Módu miluje, obléká se do puntíku perfektně, její životní styl chcete mít a o její práci sní snad každá mladá holka. Dnes si na Business Animals představíme Anetu Vazačovou, kterou láska k hezkému oblékání zavedla nejprve do Itálie, kam se jela „na blind“ učit jazyk, látky a tajemství neapolské krejčovské tradice, a pak do Prahy, kde na Truhlařské a Maiselově během 1 roku vybudovala dva prosperující butiky. Jak se z obchodnice na veletrzích stala businesswoman v oblasti luxusní pánské módy a proč by vás obchodničina ve fashionu rozhodně chytla?

• Aneta Vazačová, 28 let
• Začínala jako obchodnice, dnes je majitelkou butiků Uomo Napoletano
• Do svého týmu hledá obchodníka, který miluje módu, je připravený cestovat do zahraničí a vydělat si až 100 000 měsíčně!

[leads_ id=“84362″]

Aneto, vám se v průběhu roku a půl podařilo udělat ze svého koníčku business. Co bylo klíčové?

Já se vždycky ráda oblékala, takže vášeň pro fashion tam byla, a ještě víc se rozhořela v dobách, kdy jsem působila jako obchodnice na veletrzích, zejména s elektrotechnikou – postupně jsme totiž pronikali i do jiných odvětví a móda nebyla výjimka. Velkým předělem byl veletrh s pánskou módou City Uomo, kde bylo asi 700 značek a výrobců z Itálie a já měla možnost vidět, jak celá akce funguje, kolik lidí se vlastně módou živí, jaké tam je profesní zastoupení. Nořila jsem se hlouběji a hlouběji a došlo mi, že se chci do toho světa dostat.

Takže módní veletrh byl spouštěč. Jaké první kroky jste podnikla, když vám došlo, že chcete změnit obor?

Ještě na veletrhu jsem navázala první spolupráce, kontaktovala výrobce a dva měsíce na to jsem jela do Florencie na jazykový kurz spojený s módou. Učila jsem se poznávat látky, materiály a střihy. Další měsíce jsem věnovala italštině, jezdila do Neapole a seznamovala se s výrobci a značkami, které u nás nebyly vůbec zastoupené, přitom jsou kvalitou výš než leckteré světoznámé módní domy. Itálie, a hlavně Neapol, je módní tradicí proslavená.

Auto necháte na ulici, ale vaše oblečení vás reprezentuje neustále

U nás se lidé luxusní módy spíš bojí, případně nad ní ohrnují nos. Jak složité bylo vytvořit fungující shop s italskou módou?

Nebylo to jednoduché, ale hlavní je začít a po krůčcích to měnit. Nikdo vás neodsoudí za to, že si drahý kousek zrovna nemůžete dovolit, ale možná do sebe budete moct takto investovat za měsíc dva – co však můžete udělat hned, je inspirovat se a naladit na to. Já taky často jdu po Pařížské a vím, že si ty kousky nemůžu dovolit, ale jdu se kouknout, co se nosí. Toho chci dosáhnout i já svým shopem. I úspěšní businessmani přijdou 2–3×, než se rozhodnou, ale pak naráz udělají útratu třeba za 100 000 Kč.

Mluvíte o módě jako o investici….

Protože je. Oblečení je to, co vás nejvíc reprezentuje. Auto necháte na ulici, mobil máte v kapse, ale oblek si berete s sebou kamkoli. Málokdo si uvědomuje, že svým vzhledem vlastně komunikujeme s okolím. Napadá mě jeden příběh, kdy jsem známému pomáhala sehnat byt v Berlíně – žila jsem tam nějakou dobu v rámci Erasmu a vyznala jsem se. Nejvíc se nám tehdy líbil jeden developerský projekt, kde měly zastoupení dvě realitky. Můj kamarád tehdy řekl, že si chce poslechnout prezentaci obou makléřů nezávisle na sobě, a podle toho se rozhodne, od koho koupí.

My Češi se musíme přestat tvářit, že vzhled není důležitý a úspěch vlastně nepotřebujeme

Asi tuším, kam tím míříte.

První makléř byl mladý, oblečený v nic moc košili a kalhotách, měl dokonce v ruce nějakou tašku a na místo jsme se jeli podívat taxíkem, na který jsme ještě museli čekat. Druhý makléř přijel firemním Bavorákem, pěkně oblečený, upravený a dokonce měl s sebou ženský doprovod. Já se s nimi hned dala do řeči o módě, protože on měl krásně střižený oblek od italského krejčího a ona byla také skvěle oblečená. Samozřejmě tušíte, kdo byl vítěz a kdo poražený. Kamarád na rovinu řekl, že zatímco první člověk působil amatérsky a že si schůzky ani neváží, druhý makléř na něj působil lidštěji, věrohodněji a chtěl nakoupit od něj.

Mně se líbí myšlenka, že neupravený makléř tím dával najevo, že si schůzky neváží.

