Daňové aspekty pracovní mobility v rámci Evropské unie

31. Červenec 2023

Jedním z hlavních aspektů pracovní mobility v rámci Evropské unie, který by si každý měl vyřešit co nejdříve, jsou daně. Daňové zákony jsou v každé zemi odlišné, což může vést k řadě otázek, co se týče zdanění příjmů z práce v zahraničí. V tomto článku se pokusíme na tyto otázky odpovědět, a poskytneme vám konkrétní příklady zákonných ustanovení, které se týkají daně ze zahraničních příjmů.

Pracovní mobilita a daň z příjmu

Pokud dostanete nabídku pracovat jeden rok v jiné zemi EU, je velmi pravděpodobné, že tam budete muset odvádět daň z příjmu. Většina zemí EU považuje jedince, kteří se na jejím území zdržují déle než 6 měsíců v roce, za daňové rezidenty. To znamená, že budete muset v této zemi odvádět daň z příjmu, který tam pobíráte. 

Daňové přiznání v rámci EU:

1. Rezidentství a daňová povinnost: 

V každé zemi EU existuje pojem rezidentství, který určuje, ve které zemi je osoba považována za daňového rezidenta. Obvykle je to země, kde osoba trvale žije nebo má středisko svých ekonomických zájmů. Rezidenti jsou většinou povinni platit daně ze svého celosvětového příjmu dané země.

2. Pracovní mobilita: 

Pracovníci, kteří jsou zaměstnáni v jedné zemi, ale pracují nebo vykonávají službu v jiné zemi EU, jsou často konfrontováni s daňovými otázkami týkajícími se jejich příjmů.

3. Dohoda o zamezení dvojího zdanění: 

K zamezení dvojího zdanění příjmu vzniklého v souvislosti s pracovní mobilitou mezi dvěma členskými státy EU, obvykle existují dvoustranné dohody o zamezení dvojího zdanění (Double Taxation Avoidance Agreements – DTAA) mezi nimi. Tyto dohody stanovují pravidla, která mají zabránit opakovanému zdanění toho samého příjmu.

Domluvte si konzultaci

Evropská dohoda o nedanění dvakrát (EUSF):

1. Cíl EUSF: Evropská dohoda o nedanění dvakrát je mechanismus vyvinutý Evropskou unií, který má zajistit, že osoba, která je rezidentem jedné země EU, ale pobírá příjem  z druhé země EU, nebude zdaněna dvakrát na tento příjem.

2. Uplatnění Dohody o nedanění dvakrát: Osoba, která chce využít ustanovení této dohody, musí obvykle postupovat takto:

  a) Podat daňové přiznání ve své zemi rezidence a uvést informace o příjmu z druhé země EU.

   b) V zemi rezidence požádat o osvobození od daně na základě ustanovení EUSF, předložit důkazy o zaplacení daně v zemi zdroje a doklady potvrzující rezidentství.

   c) Země rezidence poté vydá osvědčení, které osvobozuje příjem z daně nebo ho zohlední ve snížené míře daně.

Je však třeba mít na paměti, že konkrétní postup a pravidla mohou být odlišná v každé zemi EU a mohou se lišit v závislosti na konkrétních okolnostech případu. Proto je důležité konzultovat s místním daňovým poradcem nebo daňovým úřadem, aby byla zajištěna správná aplikace daňových předpisů.

Také je dobré si předem zjistit, jak vysoká je v hostitelské zemi sazba daně, a na jaké daňové úlevy máte nárok. Sazby daní z příjmu se v členských zemích EU často liší. Například, sazba daně z příjmu je 19 % na Slovensku, 25 % v Lotyšsku16 % v Rumunsku a 22 % v Estonsku. Ve Francii sazba daně z příjmu může dosáhnout až 40 %, a v Nizozemsku dokonce až 52 %. Kompletní informace o sazbách daně z příjmu v jednotlivých členských zemích EU jsou uvedeny v tabulce níže.

