Romana Ljubasová: „Proč se mi v obchodě daří? Jsem snílek a nebojím se o velkých vizích mluvit, ač se jiní smějí“

18. 1. 2016 +

Rozhovory

„Ze zdravotní sestřičky přední ženou českého salesu,“ dal by se jednou větou popsat životní příběh Romany Ljubasové. Její cesta ale rozhodně takto jednoduchá nebyla. Zažila spoustu momentů, které si vyžadovaly nelehká rozhodnutí a absolutní riziko. Všechny její volby jí však dnes dávají smysl a dovedly ji až k Inca Collagenu. Ať už to byl odjezd do Rakouska, který zapřičinil přechod ze zdravotnictví do oblasti právních služeb, budování rodinné firmy a následný rozvod, po kterém si potřebovala ověřit, kdo byl hnací silou za společným byznysem, Thajsko, kam se vydala po profesním vyhoření a objevila přírodní kolagen – vše do sebe nakonec zapadlo jako puzzle. Nový produkt jí natolik učaroval, že naprosto přehodila kariérní výhybku a pustila se do budování globální firmy pod vlastní značkou.

DSC_1751up

[leads_ id=”85672″]

Romano, náš rozhovor vedeme v době, kdy váš produkt úspěšně vstoupil na český a slovenský trh a expandujete do zahraničí. Jak se cítíte?

Plná energie a optimismu. Zažívám naprosto mimořádné období, kdy rozjíždím nový produkt, zároveň mám ale pořád čas být v kontaktu se zákazníkem. Inca Collagen funguje neskutečně. Je to moje dítě, tak mi to jako moje dítě oplácí tím nejlepším. On je business, hlavně pro ženy, hodně provázán s mateřskými instinkty – jsem přesvědčená, že žena je obchodnicí a podnikatelkou ve chvíli, kdy je matkou. Permanentně se totiž stará o investici, která nic nevynáší, ale přesto jí po desetiletí dává 24/7 to nejlepší, co umí. O ženy jako podnikatelky vůbec nemám strach, protože kdo se umí postarat o dítě, umí se postarat i o svůj projekt.

Musím říct, že když o vás člověk čte, zní to jako deset životů. Kde se tohle všechno ve vás vzalo?

Já to mám prostě v sobě. Jsem typické dítě přelomu režimů – rodiče mi řekli, ať si vyberu ukončený obor s maturitou, takže se ze mě stala zdravotní sestra. Měla jsem super studijní průměr a mohla jít na práva, místo toho jsem šla do nemocnice. Tam mě hned začali krotit, ať nezavádím nové móresy, a to jsem jen chtěla číst pohádky dětem, které tam musely být přes noc. Dnes je to samozřejmost, ale tehdejší nálada nebyla těmto novinkám příliš nakloněna. Tak jsem odjela do Rakouska zdokonalit jazyk a jako au-pair brala 14 000 korun, což byl trojnásobek platu z české nemocnice. Po návratu bylo tedy jasno, že se do nemocnice nevrátím a na jednom pohovoru na administrativní pozici jsem řekla, že umím německy. Dostala jsem poměrně vysoký plat a časem i vysoký post v nadnárodní společnosti. Moje kariéra nabrala jiný směr.

Nosila jsem brýle bez dioptrií, aby mi to alespoň trochu věřili

Kolik vám tehdy bylo?

Bylo mi 19 a řídila jsem tým padesáti chlapů, kteří obchodovali se spojovacím materiálem. Nosila jsem brýle bez dioptrií, aby mi to alespoň trochu věřili. Užasná škola, člověk si musí udělat pořádek hlavně sám v sobě. Po roce a půl jsem přešla do firmy tehdejšího přítele a se svým nadšením jsem mu obrátila podnik vzhůru nohama. Začali jsme dělat odškodnění dopravních nehod v rámci celé Evropy. V Česku to nikdo nedělal a mně to dávalo obrovský smysl. Viděla jsem v tom spojení právničiny, kterou jsem vždy chtěla dělat, a zdraví, pomoci lidem, kteří si nemohli pomoci sami. Zastupovala jsem zraněné, nemocné a postižené, kteří neměli šanci, že se nějakého práva dovolají. A zase jsem bojovala o respekt, tentokrát proti goliášům. Smysl i výsledky této práce mě velmi nabíjely, léta jsem pracovala se 100% výkonností a generovala energii, kterou ti lidé zřejmě potřebovali cítit.

