27. Říjen 2018
S Jonášem jsme si dali sraz v karlínské kavárně. Čekala jsem kluka, co se přiřítí na hoverboardu a při gestikulaci mi rukama málem vypíchne oči. Přišel ale muž, který rozsekal na padrť moji utkvělou představu o youtuberech. Jeho svěží pohled na prezentaci brandu a hluboké znalosti marketingu mě dostaly. Ostatně, podívejte se sami.
Jonáši, kdo a co vlastně jsi?
Já na LinkedInu o sobě píšu, že jsem influencer a konzultant, protože celý to začalo u hudby, potom se to vyvinulo ve videoobsah a přebrodilo do fáze, kdy konzultuju firmy v rámci jejich socialu, kreativního obsahu, online reklamy, většinou cílené na cílovku do 26 let.
Proč Johny Machette?
To byl omyl. Je to shoda náhod a omyl, protože jak jsem říkal, začalo to celý u hudby. A když jsem šel poprvé na podium, tak se moderátorka ptala, jak si říkám. A já “Jonáš Čumrik“, jak mě pojmenovala mamka. „No počkej, rapeři mívají přezdívky.“ A byl tam kamarád, který mi radil: „Hele, říkej si klidně Johny Machette, jdeš tam poprvé a naposledy, nikdo si tě pamatovat nebude.“ Jenže pak se to nějak zvrtlo, video mělo úspěch a už bylo těžký to rebrandovat. Tak jsem to ponechal, ale je to takový blbý, protože já o sobě říkám, že jsem (nebo myslím si) slušně vychovaný člověk, a to jméno úplně nesedí k tomu, kdo já jsem a jak se prezentuju. V mých písničkách třeba nebylo nikdy sprosté slovo. Ta přezdívka je vlastně omyl, ale je to taky sranda, protože je tak jiná než já a s tímhle omylem se dá i dobře pracovat.
Co baví Jonáše? Kanye West?
Samozřejmě, je to můj neoblíbenější interpret.
Jako fakt?
Jo jo, už hrozně dlouho.
A nepřijde ti, že má poslední dobou trošku problém sám se sebou?
Podle mě to k umělcům patří. A jelikož já nejsem umělec, tak to moc nechápu. Ale všiml jsem si, že když je člověk umělec, tak je svým způsobem praštěnej. Jeho koncert byl můj životní zážitek a dlouho mi je inspirací v mnoha věcech.
Ale jinak mě baví hrát golf, číst knížky, sledovat seriály a filmy. Já neusnu jinak, než že si pustím nějaký seriál nebo film. Zjistil jsem ale, že to není moc zdravé. Člověk by měl mít fakt klid, když usíná. No a pak takový ty standardní věci. Cestuju, poslouchám hudbu a poslední dobou, dva, tři roky se zajímám o online marketing, PR, reklamu.
Jak bys ty tři roky zhodnotil, změnilo se něco?
Byznysově? Hrozně. Před dvěma lety lidi v některých firmách zjistili, že existuje YouTube, a že jsou lidi jako Jirka Král a další tvůrci, kteří zajímají široké publikum. Do té doby je totiž nikdo nebyl schopný zatargetovat a ještě mít takový prostor pro reklamu. Když totiž běží v televizi, tak si lidé odběhnou na toaletu, pro brambůrky nebo zatím na telefonu zkontrolují sociální sítě. A teď tady najednou byla platforma, kde se lidé na reklamu dívali, přestože tvořila většinu videotvorby.
Když bys měl zhodnotit, tak před dvěma lety, byl na vrcholu Facebook a teď jeho místo přebral Instagram, nebo něco jiného?
Určitě, Instagram přebral i Youtube. Zrovna, než jsem sem šel, tak jsem koukal na jeden livestream, kde jedna velká česká Youtuberka zmiňovala, že na Youtube má víc odběratelů, ale daleko větší čísla přehrávání má na Instagramu, takže proto se na něj zaměřuji víc. Navíc Facebook je v pozici, kdy je to pro lidi do 26 let trapná aplikace, kde jsou i jejich rodiče. Oni ji samozřejmě používají, ale není to tak, že by přišli a řekli: „Čau, viděls na fejsu tohle a tohle.“ A většinou tam nejsou aktivní z toho důvodu, aby jim třeba přidanou fotku nekomentovala a nelajkla máma. Nemůžou si to dovolit, protože by je jejich sociální bublina roztrhala.
Jaký je tvůj byznys model? Z čeho žiješ?
Před pěti lety to byla jen hudba, potom jsem k tomu tři roky na to přibral partnery. Měl jsem kanály, kde jsem oslovoval veliké počty lidí a tím pádem přišly i firmy, které se mnou chtěly spolupracovat. Do dneška si držím jenom dvě – Coca Colu a O2, protože jsem zastáncem toho, že když má člověk dlouhodobou spolupráci, tak míň je víc. A navíc, když je ještě člověk na úrovni, že s těmi brandy může konzultovat jejich kampaně, tak je to lepší, než když za vámi přijdou, že chtějí reklamu na určitý produkt a dají vám k tomu script, který absolutně nerezonuje s cílovkou. No a minulý rok jsem si ještě přibral influencer marketing. Pohybuji se mezi mladými lidmi, znám jejich slang a trendy, vím co je nebaví nebo co jim přijde trapné. Takže konzultuji reklamní kampaně zaměřené právě na tuhle cílovku.