ZeměSazba daně (%)
Slovensko19
Lotyšsko25
Rumunsko16
Estonsko22
Belgie50
Dánsko50
Finsko45
Francie40
Irsko42
Itálie43
Lucembursko38
Nizozemí52
Portugalsko40
Rakousko50
Řecko40
Španělsko27.13
Švédsko50
Velká Británie40
Kypr30
Maďarsko36
Polsko40
Slovinsko41
Bulharsko24

Pokud se rozhodnete pracovat v zahraničí v rámci EU, je důležité zvážit, jak se budou danit vaše příjmy. Pro daňové účely totiž záleží, o jaký druh příjmu se jedná a ve které zemi byl dosažen. Česká republika má s většinou vyspělých zemí světa uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která zabraňuje tomu, aby se stejný příjem zdaňoval dvakrát. V případě, že budete danit svůj příjem i v České republice, budete muset zaplacenou daň v zahraničí doložit, zpravidla potvrzením příslušného zahraničního finančního úřadu nebo zaměstnavatele. Je důležité poznamenat, že ustanovení jednotlivých smluv o zamezení dvojího zdanění se mohou lišit, proto je vždy nutné postupovat podle konkrétní mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a zemí, ve které budete pracovat. V praxi se obvykle používá metoda prostého zápočtu nebo metoda vynětí

1. Metoda prostého zápočtu (také známá jako metoda odečtu):

Tato metoda se týká situací, kdy osoba (nebo společnost) má příjmy v jedné zemi, které podléhají daním, a náklady či ztráty v jiné zemi, které by ale také mohly podléhat daním, ovšem v jiném daňovém období. Metoda prostého zápočtu umožňuje, aby tyto náklady nebo ztráty byly odečteny od daně, která byla již zaplacena z příjmů v první zemi.

Například: Pokud společnost A má příjmy v zemi X, které podléhají daním, a současně má náklady nebo ztráty v zemi Y, může v zemi X zažádat o odpočet těchto nákladů nebo ztrát od daně, kterou zaplatila z příjmů v zemi X. Tímto způsobem může společnost snížit celkovou daňovou zátěž. Všechny tyto věci za vás samozřejmě může dělat samozřejmě i odborník. V ČR existuje například firma tj-legal.cz

2. Metoda vynětí (také známá jako metoda osvobození):

Metoda vynětí se používá v případě, kdy osoba nebo společnost má příjmy v jedné zemi, které by normálně podléhaly zdanění, ale díky mezinárodní dohodě o zamezení dvojího zdanění (např. EUSF), jsou tyto příjmy osvobozeny od daně v této zemi. Tato metoda zamezuje dvojímu zdanění stejného příjmu ve více zemích. 

Například: Pokud fyzická osoba pracuje ve více zemích EU, může se stát, že bude muset platit daně ze svých příjmů ve všech těchto zemích. Ale díky mezinárodním dohodám  o zamezení dvojího zdanění bude tato osoba moct uplatnit metodu vynětí a osvobodit své příjmy od daně v jedné zemi, což v konečném důsledku sníží celkovou daňovou zátěž.

Obě metody jsou navrženy tak, aby minimalizovaly daňové zatížení osob a společností, které mají příjmy či aktivity vícero zemích, a zároveň zabraňovaly dvojímu zdanění.  Je důležité mít na paměti, že konkrétní pravidla a podmínky pro použití těchto metod se mohou lišit v závislosti na právních předpisech a dohodách mezi konkrétními zeměmi, takže je třeba si je vždy zjistit a ověřit předem.

Pokud jste zaměstnán v jedné zemi EU, ale bydlíte a do práce dojíždíte z jiné země, budete platit daň z příjmu v zemi, kde pracujete. Jako přeshraniční pracovník budou vám daně z příjmu automaticky strhávány z platu v zemi, kde pracujete. Nicméně, protože zůstanete daňovým rezidentem země, kde bydlíte, budete muset přiznat a zaplatit daň z vašeho celosvětového příjmu, tedy včetně platu pobíraného v zemi, kde pracujete. Obvykle bude tato daň zaplacená v zemi, kde pracujete, započtena do vaší splatné daně v zemi, kde bydlíte, aby tentýž příjem nebyl daněn dvakrát. Ve dvoustranné smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi těmito dvěma zeměmi si můžete ověřit, zda se na vás vztahují ustanovení o „příhraničních pracovnících“. 

Práce v zahraničí a daňové úlevy

K práci v zahraničí s trvalým pobytem v zemi, kde bydlíte, a ze které dojíždíte, se vztahují určité daňové úlevy. Protože země, ve které pracujete, vám bude pravděpodobně muset poskytnout všechny nebo alespoň většinu daňových úlev vztahující se k příjmu ze zaměstnání, které poskytuje svým rezidentům. To znamená, že můžete využít daňové úlevy za příspěvky do systému zaměstnaneckých důchodových systémů, pokud jsou poskytovány i rezidentům země, kde pracujete. 

