Máme radost, když Češi dokazují, že jde dělat velký business odkudkoli a žít přitom mezinárodní lifestyle. Pavel Bulowski bydlí ve vile na Bali a každý měsíc létá do Singapuru, Koreje, Austrálie a dalších zemí v Asii a Pacifiku, aby prodával místním společnostem sofistikovaný IT produkt. Založit singapurskou pobočku české firmy Keboola si troufl i proto, že si místní prostředí osahal už jako obchodní ředitel Socialbakers pro Asii a Pacifik. Jak nastavil v Keboole sales, aby vedl firmu ziskově i s malým týmem? V čem změnili Asiaté jeho pohled na sociální sítě? A jaký je skutečný lesk a bída „vysněného“ obchodování z Bali?   

• Pavel Bulowski, 32 let
• Společnost: Keboola
• Pozice: Partner, Business Development & Strategic Partnerships
• LinkedIn
• Blog Keboola

[leads_ id=“96595″]

• První zaměstnání absolvoval jako pokojová služba ve Four Seasons*****. „Před 13 lety byli špičkou, co se týče servisu a vyspělosti firemní kultury, a ačkoli jsem se za manuální činnost svého času styděl, dneska vidím, že pokud si projdeš takto sofistikovaným prostředím, máš nejlepší předpoklady pro obchod.“
• V HORECA segmentu Pavel několik let zůstal a vyzkoušel si různé pozice, až se dostal ke korporátnímu salesu. „Na tom je zajímavé, že jsem začal pracovat 14 dní po vyhlášení světové finanční krize, kdy byly výdaje na firemní cestování tím prvním, co firmy škrtaly.“ Pavel říká, že to jako nováček měl paradoxně lehčí. Starší kolegové měli totiž zavedené procesy, které najednou nefungovaly. „Byli to klasičtí obchodníci do dobrého počasí, kdežto já se musel naučit operovat v nové době. Za první půlrok jsem udělal 90 % obratu, zatímco trh spadl na 40 %.
• Nalajnovaná kariéra ho ale nelákala. Navíc po pobytu v Irsku chtěl zužitkovat angličtinu, přidal se proto k Expats.cz, kde dostal na starost jako klienta Slevomat v jeho začátcích. Slevomat Pavlovi outsourcoval obchod, kde během 9 měsíců vytvořil fungující tým. Tempo však bylo rychlé,  Slevomat enormně rychle rostl a Pavel si sáhl na dno sil. „Proti vyhoření jsem bojoval běháním, dostal jsem se až k ultramaratonům,“ přiznává.
• Potřeboval změnu a tu našel v nově se rozvíjejícím digitálním marketingu. „SocialBakers byl už tehdy sexy, protože se vědělo, že sociální sítě budou fenomén.“ Postupně jim nastavil obchod v Česku a pomohl expandovat do Asie a Pacifiku.
• Dnes si s přítelkyní a několika digitálními nomády pronajímá vilu na Bali, kam přesídlil ze Singapuru. Čím žije mimo práci? „Stále miluju běh a individuální sporty, tady na ostrovech se ale moc běhat nedá,“ směje se, „není to jak Jizerky, kde o víkendu běžíš 8 hodin v kuse. Vrátil jsem se k boxu a vysokointenzivnímu cvičení. Začal jsem surfovat, což je skvělý antistres. Do vody s hodinkami a mobilem nemůžeš, musíš vypnout.“
• Chceš žít moderní sales nomád lifestyle, cestovat po Asii, prodávat unikátní software vyvíjený v Česku a osobnostně růst pod vedením skvělého mentora? Ozvi se Pavlovi.
  

3 týdny strávím v brutálním tempu mezi 4 státy, následující 3 týdny funguju online z Bali

Pavle, na začátek se zeptám pro všechny lovery i hejtry fenoménu „plážového podnikatele“. Jde opravdu uzavřít obchod z hamaky?

Já z houpací sítě neobchoduju, protože mě z ní bolí záda. Ale můžu ti říct, že třeba od bazénu s nohama ve vodě uzavírám obchody docela běžně. (smích)

Dobře, ale u toho bazénu probíhá follow-up, ne samotné vyjednávání. Vím o tobě, že si každý uzavřený obchod musíš poctivě odmakat.

Přesně tak, není to, že si tady sedím na Bali a dealy mi padají do klína. Zhruba tři týdny strávím náročným cestováním, kdy přelétávám mezi Singapurem, Severní Koreou, Austrálií a dalšími zeměmi. Pracuju intenzivně, zhruba 12 hodin denně. Každou destinaci, do které mířím, se snažím využít na maximum a domluvit si co nejvíc schůzek. Když se pak vrátím sem, strávím 2–3 týdny uzavíráním rozjednaných dealů, plánuju další cesty, oslovuju klienty, snažím se dostat na co nejvíce schůzek a kolečko se znovu roztáčí.

Zkraje jsem chtěl Asiaty měnit. Až pak mi došlo, že mám-li být úspěšný, musím jednat v rámci jejich konceptu uvažování

Jaká je místní kultura? O Asiatech se říká, že jsou slušně vychovaní, vše odkývou, ale pak skutek utek. Osvědčily se ti spíš e-maily, telefony, Skype nebo osobní kontakt?