Jenže takové tempo nešlo udržet věčně.

Vůbec jsem si stresovost této práce nepřipouštěla. Po rozvodu jsem si potřebovala ověřit, kdo byl hnací silou businessu, jestli bývalý manžel, nebo já. Škody na zdraví jsem začala dělat v rámci vlastní firmy – vybudovala jsem Inca Agency a dostala ji do stavu, kdy k prosperitě stačilo pracovat 3 hodiny denně. V té chvíli to ale pro mě začalo postrádat smysl, přestala jsem naplno využívat svůj potenciál a to byl konec. Všechno jsem měla, nic mě nebavilo. Prostě jsem vyhořela a potřebovala nový impuls. S touto myšlenkou jsem nasedla do letadla a odletěla do Thajska.

inca2up

Přírodní kolagen jsem objevila náhodou díky lékárnici v Thajsku

Do Thajska jste jela hledat nový smysl života?

Původně jsem si jela jen na pár týdnů odpočinout. Thajsko mi přišlo jako země, kde se mohu rozmyslet, co dál. Vždy mě lákalo cestovat a Thajsko mi ukázalo, že všechno, co se děje, má nějaký smysl. Při dosahování cílů jsem zvyklá mít nejen hlavní plán A, ale i záložní plány B, C a D. Když nevyjde jeden, vyjde druhý, když nevyjde druhý, vyjde třetí… Většinou ale stejně vyjdou všechny, protože je vám líto nechat dobré nápady být. (smích) Prostě máte velký sen, tak za ním jdete. Je přece jedno, která cesta vás k němu dovede, jestli cesta A, B, nebo nějaká jiná. Thajsko mi dalo odpověď. Potvrzení, že jsou to všechno kroky jen k jednomu a tomu samému cíli. Úplnou náhodou jsem objevila přírodní kolagen a ten je dnes tím důvodem, proč znovu zářím.

Jak to vůbec celé bylo? Objevila jste nějakou tamní recepturu, elixír mládí, a chtěla jej přinést ženám v „západních kulturách“?

Kolagen jsem objevila náhodou. Kamarádovi jsem šla dělat tlumočníka do lékárny. Měl odjakživa velký problém s pigmentem, opalováním, sluníčkem, přijel a hned první den se samozřejmě spálil. Potřeboval nějaký silný krém a lékárnice mi začala doslova cpát kolagen, že to pomůže. Nemohla jsem jí nijak vysvětlit, že tohle nechceme, že potřebujeme nějakou mast a alespoň padesátku krém, prostě se nenechala odbýt. Takže jsme kamaráda dopovali kolagenem a výsledek mě hodně překvapil. Po několika týdnech se jeho kůže vyléčila, vyhladila a začala zářit zdravím, které jsme mu až záviděli.

Už tehdy jste plánovala, že budete kolagen dovážet do Česka?

Vůbec ne. Ale byla jsem tím tak fascinovaná, že jsem s kolagenem začala sama experimentovat. V Thajsku jsem byla 2× ročně a místo korálků a šatiček jsem kamarádkám dovážela kolagen. Často jsem měla plný kufr výhradně kolagenu, ale když nám s kamarádkami docházel, byly jsme schopné se o poslední sáček přetahovat. (smích) Od nadšení byl pak k business plánu jenom krůček. Jednou jsem se hluboce zasnila a kamarádka Ivana, dnes moje obchodní partnerka, odpověděla prostým: „A prečo nie.“ No a to si nedokážete představit, co to ve mně zažehlo! Za 11 měsíců byla první krabička na trhu.

inca3up
Romana Ljubasová s kolegou Radimem Jansou vysvětlují, jak se kolagen „rozváží“ po těle na místa, kde je ho nejvíc potřeba

„Vy mě bavíte,“ řekl mi velký průmyslník, když jsem zoufale hledala továrnu

No a teď mi řekněte, jaké kroky jsou potřeba, když se člověk takto rozhodne pro naprosto nový obor – jak se uvádí nový produkt na svět? Jaké byly vaše první kroky?

