Ivo Klásek: “Svoboda je obrovská zodpovědnost. Když ji neukočírujete, tak vás semele.”

24. Červen 2018

Věděli byste na základě čeho zanikly největší říše historie? Jaký vzorec se opakuje v každé finanční krizi? Jak tomu předcházet? Ivo Klásek je nadšenec do všeho, co se financí týče a svým zapálením nadchne i vás. Velmi uvědomělý člověk, který nechal kariéry a postavil se na vlastní nohy, aby mohl dodržovat hodnoty, v které věří. Ivo se s námi podělil o zajímavé podněty k zamyšlení, které byste od finančníka nečekali. 🙂

  • Ivo Klásek – 34 let
  • Zakladatel Ferax Consulta – finanční společnost sídlící v Kroměříži (vznik společnosti 24. 11. 2016)
  • Životní motto: “Není ostuda, když se chudý narodíš. Ostuda je, když i chudý umřeš.”

Jakmile dojde na téma finance, celý se rozjaříte. Jak jste si vytvořil vztah s tímto oborem?

Jsem člověk, který potřebuje chápat věci v souvislostech. Na vysoké jsem studoval programování, kde mi brzy začal ujíždět vlak. Cítil jsem, že to není pro mě. Náhodou jsem se dostal na kurz o základech financí a okamžitě mě celý obor pohltil. Začal jsem se dozvídat věci, které běžní lidé neví. Jak funguje princip životního pojištění, jak se dá vytvořit kapitál, co musí a nemusí být ze zákona pojištěné. Dozvídal jsem se věci, které většina lidí neví, přitom se všech týkají. To mě na tom fascinovalo. Dělal jsem něco, co mě neskutečně baví a zároveň tím mohu být nápomocný. Finance jsou neuvěřitelně pestrý svět, pořád máte co objevovat.

Svoji finanční dráhu jste začínal v ZFP. Brzy jste dosáhl na vyšší pozice, přednášel jste pro širokou veřejnost, dá se říct, že jste si vedl dobře ve všech směrech. Přesto jste se rozhodl odejít a začít budovat svou vlastní firmu úplně od začátku. Kvůli čemu?

Už mi nestačilo mít přistřihnutá křidélka a dělat jen to, co mi někdo řekne. Nechtěl jsem spolupracovat jen s určitým omezeným počtem pojišťoven, bank a investičních společností. Na výběru partnerů jsem se chtěl podílet. Vždy jsem se snažil věci neustále posouvat k lepšímu. Přichystal jsem si prezentaci s kroky ke zlepšení a na poradách jsem své nápady přednášel. Postupem času jsem zjistil, že než přesvědčit obrovský kolos, bude jednodušší založit vlastní firmu.

“Půl roku jsem investoval peníze do nové firmy, ale nevydělával ani korunu, neměl jsem žádný zdroj příjmů. Tohle ustát, pro mě byla jedna z nejtěžších zkoušek v životě. Paradoxně mě to oprostilo od potřeby vydělávat peníze.”

Takže jste začal dělat řemeslo tak, jak je podle vás správně. Jak vaše začátky zakládání vlastní firmy vypadaly?

Půl roku jsem investoval peníze do nové firmy, ale nevydělával ani korunu, neměl jsem žádný zdroj příjmů. Tohle ustát, pro mě byla jedna z nejtěžších věcí v životě. Paradoxně mě to oprostilo od potřeby vydělávat peníze. Vždy, když rozjíždíte něco nového, potřebujete velké množství energie, času a peněz. Já tyto komodity vnímám jako poměrně spojenou nádobu. Zvažoval jsem s. r. o. versus a.s., pracoval jsem na know how, tvořil jsem brand, webové stránky, podklady, prezentační materiály, systém kariéry. Mezi tím máte desítky obchodních jednání a vybíráte ty nejlepší obchodní partnery. To vyžaduje nové znalosti z ekonomiky. Takže po nocích si třeba studujete bilanční rozvahy daných firem. No, sranda to úplně nebyla. (smích)

 “Stabilní rodinné zázemí je zásadní předpoklad pro zakládání firmy.”

Pokud správně počítám, váš syn v tu dobu měl necelý rok. Jak se k tomuto kroku stavěla rodina?

Ano, nebyl jsem zodpovědný jen za svojí osobu, ale celou rodinu. S manželkou jsme konzultovali, jaký dopad to bude mít na čas, finance, tlak na psychiku. Šli jsme do toho společně. Mám v ní stoprocentní podporu. Za její přístup jsem opravdu neskutečně vděčný a upřímně si to bez něj ani nedokážu představit. Stabilní rodinné zázemí je zásadní předpoklad pro zakládání firmy.

Jak rozhodnutí odchodu z původní firmy a založení vlastní vnímáte dnes?

Musím přiznat, že některé věci jsem dříve viděl snazší, než ve skutečnosti jsou. Je tu pro mě nachystaný pořádný balík nových výzev, pro které musím zcela opustit svou komfortní zónu. Dnes stojím u kormidla a na palubě vezu klienty, kolegy, představenstvo i dozorčí radu. Musím se postarat o blaho všech. Neustále se musím vzdělávat, učit nové věci a to mě na tom neskutečně baví.

“Víte, jaký je rozdíl mezi vyjetými koleji a hrobem? Jenom v jejich hloubce. Tak dlouho si vyjíždíte ty koleje, až se to jednou stane vaším vlastním hrobem.”

Mluvíte o vystoupení z komfortní zóny. Proč myslíte, že se toho tolik lidí tak bojí? Opustit svoje “teplíčko” a posunout se zase o krok dál.