Dá se tím uživit?
Já si myslím, že když je člověk šikovnej, tak jo. Ale samozřejmě podle mě i tady platí, chce to přemýšlet nad budoucností, vše si připravit a vědět, že v roce 2019 půjdu nějakým směrem a jít tomu naproti. Spousta youtuberů nechápe, že mám celý rok naplánovaný. Že nás je tady tak 5 – 6, kteří od ledna do prosince víme, co chceme dělat. A směřujeme k tomu i ty partnery, aktivity atd. Ale je tady také 99 % youtuberů, kteří neřeší, co bude za měsíc. Jak z finančního hlediska, tak i z pohledu osobního brandu. Vůbec je to netrápí. Podle mě je to možná i tím, že to jsou vlastně ještě děti. Mně už je 26, ale některým nebylo ještě ani 18. Já to ale chápu, když bydlíte u rodičů a neřešíte nájem, tak vás nic nehoní.
Kam teď směřuješ, jaký je tvůj plán, vize?
Chtěl bych vydržet u toho, co dělám a skloubit to i s hudbou, protože je pořád mou největší vášní. Pak se chci zaměřit na budování svého osobního brandu, protože jsem se od youtubera posunul dál. A rád bych se věnoval více infuencer marketingu. Doba se totiž změnila a kdo nereaguje rychle na i krátkodobé trendy, tak neprodává nebo prodává méně. Stories a Snapchat, to je jasný důkaz toho, že dnešní mladé netrápí to, že vzpomínka zmizí. Mnoho firem se na tento typ marketingu ještě neadaptovalo.
Ono to ani nejde, když všude jsou dlouhodobé schvalovací procesy. A než se kampaň vytvoří, trend je pryč.
Mám skvělý příklad za všechny. Jak jsem mluvil o Coca Cole, kde spolupracujeme 3 roky, tak když Instagram spustil IGTv (konkurence Youtube) volal jsem jim, že bychom měli něco připravit. Okamžitě jsme to probrali a ještě ten den večer jsme měli na jejich kanálu první video a tím se stali i první České republice. Takovou aktuálnost ale zvládá zatím málokterá firma.
Kde se dají sledovat tyhle trendy? Jak ty k tomu přicházíš?
Řekl bych to je úplně stejné, jako když někoho baví fotbal. Ví, kdo kam přestupuje, jak který tým hrál… A já to mám stejný. Od sedmnácti let neřeším nic jiného, než jak fungují lidi na sociálních sítích. Byť první tři roky jsem to dělal nevědomky a neměl jsem žádné nástroje ani Google Analytics. Já jsem fakt jel pokus – omyl. Už v sedmnácti jsem zjistil, že napsat status v devět večer v neděli je ideální, protože bude mít o 50 % více reakcí, než když ho napíšu v pondělí ráno, když jsou všichni ve škole. A logicky to dávalo smysl. A celé je to jen o tom, aby se člověk, který se tomu chce věnovat, neuzavíral do komunikačních bublin. Maminky ve svých skupinách komunikují jinak než teenageři nebo grafici. Je důležitý nakouknout do těch bublin a nasát to. Třeba právě patnáctiletí nevyužívají jazyk tak, jak jsme zvyklí. Jejich komunikace je inspirovaná seriály a angličtinou, používají třeba slovo “cutka“ což je z amerického “cute“, když je někdo roztomilý. Nebo třeba “vypastit“, což znamená někoho vypéct. Pak je ještě hodně oblíbený “flexit“, to bych přirovnal k chytání lelků. Pokud si marketingová agentura osvojí tuhle mluvu, pak jí teenager bude naslouchat. Takže pokud by doopravdy Liftago jelo dneska kampaň a bylo tam „Pokud tě kámoši vypastili, tak můžeš za nima s náma dojet“, tak to má u těch mladejch kredit, protože mluví jejich řečí.
Myslíš, že se dá monetizovat Instagram?
Myslím si, že to hodně brzo přijde a IGTV je pro to správná platforma.
Kdybys mohl kouknout do budoucna, vzniká nějaká další síť, která si by za dva, tři roky mohla být větší, než byl třeba Facebook?
Tak úplně takhle bych to nespecifikoval, ale hodně mluvím o těch mladých, proto teď často říkám firmám: „Zaměřte se na Musical.ly (teď nově TikTok).“ Platforma, kde je seznam několika milionů písniček a tvůrce jen klape pusou a různě se u toho hýbe. Kreativita nula, práce nula (oproti třeba Youtube, to je opravdu nic nedělání), ale ty dosahy tam jsou (nechci přehánět) pětkrát větší.
Kdo si myslíš, že je tady v současný době trendy?
