5 pádných důvodů, proč je dobré být obchodníkem právě v ČR!

19. 1. 2015 +

Inspirace

„Tohle by se v zahraničí určitě nestalo. Tady je to strašný, půjdu jinam. Slyšel jsem, že tam a tam je všechno snazší.“ Když se nám nedaří, za všechno může tenhle špatný stát. Jenže kolik z těch, kteří takto vyhrožují, nakonec skutečně zvedne kotvy? A kolika z nich se v zahraničí pak opravdu daří v jejich oboru a neskončí třeba jako výpomoc v restauracích? Ono to s tou naší zemí totiž až tak špatné není:

obchodnikcr

O tom, že Češi jsou národem neustálých stěžovatelů si na cokoli, není třeba vést sáhodlouhé diskuze. Je jen málo těch, kteří jsou za to, že žijí a podnikají ve své rodné české zemi, rádi. Přitom to tady není ale vůbec špatné. To ale zjistíte, až když trochu cestujete anebo si uděláte přátele jinde ve světě. A ti vám pak zase vysvětlí, co je špatného v jejich zemi.

Tady je několik pádných argumentů, proč se pořád ještě vyplatí být obchodníkem právě v Česku:

1. Znáte českou mentalitu

To, že jste se tu narodili a vyrostli, je vaší obrovskou výhodou. Znáte zvyky nejen v obchodě, ale i v běžném životě. Třeba víte, kdy se hodí zavolat klientovi, kdy se obědvá, v kolik hodin se tu chodí spát, v kolik vstáváme. Také víte, jak rychle jedná ta která instituce, za jak dlouho může zásilka dorazit poštou, jak dlouho trvá převod peněz z banky a podobně. Jsou to maličkosti, ale těch je nesčetně mnoho a výrazně vám napomáhají v jednání a orientaci se na trhu.

Příběh z praxe:„Pamatuji si na jednoho kolegu od nás z firmy, který přijel z Čech. Měl ve zvyku všechno řešit po telefonu v devět ráno. Když jsem mu řekl, že se u nás začíná pracovat a cokoli řešit až výrazně později, tak začal zase volat kolem čtvrté hodiny odpoledne, jako by netušil, že tou dobou míváme všichni siestu. Já chápal, že to nezná a byl jsem shovívavý. Ale od ostatních vím, že s ním neradi spolupracovali,“ vypráví Fernando Serra, pětatřicetiletý podnikatel ze Španělska.

Pochopitelně, zvyklostem se člověk naučí všude, ale prvotní kotrmelce vám mohou rovnou na několika místech zavřít dveře. Jinak je pochopitelně nesmysl v dnešní době chodit za podnikáním do Španělska, které se dlouhodobě potácí ve velké ekonomické krizi.

2. Nikdo vás nenachytá na jazykových hříčkách

Vždy se nejlépe obchoduje v jazyce, který ovládáte dokonale. A tím je právě čeština. Smlouvě rozumíte, slovní dohoda je také jasná. Netrápí vás ani těch několika málo dialektů, které zde máme. Pořád je totiž lepší rozumět nářečí z pohraničí, než se pokoušet v angličtině domluvit třeba s obchodníky z Nového Zélandu

Příběh z praxe:„Když jsem přišel jako obchodník s kávou na Nový Zéland, zažil jsem opravdu perné chvilky. Nejen, že tamní obyvatelé mají odlišnou výslovnost, ale ještě ke všemu se ani trochu nesnaží porozumět. Když jsem si chtěl dát moccha café v naší firemní kantýně, obsluha vytřeštila oči a ptala se, jestli opravdu chci vodku v sedm hodin ráno. Prý jsem to vyslovoval natolik špatně,“ říká Jeff, rodilý Američan, bývalý obchodník s kávou, dnes žijící v Austrálii.

