Lesk a bída obchodu: Jak se u nás obchoduje Slovákům?

5. 3. 2015 +

Obchod

Dobývají srdce svých klientů libozvučnou slovenštinou a štve je, když jím někdo říká „čobolové.“ Nebo taky ne. A na národnosti dle nich vlastně vůbec nezáleží. V České republice žije přibližně 150 000 lidí hlásících se ke slovenské národnosti – a nemálo z nich dělá obchod.

slovaci2

1. Co vás přivedlo do ČR?

Peter Kollár, zakladatel SKØG Urban Hub v Brně, ex- senior account manager pro Socialbakers:

Šlo o kombinaci faktorů. Důležitá pro mě byla kvalita školství ve srovnání se Slovenskem. A pak hrála významnou roli i nabídka hraní v brněnském basketbalovém klubu, jelikož jsem tehdy basketbal chtěl dělat profesionálně.

Tomáš Šárocký, area manager společnosti Invea Tech pro Benelux, Skandinávii a Španělsko:

Rozhodl jsem se odejít do ČR kvůli studiu a už jsem zde zůstal.

2. Komunikujete tady slovensky nebo česky?

Jaroslav Kováč, obchodník a zakladatel Home Hunters: Jsem z pohraniční a má slovenština nikdy nebyla úplně čistá a zněla hodně podivně. Po 4-5 letech pobytu v Brně jsem se propracoval k češtině. Troufl jsem si na to ovšem až ve chvíli, kdy jsem dokázal říct Ř, protože jsem nechtěl patřit mezi zástupy Slováků, co říkají „Veveží“ (ulice i hrad v Brně, pozn. red). Pak už to šlo automaticky.

Peter Kollár: Jsem v ČR 9 let, ale neumím česky mluvit ani psát. V osobním i profesionálním životě komunikuji ve slovenštině. Češtinu ode mě nikdo nikdy nevyžadoval. Naše oficiální firemní komunikace je samozřejmě v češtině, ale tady s překlady a copywritingem pomáhají zaměstnanci.

Tomáš Šárocký: Používám slovenštinu kromě zásadně odlišných slov, jako jsou třeba měsíce v roce. O přeučení jsem uvažoval – žiji v zahraničí a měl bych se asi adaptovat, ale rozhodl jsem se zachovat si slovenštinu. S Čechy si koneckonců rozumíme i takto.

3. S jakými reakcemi na vaši národnost a jazyk se setkáváte?

Jaroslav Kováč: Většinou jsou dobré. Třeba když jsem kdysi dělal v call centru a mluvil spisovnou slovenštinou – Češi jsou pořád hodně sentimentální, takže mi říkali „jé, mluvte ještě na mě“ nebo „my jsme k vám jezdívali do Tater.“ Spíš se dá říct, že mi to otvíralo dveře.

Peter Kollár: Češi jsou zvyklí na to, že zde působí hodně Slováků. Většinou tedy nereagují nijak. Samozřejmě, několikrát jsem se potkal i primitivními poznámkami na adresu Slováků. Stává se to opravdu zřídka, o to víc mě to ale dokáže zarazit.

Tomáš Šárocký: Jsem mladý muž a tak se setkávám s pozitivními reakcemi ze strany opačného pohlaví. Slovenština se Čechům hodně libí, mají ji rádi a podporují mě v tom, abych nezačal mluvit česky. Měl jsem jedinou negativní zkušenost, a to když jsem kdysi pracoval v call centru a prodával po telefonu. Jeden zákazník mě v polovině mého představení zarazil a řekl  “hele, my jsme tady v České Republice, já chci, aby se na mě mluvilo česky. Páč jinak se nemáme o čem bavit, na slyšenou”. To mě trochu zarazilo.

4. Vnímáte českou mentalitu jinak?

Jaroslav Kováč: Určitě. Slováci jsou obecně naivnější, čestnější, až je to někdy na škodu. A to platí i v obchodě. Češi si naopak vše pěkně spočítají, jsou chytří a snaží se vždy vyjít ze všeho s největším ziskem – což je pro obchod určitě výhodou.

Peter Kollár: Víc než mezi českou a slovenskou mentalitou definovanou státní hranicí vnímám rozdíl mezi mentalitou českou a podobnou mentalitou Slováků a Moraváků. Ti jsou z mého pohledu otevřenější, přátelštější a temperamentnější. Češi jsou zase stručnější a přímočařejší, co mi z obchodního hlediska vyhovuje.

Tomáš Šárocký: Slováci jsou konzervativnější, víc stažení, udělají, co se jim řekne. Češi na všechno nadávají, ale jsou malinko modernější.

5. Vnímáte nějaké reálné překážky? Nebo třeba legislativní?

Jaroslav Kováč: Díky EU je vše jednoduché. Jak pro mě, tak pro ostatní cizince, ale my Slováci máme výhodu v absenci jazykové bariéry. Při zařizování potřebujete pár papírů navíc a může se to o den protáhnout, protože třeba musíte zajet na Slovensko pro výpis z trestního rejstříku. Ale to je vše. Rozhodně vám nikdo nehází klacky pod nohy.

Peter Kollár: Legislativa je zde Slovákům nakloněna, počínajíc zvýhodněním Slováků oproti jiným cizincům u některých úředních úkonů nebo v bankách, končíc možností předkládat oficiální dokumenty ve slovenštině.

Tomáš Šárocký: Chci kreditní kartu a v ČR je jenom jediná banka, která poskytuje kreditky i klientům bez přechodného pobytu v ČR. A ten se mi nechce řešit, je to zbytečná administrativa. A musel jsem také vybavovat přechod k české sociální pojišťovně, když jsem zde začínal pracovat. Ale to nebylo nic extra složitého.

6. Vnímají vás díky původu jinak, než kdyby jste byl/a český obchodník?

Nikoleta Andová, Vedoucí regionálního prodeje online reklamy, Czech News Center: Myslím, že v jistém smyslu je to má konkurenční výhoda. Obchodník by měl být zapamatovatelný. Mě si mimo jiné lidé zapamatují tím, že jsem Slovenska. Pro mě je to spíš pozitivní.

Peter Kollár: Ne, obchod není otázkou národnosti. Potkal jsem skvělého obchodníka z Mozambiku i mizerné obchodníky z USA, Německa a Singapuru. Pokud chcete dělat obchod, nikoho nezajímá, jestli jste Čech nebo Slovák.

Tomáš Šárocký: Je to o osobnosti a o tom, co dokážu přinést firmě. Nikoli o národnosti.

Text: Matej Zeliska

Foto: imgkid.com