Jakub Máša, Ondra Zoubek a Sára Švédová. Tři kamarádi, kteří chtějí usnadnit práci podnikatelům a tento koncept propojit s nejdiskutovanějším tématem současnosti – EET. Podnikům ukazují, že elektronická evidence tržeb není pouze strašákem, ale příležitostí. Jejich startup CINK se vymezuje proti klasickým pokladním systémům. Je hravý, uživatelsky připomíná aplikaci Spendee a reaguje na potřeby zákazníků. Do budoucna má přivést komunitu podnikatelů na jedno místo. Jeho autoři se nám během setkání v brněnském SKOGu přiznali, že asi dva měsíce nespali. „S tím, jak se blížilo datum spuštění, jsme se hecovali, ať jedeme ještě o 100 % víc,“ směje se Sára, unavená, ale šťastná. Jak plánují z Brna dobýt český trh, který už je dnes v oboru pokladních systémů vcelku saturovaný?

• Ondřej Zoubek: Ředitel obchodního týmu
• Sára Švédová: Marketing
• Společnost: CINK, pokladní systém a moderní průvodce přechodu na EET pro podnikatele
• Projekt vybudovali od prvotní myšlenky až po spuštění přesně do roka. „Včera, v den spuštění, se mi na Facebooku objevila vzpomínka z minulého roku. Stihli jsme to na den,“ nevěří Ondra. CINKu dělali reklamu ještě před spuštěním, na FB a veletrzích.
• Právě hledají ambiciózní obchodníky, kteří si uvědomují obrovskou příležitost připojit se ke startupu ve velmi brzké fázi a být součástí core týmu, až bude CINK růst. Máte na to?

[leads_ id=“94703″]

Ondro, Sáro, my bychom tu dnes mohli bouchnout šampaňské. Zúročili jste roční intenzivní práci a včera jste projekt spustili. Jaké jsou vaše první dojmy? Jak ten týden před spuštěním vypadal?

Ondra: Poslední týden jsme neustále hledali poslední chyby a připravovali se na první kontakt s klienty. I po spuštění neustále dolaďujeme a už řešíme první objednávky. Teď především cílíme na marketing a chceme být vidět na všech sociálních sítích, hlavně na Instagramu a Facebooku.

Sára: Někteří klienti si nás všimli už na veletrzích a konferencích v Praze a Brně. Týden před spuštěním jsme makali přes 100 % a už cítíme vyčerpaní. Energii nám však dodává zájem a objednávky od klientů, kteří se ozývají z veletrhů s tím, že čekali, až firmu spustíme.

EET je v některých státech standardem. Chceme tuto povinnost českým podnikatelům ulehčit

Jak vznikl nápad prodávat pokladní systémy? Mě to jako dreamjob neuchvátilo…

Oba: Nás ano, protože CINK je mnohem víc než pokladní systém. Rok jsme vyvíjeli platformu pro podnikatele, která má usnadnit a zefektivnit jejich podnikání. Vytvořit komunitu, která by pomohla s podnikáním jako celkem. Všechno podnikání začíná od placení a komunikace se zákazníky pokračuje vedením zaměstnanců a končí zpracováváním přehledů. EET je u nás vnímáno negativně, přitom v zahraničí je součástí podnikání. Snažíme se tuto povinnost ze zákona podnikatelům usnadnit.

Kolem EET je obrovský šum. Jak vy vnímáte tuto situaci a čím se odlišujete od konkurence?

Sára: Tím, že momentálně probíhá první vlna, tak reagujeme na požadavky klientů, které jsou s touto vlnou spojené. Nezaměřujeme se však pouze na gastro jako většina konkurence. Jsme univerzální pro všechny podnikatele, kterých se tento problém týká. Navíc nabízíme možnost propojení účtů – máte například restauraci a kadeřnický salon, vše můžete spojit a mít to pohromadě. Nemusíte si pořizovat dva systémy, ale pouze jeden. Pohybujeme se cenově od 2 000 do 12 000 Kč.

