Matěj Hollan: „Politika umí být pěkně ostrá. Abych jí odlehčil, používám v komunikaci přirozený humor“

02. Listopad 2014

Sice není povoláním obchodník, během své kariéry se však musel naučit, jak prodat své silné stránky a působit na lidi. O osobním brandu, leadershipu i netradiční cestě k české komunální politice skrze volby jsme si povídali s Matějem Hollanem z Žít Brno.

matej_uvodni

  • Matěj Hollan, 30 let
  • Hudebník a občanský aktivista
  • Vůdčí osobnost hnutí Žít Brno
  • Od října 2014 zastupitel města Brna a Městské části Brno-střed

Matěji, jak se člověk stane z aktivisty politikem?

Není to úplně neobvyklé. Tu aktivitu, v mém případě upozorňování na témata hazardu, dělá člověk proto, že se mu nelíbí, jak politika funguje. A v určité fázi už se z pozice občanského aktivisty moc udělat nedá, rozhodli jsme se proto jít do voleb a zkusit, jestli to půjde posunout dál.

Což se povedlo, v městské části Brno-střed jste volby vyhráli. Co na výsledky říkáte?

Říkali jsme si, že bychom byli rádi za 5 %, ale vítězství jsme nečekali, bylo to opravdu příjemné překvapení. Jsem od té doby neustále na jednáních a věřím, že se nám podaří ustanovit koalici, která jak Brnu-střed, tak celému městu skutečně prospěje.

Zejména mladé lidi hodně táhla vaše image. Netajíte se přitom, že jste dříve osobní brand příliš neřešil. Co zapřičinilo změnu?

Nová image vznikla těsně před vystoupením v Otázkách Václava Moravce, kdy mi hlavní tvůrce naší kampaně, Adam Hrubý, zavolal, že jedu s Ivou Mráčkovou ze salonu MIA nakupovat do Olympie. Všechny jsme tím překvapili, bylo to vtipné a mě to ohromně bavilo. A přirozeně z toho vyplynulo, že novou image použijeme i na kampaň – nechtěli jsme nic škrobeného, marketingového. Takhle to prostě přirozeně vyplynulo a já mám obrovskou radost, že to mělo úspěch.

Matěj Hollan | citát
Matěj Hollan

Musel jste si projít školením, učit se, co (ne)říkat…?

Já chodím do médií už 3 roky a ten poslední poměrně intenzivně, takže se nic výrazně nezměnilo – dobře komunikovat jsem se musel naučit už před tím. Samozřejmě, že když jsem byl poprvé v televizi, byl jsem dost vyjukaný. Teď už je to ale jiné. Nechávám na sobě sice stále znát emoce, ale už je to lepší. V televizi vědomě přemýšlím nad tím, jak působím. Tím, že jsem v médiích neustále, mám daleko víc zkušeností než většina politiků v Brně.

Říkáte nenechat na sobě znát emoce – a to by byla chyba? Není lepší, když diváci vidí, že i politik je „lidský?“

Volby a politika se prostě občas hraje tak, že chcete toho druhého vytočit. A k tomu se používají různé podpásové techniky, na které člověk nesmí skočit. Protože když se necháte ovlivnit negativními emocemi, tak už nepůsobíte přirozeně a důvěryhodně.

Máte nějakou strategii proti těmhle podpásovkám?

Mám. Úspěšně používám strategii humoru. Jakýkoli útok zkouším otočit do nadsázky, ten druhý pak už nemůže pokračovat ve vybouřené a ostré kritice. U témat hazardu to už tolik nejde, je to vážné téma a tam si to pořád emočně beru, ale jde o to smířit se s tím, že ne všechno může člověk vyhrát. Snažím se nebrat si to příliš vážně a nenechat se vnitřně mučit.

Matěj Hollan swag

Co je pro vás nejtěžší na tom „být viděn?“

Nejtěžší je na chvíli zahodit telefon, abych měl klid, a zbavit se při tom pocitu, že musím neustále něco řešit. V létě, když jezdíme s rodinou pryč, nebo kolem Vánoc, si to dokážu zařídit, ale chci se naučit takto cíleně vypnout i v každodenním životě.

Jaké vlastnosti by podle vás měl člověk mít, aby byl dobrým lídrem?

Musí mít konkrétní, dobrou myšlenku. Vědět, jaká cesta vede k jejímu dosažení, a jak k tomu nadchnout ostatní. To se nám povedlo v rámci upozorňování na hazard – přesvědčili jsme lidi, že je to vážně důležité téma, dělá se teď spousta referend.

Lídr zároveň musí na věci strašně moc odpracovat, otevřeně o ní mluvit a být ten první, který ukazuje, že to má stále smysl. Měl by pro tu svou věc udělat první poslední. Zároveň by měl přirozeně řídit skupinu. Já musel nerad během září v zájmu kampaně svému týmu hodně telefonovat a kontrolovat lidi, jestli dělají to, co mají, ale jinak považuju za nejlepší, když každý dělá to, co je mu nejpohodlnější a k čemu má největší vlohy.

Co je pro vás hnacím motorem pro tohle všechno, mimo veřejný zájem?

Poslední dva roky při procházkách Brnem zjišťuji, že se mi město líbí čím dál víc. Vzniká tu jedna hospůdka nebo kavárna za druhou. Zjistili jsme, že rok za rokem se tady lidem žije líp, mně samotnému i mému dítěti se tady bude žít líp – to je asi ta hlavní motivace.

Když to řeknu na příkladu celorepublikové politiky – až se nám podaří přijmout nějaké zásadní antikorupční zákony, bude to znamenat, že do politiky nepůjdou takoví gauneři, a společnost uvidí, že se dá jít někam dál.

Co bude první věc, kterou změníte?

Budou to kroky ke zlepšení image města. Co můžeme udělat hned, je více uvolnit podmínky pro podnikání v centru města. Například zrušit nařízení, že od konce října do konce dubna nesmí mít kavárny venku zahrádky. Stejně tak nevidím nic špatného na tom otevřít si v létě v parku víno, přesto to vyhláška zakazuje. Brno je plné studentů a inteligentních lidí, mělo by být liberálním městem. Dokud je venku pořádek, není potřeba klást překážky. Problém bezdomovectví se nedá vyřešit tím, že zakážeme všem všechno, těm lidem se musí pomáhat a dostávat je z problémů, ne je vytlačovat na ještě větší okraj společnosti.

Před 4 lety jsme vybojovali, že můžou na ulici hrát muzikanti – související vyhlášku se nám povedlo zrušit za měsíc. Uvidíme, jak to půjde teď. Rychle jde také vyzvat lidi, aby přicházeli s čímkoliv zajímavým, a dovolit jim tyto aktivity realizovat. Občané mají skvělé nápady a potenciál, stačí jim nebránit.

Napadá vás na závěr něco, co chcete našim čtenářům předat?

Řekl bych jen, že bych u nás také moc rád viděl zahraniční trend, kdy se byznysmeni a obchodníci zapojují do veřejných aktivit, ať už je to podpora spolků nebo rovnou celorepublikové iniciativy. Je to totiž strašně naplňující pocit, že se člověk podílí na nějaké pozitivní změně.

 

Text: Pavla Lokajová

© 2025 imper.cz