Stanislav Gálik: „Zařazení mezi Forbes 30 pod 30 beru jako obrovský závazek“

22. Březen 2015

Vždy je perfektně oblečený, ačkoli o sobě tvrdí, že není žádný „fashion guy“ a v obleku se rozhodně nenarodil. V čtyřiadvaceti přesto vybudoval krejčovskou firmu Galard, kterou o tři roky později úspěšně prodal. Nyní propojuje akademický svět s komerčním a v žebříčku časopisu Forbes se umístil mezi 30 pod 30. Slušné skóre, co říkáte?

Stanislav Gálik, 28 let
Pozice: CEO
Firma: Unifer
Předchozí projekty: Galard
Standa aktuálně hledá do svého týmu sales managera – neboli dream job v Brně!

Stando, ty máš byznysový rozhled nejen u nás, ale i ve světě. Jak vnímáš obchod v Česku?

Vnímám ho jako svobodný a kultivovaný. Každý, kdo dneska chce něco prodávat, může. S tím ale souvisí jedna častá výmluva českých obchodníků – že je toho daného zboží už trh plný. Ano, trh nabízí v tuto chvíli skutečně všechno a jako konzument máš možnost sehnat naprosto vše. Od mobilu přes biosušenky až po taxi přes mobil.

A v tom právě přichází moment obchodníka, kdy o úspěchu rozhoduje tvůj konkrétní obchodní styl. Všichni máme k dispozici internet a neomezené volání za pár stovek – už to není jako před 15 lety, kdy jsi zvažovala, jestli zavoláš nebo nezavoláš, protože minuta hovoru stála 15 korun. Startovní pozice jsou velmi vyrovnané, nikdo se nemůže na nic vymlouvat. To je podle mě pro český obchod skvělá šance.

Rád říkám „Sell to those who can buy“

Mluvíš o obchodním stylu, jaký je ten tvůj? Na co hraješ?

Rád buduji dlouhodobé vztahy. Uvědomuji si, že jméno mám jen jedno. Moje strategie je, že když uděláš zákazníka spokojeného, odcházíš s čistým štítem. Vyplatilo se mi udržovat v byznysu přátelské vztahy.

Víme o tobě, žes studoval v USA, kde je styl prodeje trochu jiný. Jakým způsobem tě to ovlivnilo?

Naučil jsem se hlavně, jakým způsobem efektivně pracovat. Snažím se neplýtvat časem na aktivity, které nepřinášejí výsledek. Hodně přemýšlím optikou 80:20, kde jde o uvědomění, že 20% aktivit přináší 80% výsledků.

Nenarodil jsem se v obleku a nejsem posedlý módou

U módy tohle dává smysl, teď je ale tvým hlavním projektem Unifer, který prodává inovativní řešení. To musel být slušný skok přesedlat ze segmentu módy sem…

Vždy jsem se chtěl plést do vzdělávání, učit a tvořit. Nicméně byl to docela skok. Jsem obklopen jiným typem lidí, celý den vypadá diametrálně odlišně. Život v Uniferu je neskutečně barevný. A také jsem začal nosit méně tmavých obleků (smích). Já ve své podstatě nejsem posedlý módou, nenarodil jsem se v obleku. Lidé o mě mají někdy mylnou představu. Myslí si, že v autě poslouchám Mozarta, přitom já si pouštím Majka Spirita.

Jaká jsou úskalí oboru inovací?

Především očekávání. Spousta klientů si plete inovaci se zefektivňováním. Klient řekne: „Přineste mi inovativní řešení, které mi sníží náklady na marketing o 20 %.“ To ale není inovace – inovaci nemůžeš měřit. Nejde udělat byznys plán na prodej 5 000 Segwayů, když ještě nevíš, co to Segway je, jak bude vypadat a co na něj lidé řeknou. Inovace je zkrátka něco naprosto nového a to se těžko prodává. Nabízíš tak trochu zajíce v pytli.

Inovace se prodávají těžko. Nabízíš tak trochu zajíce v pytli

Jak to berou klienti, že jim vlastně nemůžeš nic slíbit?

Naštěstí máme produkty a projekty, kde se něco slíbit dá. Ty odvážnější věci nejsou pro každého, ale trh je naštěstí plný firem, které po inovacích prahnou.

Učíš také psychologii přesvědčování na vysoké škole, na druhou stranu je o tobě známo, že proti českému vzdělávacímu systému docela brojíš. Jak to tedy je?

Ve vysokoškolském prostředí jsem právě proto, abych mohl realizovat svou představu ideální výuky. Unifer je první krok a kurzy na Masarykově univerzitě v Brně s tím souvisí. Problém školství je, že tě neučí řešit problémy, dělat rozhodnutí. Říká ti: „Opakuj po nás. Zopakuješ dobře, máš jedničku, zopakuješ špatně, nemáš jedničku.“ Proto se v Uniferu snažím vytvářet místo, kde mladí lidé skutečně řeší problémy a musí se rozhodovat – a toto přenáším i do svých lekcí, které jsou hodně o interakci a skupinové dynamice. Mým cílem je nepředávat pouze znalosti, ale hlavně dovednosti.

Stanislav Gálik se objevil v českém žebříčku Forbes 30 under 30

Být zařazen mezi 30 pod 30 beru jako obrovský závazek

Byl jsi teď časopisem Forbes vyhlášen mezi 30 pod 30. Tušil jsi to dopředu?

Ne, netušil. Když jsem se to dozvěděl, tak to bylo asi největší překvapení v mém životě. Zároveň je to ale pocit neskutečné pokory a závazku. Říkám si, že teď nechci zklamat. Chci si to zasloužit a demonstrovat, že se s výběrem nespletli.

Byl někdy Stanislav Gálik navenek obyčejný kluk?

Já jsem si neobyčejný nikdy nepřišel, takže určitě byl. I je.

A je něco, co sis ještě nesplnil?

Splnil jsem si všechno, co jsem do dnešního dne mohl. A do budoucna chci pokračovat v naplňování mého životního poslání – to create the greatest good for the greatest number of people.

Jaká je tvá obchodní vize na 2015?

V plánu mám dělat dobře to, co dělám právě teď a to je postavit Unifer na nohy, tak aby byl samostatný v ČR. A zkusit ho dostat do zahraničí – chci otevřít pobočku v USA a minimálně zdvojnásobit velikost týmu. V současné době je nás necelých 30 kmenových lidí a 300 stážistů.

Napadá tě na závěr nějaká myšlenka, kterou bys rád předal?

„Life is short, do stuff that matters.“