Tak to přesně je. Jako obchodníci se pohybujete v určitých kruzích, a tam je potřeba dávat najevo, že si obchodního partnera vážíte – tím, jak vypadáte. Móda není povrchnost ani rozmar, je to vstupenka k businessu a pomocník v dotahování dealů. Je potřeba začít ji brát vážně, což se u nás v Česku stále odsouvalo na druhou kolej, ale dnes se už ignorace nepromíjí. Spousta lidí jedná se zahraničními partnery, jezdí do Německa a prostě nemůžeme tam jako Češi být poznat tím, že jsme neupravení, nedáváme módě potřebnou důležitost a tváříme se, že úspěch vlastně nepotřebujeme. Takhle ho vážně nikdy nedosáhneme.

Co jsem se naučila od Italů? Že business je hlavně o budování přátelských vztahů

Jak na vás reagují muži, kteří k vám do obchodu chodí? Přece jen není tak časté, že by mladá charismatická žena vedla v 28 letech obchod a radila mužům, jak se oblékat.

Většinou je to pro ně příjemné překvapení. Mezi mé zákazníky patří zejména muži, kteří už to kariérně někam dotáhli a ví, že to není jednoduché. Takže většinou reagují pozitivně, říkají, že nám drží palce. Jasně, sem tam se najdou i tací, kteří vidí mladou slečnu a zaflirtují, ale i to k tomu patří.

Vaše práce jako obchodnice je hlavně o budování dlouhodobých vztahů tak, aby se noví klienti neustále vraceli. Jak klienta otevřít? Co se vám osvědčilo?

Určitě vžít se do kůže klienta. Může být v podobném prostředí poprvé, vidí elegantní obchod, mladé ženské, ví třeba jen, že chce sako, ale nevyzná se v tom. To člověka docela znejistí, u nás nejsou muži jako v zahraničí zvyklí po práci vyrazit do butiku. Většinou ho provedu po obchodě, mluvím o výrobcích, jak jsou ručně šité, a u toho zjišťuju jeho potřeby. V jaké je teď fázi, jestli se hodně pohybuje, chodí na formální schůzky nebo večerní akce, či spíš sedí v kanceláři, co rád nosí, co se mu osvědčilo…

Postupně se tedy osměluje.

Přesně tak, nicméně na muže se musí pomaleji než na ženy. Často i neradi zkouší, třeba dostat je ke zkoušení kalhot je oříšek. (smích) Takže je to dlouhodobější, na druhou stranu se v našem oboru nestane, že klient produkt vypoví – prostě nakoupí, je spokojený a nosí. Na nás pak je ten vztah dále rozvíjet, zvát klienty na akce, koktejly, pohoštění, posílat newslettery. Jestli jsem se něco naučila od Italů, tak je to právě ta komunikativnost a důraz na přátelství i v business vztazích.

Hledám obchodníka, který se nebojí luxusního produktu a cest do zahraniční

Tady na Truhlářské jste rok – shop je luxusní a krásně zařízený, to ale samo o sobě zákazníky nepřitáhne. Jak jste o sobě dávala vědět?

Jak jsme již naznačili, někteří lidé se luxusu bojí a sami by do butiku nevstoupili, musím se tedy dostávat do povědomí různými prezentacemi, hlavně na večerních a networkingových akcích. Je potřeba být vidět, takže spolupracuji s přehlídkami a módními akcemi, oblékám celebrity, jednám s médii, teď i televizí. Hodně mi pomohl tým, který jsem si vybudovala.

Začátky byly hodně těžké a i teď je business občas vrtkavý – pro mě byla lekce mít trpělivost, nezvládat to a skousnout neúspěchy, protože když do toho dáváte to nejlepší ze sebe, dá se uspět ve všem – ač se to zprvu zdá nemožné.

Zmínila jste tým. Kolik lidí k sobě máte a jak těžké bylo tým vybudovat?

Mám 3 prodavače, asistentku, která mi pomáhá domlouvat schůzky, a obchodníka, který je úžasně proaktivní. Minule jsme například šli po ulici a on se dal s pány do řeči o módě, rozdal vizitky, neustále vymýšlí akce u nás na shopu, chodí na večerní networkingy. Ráda bych doplnila tým někým mladým, ambiciózním, kdo bude mít nápady a do práce se zažere. Tomu nemám problém dát z každých prodaných 200 000 za měsíc 20 %.

Jak práce obchodníka u vás vypadá?

Člověk, kterého hledám, bude mít za úkol oslovovat firmy a klidně jim dělat prezentaci na místě. Obchodník zodpoví dotazy, doporučí velikost a rovnou ukáže klientům zboží na e-shopu, případně je pozve do kamenné prodejny nebo rovnou sveze (bude mít k dispozici auto). Nechávám velký prostor pro vlastní aktivitu, takže pokud přijdete s nápadem udělat posezení se šampaňským pro 10 top klientů, jsem pro. Pro tenhle job musíte mít sebevědomí jít si svou vlastní cestou a trpělivost vypracovat se až na vrchol.

Máte na to? Přihlaste se a dokažte Anetě, že top obchodníka pro fashion právě našla!

[leads_ id=“84362″]

Foto: Igor Bondar