Aleš začal v oboru před 11 lety ještě jako vysokoškolský student ekonomie. Nastoupil tehdy po tchánovi, který dělal v MEICO obchodního zástupce, a Aleše doporučil. „Bylo mi nějakých 22 let a měl jsem jednat s ostřílenými borci o technických řešeních, bylo jasné, že musím nejdřív branži pochopit a v rámci firmy vyrůst,“ vyvrací Aleš představu o mladé generaci, která chce hned manažerské křeslo. Začínal jako obchodní podpora a pracovník trade marketingu, na dva roky si dokonce odskočil na Ministerstvo financí vyzkoušet pohled na ekonomiku z opačné strany a pak se vrátil zpět. Jako podpora prodeje postupně získával zkušenosti, až se stal Key Accountem pro nové dodávky na Slovensku, v Polsku a Rakousku. „Dostal jsem se až do pozice, kdy mě majitel oslovil s nabídkou, zda po něm každodenní vedení společnosti převezmu, aby se víc mohl věnovat rozvíjení dalších aktivit v jiných segmentech.“

• Aleš Růžička, 33 let
• Sales Director MEICO SYSTEM‘S. Společnost obchoduje s mobilními operátory, zajišťuje jim stavbu mobilních stanic v oblastech, kde je potřeba dočasně nebo dlouhodobě posílit připojení. Z důvodu akcí, festivalů nebo nízkého pokrytí.
• Někdy stráví celý měsíc na cestách a létá, jak říká „křížem krážem od Finska po Řecko, od Británie po Rusko“. Jindy ho kolegové zastihnou víc v Česku při přípravě nových kontraktů, prezentací a vymýšlení „little extra“ pro klienty. „To je firemní hodnota, kterou v nás buduje náš majitel. Vede nás tak, abychom nenabízeli, co už tu je, ale vždy hledali něco navíc. Je to výzva na mozek, spolupráci celého týmu, musíte často spojit různé oblasti. Dlouhodobě díky tomuto principu prosperujeme.“

Sníte o mezinárodním obchodu? Být každý týden někde jinde a jednat na vysoké úrovni za statisíce? Kontaktujte Aleše ohledně možnosti pracovat s ním a učit se přímo od něj:

[leads_ id=“99917″]

Aleši, létáte po Evropě a prodáváte „stožáry“ zajišťující mobilní pokrytí. Na jaká nejzajímavější místa jste se díky práci podíval?

Nejvíc mě uchvátil Balkán, spousta míst v Chorvatsku, Bosně, Makedonii, kam by člověk sám od sebe nejel. Poznal jsem i mentalitu lidí, která je neuvěřitelně blízká té naší. Dalším pro mě zajímavým místem je Litva – pro mě je to vždy zážitek, když tam jedu, je tam krásná netknutá příroda. Vilnius je navíc nádherné město, dříve centrum velkoknížectví, směřovalo tam veškeré vědění z regionu.

Děláte velký, mezinárodní business. U jakých nejzajímavějších „kulatých“ stolů jste jednal?

Napadá mě zakázka z roku 2010, kdy jsme měli dodat 20 mobilních stanic do zahraničí – pro nás do té doby nevídané číslo. Bylo potřeba zajistit organizaci výroby úplně jinak, najít dočasně nové místo, aby výroba navazovala, vyřešit logistiku, financování, zajistit proces certifikace. Byla to výzva a byli jsme hrdí, že se realizace podařila ještě před deadlinem.

„Ať už jednáte ve Vodafone headquarters v Lucembursku nebo v Bělorusku, není důvod být nervózní. Setkání jsou příjemná, obohacující“

Co nějaká kuriozita?

To byla určitě první schůzka v Bělorusku – ta země je skanzen socialismu. Myšlení lidí je tam neskutečně odlišné, jsou pod tlakem, nepřipouští kompromis. Musíte podstoupit nepředstavitelné věci, jednat s jejich orgány, které neví, co po nich chcete – to byl oříšek, ale zvládli jsme to a je to pro nás nyní perspektivní region.

Je to sofistikovaný business. Kdy jste byl naposledy před schůzkou nervózní?

Asi dnes, než jste přišla. (smích) Na typ jednání, kam chodím, si zvyknete. Nervózní jste u první, druhé, páté prezentace. U desáté už je to rutina. V tom dobrém smyslu – těšíte se, koho potkáte a jaké to bude, nervozita v tom ale není. Spíš zvídavost. Naposledy jsem třeba byl na centrále Vodafonu v Lucembursku, kam jsem se dostával hodně dlouho – předcházela tomu ještě schůzka v Číně. Naším cílem bylo prezentovat naše řešení jako standard pro celou Vodafone síť do všech států. Daný člověk mi sdělil, že má na mě přesně 15 minut. Položil mi jen dvě otázky, mluvil jsem hlavně já, a když jsem měl pocit, že se to začíná vyvíjet dobře, řekl, že náš čas vypršel. Zvedl se a odešel. To bylo tvrdé.

…to byl konec?

Pak mi poslal e-mail, kde mi doporučil, abychom touto cestou nešli, že se tím vystavujeme tlaku jít s cenou dolů. Dnes hodnotím celou situaci velmi pozitivně, došlo nám, že je vždy lepší chodit do konkrétních zemí a řešit jejich konkrétní problémy, než se starat o globál.

„Jako obchodník vidím svůj obtisk v různých zlepšovácích, to dělá mou práci neuvěřitelně sexy“

Aleši, vaše práce zní hodně technicky. Může do toho vůbec „normální“ člověk proniknout a být úspěšný? Co vás na práci nejvíc baví – lidsky?

Že náš produkt řeší konkrétní problém. Operátoři řeší napříč všemi státy totéž –  mají síť, která je dimenzovaná na určitou kapacitu, a potřebují krátkodobě posílit například pro festival, kde je najednou stonásobek uživatelů mobilních telefonů. Baví mě, že neprodávám výrobek typu krém na ruce nebo voňavka, sedím s lidmi, kteří řeší reálné situace, a já jim můžu pomoct řešením na míru. Máme vlastní dílnu za Prahou, ve které kouzlíme, takže když přijdu od klienta, sedíme s celým týmem tady v Praze, lámeme si hlavu, abychom přišli s out of the box řešením. Skvělé je, že každý z nás vidí neustále svůj obtisk v různých zlepšovácích, to dělá tuhle práci neuvěřitelně sexy.

„Jako malá firma z Česka v ambiciózním oboru musíme stavět na dobrém jménu a referencích“

Jste spíš account, nebo akvizitor?

Směsice obou pozic. Akvizici dělat musíte, náš obor nicméně není rychloobrátka a s protějškem potřebujete spolupracovat tak, abyste ho pochopila a vybudovala si u něj důvěru. Začínám třeba na dodávce jednoho dvou kusů, málokdo si koupí hned větší množství. Peníze v rozpočtu najdou, nejsme drazí, ale napoprvé jsme pro ně krok do neznáma. České firmy a výrobky mají dobrý zvuk, ale je pravda, že na západ od nás to bývá těžší. Postupně nabalujete další dodávky, s tím spojené služby aj.

Když naše povídání shrnu, jednáte o velkých částkách, budujete vztah a postupně dodávky rozšiřujete… Kolik si u vás šikovný obchodník prodejem mobilních stanic vydělá?

Výdělky se pohybují od 40 do 80 000 Kč, podle toho, kolik práce tomu dáte. Máme v tomhle otevřený systém, nikoho nelimitujeme směrem nahoru.

[leads_ id=“99917″]

Foto: Čestmír Jíra