Víte, že proto, abyste toho věděli co nejvíce, musíte pro to taky něco dělat – číst, poslouchat, chodit na přednášky, bavit se s ostatními lidmi, kteří vás nějakým způsobem zaujmou, a vnímat to, co se kolem vás děje. V určitém okamžiku každý ambiciózní člověk hledá způsoby, jak se toho naučit co nejvíce. Můžete si nechat do hlavy „nalejt“ tunu informací, ale pokud pro vás nemají hlubší smysl, z dlouhodobého hlediska je to akorát ztráta času. Ano, choďte na konference, bavte se s lidmi, networkujte, ale co kdybyste se na pojem sebevzdělávání a svěžest podívali trošku z jiné perspektivy? Pomůže vám k tomu Petr Casanova (FirstClass.cz) a psycholog a psychoterapeut Dalibor Špok, kteří se podělili o své tipy, jak se sebevzdělávají a udržují stále svěží.

Svěžest udržujte neustálou péčí o své ambice

Pokud čtete tento článek, rozhodně patříte mezi ambiciózní lidi. Je ale potřeba o tyto ambice neustále pečovat – můžou se měnit, rozvíjet, zmenšovat – ale rozhodně byste neměli stagnovat. Dalibor Špok, renomovaný psycholog a psychoterapeut, k tomu dodává: „Uvědomil jsem si, že to, co pro mě představuje mládí, svěžest, je umění nikdy nezůstat na místě a rozhodně nikdy pouze neoživovat minulost.“

Víte, co si přesně tímto přístupem způsobíte? Nikdy si nebudete připadat staří. „Někdy po třicítce jsem si začal všímat, jak se poměrně rychle moji vrstevníci dělí na dvě skupiny: první začala rapidně mentálně stárnout, stali se solidními, smířenými, opatrnými, „dobře přizpůsobenými“, stali se střední třídou ve středním věku. A druzí se také měnili, ale jinak – do své individuálnosti, nikoli do smíření nebo do prostřednosti. Nechci tady vyhlašovat světonázorové soudy, v obou životních orientacích lze jistě prožít hodnotný život. Vždycky jsem ale cítil, že je pro mě nutné zůstat v druhé skupině, že si musím neustále udržovat schopnost cítit vítr ve tváři a být vyplašen, když se v mé blízkosti objeví papuče. To mě živí a táhne dopředu. Tím mě život baví,“ doplňuje Dalibor.

Nebojte se komunikovat s ostatními lidmi – naučíte se toho strašně moc!

Petr Casanova, autor knižních bestsellerů a tvůrce stránek a magazínu FirstClass.cz, se sebevzdělává pomocí komunikace s ostatními lidmi – poslouchá, co mu říkají a učí se tak pohlížet na svět z jiných perspektiv. „Jen na Facebooku mám více než čtvrt milionu fanoušků, z nichž denně řádově stovky potřebují konzultace, doporučení nebo jen vyslechnout. Většinou jde o negativní prožitky. Právě komunikace s lidmi je moje největší škola sebevzdělávání. Umožňuje mi pochopit jiné pohledy, jiné vidění světa a rozšířit si obzor,“ vysvětluje Petr.

Jakmile se začnete bavit třeba i s cizími lidmi v kavárně nebo prohodíte slovo s někým zajímavým na zastávce, okamžitě vám to zlepší nejenom náladu, ale taky od nich načerpáte informace, které byste jinde nenašli, i když se třeba budete bavit o totálních banalitách.

Inspirujte se vzory z blízkého okolí a poslouchejte jejich názory

„Mým životním vzorem je můj strejda, kterému nedávno bylo 80 a denně jezdí 20 km na kole. V každém počasí. Vypadá na 50 let. A druhou životní výhrou je moje manželka. Je výrazně mladší, takže mi nedovolí, abych fotrovatěl, i kdybych snad chtěl,“ usmívá se Petr Casanova.

Měli byste se neustále posouvat dopředu a vyvíjet se, jedině tak zůstanete stále svěží a načerpáte inspiraci. Dalibor Špok uvádí na příkladu: „Při jedné příležitosti jsem vzájemně srovnával dva chlapíky – jeden byl šedesátník, druhý sedmdesátník. Oba ve svém oboru hodně dosáhli. Ten starší byl utopen ve vzpomínkách. Hovořil, jaké to bylo kdysi, srovnával, říkal, jak to teď mají mladí lidé lehčí. Nebyl škarohlíd, byl veselý. Ale nebyl tady. Kdežto ten o deset let mladší byl vlastně o dvě generace mladší. Vtipný, v přítomnosti, reagující na každý podnět. Okamžitě opustil připravený směr – v přednášce, v řeči, v činnosti, když viděl, že je třeba jít jinudy. Pořád připravený ke změně, pořád pozorný k životu.“

Změny? Perfektní příležitost, jak se o sobě naučit nové věci

Pro Dalibora je důležitý stav ducha. „Zahrnuje připravenost na změnu, otevřenost každé budoucí chvíli, neskládání rukou do klína, ale také zachování si fascinujícího, nesamozřejmého pohledu na věci okolo – na banality i na věci hodnotné. Také k němu patří schopnost vykročit jinam, než všichni ostatní, protože vím, že je to tak lepší. Snadno se to popíše, nesnadno se to učí. Myslím, že se člověk musí v tomto kultivovat dlouhodobě, překonávat překážky, sžívat se se změnou, integrovat mnohé své zkušenosti.“

A co takhle si něco zajímavého přečíst nebo poslechnout?

