Ján Jancura z Czech Mining: Jak se svézt na vlně úspěchu kryptoměn?

12. Červen 2018

Digitální zlato nebo nafouknutá bublina? Prošly si už svým největším boomem nebo to byl teprve začátek? Jak vznikly? Kolik jich v dnešní době je? Do které se nejvíce vyplatí investovat? Jaká s sebou nesou rizika a jak může vypadat jejich zánik? Téma kryptoměn s sebou nese plno otazníků. Můstek k tomuto virtuálnímu světu vytvořil Ján Jancura společně s týmem Czech Mining Company.

  • Ján má od malička velkou zálibu v ekonomii. Od 15 let prošel přes finanční sektor, marketing, obchodování s nemovitostmi až ke kryptoměnám.
  • Žije v Kroměříži, ale za klienty jezdí po celé republice.
  • Kdo tvoří tým? 3 společníci, 2 distributoři, 8 obchodních zástupců, asistentka, IT tým.
  • Proč název Czech Mining? “Už od začátku jsem chtěl mířit celoevropsky. Ve světě má Česko velmi dobré jméno co se kryptoměn týče. Je tu velmi silná komunita.
  • Jaký je váš cíl na rok 2018? “Zaujmout pozici největší těžební farmy ve střední Evropě.”

Co si dnes člověk koupí za jeden bitcoin?

Třeba novou Dacii. Před 7 lety si člověk za 10 000 bitcoinů koupil tak akorát pizzu. Dnes jsou z těchto lidí dolaroví milionáři. Je ale i spousta těch, kteří své privátní klíče poztráceli, flashky a CDčka vyhodili, protože v BTC neviděli budoucnost. Docela hodně lidí se kvůli tomu zbláznilo.

Vyzkoušejte leady

Vykládal jste mi o kryptoměnách, jako o přirozeném vývoji měny. Můžeme se teď vrátit na úplný začátek? Jak jsme se od barterového obchodu dostali až ke kryptoměnám?

 Ano, jak říkáte, před pár tisíci lety si lidé měnili zeleninu, maso, oblečení – něco za něco. Ale mohlo se stát, že jeden měl zboží, po kterém každý toužil a druhý zase neměl žádnou poptávku. Bylo potřeba systém přenastavit. První univerzální platidlo způsobilo první finanční revoluci. V každé kultuře to bylo něco jiného – mušle, kameny, drahé kovy, v Česku to byla látka. Ve středověku bylo hlavním platidlem zlato a stříbro, které převážně určovalo inflaci. Když stoupala hodnota drahého kovu, stoupala hodnota mince. Panovníci potřebovali stále více mincí a v případě, že neměli k dispozici dostatečné množství drahých kovů, začali mince znehodnocovat, přidávali do nich jiné kovy v určitém poměru. A tak dnes žijeme v době, kdy centrální banky tisknou obrovské množství peněz a zvyšují tím inflaci, což se samozřejmě projevuje na cenách zboží a služeb. Tiskem nových peněz se znehodnocují úspory nás všech.

Vzpomeňte si na depreciaci české koruny, která začala v roce 2013 a skončila v roce 2017. ČNB vytiskla stovky miliard korun, znehodnotila korunu z 25 na 27 Kč za EUR. Kdokoli, kdo jel do zahraničí nebo z něho dovážel, to pocítil. Podívejte se na Itálii, Řecko, Španělsko a další státy zmítající se v problémech s dluhy. ECB tiskne miliardy EUR a kupuje dluhopisy předlužených zemí, aby je takto udržela v chodu. Je to dlouhodobě neudržitelný systém, který skončí pravděpodobně další krizí. Jak z toho ven? Jednou z cest mohou být právě kryptoměny.

“U kryptoměn neexistuje žádná centrální autorita, která by znenadání mohla vytisknout miliardu dalších mincí.”

