13. Duben 2014
Touží být vidět a být vždy nejlepší. Klade si stále nové cíle, které ji posouvají v její kariéře dál. Bez nových výzev by to nebyla ona. A její tajemství úspěchu? Věřit tomu, co děláte, mít dostatek sebevědomí a učit se od těch nejlepších!
- Kristýna Hošková, 31 let
- Současná pozice: Mary Kay – Elite Executive Senior Sales Director
- Průměrný měsíční příjem: přes 300 tis. Kč
Kristýno, kdy se u Vás začala objevovat touha stát se obchodnicí?
Vyrůstala jsem v rodině podnikatelů, takže podnikání pro mě bylo vlastně přirozené prostředí. Už od mala se ve mně projevovaly vůdcovské sklony. Přirozený leadership jsem podle rodičů i svých vzpomínek předváděla již ve školce, kde jsem sdružovala děti a předčítala jim z knihy Krteček. Později jsem se dostala ke sportu, věnovala jsem se od pěti let umělecké gymnastice, zhruba od osmi let se z toho stal vrcholový sport. Tato zkušenost mne přivedla k zodpovědnosti, disciplíně a také k větším ambicím – učila jsem se trénovat a vyhrávat. K podnikání jako takovému jsem se ale dostala až ke konci studia na vysoké škole a myslím, že to bylo vlastně jen vyústění a zúročení toho, co jsem prožila v mládí.
Kosmetika a ženy patří k sobě. Lákala Vás tato oblast od samého začátku?
Rozhodně ne. Kosmetika nebylo to, co mne lákalo. Můj původní obor je IT a celou vysokou školu jsem se studiem a hlavně v hlavě připravovala na to prorazit v tomto oboru. Navíc jsem ani nevěděla, zda vůbec budu někdy podnikat, což ale neznamená, že jsem po tom netoužila, protože můj otec byl se svou firmou velmi úspěšný a je dodnes mým vzorem. Myslím, že všechno odstartovala příležitost, kterou jsem na konci vysoké školy dostala. Pochopila jsem hned, že držím v ruce skvělý kosmetický produkt, který má k sobě vynikající marketingový model, to byla první a základní myšlenka, která mě přesvědčila zkusit to.
Druhá věc, které mě motivovala, byla možnost použít vlastní hlavu a současně se učit od nejlepších. Myslím, že přesně tady se prosadila moje touha dokázat v životě velké věci, překonat svoje vlastní hranice a být v něčem skutečně nejlepší. Mám to zřejmě v sobě, chtěla jsem vynikat odjakživa a dělala jsem pro to maximum, ať už ve škole nebo při sportu.
I na vysoké škole v IT oboru to pro mě byla vlastně výzva, na celé fakultě nás bylo asi deset holek na šest stovek kluků. Na začátku jsem byla skutečně podceňována, prostě nebylo zvykem, že by obstojně vypadající slečna zvládala abstraktní myšlení, logiku a matematiku. To pro mne bylo hnacím motorem. Díky své píli a pečlivosti jsem vystudovala s červeným diplomem a musím říct, že na promoci to byla vážně satisfakce. V posledních ročnících už jsem cítila uznání, po kterém jsem toužila, a splnila jsem tak svoji misi 🙂
IT má ke kosmetice daleko. Kdy tedy přišel ten zlom?
Příležitost samotná přišla ke konci studia na vysoké škole, nicméně zlom přišel v momentě, kdy jsem se dostala přes kostrbaté začátky a začala jsem si samotnou práci s kosmetikou a s lidmi skutečně užívat. Prostě jsme poznala, že to má velký přínos pro ženy, se kterými jsem pracovala a že mě to neskutečně baví. Ke zlomu hodně přispělo i to, že jsem měla možnost se dostat na školení velmi úspěšných žen v mém oboru a viděla jsem jak žijí, to mě inspirovalo natolik, že jsem začala v tomto druhu podnikání vidět svoji budoucnost.
Jaké byly Vaše začátky?
