řeknu můj příklad z praxe. Když jsem přijel sem na Bali, zjistil jsem, že je tady obrovský problém s internetem. Ve většině restaurací není kvalitní internet, v hotelech je špatný internet a nedá se moc pracovat. Tak jsem chodil do coworku. A vždycky jsem byl překvapený ze situace, kdy v coworku nemůžete zaklapnout počítač a říct si, že to dodělám doma nebo na hotelu, protože prostě nemáte internet. Překvapilo mě, jak moc práce se dá za krátkou dobu udělat, pokud je váš focus čistě na věc, kterou potřebujete udělat. Takže flow je úžasná věc, kterou jsem poprvé zažil až tady na Bali.