V minulém díle jsem dost obsáhle řešil, jak mě špatná výplata málem připravila o iluze a dovedla k pochybám, zda jsem si zvolil správnou kariéru. Nakonec jsem si řekl, že vzdát se není řešení, podíval jsem se na celou situaci logicky a pokusil se vyvodit, kde se stala chyba. Nicméně ve mně poprvé začala hlodat myšlenka, nakolik je správné obětovat se snaze uspět, respektive jestli to k úspěchu vůbec vede. Jak jsem se s ní porval?

Než se pustím do filozofování, musím se podělit o skutečnost, kterou jsem zjistil až zpětným pohledem na svoje začátky. Do obchodu jsem se vrhnul s nadšením a očekáváním skvělých výsledků (rozuměj peněz), ale realita byla jiná. U obchodu je realita vždycky jiná! Můžete být hodně dobří, narazit na zlatou žílu na počátku obchodní kariéry, většinou však počítejte s tím, že první měsíce budete o chlebu a vodě. Budete řešit, kde se najíst mezi schůzkami a neutratit přes kilo za oběd, zároveň se budete pro vnější svět tvářit, že je všechno OK a daří se vám. Začátky jsou v obchodu tvrdé psychicky i finančně, proto jde o obor vhodný pro mladé, kteří ještě nemají žádné velké náklady na život, nikdo na nich nezávisí a se stresem si lépe poradí.

Dost bylo deprimace!

I když vás tohle (s největší pravděpodobností) potká, neznamená to, že jste špatný obchodník nebo že nemáte naději na úspěch. Je to zkouška, která nemá dobrý nebo špatný výsledek. Musíte vydržet, protože obchod je o vytrvalosti. Když vytrváte, odmění se vám nejdříve duševním rozvojem a sebevědomím, následně i penězi. Je to prosté – abyste poznali ostatní, musíte nejdřív poznat sebe, a z toho jde strach. Neúspěch a chyby vám odhalí nejvíc o vaší povaze a schopnostech. A já v sobě objevil následující otázku:

„Stojí za to se obětovat?,“ uvažuju nahlas

Pracujete 5 dní v týdnu od 8 do 5, po práci se věnujete ještě administrativě a nezastavíte se před devátou. Sobotu máte celkem volnou a v neděli už se připravujete na pondělí a doháníte resty. Když na tohle nejste zvyklí, je to dost náročné! A obzvlášť, když nejste single.

A víte, co si nakonec s odstupem myslím? Dokud máte tu energii, tak to vydržte, nezastavte se, žijte tím – podobně jako v amerických seriálech, kde ráno vstanou do práce a vrací se až v noci. Teprve pak zjistíte, jak dlouho vás to bude bavit, někomu budou stačit 3 měsíce, někomu 1 rok, někdo to vydrží déle a někomu se to znechutí a přestane s obchodem – ale když to nezkusíte, nikdy nepoznáte svoji hranici.

Sales je náročný v tom, že vám odhalí vaše největší slabiny…

Nevzdal jsem se, ale musím přiznat, že ne vždy jsem jel na plný plyn, už jsem neměl ke korporátu takovou důvěru. Přesto mě ve firmě nepřestávali podporovat, manažer mě vždy podržel, každá další schůzka přinášela zlepšení. Ke konci měsíce to vypadalo, že to půjde nahoru, ale klienti mi stále i přes pádné argumenty posouvali termíny. Druhá výplata se o moc nezlepšila. Nicméně moje chování a zásady vyústily v to, že si mě fakt chtěli nechat, hlavně proto, že jsem byl aktivní a bylo to na mně vidět. Jenže já už jsem začínal toužit po tom, aby byla moje energie lépe ohodnocená, a pokud jsem vše dělal správně, a přesto se výsledky nedostavily, tak buď jsem byl na zákazníky moc hodný, anebo byl problém v samotném produktu. Jak to nakonec bylo, vám řeknu příště.