Když se člověk naučí určitou aktivitu, zautomatizuje si ji, spotřebuje mnohem méně energie, než když se musí učit věci nové. Při nových věcech přestává být výsledek zaručený. Přichází obava ze selhání, pochybnosti, jestli je na správné cestě. Obecně lidi zůstávají v zóně komfortu právě proto, že znají výsledky, můžou předvídat své chování. Já to ovšem přirovnávám k vyjetým kolejím. Víte, jaký je rozdíl mezi vyjetými koleji a hrobem? Jenom v jejich hloubce. Tak dlouho si vyjíždíte ty koleje, až se to jednou stane vaším vlastním hrobem. Je to staré přirovnání ale dost trefné.

“Veškeré omezení, které si celé lidstvo klade, je v hlavách každého jednotlivce.”

Mezi jedno z vašich největších životních vykročení z komfortní zóny určitě patří založení Ferax Consulta. Co jste se díky tomuto kroku naučil?

Velmi těžká otázka. Řekl bych pokoru. Nikdy neřeknu, že něco vím nejlíp. Vždycky si vyslechnu názor druhé strany, protože každý člověk je jiný a má jiný pohled na svět. Dále svoboda myšlení. Zjistil jsem, že veškeré omezení, které si celé lidstvo klade, je v hlavách každého jednotlivce. Každý si stanovuje své vlastní hranice, svůj strop – čehokoli, jakéhokoli jednání. Naučil jsem se dívat na vlastní hranice, jestli jsou v pořádku anebo bych chtěl být někde jinde. Tím pádem se člověk naučí žít život podle sebe, a ne podle života ostatních.

“Člověk, který si sám sebe váží a má dobře nastavené ego, nemá potřebu shazovat druhé lidi.”

Hodně jste mluvil o důležitosti kvalitních vztahů na všech úrovních. Na základě čeho si vybíráte kolegy či obchodní partnery?

Ano, je extrémně důležité si vybrat správné lidi. Odborně se tomu říká synergický efekt. Znamená to, že vaše žebříčky hodnot a vize se potkají. Všechno ostatní pak jde s poloviční námahou. To se mi v minulosti ne vždy podařilo. Teď jsem si nastavil přísnější kritéria už ze začátku, aby pak neztrácela energii ani jedna strana. Když mám setkání s někým, kdo ve vás vyvolává nepříjemné pnutí, jeho reakce vám nesedí, povyšuje se, do spolupráce nejdu. Moje životní poznání: “Člověk, který si sám sebe váží a má dobře nastavené ego, nemá potřebu shazovat druhé lidi.” Pokud si ovšem sednete, všechno jde pak s poloviční námahou.

Velmi brzo jste si dokázal vytvořit širokou síť obchodních partnerů s výbornými podmínkami. Jak se vám to povedlo?

Byznys, stejně jako rodina, je o budování vztahů. I v byznysu beru každého jako partnera. Jestli je to firma, pojišťovna nebo servisní organizace, jsou to mí partneři. Neslibuji nic, co nemohu zaručit. Vždy držím slovo, jsem čestný, tak jako ve vztahu. Spolupráce je potom mnohem jednodušší.

Jaká je vaše firemní vize?

Určitě chci do našeho organismu vlít živou krev, nové poradenské síly. Moje vize je taková, abych jednou jezdil mezi krajskými městy po Česku a v každé jsme měli zastoupení. Chci to stavět na poctivých, pracovitých a trpělivých poradcích, kteří mají klienta na prvním místě. Vím, že k tomu bude potřeba vybudovat i manažerskou strukturu, že to nemůže všechno ležet na mých bedrech. Chci přivítat do firmy lidi, kteří mají ambice vést pobočku, kanceláře, tým poradců, školit je, vést je na poradách atd. Kariéra na to nachystaná je, teď je potřeba najít správné lidi a budovat poradenské elity.

“Je mi líto, že se lidstvo ze své historie neumí poučit. Ten vzorec se stále opakuje.”

Říkal jste, že se hodně zajímáte o historii peněz, že to člověku může pomoct. Mohl byste to přiblížit?

Je mi líto, že se lidstvo ze své historie neumí poučit. Chybu vnímám ve špatném nastavení vzdělávacího systému. Kolik lidí dnes ví, na základě čeho zanikla řecká či římská společnost? Bylo to kvůli měnové reformě – hyperinflaci. Vždy to má stejný vzorec. Nějaká společnost se dostane na výsluní, začne mít přebytek, bují aparát, vzrostou výdaje, stát se začne rozpínat. Chce víc, začne zbrojit. Zde nastává problém. Výdaje začnou převyšovat možnosti příjmů. A jak to vyřeší? Devalvací měny. Dřív to byly denáry, zlato, stříbro. Dnes se tisknou peníze papírové, nebo rovnou elektronické. Proto se taky národní dluh většiny států za posledních pět šest let zněkolikanásobil. Toto je situace, kterou budeme muset řešit. Když ne my, tak naše děti. Tady vnímám silné poslání. Klienti musí o těchto souvislostech vědět a na možnou krizi se zabezpečit.

Co byste lidem poradil? Jak by se měli zabezpečit?

Možná byste tuto radu nečekali od finančního poradce, ale: Nedávejte si všechny finance do finančních produktů. Část peněz si vymezte “mimo systém”. Nemovitost, umění, komodity… Měli byste si spořit, vytvořit rezervu pro případ ztráty zaměstnání či újmy na zdraví. O financích se vzdělávat a hlavně nevěřit informacím na základě jednoho zdroje. Je toho opravdu hodně, takže to můžou vyřešit tak, že mají jedno číslo na finančního konzultanta z Ferax Consulta, který jim se vším pomůže. (smích)

Foto: Igor Březina

© 2024 imper.cz