Doslova jsme otočily balení, které jsme měly v ruce, a přečetly si, že se vyrábí v jedné továrně v Bangkoku. Koupily jsme si letenky a vydaly se zjišťovat recepturu a postupy výroby. Četly jsme si o kolagenu od rána do večera. Vyzní to možná jednoduše, ale jsou za tím týdny a měsíce práce. Po půl roce jsme se navíc ocitly ve slepé uličce, protože ač by vše ostatní zařídit šlo, uvízly jsme na byrokracii. Ukázalo se, že Evropská unie dovoz kolagenu z Thajska nikdy nepovolí. Chyběla na to legislativa a nešlo to obejít. Bylo to několik nejtěžších nocí v mém životě, kdy jsem přemýšlela nad tím, zda projekt vzdát, nebo existuje i jiná cesta. Bylo těžké poznat, jestli jsem ve slepé uličce nebo na důležité křižovatce.

Dneska kolagen vyrábíte ve Švýcarsku, takže jste to vyřešila. A já se ptám jak?

Vždycky hodně a nahlas o svých snech mluvím. A to mi pomohlo. Řešení jsem nalezla mezi svými klienty z práva. Jeden z nich mi domluvil setkání, které nejde vyvážit ani zlatem. Dostala jsem 10 minut času a všechno to na člověka, který seděl naproti mně, vysypala. Představte si váženého podnikatele, majitele továrny, kterému tam naběhne blondýna a vykládá: „Víte, já chci dovážet kolagen pod svou značkou a změnit svět.“ Jeho jediná reakce byla: „Vy mě bavíte,“ nevěděla jsem ale, jestli je pronesena sarkasticky, nebo jestli jsem ho svým snílkovstvím přece jen nakazila.

A nakazila?

Vzal si můj vzorek a měsíc se neozval. Dnes si v jeho továrně pronajímám výrobní linku. Celý ten proces, od nápadu po první hotový výrobek, trval 11 měsíců – od června 2014 do května 2015 minulého roku, kdy jsme začali prodávat první krabičky. A dostalo to takový spád, že až teď máme čas na Prahu.

inca1up

Co mi dal obchod do života? Už neklepu na dveře, které jsou zavřené, neztrácím tím čas

K produktu – kolagen známe všichni jako doplněk krémů, vlasových produktů, jeho využití v estetické chirurgii atd. Váš je potravinový doplněk ve formě prášku, který se rozpustí ve vodě a vypije. Řekněte mi, co je na tom vašem Inca Collagenu tak „spešl“?

Inca Collagen se vyrábí šetrnou hydrolýzou z mořských ryb a je 400× účinnější než běžné kolagenové přípravky. Velmi záleží na množství v denní dávce. Inca Collagen je silný a bioaktivní. Lidské tělo s ním díky tomu pracuje jako s vlastním kolagenem, a když ho vypijete, tak se v těle rozdělí do oblastí, kde je ho nejvíc potřeba. Pokožka, klouby… Vždycky si to představuji jako v tom seriálu Byl jednou jeden život.

Jaký máte za těch 8 měsíců na trhu progres? Jak těžké je v dnešní době potravinových doplňků uvádět nový produkt na trh?