V dnešní době jsme už zcela zvyklí na virtuální peníze. Lidé si často neuvědomují, že za nimi již dávno nestojí zlato, ale spíše víra. Jak se tedy odlišují od kryptoměn?

 To, čím dnes platíme, jsou jen čísla. Ve světě používáme kreditní karty mnohem víc než hotovost. Brzo se dočkáme doby, kdy hmatatelné peníze už nebudou existovat. Závislost lidí na státu bude daleko větší. Pokud by přišla válka, vy musíte přenést hotovost z jednoho státu do druhého. Fyzické peníze a drahé kovy nějakým způsobem přenést můžete. Pokud ale přestane fungovat bankovní systém, tak o vše přijdete. Co se týče kryptoměn – stačí si zapamatovat 24 slov, to je váš klíč, díky kterému si můžete přenést veškerý váš majetek přes hory doly a nikdo nepozná, že něco přenášíte. Největší rozdíl je tady ten, že zde není žádná centrální autorita, která by řekla, hele vytiskneme další miliardu mincí. Tady je jasně daný systém, pravidla.

Vzpomeňte si ještě na totalitní režim. Peníze, nemovitosti, drahé kovy vám znárodní, ale kryptoměny vám vzít nedokážou. Skvělým příkladem je Venezuela, kde se kvůli monetárním, celkově ekonomickým a politickým důvodům kryptoměny neuvěřitelně rozšířily. A to ne z důvodu spekulace, ale přežití.

Výhody kryptoměn:

  • jsou decentralizované = nemají prostředníka
  • nezáleží na tom, kde se nacházíte, jaký je den, během pár minut můžete poslat libovolně velký obnos na druhou stranu světa
  • nedají se znárodnit, zabavit, zastavit
  • často jsou levnější a rychlejší než klasické platby
  • nedají se zfalšovat
  • mají jasně dané charakteristiky, počet mincí, případně jejich těžbu
  • ve velké většině jsou deflační

 Jak vznikly kryptoměny?

 Co bylo na začátku tohoto boomu a jak s nimi pracuje Czech Mining Company se dozvíte na následující stránce. 

hledáme obchodníka

 

Na začátku se kryptoměny využívaly pro nelegální účely. Používají se stále?

Ano, ale rozhodně ne v takové míře jako dolar. Anonymita je zde daleko menší než v začátcích, spousta zločinců se dá dohledat. V budoucnu čím dál více lidí a institucí pochopí, že Bitcoin je vlastně kompletně transparentní.

“Pokud chcete v něčem uspět, mělo by to být něco nového, co má potenciál k růstu a moc lidí o tom ještě neví.”

Proč jste s kryptoměnami začali vy? Jaké byly začátky Czech Mining?

Mám rád nové věci. Byl prosinec 2016, v té době jsem měl firmu na servis eKas a já zrovna hledal nové pole působnosti. Zavolal mi kamarád (Jan Pitaš, díky chlape), jestli znám bitcoin. Že by ho zajímala těžba. Začal jsem si celý obor studovat, číst články, potkávat se s odborníky z oboru. Zjistili jsme, že je zde obrovský potenciál. Našel jsem si programátory, kteří mi se vším pomohli (zdravím Adama). Měl jsem pocit, že jsem na začátku úžasného projektu. Pokud chcete v něčem uspět, mělo by to být něco nového, co má potenciál k růstu a moc lidí o tom ještě neví. Navíc vás to musí bavit! Dali jsme s přáteli dohromady peníze a postavili první těžební servery. Mám štěstí, že mám kolem sebe skvělé lidi, bez nich bychom těžko tak rychle uspěli. Tehdy to dělalo desítky procent měsíčně. Začalo to fungovat, tak jsme si řekli: “Fajn, uděláme to i pro lidi. Vytvoříme jim most, který spojí pro velký počet lidí abstraktní svět kryptoměn s fyzickým světem – s průmyslovou výrobou neboli těžbou.”.

Těžební hala Czech Mining v Rousínově

Co je ta “těžba” a jak to funguje?