Zde je několik běžných daňových úlev, které se mohou týkat práce v zahraničí:

1. Dohoda o zamezení dvojího zdanění (Double Taxation Avoidance Agreement – DTAA):

DTAA jsou dohody uzavřené mezi dvěma zeměmi, které mají za cíl zabránit dvojímu zdanění příjmu osob nebo společností, které mají daňové povinnosti ve více než jedné zemi. Díky této dohodě můžete mít nárok na snížení daně nebo dokonce osvobození od daně  na některé příjmy, pokud splníte určité podmínky stanovené v dohodě.

2. Metoda vynětí (Metoda osvobození):

Jak již bylo zmíněno v předchozí odpovědi, tato metoda vám umožní osvobodit určité příjmy od daně v zemi, ve které pracujete, pokud je na toto osvobození právo podle mezinárodní dohody o zamezení dvojího zdanění.

3. Daňové úlevy pro expatriáty:

Některé země nabízejí daňové úlevy nebo slevy specificky zaměřené na expatriáty, což jsou osoby, které pracují v cizině a nemusí být stávajícími obyvateli této země. Tyto úlevy mohou zahrnovat například omezení daní na příjmy, které pocházejí zahraničí, slevy na ubytování nebo školné pro děti, či odpočty na cestování.

4. Úlevy na vzdělávání a zdravotní pojištění:

Některé země poskytují daňové úlevy na náklady spojené se vzděláváním a zdravotním pojištěním. To může zahrnovat odpočty na školné, výdaje na knihy a učebnice, nebo náklady na zdravotní péči.

5. Úlevy na cestování a ubytování:

V některých zemích můžete mít nárok na odpočty na náklady spojené s cestováním do zahraničí nebo na ubytování v cizině z důvodu pracovní mobility. Samozřejmě myslete na to, že daňové úlevy a pravidla se mohou lišit v závislosti na konkrétních právních předpisech a dohodách mezi zeměmi. Abyste zajistili správnou aplikaci daňových úlev, doporučujeme vám je konzultovat s odborným daňovým poradcem nebo daňovým úřadem v vaší zemi rezidence, ale i v zemi, kde budete pracovat, a zjistit si, jaké úlevy jsou vám tam konkrétně k dispozici.

Brigáda v zahraničí

Dalším z častých scénářů, kdy se lidé setkávají s daňovými otázkami spojenými s prací v zahraničí, je sezónní nebo krátkodobá práce, jako je například letní brigáda. Takové brigády jsou velmi lákavé, nabízí možnost vydělat si více peněz než doma, poznat nové země a zdokonalit se v cizím jazyce. Přesto je důležité nezapomínat na to, že i tyto příjmy jsou předmětem daně.

Jakmile se jedná jen o skutečně krátkodobou brigádu, která nepřesáhne 6 měsíců, budete svoje celosvětové příjmy danit doma, tedy v zemi vaší trvalé rezidence. V dnovém přiznání musíte uvést jak tuzemské, tak zahraniční příjmy z vaší brigády. Ty zahraniční příjmy se uvádějí v příloze číslo 3 daňového přiznání a přepočítávají se na koruny kurzem stanoveným Generálního finančního ředitelství.

Česká republika má s většinou vyspělých zemí světa uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, o které jsme mluvili výše, což znamená, že daně z příjmů ze zahraničí by neměly být zaplaceny dvakrát. Jak tedy už víme, proces a pravidla se mohou lišit v závislosti na konkrétní mezinárodní smlouvě a na typu příjmu. V některých případech může být daň zaplacena i v zahraničí, ale musíte ji následně doložit k daňovému přiznání v domovské zemi příslušným potvrzením.

Je důležité poznamenat, že ačkoli v zahraničí mohou platit jiné daňové výhody, v českém daňovém přiznání lze uplatnit pouze daňové úlevy a odpočty, které vyplývají z českých daňových zákonů.

Daňové aspekty pracovní mobility: závěr

Když pracujete v zahraničí, je důležité porozumět daňovým aspektům této situace. Před odjezdem do zahraničí byste měli získat co nejvíce informací o daňových zákonech hostitelské země a o tom, jak se budou vztahovat na vaše příjmy. Také byste měli zjistit, jaké daňové smlouvy existují mezi vaší domovskou zemí a zemí, kam se chystáte. Nezapomeňte, že vždy je nejlepší konzultovat svou situaci s daňovým poradcem, abyste měli jistotu, že dodržujete všechny daňové povinnosti. 

Pozn. redakce: Za obsah článku zodpovídá tj-legal.cz

© 2024 imper.cz