Práce na volné noze – co mi nikdo neřekl, ale sakra měl!

03. Květen 2018

Svoboda. To je to, co většina z nás hledá. A nejen v práci. Dělat si věci po svém. Nemít bariéry a využít svůj talent naplno. I já tohle chtěla. Viděla jsem okolo sebe ty, kteří tvoří, podílejí se na tvorbě zajímavých projektů a zažívají úžasné chvíle. Vypadalo to tak jednoduše a idylicky, a tak jsem do toho šla. Nikdo mi ale neřekl, že to bude sakra těžký.

Po práci pro Exxon Mobil a vedení dvou online magazínů přišla moje chvíle. Už jako šéfredaktorka jsem často psala PR články pro firmy, které v magazínu inzerovaly. Texty jim tvořily agentury a většinou zněly jak přes kopírák. Já to dělala jinak a tomu odpovídala čísla. Takže jsem si zákonitě myslela, že to umím.

První den na volné noze byl skvělý. Udělala jsem si velkou kávu a významně se tvářila při prohledávání kontaktů na spolupráci. Nešlo to tak hladce, jak jsem si myslela. Neměla jsem nastavenou správnou cenu, a tak jsem jen většinou střílela od boku. Bála jsem se, že když budu moc drahá, tak zakázky nedostanu. Pak mě oslovila firma a dala mi zakázku za super peníze. Bylo to ale hodně práce a chtěli, abych začala hned. Věnovala jsem jim každý den od časného rána až pozdě do noci. Na konci měsíce jsem vše vyfakturovala a začala hledat další klienty. Asi už tušíte, jak to dopadlo. Na účet mi přišly peníze za pár článků od jiných firem a ta hlavní, pro niž jsem pracovala nejvíc, neposlala nic. Moje texty ale předávali do časopisů, měli je na webu a propagačních letácích a já se stále dožadovala proplacení. Vysmáli se mi…. I přesto jsem to nevzdala a na volné noze funguji už přes 10 let. Proto mám pro všechny nadšence tyto rady:

Hurá na volnou nohu

Nezačínejte z nuly. Fungovat na pankáče umí a hlavně ustojí málokdo. Raději se rozjíždějte postupně. Vybírejte si, utvářejte svůj hlas, svůj postoj a přístup, který bruste. Stres a strach z toho, že nemáte klienty, ani jistotu a potřebujete vydělat peníze, vás brzy donutí ubírat z nároků a přestat si vážit toho, co umíte. Nakonec vás připraví i o spánek…

Rezerva

Nenapadlo mě, že bych měla mít finanční rezervu, protože jsem si představovala, že vše půjde hladce. Než zamáváte svou výpovědí před šéfem, udělejte si příjemný večer s čísly. Kolik bezpodmínečně musíte měsíčně vydělat, abyste nepřišli o střechu nad hlavou a neumřeli hlady? Připočítejte k tomu také částku za vedlejší výdaje, pojištění a peníze na nástroj, který vám vydělává, ať už je to auto, počítač nebo třeba pečící trouba. Mohou se pokazit, a tím se vám vše zkomplikuje. Rezervu byste měli mít minimálně na 6 měsíců. Za tu dobu si najdete stálé klienty, odběratele, vytvoříte vztahy se společnostmi a zajistíte si pravidelný finanční flow. Bude se vám pracovat s lehkostí a nerozhodí vás zpoždění v proplacení vaší faktury.

Skvělý plán je ten, který změníte jen dvakrát

Pracujte s časem

Ano. To bylo slovo, které jsem používala. Nemůžu si přece dovolit něco odmítnout, protože už mi nikdy nezavolají. Nějak to zvládnu. Navíc jsem se snažila udělat za měsíc víc práce, aby mě nepoložilo, kdyby mi někdo zase nezaplatil. Den má ale určitý počet hodin a jak všichni dobře víme, skvělý plán je ten, který změníte jen dvakrát. A čas a plán jdou k sobě stejně dobře jako Facebook a bezpečnost dat. Buďte realističtí. Spočítejte si, kolik hodin z týdne a měsíce můžete opravdu věnovat práci. Myslete ale také na to, že potřebujete i jíst, pít, spát a ano, chodit na záchod. A rozhodně nezkoušejte to, co já! Za oddalování až na tu nejposlednější chvíli vám močový měchýř nepoděkuje. Celkovou finanční potřebu za měsíc vydělte množstvím hodin a tím dostanete orientační hodinovou sazbu a s tou pracujte. Lépe se vám pak bude plánovat a vybírat, čemu se budete věnovat a co je pro vás výhodnější.

Prokrastinace

Nevyhýbá se nikomu a i já s ní bojovala. Oproti pravidlům psaných v magazínech, já si ji ordinovala pravidelně. Snažila jsem se ale, aby byla tematická. Čerpala jsem při tom inspiraci. Díky tomu, že jsem na chvilku vypla, našla jsem nový pohled, super člověka pro citaci, video, které tématu dalo nový rozměr. Neměla jsem pak pocit, že se flákám.

Vnitřní motivace

Je to mrška. Každý se musí naučit pracovat s tou svou vlastní. Nejdříve mě ale kopal do zadku strach. Kvůli němu jsem vstávala ráno velmi brzo a dlouho po půlnoci padala s podráženýma očima do peřin. Bála jsem se o každou zakázku a o to víc na ní utápěla času.

Strach je prázdná emoce. Obírá vás o sebevědomí, kreativitu a energii. O hodně lepší je vztek. Rozproudí krev a donutí vás uvědomit si, kdo jste a proč to všechno děláte. Nezaškodí si pro tyto chvíle připravit „malé nakopnutíčko“, které vás spolehlivě nabudí. Může to být fotka někoho, kdo umí méně než vy, ale má se daleko lépe. Tohle je jen nápad…Jako rozhodně to neříká, že jsem něco takového měla, že ne? 🙂

Kurzy a školení

Učení je mučení. Stojí hodně peněz. Ne všechno drahé je super a vše levné nebo zdarma nemusí být k ničemu. Ptejte se na názory lidí z branže (a nebo teď můžete využít různých FB skupin a komunit – členové se rádi podělí). Vzdělávat se je ale nutné. Pokud chcete být v něčem dobří, musíte to dělat a učit se od lidí, kteří jsou skvělí. Zkratka neexistuje.

A co jsem se za těch více než 10 let naučila?

Že se nezměním a musím pracovat s charakterem, který mám, i když to znamená, že si občas šlapu po super příležitosti. Že se pořád učím a že je vlastně dobře, když vás občas někdo napálí. Nastartují se smysly a paradoxně dostanete jako člověk novou šťávu. Zase si začnete vážit své práce a sami sebe a přestanete se brát jako samozřejmost, protože nejste. Na světě neexistuje žádný další člověk, jako jste vy. Jste originál. Se všemi chybami, strachem, odhodláním… Ať už děláte cokoliv, dělejte to jako vy.

Sabrina
šéfredaktorka magazínu BusinessAnimals
spisovatelka