Pokud to velmi zjednoduším, tak význam těžby spočívá v potvrzování transakcí kryptoměn, které jsou v blocích. Blok těchto transakcí těžaři potvrdí vyřešením kryptografické hádanky, na jejímž konci je hash, podle kterého ostatní uživatelé sítě ověří, že výsledný hash je správný. Pokud ano, tak se blok transakcí zapíše do blockchainu, což je taková veřejná účetní kniha, ve které jsou zapsány všechny bloky transakcí. A za tento proces a udržování celého systému v chodu, dostávají těžaři pravidelnou odměnu v podobě nově vytěžené kryptoměny. Ve skutečnosti je celý mechanismus daleko komplikovanější. Ale z praxe máme vyzkoušené, že drtivé většině lidí stačí znát základní princip. Koneckonců to máte jako s autem. Používáme ho každý den, ale kdo z nás ví jak funguje po technické stránce? Většině z nás prostě stačí, že funguje a doveze nás z bodu A do bodu B.

Kdo se tedy může stát těžařem?

Těžařem se může stát teoreticky kdokoliv, třeba i vy. Dnes už tak vydělávají tisíce lidí po celém světe. Základem pro těžbu je mít potřebné finanční prostředky, znalosti, hromadu času, hardware, kvalitní zázemí a hlavně levnou elektřinu. To většina lidí nemá, a proto se pak obrací na velké těžební farmy, jako jsme třeba my.

Setkali jste se v začátcích s nějakými problémy?

Štěstí, že jsme ze začátku netušili, co nás všechno čeká. (smích) Jedno malé nedorozumění ajťáka s elektrikářem způsobilo skoro vyhoření. Bylo těžké sehnat potřebný HW a někdy to vypadalo jako za minulého režimu při směně bonů. Borec zavolal dojeďte tam a tam, máte 2 hodiny než karty prodám někomu jinému. Taky jsme z Číny objednali risery, ale 90 % jich přišlo nefunkčních… Také se nám stalo, že ve vedlejší fabrice narazili do sloupu s elektřinou, pak to sami opravovali, naráz to zapnuli a nám to vypálilo přepěťové ochrany. No, díky bohu, že je máme.

Jak se vám daří dnes?

Hodně záleží na aktuálním trhu kryptoměn. To se pak odráží i v poptávce po těžbě. Nicméně jsme rádi, že čím dál více lidí začíná kryptoměnám věřit dlouhodobě a nenechají se tak rozhodit krátkodobými výkyvy. Celkově je zájem lidí tak veliký, že nám přestaly stačit naše prostory v Břeclavi, které jsme asi po čtvrt roce zaplnili. Museli jsme tak zajistit druhou halu v Rousínově, kterou jsme otevřeli na konci dubna. Tam máme cca 10x větší kapacitu, tak uvidíme, na jak dlouho nám to vydrží. (smích)

Kryptoměn je v dnešní době obrovský počet. Do kterých máte nainvestováno vy?

Bitcoin mám jen jeden, z principu, protože ho mám rád a byl první. Ale mnohem větší potenciál vidím v jiných měnách. Osobně doporučuji se na kryptoměny podívat z pohledu jejich využitelnosti v různých odvětvích a typologie:

  • Platební: BTC, LTC, VTC
  • Anonymní: Monero, PivX, ZEN (můj favorit)
  • Úložiště dat: MAID, StorJ
  • Platformy: ETH, NEO, Waves, EOS, ICX
  • Spolupráce s bankovním sektorem: kontroverzní XRP
  • Další technologické: Golem, SONM
  • Dále mám rád VEN, WTC, SPF a spoustu dalších.