Pro starší rozhodně Jirka Král, protože byl první a dlouho jedinej.. Kéž by tady bylo víc takových lidí. Trendy…. to je hrozně těžký. Jednak se to hodně mění, a také populární jsou ti, kterým se lidé smějí. Největší čísla mají dneska trapnosti. Věci, kterým se můžeme smát, tak to mezi sebou sdílíme a pak to má rekordy. Ale žádný brand se s tím nespojí.
Z dalších lidí bych zmínil Adele Brandi, kterou vnímám jako jednu z nejnadanějších z nové generace.
Co si myslíš, že je důležité při budování osobního brandu?
Myslet na svou budoucnost. První věc, když něco vytvářím, nebát se to ukázat rodičům nebo aspoň někomu, kdo je klidně dvakrát starší než já. Protože když něco vytvořím, tak není pravidlem, že se to dostane jen k mým vrstevníkům a lidem, který jsou na stejný vlně humoru a smýšlení. Hodně tvůrců teď dělá spousty trapností jen kvůli views (čím větší sledovanost, tím více peněz z reklamy a to je při jejich tvorbě klíčové). Nezamýšlejí se nad tím, jak chtějí, aby je svět vnímal a co bude za 5 let, proto se množí videa, kde lidé reagují na úspěšná videa nebo je parodují, to vše s vidinou snadného získání views.
Kromě toho zamýšlení je hrozně důležité být pořád sám sebou. Doplatil na to třeba Hoggy, kdy Petr Lexa musel přiznat, že je to jeho vymyšlená postava. A tohle podle mě fanoušek nemůže kousnout. Dospělejší ano, ale dítě, které k tomu má nějaký vztah, vybudovalo si důvěru, tak je najednou zklamané tím, že mu ten člověk lhal.
Stalo se ti, že jsi nějakou spolupráci odmítnul?
No ježíš. Úplně první odmítnutí bylo, když ve dvaceti letech mi zavolala Komerční banka a nabídla mi reklamu do televize, kde jsem měl hrát rapera. V té době jsem vydal „Se zblázním“, nejpopulárnější video na Youtube toho roku, takže jsem byl celkem na vlně a nabídli mi honorář. Na ten telefon nikdy nezapomenu, kdy já jsem jim řekl: „Tak tohle si vydělám za půl hodiny na podiu, nezlobte se, ale na shledanou.“ A už v tu chvíli jsem si říkal, že jsem udělal dobrou věc, protože (a to byly nižší desetitisíce) jsem vůbec nevěděl, v jakých budgetech se dá pohybovat, ale už tehdy jsem tušil, že není možný, aby byl člověk honorován tímhle způsobem. A to bylo první odmítnutí. Od té doby jsem jich udělal tisíce. Týdně mi chodí 3 – 5 nabídek. Většinu jich odmítám, protože se málokdy objeví něco, čeho chci být součástí.
Říká se: “Obsah je král“ myslíš si to taky?
Určitě. Obsah bude král a data zase nějaká královna :-). Myslím si, že je důležité mít dobrý obsah, ale také umět pracovat s daty, protože z těch se dá spoustu věcí vyčíst.
Máš něco, co se fakt nepovedlo?
Určitě jo. Je toho spousta. Nepovedlo se mi vysvětlit lidem, že jsem fakt neukradl Českýho slavíka, ani beat od Mackelmore. Mám potvrzený práva od jeho vydavatelství, ať to používáme a lidé to za pět let (r. 2013) nepochopili, že jsem to neukradl. S stejný případ je se Slavíkem. Do dneška si lidi myslí, že jsem přiběhl do Národní opery a ukradl někomu ocenění a 100 tisíc. Taky jsem to nedokázal vysvětlit. Takže v rámci této komunikace jsem selhal.
Bez jakých aplikací by ses neobešel?
Určitě bez sociálních sítí, bez foťáku v telefonu, Idos mi dost pomáhá a taxislužby. Nemám auto, takže denně projezdím nesmyslný peníze taxislužbou, pak Spotify používám, Booking, když kamkoli letím, jedu, TeeTime – jsem vášnivej golfista, takže si rád zapisuju výsledky a Pinterest kvůli inspiracím.
Máš nějaký citát, který tě ovlivňuje?
Mám takový všeobecný pravidla, že nejhorší je srážka s blbcem a blbcovi to, že je blbec nevysvětlíš. Hodně často taky používám slogan, že to, co nejde, to si určujeme jen my sami.
Jonáš je člověk, který si uvědomuje svůj vliv na mladou generaci a chová se zodpovědně. Odmítá reklamy na alkohol a produkty, které by jí mohly ublížit. Nová generace youtuberů by se měla inspirovat. A aby se tenhle článek dostal i do jejich sociální bubliny, nemůžu ho zakončit jinak než: Čus, já jdu flexit!“ 😀
………………………………………………………………..
Jonáš Čumrik/Johny Machette
český rapper, jeden z nejslavnějších českých youtuberů, konzultant, mentor
Facebookový profil
Instagram
LinkedIN
Foto: Jan Pelikán, Instagram
