Čím větším změnám čelíte, čím více stresu vás čeká, tím spíše byste se měli řídit radami Stephena Coveyho. Kniha 7 návyků skutečně efektivních lidí byla poprvé vydána v roce 1989 a i dnes – sedmadvacet let poté – patří stále mezi bestsellery. Svědčí o tom i fakt, že publikace byla přeložena do čtyřiceti světových jazyků a její redigované verze vycházejí i po Coveyho smrti, často i s předmluvou Jima Collinse či s doslovem autorových dětí. Co je klíčové, chcete-li se stát opravdu efektivním jedincem?

Návyk 1: Buďte proaktivní

Než začnete se změnou své osobnosti, naučte se rozlišovat dva termíny. Paradigma a princip. Paradigma je způsob, jakým vidíme svět, jakési brýle na našich očích. Principy jsou to, čím se podvědomě řídíme, jsou to mimo jiné i naše charakterové vlastnosti (jako férovost, čestnost aj.). Pokud žijete v souladu s těmito principy, máte šanci stát se šťastným a úspěšným člověkem. „Tyto principy jsou součástí téměř každého významného náboženství, sociální filozofie nebo etického systému, které prošly zkouškou času a přetrvaly. Jsou natolik evidentní, že jejich existenci není potřeba prokazovat,“ píše Covey. Proaktivitu autor nepřímo definuje jako vztah: podnět a odezva. Obdobně jako akce a reakce. Být proaktivní však znamená převzít kontrolu nad vlastním životem, jednat iniciativně a nést za svá rozhodnutí zodpovědnost.

Návyk 2: Začínejte s myšlenkou nakonec

Covey si v této kapitole pohrává s myšlenkou, co po člověku nakonec zůstává, ať po odvedené práci nebo i po jeho smrti. Jako příklad uvádí váš „vlastní pohřeb”, na němž promluví čtyři řečníci, kteří vás charakterizují. Jak vás lidé uvidí s odstupem času, jak vy sami hodnotíte své chování a rozhodování v minulosti? Začínat s myšlenkou nakonec znamená mít jasnou představu cíle. Přesné vymezení našich cílů nám pomůže pochopit, kde jsme, jací jsme a kam směřujeme. A při zpětné analýze našich rozhodnutí za to budeme vděční.

Návyk 3: To nejdůležitější dávejte na první místo

„Návyk 3 se dotýká mnoha otázek spojených s problematikou životního plánování a řízení času. Tyto problémy mě vždy zajímaly a přitahovaly. Po mnoha letech jejich studia jsem přesvědčen, že esenci nejlepšího možného přístupu k těmto problémům vyjadřuje jednoduché konstatování: Plánujte a jednejte v souladu s prioritami,” tvrdí autor. Kniha dál radí, jak se s určováním priorit snadno vypořádat. Slouží k tomu využívání matice plánování času. Své úkoly si rozdělíte na důležité a nedůležité, na naléhavé a nenaléhavé. Nelze se však soustředit jen na jeden typ problémů, pokud budete řešit jen naléhavé a důležité úkoly, nikdy nebudete s ničím hotovi.

Návyk 4: Myslete způsobem výhra – výhra

Nežli začnete praktikovat způsob myšlení výhra – výhra, uvědomte si jednu zásadní věc. Člověk sám (jakožto jedinec) nikdy nedosáhne tak skvělých výsledků, jako když spolupracuje s ostatními, když je součástí týmu. „Pod pojmem výhra – výhra se neskrývá žádná speciální technika. Myšlení typu výhra – výhra je životním postojem, filozofií lidských interakcí. Přesněji řečeno, je to jedno ze šesti paradigmat lidských interakcí,” píše Covey. Myšlení výhra – výhra je takovým paradigmatem, kdy člověk hledá vzájemně prospěšná řešení ve všech lidských interakcích. Jinak řečeno, výsledkem tohoto principu je spokojenost všech zúčastněných osob.

Návyk 5: Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopeni

„Právě teď čtete knihu, kterou jsem napsal. Čtení, psaní, mluvení a naslouchání jsou čtyři základní formy komunikace. Když se zamyslíte, kolik hodin jim věnujete, zjistíte, že umět dobře komunikovat je pro efektivní jednání naprostou nezbytností,” podotýká autor. Zajímavostí je, že naprostá většina lidí neprošla žádným kurzem se zaměřením na správné naslouchání. Pokud chcete s někým úspěšně jednat, musíte ho zprvu dobře pochopit. Zohlednit jeho vztah k vám, uvědomit si, jak vás on sám vnímá. Běžně se totiž nejdříve snažíme být pochopeni, nepokoušíme se chápat své komunikační partnery.

Návyk 6: Vytvářejte synergii

„Když byl Winston Churchill povolán, aby se postavil do čela válečného úsilí Velké Británie, poznamenal, že jeho celý dosavadní život ho připravoval na tuto hodinu. Podobně nás nácvik a používání ostatních návyků připravují na návyk, jehož obsahem je vytvoření synergie. (…) Co je to synergie? Jednoduše řečeno, synergie znamená, že celek je víc než součet jeho částí. Mezi částmi existují vztahy,” píše Covey. Synergie je něco zcela přirozeného, s čím se setkáváme denně. Například zasadíme-li dvě rostliny blízko sebe, jejich kořeny se začnou proplétat a rostliny žijí v symbióze. Stejně tak dva spojené kusy dřeva unesou větší váhu než jeden kus. Vzájemný prospěch, v něm tkví synergický princip.

Návyk 7: Ostřete pilu

Tento návyk nás má naučit si při práci „naostřit pilu”. Autor toto pojmenování vysvětluje svým přirovnáním: Představte si, že v lese potkáte člověka, který pilou řeže kmen stromu. Příliš mu to ale nejde, přestože se o to pokouší už takových pět hodin. Zeptáte se ho tedy, proč si na chvíli neodpočine, mohl by si v mezičase třeba naostřit pilu. On vám však odpoví, že na to nemá čas, že má příliš věcí na práci. Tento sedmý a poslední návyk vám má pomoci žít a pracovat v jakési rovnováze. Dle autora existují čtyři dimenze lidské podstaty: fyzická, mentální, duchovní a společenská. Ostřit pilu znamená pravidelně a důmyslně uplatňovat a též rozvíjet všechny čtyři dimenze žití.

Pakliže se budete řídit všemi sedmi návyky, které autor v knize zmiňuje, měli byste pocítit pozitivní změnu.