Samozřejmě to není investiční doporučení, je to na vás zhodnotit rizika, které chcete postoupit. Já osobně vidím v kryptoměnách obrovský potenciál, ale k tomu patří i rizika. I v rámci kryptoměn máte konzervativní investice (BTC, LTC, ETH) a spekulativní investice, jako třeba ZEN, BOS, SPF… Dívejte se na tým, problém, který měna řeší a sami si zkuste racionálně odpovědět na otázku: “Proč by měla být úspěšná zrovna tato kryptoměna?”

Při vzniku nových a nových kryptoměn, nestává se, že vznikají falešné kryptoměny, které jen díky marketingu vytahují z lidí peníze?

 To se určitě stává. Je tu mnoho projektů, které si na kryptoměny jenom hrají nebo ICO, které chtějí jen dostat, co nejvíce peněz od lidí, kteří jsou zasaženi mánií a doufají v několikanásobné zisky. A přitom si daný projekt ani neprověří. Mezi nově vznikajícími projekty najdete i perly, ale většina nových ICO jsou podvody.

Jak tedy rozeznáte, jestli jde o kvalitní měnu nebo podfuk?

Člověk by se měl zaměřit na tyto aspekty:

  • Kdo za projektem stojí (tým, minulost).
  • Co projekt řeší, proč by měl uspět?
  • Konkurence a originalita projektu.
  • Rozložení vybraných prostředků (Kolik jde do vývoje, kolik vývojářům, kolik jde na marketing?).
  • Roadmap (fáze projektu, jde z ní dobře poznat, kdy by mohlo přijít zvýšení poptávky po dané minci).
  • Nezapomínejte, že i dobrý marketing je potřeba, protože v kryptoměnách platí dvakrát, že o kom se nemluví, ten jako by nežil.
  • Mají již domluvenou nějakou burzu, na které se budou prodávat?

Je konsolidace těchto měn dřív či později nevyhnutelná?

Určitě ano. 90 % jich zanikne, o tom se nemusíme dohadovat. Ve finále budeme mít maximálně pár desítek měn.

Jak bude vypadat smrt kryptoměny?

Je to naprosto tržní prostředí, které je založené na nabídce a poptávce. Pokud nedojde k úplnému failu funkčnosti, tak by zánik nastal z důvodu ztráty zájmu lidí, hodnota by spadla na nulu. Není nikdo, kdo by koupil – celý trh zaniká.

Říká se, že v budoucnu se na kryptoměny budou zaměřovat ve větší míře kriminální skupiny. Aplikujete na své klienty nějaké praktiky, abyste zabránili vyprání špinavých peněz, stejně jako to dělají banky?

 Burzy již většinou zavedly AML (opatření proti praní špinavých peněz). My extra opatření nemáme, protože my neinvestujeme peníze klientů, my prodáváme hardware, který pak vlastní naši klienti. U nás platby probíhají přes online bankovnictví, to je pro nelegální účely velkou překážkou. Řekl bych, že peníze se perou hlavně cash. Bohužel nejsem odborník na praní špinavých peněz. (smích)

“Víme jistě, že jsme teprve na začátku.”

Jak vnímáte budoucnost kryptoměn? Není už po největším boomu?

 Boom byl a zase bude. A bude ještě větší než ten předchozí. Ti největší hráči tu stále nejsou. Velké instituce, banky – čím dál častěji a pozitivněji se o kryptoměnách vyjadřují. Už začaly do technologie blockchainu investovat velké firmy, jako třeba Microsoft nebo IBM. Víme jistě, že jsme teprve na začátku. Podobně jako jsme byli u začátku vzniku internetu. V té době si taky nikdo nedokázal představit, jak významně ovlivní náš život.

Pokud byste měl vzkázat jen jednu informaci týkající se kryptoměn, kterou by měl každý vědět, jaká by to byla?

 Je tu technologie, která může způsobit revoluci, minimálně tu technologickou. Je dobré se zamyslet nad tím, že žijeme ve světě, který je o víře. Je na vás, komu budete věřit. Jestli velkým institucím nebo decentralizovanému systému.

Foto: Igor Březina

© 2024 imper.cz