Začátky radši možná ani nebudu zmiňovat. Shrnula bych to tak, že já jsem strašně chtěla a vůbec jsem nechápala proč ty ostatní ženy ne. Nevěděla jsem, jak se ženám prezentovat, co vlastně přesně dělat, protože jsem jim ještě nerozuměla. Musela jsem se skutečně naučit naslouchat, cítit, vnímat tu ženu před sebou, předvídat, pochopit, že každá žena je jiná a všechny nemají stejné názory jako já. To všechno a ještě mnohem víc znamená naučit se dělat krásný obchod, ve kterém se uplatňuje taktika vítěz-vítěz.
Začátky nebyly lehké i proto, že jsem okolo sebe neměla kamarádky, na kterých bych si to mohla vyzkoušet, dnes v době sociálních sítí si v obchodě můžeme mnout ruce – je to tak přirozené! Nakonec mi v začátcích pomohl kamarád z vysoké, který mi domluvil schůzku se svou přítelkyní a ta pozvala ženy ze svého okolí. To byl můj úplný začátek, pak jsem se prostě musela snažit a naučit se to hlavní v podnikání. A to přirozeně najít a rozšiřovat klientelu. Krásné na mém začátku je to, že tyto moje úplně první zákaznice mi dodnes zůstaly a tímto je zdravím, prožívám s nimi pokaždé nostalgii a pocit vděčnosti. Mně osobně stačilo jedno povzbuzení od nich, přidala jsem svoji píli a začala jsem získávat praxi.
Dělala jste na začátku nějaké školácké chyby?
Rozhodně. Myslím, že chyby dělám doteď, asi ne úplně školácké, ale určitě nějaké dělám, dokonalost neexistuje. Jednou jsem však slyšela moc hezký citát: “Dokonalost neexistuje, ale je vzrušující se k ní blížit”. To je moc hezké krédo, sedí na moji povahu. Já myslím, že na začátku jsem prostě byla hlavně nezkušená a tím pádem jsem často zmatkovala, např. jsem se bála zeptat se na objednávku. Zažívala jsem mnohé situace poprvé a hodně věcí mě rozhodilo.
Chvíli také trvalo odbourat takový ten vzdor a začít chápat, že lidé reagují různě a mají na to právo a že jsem to já, kdo se musí přizpůsobit. Jedna věta, která mi velmi otevřela oči, zněla takto: “Přizpůsobivost je vlastnost vítězů.” Podle mě je to jeden z hlavních zákonů podnikání. Krom všech těch chyb, které jsem uvedla, stěžejní bylo naučit se vystupovat bez pochybností o sobě samé. Vědět, že v hlavě musím být úspěšná dříve než jsem fyzicky.
Používala jsem věty úspěšných, ztotožnila jsem se s nimi, chovala jsem se, mluvila a hlavně jednala jsem tak, jako ty nejúspěšnější ženy, které jsem viděla. Na začátku jsem to vnímala jako svoji divadelní roli: Chci-li být úspěšná, musím tak jednat, mluvit, chovat se, prezentovat se. Po nějakém čase to do mě vrostlo a přestala to být role, začala jsem to být skutečně já a do mé práce se dostala AUTENTICITA. V tomto momentě si to začnete užívat, cítíte sami sebe a zmizí pochybnosti.
Kdy přišel Váš první úspěch?
Za svůj první úspěch považuji svůj první prodej, na svém prvním poradenství jsem se bála zeptala na objednávku a asi za dva dny jsem sebrala odvahu a zavolala jedné z žen, která se ho zúčastnila, že budu dělat vlastní nákup a jestli chce něco objednat. Ona mi tenkrát nadiktovala objednávku za 4.500 Kč. Tehdy mi došlo, že prodávám opravdu skvělé produkty. To bylo jediné povzbuzení, které mi stačilo, už jsem věděla, že to funguje. Když jsem prodala jednou, zvládnu to i po druhé, po třetí, naučím se to! Samozřejmě, že můj postup nahoru pak nebyl tak triviálně lehký, ale tohle bylo něco, co mě velmi povzbudilo!
A další milník Vašeho podnikání?