Není jedna Asie a v rámci kontinentu žijí naprosto odlišné kultury. To, co zmiňuješ, tzv. bílé lhaní, kdy lidi nechtějí ztrácet tvář, je typické pro Čínu, Hongkong i Singapur. To se nedá dělat po telefonu a musíš se angažovat osobně. Tihle lidé jsou v businessu pasivní, rádi si poslechnou osobní prezentaci a po telefonu nejen nevíš, jestli tě poslouchají, ale navíc nemůžeš číst jejich výrazy. Což mi škodí. Segment bigdata, který prodávám, není lehký na pochopení, a když vidím člověka osobně, můžu s tím pracovat.

To potvrzuju! Když jsi mi v našem prvním Skypu vysvětloval produkt do hloubky, byla jsem ráda, že nefunguje kamera. 🙂

(smích) A teď si to představ v kultuře, která je sice vyspělá, funguje na smartphonech, ale spoustu věcí dělá podle léta zaběhlých tradičních procesů…

Na Facebooku ti i vysoce postavený člověk odpoví do pár minut

Takže to máme bílé lhaní. Co další oblasti Asie, jak být tam obchodně úspěšný?

Obecně jsem se naučil nemít tendenci měnit jejich zavedené rámce uvažování a obchodování, ale fungovat v rámci nich. V Indonésii je výrazně menší konkurence v tom, co děláme, ale na druhou stranu je jednání místních velmi nepředvídatelné. Častokrát jsme se na meetingu poplácali po zádech, já odcházel nadšený a pak o nich 6 měsíců neslyšel. Australská mentalita je bližší té naší, nicméně třeba jako žena to tam máš těžší. V Singapuru jsem měl francouzskou kolegyni, která byla nejlepší obchodnicí. Když jela rozjíždět trh do Austrálie, narazila na jejich šovinistický přístup k businessu. Zkrátka nebyla bílý chlap, co vypije po práci šest piv, a to se projevilo na jejích sales výsledcích. (smích)

Pojďme si teď v rychlosti říct, co teda prodáváš? Co je Keboola?  

Zní to jako nemoc, že?

Trochu.

To je první asociace, kterou tady v Asii mají. Proto je pro mě klíčové budovat si osobní brand – obchodníci se dneska musí chovat stejně jako značky. Být zapamatovatelní, důvěryhodní, lidi si je musí doporučovat. V tomhle mi Asie hodně otevřela oči už na prvním meetupu v Jakartě, kde jsem promluvil a když jsem slezl z pódia, čekalo mě na Facebooku 70 žádostí o přátelství od lidí, kteří vypadali jeden jak druhý. (smích) Došlo mi, jaká je v sociálních sítích síla, že na Messengeru ti i vysoce postavený člověk odpoví daleko rychleji a pravděpodobněji než na e-mail. Začal jsem sdílet vše veřejně, propojovat soukromí a práci, snažím se postovat pozitivní obsah a odlišit se. Být „ten chlápek s kokosy z Bali“ je skvělý icebreak.

Slevomat, SocialBakers, Keboola. Jsi u zajímavých projektů vždy u startu. Máš na tohle čich?

Nemyslím si. Já jsem na začátku o všech těch projektech nevěděl zhola nic, přesto to zafungovalo. Celé tajemství je v lidech, na které jsem měl štěstí. Potkal jsem Tomáše Čupra, Jana Řežába a další, kteří ovlivnili, kdo a kde jsem dnes. Podobný příklad byla i Keboola, kde jsem se u založení singapurské pobočky sešel s Janou Žižkovou, která má skvělé zkušenosti z vrcholového IT byznysu. Znali jsme se dobře ze Socialbakers, rychle pochopili, že chceme dál na nějakém projektu spolupracovat. Na Keboole mě kromě produktu lákalo hlavně prostředí soukromé firmy s vizí jakési udržitelnosti mimo ten naleštěný, ale často velmi nereálný svět startupů. Spolupráce s Keboolou, se vším co přináší, je zatím nejlepším rozhodnutím mého života.

Lidé dnes nechtějí být zaměstnanci jedné firmy. Jejich motorem je svoboda obchodovat odkudkoli

Co ti Keboola a přestěhování na Bali daly profesně? Změnil ses jako businessman?

Po dlouhé době v Singapuru, Mekce konzumu, luxusních restaurací a obchoďáků, je Bali vítaný přechod k minimalismu. V tropické zemi nepotřebuješ 10 párů bot, stačí ti dvoje žabky. Auto nevlastním už několik let. Hmotné věci nepotřebuju. Takže obrovský mentální posun, který se do profesní roviny přetavil v tom smyslu, že jsem změnil pohled na zaměstnání obecně. Lidé dnes nechtějí být zaměstnanci jedné firmy, chtějí volnost, chtějí obchodovat bez ohledu na to, kde jsou. Koncept distribuované firmy, který jsme v Keboole zavedli a kde úzce spolupracujeme právě s digitálními a sales nomády, přesně tohle umožní a dá obchodníkovi strukturu. Díky tomu se mi daří vést firmu ziskově i s omezeným budgetem. Je zrcadlový opak firmám jako Google, co ti postaví fitness, chillout zónu, čistírnu, školku, vše proto, abys nemusel práci vůbec opouštět. Dnes ale nechceš v práci bydlet, trávit hodiny v zácpě, slepě opakovat naučené procesy. Lidé pomalu vidí i jinou cestu. Chce to obrovskou disciplínu, ale kdo jiný než obchodníci ji má?

Znáte někoho extrémně zajímavého s podobným příběhem? Ozvěte se nám na Facebooku nebo na pavla@www.businessanimals.cz.

[leads_ id=“96595″]

Foto: Archiv Pavel Bulowski