3. Jsme pořád mnohem svobodnější zemí, než je řada našich „vysněných“ destinací

Oproti Spojeným státům zde není tolik odborů, které by hlídaly každý krok firmy. Můžete si svobodně najímat a propouštět zaměstnance. Zajít na pracovní schůzku na kávu do nejbližší restaurace, případně zajet služebním autem třeba o víkendu na chalupu – a ani to nemusíte před šéfem tajit. Pokud vás bolí nohy, zajdete si do práce v „balerínkách“ a podpatky necháte doma. Když se vám nelíbí firemní večírek, tak tam zkrátka nejdete. Připadá vám to jako samozřejmost, ale není to tak všude.

Příběh z praxe:„Blížil se známý movember. Vedení naší firmy se rozhodlo, že se povinně zúčastní všichni muži. Já byl ve firmě nováček. A navíc můj plnovous jsem si pěstoval 5 let bez jediného zkrácení. Byla to součást mé osobnosti, mé image. Bohužel moje žádost, abych to nakonec nemusel oholit, skončila vesměs neúspěšně. Pokud bych se nezúčastnil, musel bych zaplatit 5000 AUD za narušování kolektivu a dobré pověsti firmy,“ vypráví čtyřicetiletý Australan z Brisbane, který se nakonec rozhodl akce zúčastnit.

4. Znáte český trh a zdejší poměry

Na českém trhu se pohybujete už nějaký čas. Je jedno, v jaké firmě – obecně máte povědomí, čtete noviny, setkáváte se s byznysmeny, kecáte s kolegy o tom a o tom. Díky tomu jste v situaci, kdy potřebujete rychlé řešení problému, zhruba víte, kam se obracet. A když nevíte, zvednete telefon a obvoláte pár kamarádů nebo kolegů. Znáte vazby mezi jednotlivci a firmami. Jenže v zahraničí? Jak dlouho potrvá, než tam celý trh takhle dobře zmapujete? Tyto informace nepřijdou hned, ale stojí čas. Roky.

Příběh z praxe:„Jako obchodník jsem odjel do Kanady. Měl jsem ale hodně naivní představu, že mi kanadská společnost dá do začátku nějaké kontakty nebo alespoň trochu pomůže. Jenže od nich nic moc nepřišlo. První 2 měsíce jsem se plácal a zažíval spíše trapasy, když jsem třeba náš produkt nabízel do firmy, která je naší přímou konkurencí. Nakonec jsem změnil obor a začal podnikat ve zcela jiné oblasti. Obchoduji teď sice z Kanady, ale moji klienti jsou i Češi a Slováci, čehož si osobně vážím. Přece jen ta komunikace mezi našinci je jednodušší,“ vypráví dnes již dvaačtyřicetiletý Martin, který se do Kanady oženil.

5. Je tu přiměřená míra konkurence

Jsme malá země a lidé z oboru se mezi sebou většinou znají velmi dobře. Každý tak nějak tuší, co dělá konkurence a s kým kdo spolupracuje. Na jednu stranu nevýhoda, na druhou stranu zase ušetříte za monitoring trhu, myšleno pochopitelně s malou nadsázkou. V každém případě je v takovém prostředí snazší se s konkurencí domluvit nebo určitým způsobem spolupracovat a trh si dle možností rozdělit. Rozhodně je to lepší než země a místa, kde je konkurence vysoká a financí málo.

Příběh z praxe:„Už od vysoké školy jsem provozoval opravnu jízdních kol u nás ve městě (Alberton, severní Austrálie, pozn red.). Za základní kontrolu jsem vždycky účtoval 20 AUD a byl jsem spokojený já, i zákazník. Když jsem pak šel na stáž do Spojených států, mluvil jsem s jedním mužem, který prováděl ty stejné služby. Řekl, že ceny snižuje podle toho, jaká je konkurence v okolí a podle sezóny. Je prý rád, když k němu někdo přijde. Protože konkurence je velká, nevydělá si tolik a musí se prý snažit, aby za ním zákazníci chodili. Snaží se si zákazníky předcházet. V mé zemi to je ale jinak, tam je zákazník vždy vděčný za to, že já mu můžu pomoci,“ vysvětluje výhodu domácího prostředí drobný australský podnikatel.

Text: Ivanna Benešová

Foto: gettyimages.com