Tím se stala Leadership konference, na které přednášela americká top dvojka v Mary Kay Kathy Helou, současně jedna z nejlepších National Sales Director na světě. Já se naprosto ztotožnila s příběhem této mentorky. Tehdy jsem měla už svůj tým asi osmi nebo deseti žen a rozhodla se, že se stanu leaderem. Našla jsem v ní svůj velký vzor, chtěla jsem se stát tak úspěšnou jako je ona a věděla jsem, že cesta vede přes pozici Sales Director. To se mi podařilo do půl roku od této konference.
Pak přicházely různé motivační kampaně a já prostě chtěla být vždy nejlepší. Nesoutěžila jsem až tak s ostatními, nejvíc mě vlastně baví překonávat sama sebe, bořit svoje hranice a stavět si obrovské výzvy. Hledala jsem nové zákaznice, rozvíjela současnou klientelu, v těchto vazbách jsem hledala a nacházela nadšené ženy do svého týmu, ony najednou byly všude okolo mě. Učila jsem se a rostla současně s mým týmem, zdokonalovala jsem se v motivaci, leadershipu, učila jsem se jak rozdělovat svůj čas a organizovat svoji skupinu, byla a stále JE to velmi vzrušující cesta. Splnila jsem snad všechny motivační programy, které šly 🙂
Jak dlouho už pracujete u Mary Kay?
V listopadu to bylo sedm let a ještě stále se mi otevírají nové možnosti. Nyní je mým cílem stát se NSD, tedy dojít na nejprestižnější obchodní pozici National Sales Director a získat tak i perfektní postavení pro celou moji oblast. Věřím, že nejpozději během jednoho roku se nám to podaří.
Co Vás motivuje k neustálému tažení vpřed?
Teď momentálně dárek od mého švagra (smích). Dostala jsem od něj jako dárek toaletní papír potištěný sto eurovými bankovkami se vzkazem, že už jsem tak bohatá, že si s penězi můžu utírat zadek. Švagr je podnikatel a velmi vzdělaný a chytrý muž a taky je prostě perfektní vtipálek. A tak jsem se rozhodla, že tento dárek využiju konkrétně. Toaletní papír použiji jen tehdy, když navýším svůj měsíční plat o 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že na toaletě jsme několikrát denně je to velmi účinný druh motivace (smích).
Ale teď vážně, jak už jsem říkala na začátku, miluju soutěžení a v jednom kuse soutěžím sama se sebou, takže to je motor, který mě žene vpřed. To, co je specifické pro můj druh podnikání je fakt, že ovlivňuji obrovské množství ženy a cítím velikou zodpovědnost za to, co dělám. To mě motivuje do daleké budoucnosti. Mám svoje ideály a sny a chci ve své oblasti vychovávat podnikatelky – úspěšné, bohaté a pokorné ženy, které umí skloubit kariéru s rodinou a jsou ve svém životě šťastné po všech stránkách.
Upřímně věřím, že na sobě musím stále pracovat, protože je vedu příkladem. Chci abychom si uměly užít život, vážily si samy sebe a v každé situaci se řídily zlatým pravidlem: Chovej se k druhým tak, jak chceš aby se chovali oni k Tobě.
Úspěšnými podnikateli jsou u nás většinou muži. V čem vidíte zásadní rozdíl mezi podnikáním mužů a žen?
V první řadě si myslím, že je to sebevědomí a schopnost se prodat. Toto ženám často chybí. Chlapi umí prostě lépe hrát, jde jim to snadněji, protože nejsou tolik emotivní. Žena je mnohem intuitivnější a vadí jí když se v něčem necítí. Další rozdíl bývá konstruktivita. Ženy řeší situace více emotivně, muži více konstruktivně. My ženy potřebujeme k emocím získat i logiku a muži zase potřebují ke své konstruktivitě získat emoce. Pak to funguje super.
Nevýhoda žen podnikatelek je bezesporu to, že jejich role bývá stále ještě často připisována hlavně rodině a domácnosti. Traduje se názor, že žena, která má úspěšnou kariéru a rodinu, není dobrou matkou a je to “kariéristka” (trošku hanlivé označení, možná trochu závistivé :-)). Nebo naopak, žena, která chce být v roli matky, nemůže úspěšně podnikat, protože se to vylučuje. Obojí je ale nesmysl, záleží totiž na tom, jak se k tomu postavíte. Díky Bohu mnohé ženy už jsou dnes důkazem, že kariéra a rodina se dá nádherně skloubit. Ženy jsou od přírody velmi dobré koordinátorky, dokážou si skvěle rozplánovat čas, protože mají prostě více rolí (matka, pracující, hospodyně). Mužům toto není tak vlastní a bezpochyby to s kariérou mají mnohem jednodušší, protože mají prostě společenskou normou stanoveno méně rolí.