Je to zábava a adrenalin! Pro zahraničí jsme zvolili cestu distributorů a spolupráce se společnostmi, které již mají vybudované své cesty k zákazníkům. Je to v mnoha ohledech jednodušší, protože lidé, hlavně na západě, jsou uvědomělejší a zvyklí na péči o své zdraví. Tady je to pořád hodně podceňovaná oblast, jdeme tedy cestou využívající naši největší zbraň. Inca Collagen má obrovskou výhodu – on totiž funguje. My plníme, co tvrdíme, a můžeme si proto vsadit na osobní doporučení. Takto jsme zatím stvořili přes 400 pečlivě vybraných prodejních míst, která nás zastupují a nabízejí Inca Collagen. Pro představu to jsou beauty salony, fitness centra, přes jednotlivé vizážistky, kosmetičky a maséry až po zdravotnické klininky, soukromé ordinace a lékárny.

Jaký je váš obchodnický styl?

Pro mě je každá schůzka úspěch. Buď prodám, nebo dotyčného jen informuji o existenci Inca Collagenu. Já se za léta v obchodě naučila jednu klíčovou věc – neklepu na dveře, které jsou zavřené, neztrácím tím čas. Když mi někde dají čas na prezentaci, využiji ji na maximum. Když se jim líbí, co slyší, dají mi další čas a vystaví náš produkt. Pak mám vyhráno. Je totiž tak kvalitní, že si to zákazníci řeknou sami a vzniká šepot, který začne pootevírat i ty původně zavřené dveře.

DSC_1659up

Raději přijmu jednoho lídra než stovku průměrných obchodníků

Krabička stojí 1 260 Kč. Jak se vašim obchodníkům produkt prodává? Kdybych byla vaším obchodníkem, kolik bych si u vás vydělala?

Pokud byste byla naším obchodníkem, vaší prací je aktivně vyhledávat místa, kde Inca Collagen prodávat. Nezaměstnáváme obchodníky za byt a stravu, takže rychlost vašeho kariérního postupu závisí na tom, kolik provozoven jste schopna měsíčně oslovit. Jestli jen 20, nebo 60. Od toho se odvíjí vaše ohodnocení, a pokud jste schopná, začnete dosahovat nadstandardních příjmů. Jsem si jistá, že jenom v naší republice je ještě 10 000 potenciálních prodejních míst a minimálně 2 miliony vhodných uživatelů Inca Collagenu.

Business Animals oslovuje celou obchodnickou komunitu, máte připravené i jiné modely obchodní spolupráce?

Naši obchodníci se samozřejmě angažují i ve vztahu k distributorům a firmám s větším objemem odbytu. Většinou jde o firmy s vlastní sítí provozoven, společnosti s majetkovou účastí nebo velké společnosti starající se o své zaměstnance prostřednictvím moderních benefitů. Obchodníkům neslibujeme žádný pevný plat, pracovní zázemí ani pracovní výhody. Ráda dělám věci jinak a do týmu chci lidi s podobným spiritem. Chci motivované dříče, kteří vidí příležitost tam, kde já, a chtějí po ní jít.

Jako business příležitost teď otevíráte Prahu. Jak jste firmu nastavila obchodně?

Mám ráda jednoduchost. Jeden produkt v jednoduchém balení, jedna strategie, jasné hodnoty jako loajalita a spokojenost zákazníka, které u nás nemají prázdný význam. Pro obchodníky jednoduchý, ale mimořádně motivační provizní systém. Od svých spolupracovníků očekávám to stejné, co od sebe. Hledáme špičkové lidi s vysokým osobním standardem. Tahouny, kteří uvidí příležitost, vezmou firmu za svou a budou pro ni dýchat. Mám globální vizi – chci pokrýt celý svět. Jednáme v USA, Kanadě, Brazílii, ale primární jsou pro nás pořád státy Evropské unie a nejbližší domácí prostředí. Nyní otevíráme Prahu a je to úžasná pobídka pro člověka, který chce odstartovat něco nového, umí za to vzít a chce na sobě pracovat s vidinou kariéry. Raději přijmu jednoho lídra než sto průměrných obchodníků. Jen ten totiž pochopí, že to, co mu nabízíme, je životní styl, pro mnohé dokonce poslání, ovšem vždy s možností výdělku.

[leads_ id=”85672″]

Foto: Igor Bondar