Prodávat fungl nový produkt je výzva. Na veletrzích se nám nejlépe osvědčil přímý kontakt, kdy si zákazník appku osahal

Ondro, teď upřímně. Jak se prodává něco, co má za sebou teprve 1 den existence?

Ondra: Nejvíce nám funguje přímý kontakt se zákazníkem, kdy si můžou sami odzkoušet náš produkt. Naší filozofií je „co nejvíce za co nejméně nákladů“, které se držíme. (Už se chystáme namítnout, že nízká cena kolikrát podráží produktu krk, Ondra nás vidí a bleskově doplňuje): Možná namítnete, že cenová dostupnost nám nemusí hrát do karet, jsme ale jiného názoru. My na schůzce klientovi vysvětlujeme vizi a ta je o dostupnosti pro všechny. Aby uvěřil kvalitě, nabízíme možnost testování systému na měsíc zdarma. Navíc máme funkce, které konkurence nemá nebo má jenom část. Vytáhli jsme to nejlepší, co šlo, a dali jsme to dohromady.

Zmínil jste konkurenci. Jak vnímáte Storyous?

Vnímáme je pouze jako konkurenta pro velké podniky v gastru. My se soustředíme především na ty drobné, malé a střední podnikatele, ať už z gastra, maloobchodu nebo přímo živnostníky. Ti teď řeší povinnost EET a jsme pro ně ideální volbou, protože nabízíme přehledné a jednoduché řešení s neskutečně rychlým prodejem za bezkonkurenční cenu. Díky tomu je o náš systém zájem už i v prvních dnech prodeje. Ukážeme CINK a lidé jsou nadšeni.

Chcete tedy mluvit ke všem, koho se EET týká?

Ano, to byla původní myšlenka. Bohužel jsme zjistili, že podniky, kterých se to ještě netýká a mají „čas to řešit“, to zatím neřeší. Od března 2017 nás čeká druhá vlna v EET, kam patří maloobchody a velkoobchody. Připraveni jsme na všechny podnikatele, kteří přijdou do kontaktu se zákazníky a budou potřebovat účtenku. Snažíme se jim sdělit, že EET je pouze jenom jedna část z celku, kde jim můžeme pomoci.  Chceme zefektivnit celé jejich podnikání – statistiky prodeje, kdy majitel vidí grafy prodeje. Skladové hospodářství jim ukáže počet zásob na skladě.

Obchodník, který do toho půjde s námi, má až 60 % ze zisku

Potvrdili jste mi hypotézu, že trh je velmi saturovaný, každý moderně smýšlející podnik má řešení pokladního systému. Jaká je vaše strategie?

V rámci gastra chceme cílit na menší města a vesnice, kde se zatím moc EET neřeší.  Jedná se čistě o prodej a kontakt se zákazníkem. Proto hledáme lidi, kteří zvládnou prodat produkt a rychle se zaučit, mluvit s majiteli podniků a jejich podněty přinášet do týmu. Téma EET je momentálně nejvíce řešené téma a díky tomu je i velká poptávka. Proto vše nastavujeme tak, že nezáleží, kolik udělá obchodník schůzek, ale aby aspoň jeden produkt denně prodal. Může získat až 60 % ze zisku.

Stát by měl dělat marketing a vysvětlit podnikatelům plusy EET

Když čtu na různých serverech o EET, většinou to v Česku vnímáme negativně, až hystericky. Vaši práci to neusnadňuje. Jak změnit náladu mezi majiteli podniků?

Stát by měl dělat marketing a vysvětlit podnikatelům to plus. Strach podnikatelů je z transparentnosti a je potřeba, aby si každý sáhl do svého svědomí, co státu přiznává. Především je problém v neinformovanosti a v ostatních vlnách.

[leads_ id=“94703″]

Foto: Petr Pospíšil