Petr doporučuje spoustu skvělých titulů, které by rozhodně neměli ve vaší knihovně chybět. „Všeobecně moc rád čtu a poslouchám lidi napříč obory a napříč věky – od Tomáše Bati přes Společenskou smlouvu Thomase Hobbese až k antickým klasikům nebo naopak Exupérymu, Coelhovi, Robbinsovi, Kiyosakimu, Tolkienovi a spoustě dalších moudrých lidí. Svým způsobem každý člověk je příležitost k seberozvoji, ať už jde o byznys (Daniel Křetínský), vnitřní rozvoj (Radim Passer) nebo všeobecné přemýšlení (Jeff Bezos, Richard Branson…).“

Co konkrétně Petr momentálně čte nebo poslouchá? „Čtu Jak se jmenuje tato knížka a v autě poslouchám To od Stephena Kinga.“

Dalibor se zase rád ponoří více do hloubky daného tématu. „V psychologii jsem dosáhl určitého přehledu, a proto pro mě už není nutné honit se za každým novým trendem. Protože přes jeho módnost obvykle vidím, že se jedná jen o nově složený produkt ze starých známých prvků. O to více mě ale láká jít proti současnému proudu desetiminutových prezentací a pětibodových návodů a ponořit se skutečně do tlustých bichlí klasiků. Třeba Abraham Maslowa, kterého v psychologii všichni citují, ale myslím, že ho skoro nikdo skutečně nečetl. Nebo dalších velkých osobností našeho oboru – Fritze Perlse, nachystaného mám i nedoceňovaného Skinnera a další.“

Internet je skvělý nástroj, jak se vzdělávat

Na internetu si vyhledáváte veškeré informace, které vás zajímají, ale taky se zahlcujete informacemi, které jsou pro vás zbytečné. Zkuste si opravdu hledat jen to, co skutečně potřebujete, abyste se někam posunuli a něco nového se naučili. Filtrujte informace, které jsou vám k ničemu (např. sledujte specializované tematické portály – finance, osobní rozvoj, obchod atd.).

Výborné jsou třeba online kurzy, ať už jazykové či specializované. „V jiných oborech, ve kterých jsem začátečník, ale do kterých bych chtěl proniknout, využívám všech výhod internetu – například MOOC online kurzů (coursera.org, MIT opencourseware apod.). Myslím si, že dnešní doba, kdy si můžete zdarma pustit univerzitní přednášku z tisíce kurzů předních světových univerzit, je skvělá,“ doporučuje Dalibor.

Konference, workshopy, přednášky? Zkuste jít víc do hloubky a podle svého systému

Různé konference a workshopy nejsou samy o sobě špatným typem sebevzdělávání, ale někdy je potřeba jít více do hloubky – zabývat se konkrétními tématy a problémy, které nás trápí. Neposlouchat jen příběhy o zážitcích, které nás nepotkaly, ale zkusit se zaměřit opravdu jen na to, na co se zaměřit chceme.

„Nevidím příliš hodnoty v na efekt vytvořených desetiminutových prezentacích, kde je snaha o vybuzení emocí, překvapení, zájmu větší, než reálná hloubka přemýšlení či poskytnutí nutných souvislostí. Je to bohužel jeden z trendů postfaktické doby: dostat se rychle k emoci, k překvapení, k udivení – a pustit další hit. Tyto způsoby prezentace podle mého názoru rozšiřují falešný dojem, že jen proto, že se dokážu u deseti desetiminutových prezentací z daného oboru pobavit nebo dojmout, že o něm něco vím. Ve skutečnosti je třeba jít daleko více do hloubky a do souvislostí – v jakémkoli oboru, koníčku nebo zájmu,“ vysvětluje Dalibor.

Podobně to má i Petr Casanova, kterého zajímají živí lidé, živé příběhy, ne teorie mentorů o dokonalých řešeních, když jednak sami mají rozháraný život. „Dokonalá řešení neexistují. Proto čtu, navštěvuji a potkávám lidi, kteří mé problémy také měli a vyřešili. Takové si držím ve svém okolí až na úrovni přátel. Cokoli není osobní (velké konference, hromadné workshopy atd.), na to nemám čas, připomíná mi to nazdařbůh vysílaný signál, kterého se možná někdo chytí. Jestliže mám problém, jsem zvyklý fungovat opačně – vznést dotaz a vyslechnout doporučení, ne naopak – vyslechnout doporučení bez ohledu na to, jestli mám takový dotaz.“