V minulém článku jsme se zaměřili na první část zlatých mouder o obchodě, která ve své knize Tak to dělá Virgin: Jak se královsky bavit a budovat přitom úspěšnou firmu uvádí známý podnikatel Richard Branson. Tentokrát jsme si na paškál vzali nábor a práci se zaměstnanci, vedení podniku a chuť riskovat. Čím nás Branson inspiroval tentokrát?

1. Člověka z klece vytáhnout můžete, ale vytáhnete klec z něj?

„Odjakživa jsem rád přirovnával pracovní prostředí ve společnostech Virgin k otevřeným zoologickým zahradám – představte si místo, které je sice jaksi ohraničené, ale nejsou v něm žádné klece. Většina tradičních firem naopak funguje na principu klecí a vystavených exponátů. Čím vyšší místo na žebříčku, tím větší klec. Uchazečům z takto omezených pracovišť se při pohovoru představa přesunu do nespoutané ZOO nesmírně líbí, ale pozor! Dlouhodobě věznění manažeři sice touží po svobodě, ale někteří z nich se nedokážou vyrovnat s tím, že najednou přijdou o bezpečí klece.“

2. Naberte lidi, kteří vyrovnají vaše slabé stránky

Nikdo nejsme dokonalí a úspěšný leader se musí umět v klíčové chvíli podívat sám na sebe kritickýma očima a doplnit svůj tým o lidi, kteří vyrovnávají jeho slabiny. „Hlavně díky dyslexii jsem hodně brzy zjistil, že si musím zvyknout na předávání práce. S některými činnostmi mám prostě problém, jmenovitě s matematikou a účetnictvím,“ přiznává v knize Richard a dodává: „Tentýž postup praktikuji, kdykoli se s Virginem pouštíme do dalšího segmentu mimo zábavní průmysl, patrné to bylo zejména u bankovnictví a komerčních letů.“

3. U náboru si pokládám otázku: „Svěřil bych mu i svou pozici?“

Co se týče náboru, je Branson proslulý zvláštními až zážitkovými přijímacími řízeními a dodnes je přítomen u všech rozhodnutí o přijetí na úrovni vyššího vedení. I kdyby to mělo znamenat, že za ním má dotyčný doletět na ostrov Necker, na což si údajně zatím nikdo nestěžoval. „Když se rozhoduju o přijetí člověka, myslím už od začátku na den, kdy bych tomu člověku měl předat i svou pozici ředitele. Podle pocitu se rozhodnu, zda ano, či ne.“

4. Loajalita stojí těžké úsilí – které se vyplatí!

„Jestli jsem se za ta léta od našich podniků něco naučil, pak to je, že skutečnou loajalitu zákazníka si nemůžete koupit a udržet pomocí poplatků, bodů ve věrnostních programech nebo kuponů na slevy,“ říká Branson. Skutečně dlouhodobě věrné zákazníky motivují atypická řešení, která jsou vám vlastní. Stejné je to dle Brita u zaměstnanců: „Loajalitu zaměstnanců si získáte stejně jako loajalitu zákazníků; když vytvoříte úroveň zájmu a zábavy, která převyšuje částku na výplatní pásce.“

5. Občas prostě papírujte méně – ono se to nezblázní!

„Zdá se, že polovinu pracovního času jen vysvětlujeme, co a proč vlastně děláme, a to všem možným finančním manažerům, analytikům a dalším chlápkům v oblecích. Přitom naše nejúspěšnější virgiňácké podniky stály zcela na naší intuici vycházející ze síly okamžiku, ne na křivolakých studiích, obchodních plánech a finančních projektech.“

6. Zaneprázdněný neznamená zapojený

Extravagantní podnikatel míní, že hodně firem dělá tu chybu, že nechápou rozdíl mezi zaměstnáváním a zapojováním lidí. „Zaměstnanci, kteří v jednom kuse pracují 12 hodin denně – a často tím napodobují chování a pracovní dobu svého šéfa – tím nemusejí prokazovat své zapojení do práce. Spíš je to známka toho, že si šéf neumí velice dobře zorganizovat čas a zároveň nemá ponětí, jak tím ovlivňuje životy svých podřízených.

