29. Květen 2023
Whistleblowing je ve vyspělých zemích považovaný za efektivní nástroj pro odhalování neetického či protiprávního jednání uvnitř organizací. V doslovném překladu pojem označuje písknutí na píšťalku, kterým například rozhodčí signalizuje porušení pravidel hry. V praxi označuje situaci, kdy osoba, která se stala svědkem nějaké nezákonné nebo neetické činnosti, dává o dané nekalosti vědět. Aby to však mohla udělat, musí si být jistá, že jí za to nehrozí žádné postihy. A to právě ošetřuje chystaný Zákon o ochraně oznamovatelů, který už prošel třetím čtením a jehož účinnost se očekává v létě 2023.
Koho se Zákon o ochraně oznamovatelů týká
Chystaný zákon je transpozicí směrnice EU, která firmám nařizuje zavést systém umožňující bezpečné oznamování nekalostí, a určuje, kdo se jimi bude zabývat. Od 17. prosince 2021 se týká institucí přímo zřizovaných státem a letos v létě se očekává přijetí zákona a následná aplikace na soukromý sektor. Firmám nad 250 zaměstnanců tak povinnost na ochranu whistleblowerů nastane přibližně v srpnu a od prosince se začne týkat i těch s 50 a více zaměstnanci.
Whistleblowerem se podle zákona může stát zaměstnanec, ale také dodavatelé, obchodní partneři a další související osoby, například žadatelé o práci. Samotná oznámení se mohou týkat zejména trestných činů a přestupků, jako jsou krádeže nebo korupce, ale také šikana na pracovišti. Kromě zákonných povinností je zde však ještě praktický rozměr whistleblowingu. Firmy jej mohou využít jako účinný kanál pro získávání zpětné vazby, nápadů na zlepšení nebo řešení situací, které pro zaměstnance není snadné řešit osobně. „Vedení firem takto vysílá jasný signál podpory a dává najevo, že jim na názorech a starostech zaměstnanců záleží a mohou se jim bez obav svěřit. To pak vede k posílení otevřené firemní kultury, ale především k menší fluktuaci,” uvádí Jan Sláma z platformy NNTB (Nenech to být), která se problematikou už 6 let zabývá.
Co byste měli vědět o ochraně whistleblowerů?
„Ochrana whistleblowerů má pro firmy mnoho výhod a s jejím zavedením není potřeba čekat až na zákonnou lhůtu,” upozorňuje Jan Sláma a pokračuje: „Možnost upozornit na krádež, střet zájmů nebo například sexuální obtěžování a nemuset se bát postihů je klíčová pro pocit bezpečí zaměstnanců a zdravou firemní kulturu.”
Ochrana oznamovatelů je výhodná i pro samotné firmy. K těm se totiž informace o nekalých praktikách často vůbec nedostanou, v horším případě se o nich dozví po odchodu lidí formou recenzí na nejrůznějších webech hodnotících firmy z pohledu zaměstnanců. Nebo zveřejněním v médiích či rovnou ve formě předžalobní výzvy nebo žaloby.
„Zákon ukládá Ministerstvu spravedlnosti zřízení celého týmu, který se bude příjmem a řešením externě podaných oznámení zabývat. Dalším subjektem, kam se mohou lidé obrace, bude například Inspekce práce. Je jasné, že pro firmy je klíčové vytvořit takový systém, který zaměstnance neodradí a nebudou mít potřebu obracet se jinam. My jsme NNTB vytvářeli tak, aby jej mohly používat sedmileté děti i pedagogové těsně před důchodem, proto můžu naše řešení doporučit opravdu všem,” říká Jan Sláma z NNTB.
Výhody ochrany whistleblowerů
→ Pomáhá snížit fluktuaci zaměstnanců a s ní spojené náklady.
→ Pomáhá firmám ušetřit až 5 % ročního obratu. O tolik totiž mohou podle průzkumu ACFE na interních podvodech přicházet.
→ Firemní whistleblowingová řešení evidují v odhalování podvodů až 3x větší úspěšnost než audity.
Firemní zavedení interního systému pro whistleblowing má ve světě další skvělé výsledky. Podle amerických průzkumů firmy s funkční ochranou oznamovatelů:
→ řeší o 7 % méně soudních sporů,
→ mají o 20 % nižší náklady na vyrovnání se zaměstnanci,
→ s negativními zmínkami v médiích se potýkají o 46 % méně než společnosti, které ochranu whistleblowerů aktivně neaplikovaly.
„Díky whistleblowingu navíc dochází k odhalení podvodů dřív, a firmy tak ušetří náklady s nimi spojené. Pokud vás někdo okrádá o 1000 Kč týdně, raději to zjistíte v prvním měsíci, než po 3 letech,” vysvětluje Jan Sláma.
Jak ochranu oznamovatelů snadno zavést ve vaší firmě?
Projekt NNTB (Nenech to být) nabízí snadný systém, který umožňuje oznamovatelům informovat zaměstnavatele o nesrovnalostech uvnitř firmy, a přitom zůstat v bezpečí. Platforma fungující jako desktopové rozhraní, mobilní aplikace nebo automatizovaná telefonní linka původně vznikla jako nástroj pro snadné a bezpečné odhalování šikany na školách. Postupně svou specializaci rozšířila také na firmy, u kterých funguje jako nástroj pro HR i compliance neboli dodržování pravidel, zejména firemních etických kodexů. Díky NNTB se zaměstnanci mohou svěřit s čímkoliv, co je trápí a o čem z jakéhokoli důvodu nechtějí mluvit osobně.
„Kromě více než 2 000 českých škol využívá NNTB také 500 firem. Některé jako nástroj pro HR a interní komunikaci, jiné díky aplikaci získávají upřímnou zpětnou vazbu od zaměstnanců. A mnoho dalších se díky NNTB připravuje na platnost Zákona o ochraně oznamovatelů a využívají ji jako jednoduchý a funkční whistleblowingový kanál,“ pokračuje Jan Sláma, jeden ze zakladatelů NNTB.
Jak oznámení v rámci NNTB probíhá
Firma se zaregistruje v NNTB a vytvoří vlastní anonymizované prostředí, do kterého mají přístup všichni zaměstnanci. Cena se odvíjí od počtu zaměstnanců a whistleblowingových funkcí, které potřebujete a placení probíhá formou měsíčního nebo ročního předplatného a začíná na částce 990 Kč bez DPH měsíčně pro nejmenší firmy.
Dalším krokem je určení příslušné osoby, která bude mít na starosti řešení whistleblowingových podnětů. Může se jednat o člena firmy nebo o externí osobu, například advokátní kancelář.
Z pohledu uživatelů je aplikace velmi jednoduchá a přehledná. Odeslat podnět zvládne každý na 2 kliknutí. Pověřená osoba může v přehledné administraci oznámení spravovat, označit prioritou, štítkem, přidat k němu dalšího řešitele nebo nastavit lhůtu, do kdy je věc třeba vyřešit. Aplikace umožňuje také zpětnou komunikaci s whistleblowerem, díky které dochází k poskytnutí detailů s následnému vyřešení podnětu.
Platforma NNTB funguje v souladu s GDPR, evropskými směrnicemi a normami a samozřejmě i s chystaným Zákonem o ochraně oznamovatelů. Existuje více než 6 let a za tu dobu se na ni obrátilo necelých 3 000 organizací ve 35 státech, ze kterých vzešlo více než 10 000 oznámení.
„NNTB funguje také jako prevence. Zavedením whistleblowingové platformy vysíláte jasný signál, že jste eticky smýšlející organizace a že jakékoli nekalosti chcete řešit,” uzavírá Jan Sláma.