Právě vázanost na rodinu ženám často spoutává ruce a mnohdy jim dlouho trvá, než si uvědomí, že vůbec touží po kariéře. Společensky zažitá norma prostě nám ženám podsouvá, jak bychom se měly chovat a co bychom měly a neměly dělat. Mnoho lidí vyjadřuje názory, kterými nás jak já říkám staví k plotně. Pokud žena vnitřně touží po realizaci a ví že bude šťastná tehdy když bude rozvíjet svoji pracovní pozici a současně bude mít spokojenou rodinu, musí si to v prvé řadě přiznat a to bez ohledu na to, co jí říká její okolí. Druhá věc je to, že to musí začít realizovat a prostě si za tím stát. Protože to je její štěstí a když je žena šťastná, je šťastná celá rodina: Happy wife, happy life 🙂
Jinak z mé zkušenosti jsou ženy vynikající přirozené obchodnice a myslím, že mají i větší potenciál v této kategorii než muži. Obchod je totiž často o citu a emocích a to jsou oblasti, ve kterých jsme přirozené. V obchodě prostě musíte, vnímat, používat empatii a předvídat alespoň pokud jde o dlouhodobý obchod. Ten se prostě musí dělat přes vztahy a na to my ženy jsme prostě mistryně:-) Vztahy jsou naše parketa.
Co byste tedy doporučila ženám, které přemýšlejí o podnikání?
Aby se nebály a HLAVNĚ aby se neohlížely, co na to okolí. Na dveřích příležitosti je napsáno TLAČIT, takže ji chyťte a tlačte, výsledek se dostaví. Já myslím, že snad každý kdo začínal podnikat se setkal s názory především těch, kteří nepodnikají, a ty jsou sem tam dost skeptické. Nenechte se nikým odradit, NAOPAK najděte a dostaňte se do komunity úspěšných lidí (dnes je to díky komunikačním technologiím mnohem lehčí) a začněte je pozorovat a napodobovat i v detailech. Nebojte se, že ztratíte samy sebe, zůstanete samy sebou, ale naučíte se to hlavní – úspěšné zvyky. Život je příliš krátký na to, abychom si říkaly coby kdyby, začněte realizovat své sny!
Podnikání je mnohdy dost stresující, a proto je potřeba si občas pořádně odpočinout. Jak relaxujete Vy?
Pro mě je největším odpočinkem můj manžel a sport. S manželem jsme rádi spolu a trávíme čas aktivně, protože oba pracujeme hlavou. Oba jsme bývalí vrcholoví sportovci, takže ke sportu máme vztah a je to náš společný koníček. Milujeme výlety na horských kolech zejména v terénech, moc rádi jezdíme do hor, v létě jsme často na ferratách a v zimě na lyžích. A samozřejmě také rádi trávíme čas s rodinou a přáteli, kterých máme mnoho.
Jaká je Vaše poslední rada nebo přání na závěr?
Všem, kteří čtou tento článek a o něčem sní, přeju, aby našli odvahu uskutečňovat svoje sny. Přináší to do života spoustu toho, čemu se říká štěstí.
Závěrečný rozstřel:
Oblíbená značka oblečení: Kay Unger, Guess Marciano, Michael Kors, taky skvělá návrhářka Zuzana Machorková … je toho hodně, to by bylo na celý článek :-), móda totiž definitivně patří k mé práci
Auto, ve kterém jezdím: Růžová škoda Octavia (těším se na růžový Mercedes třídy E), růžová auta, to je naše originální firemní tradice
Oblíbená restaurace: Restaurace v hotelu Can Rafael, má michelinskou hvězdu, je naprosto originální a je v Barceloně
Motto: Přizpůsobivost je vlastnost vítězů