Pokud se takové vzory drží na pracovišti dlouhou dobu, vyústí až v zaměstnance vyhořelé, netečné a nespokojené.“

7. Buď jste, nebo nejste. Zápal pro věc nemůže být polovičatý

Asi nikoho nepřekvapí, že milovník adrenalinu a pravidelný skokař ze všeho, co létá, má vyhraněný názor na přístup k životu: „Často přemýšlím nad tím, jak je smutné, kolik lidí žije v kolečku těšení se na pátek. Mluvím o těch, kteří nežijí svůj život naplno. Mně tohle nedává smysl. Přece nemůžete být téměř jedinečný nebo částečně těhotní – buď jste, nebo nejste! Stejně tak zápal pro věc nemůže být polovičatý.“

8. Nebojte se dělat vstřícná gesta (Nebojte, nebudete vypadat jako v americkém filmu!)

Branson v knize popisuje velmi americký příběh, který však přes svou kýčovitost skvěle popisuje filozofii, na které Virgin stojí: „Jednoho rána dorazil k přepážce Virgin America v Portlandu mladík, který zcela propadl panice. Celou noc nespal, protože připravoval prezentaci pro velkého investora, až nakonec zaspal. Jeho let do San Francisca už byl fuč, nebyly další, které by ho na schůzku dostaly včas.“

Co zaměstnanci aerolinek udělali? „Náš tým to vzal jako výzvu a spěšně ho nalodil na palubu letadla do Los Angeles, odkud letěl další spoj do San Francisca – potíž byla v tom, že měl na přestup sotva pět minut. Naši lidé ale věděli, že brány k oběma letadlům budou blízko sebe a pasažér nemá žádná zavazadla. Důležitou roli sehráli piloti, protože dostali letadlo do Los Angeles o 7 minut dříve. Hned u dveří čekal agent Virgin Amerika, který úzkostlivého mladíka doprovodil na palubu druhého letadla, kde mu posádka gratulovala. Dvě minuty mu ještě zbyly, letadlo odletělo, na prezentaci se dostal včas a schůzka podle všeho klapla!“

Pověstné „Go the extra mile“ tak získává naprosto nový rozměr – je jedno, jak velká míle to bude, jestli letecká nebo jen krok či gesto. Vydejte ze sebe víc než ostatní.

9. Nebojte se toho! Ono to nějak fungovat bude

Branson je velmi svébytná bytost, kdyby mu to však nefungovalo, těžko podniká 50 let a vlastní přes 400 společností. A tak nás zajímalo, co je vlastně ta jeho mantra, se kterou jde do každého dalšího podniku? „Jsem alergický na hlášku: ‚No, teoreticky to vypadá dobře, ale pochybuju, že to bude fungovat v praxi.‘ Prostě jdu a zjistím, jak to bude fungovat v praxi. V každém dalším podniku, ať už to byla hudba s Virgin Records, bankovnictví s Virgin Money, doprava s Virgin Airlines a Virgin Trains, vidím příležitost, jak narušit status quo v odvětví, které potřebovalo nutně oživit.“

10. Nevzdávejte to. Překvapte sami sebe!

„V každém podniku, do kterého jsem se kdy pustil – ať už šlo o založení nové firmy, let kolem světa balonem nebo závodění napříč oceánem na lodi – se našly okamžiky, kdy by bylo jednodušší vhodit ručník do ringu a odejít. Když ale vytrváte, oklepete se a zkusíte to znovu, budete překvapení, čeho všeho můžete dosáhnout,“ míní Branson.

11. Hlavně si nedělejte hlavu s tím, jak by to podle ostatních „mělo být“

„Věděli jste, že podle všech zákonů aerodynamiky by čmelák vůbec neměl být schopen letu? Mnozí vědci obětovali spoustu času a peněz testování ve větrném tunelu a v laboratořích, aby dokázali, že čmelák vzhledem k tvaru svého těla a váze oproti rozpětí křídel nemůže být schopen létat. Jediný problém spočívá v tom, že se zatím nikomu nepodařilo ani jediného čmeláka přesvědčit, aby přestal pravidelně vyvracet názory odborníků.“