Deník novopečeného obchodníka 1: „Proč jsem se rozhodl pro obchod?“

Obchodní řemeslo není žádná procházka růžovým sadem a ne každý na něj má. Natož stát se v prodeji úspěšný. Když se k nám proto začaly dostávat informace od našich čtenářů, že se se po zralé úvaze rozhodli pustit do kariéry v sales, rozhodli jsme se toho využít. Vytipovali jsme si z novopečených obchodníků toho nejslibnějšího, říkejme mu třeba Marcel, a dali mu za úkol trackovat svou cestu obchodem. Jak to vlastně celé začalo, a jak vypadá v obchodě taková fáze nula, odkrývá Marcel právě dnes:

Skončil jsem v práci, která mě nenaplňovala, pobírám státní podporu a mám volno už moc dlouho. Je čas to změnit, chci to někam dotáhnout, ale co budu vlastně dělat?

Odjakživa jsem pracoval v oblasti soft skills (moderní název pro ukecaný), a i když jsem zručnej kluk, co se nebojí vzít nářadí do ruky, spíš mě bavilo poznávat lidi. To je první důvod, zajímaly mě i peníze a rozvoj prodejních skills a za třetí nerad pracuju každý den na stejném místě, přijdu si jako v kleci. Potřebuji nějaké to vzrušení, nenadálé situace, a představa, že každý den mohu trávit někde jinde, mě nadchla. Měli jste to podobně, když jste s obchodem začínali?

Abych nepředbíhal, než jsem si tohle uvědomil, trvalo to půl roku, během kterých jsem sporadicky posílal CV a chodil na pohovory na joby, které se točily kolem marketingu. Dnes se nedivím, že jsem pohořel. Neměl jsem vizi. Věděl jsem pouze, že bych rád podnikal, ale nebyl jsem schopen přijít na to, s čím. Skoro bych to nazval takovou krizí pracovní identity, kterou nakonec vyřešil fakt, že mi na kontě zbývaly poslední zlaťáky (peníze jsou vždy až na prvním místě) a absolvoval jsem jeden hodně nepovedený pohovor.

Na něm jsem si uvědomil, že nejsem blbec, který je ochoten opakovat stále stejné chyby. Potenciální zaměstnavatel mě vykoupal v otázce, proč mají vybrat právě mě – a já to nevěděl! Tedy věděl, ale neuměl jsem to vyjádřit. Fakt jsem se na sebe naštval. Druhej den nebyl o moc lepší, ale už jsem věděl, že abych získal dobrou práci, tak na to nestačím sám a musím se naučit sám sebe prodat. No, ale jak na to?

Vesmír asi pomáhá těm, co chtějí. Někdy v tom období mi přišel od jedné pracovní agentury e-mail s tipy, jak zaujmout na pohovoru, a mezi nimi jsem našel akci na denní kurz sebeprezentace za dvě stovky. Co mě sakra naučí za dvě stovky? To jsem přece musel zjistit. A zjistil jsem. Co? – kde jsem předtím v sebeprezentaci dělal chyby. Háček byl v tom, že jsem nevěděl, kam směřuju, neměl jsem se tím pádem o co konkrétního opřít a neměl sebevědomí ani argumenty se prodat. Získal jsem jasnou vizi a šel se rekvalifikovat na obchodníka. Postupně jsem zjistil, že dobrejch salesáků je nedostatek a hledají se jich tisíce. Bingo!

Tak letos v létě vznikla má cesta. Samo sebou ne všechny cesty k obchodu jsou stejné, občas to chce trochu štěstí, jindy náhody, ale co mě nadchlo, je ta hra, kterou obchod doopravdy je, pokud se jím nenecháte příliš stresovat. Tak schválně, jak dlouho mi to vydrží? Mrkněte na druhý díl. 

Marcel