Emoční inteligence při obchodním jednání

Jaké druhy inteligence existují? Měli bychom se ve vzdělávacím systému soustředit jen na IQ? Co je emoční inteligenci a může změnit náš život k nepoznání? Proč je důležitá například i při obchodním jednání? Inspiraci můžete hledat i v knize psychologa a autora světového bestselleru Emoční inteligence Daniela Golemana.

Druhy inteligence

Před představením pojmů jako je EQ či IQ bychom si měli představit také širší koncept inteligence jako takové. Inteligence není jen jedna. Psychologové ji zpravidla rozdělují do osmi skupin neboli druhů:

• jazykově-verbální inteligence
• logicko-matematická inteligence
• zvukově-hudební inteligence
• tělesně-pohybová inteligence
• vizuálně-prostorová inteligence
• vnitřní nebo také intrapersonální inteligence
• společenská nebo také interpersonální inteligence
• přírodní inteligence

Sami můžete mít ve svém okolí někoho, kdo je nadstandardně zvukově-hudebně nadaný, za génia v logicko-matematickém druhu inteligence byste ho nejspíše neoznačili. Pokud bychom chtěli problematiku inteligence zjednodušit, můžeme si jednoduše rozdělit inteligence na IQ (inteligenční kvocient) a EQ (emoční inteligenci).

IQ nebo EQ?

Za IQ můžeme považovat výstup standardizovaných inteligenčních psychologických testů, které pomáhají k vyčíslení inteligence konkrétního člověka v poměru k ostatní populaci (respektive k dané skupině). Historicky byl na ni přitom kladen větší důraz, než na emoční inteligenci. Ať už ve školách, či jiných společenských a kulturních institucích.

Česká společnost ale z velké míry dokázala překonat bariéru, která zdůrazňuje důležitost pouze vysokého IQ. Nebo se o to alespoň snaží. Proč? Osoba s vysokým inteligenčním kvocientem totiž nutně nemusí být spokojená se svým životem a její společenské či kariérní postavení se nemusí lišit od postavení jedinců s nižším IQ. Může být dokonce i podstatně horší. A právě v tomto okamžiku přichází na řadu krásy emoční inteligence.  

Emoční inteligence a Goleman

Emoční inteligence (anglicky Emotional Intelligence, EI, někdy EQ) je schopnost zacházet s emocemi, tedy je vnímat, usměrňovat a orientovat se díky tomuto vědomí v různých životních situacích. Její součástí je také spolupráce se svým sociálním okolím a empatické cítění, čehož mohou využít například manažeři tradičně pro motivaci zaměstnanců.

Poprvé se o pojmu emoční inteligence zmínili v roce 1990 psychologové P. Salovey a J. D. Mayer. Málokdo ale v současnosti přičítá zásluhy právě jim. Nejvlivnějším autorem, který pojem zpopularizoval (až o pět let později, tedy v roce 1995) byl americký psycholog Daniel Goleman. Emoční inteligenci definoval jako: „Schopnost vyznat se sám v sobě i v ostatních, vnitřní motivace a zvládání vlastních emocí i emocí cizích.“

Pět složek emoční inteligence

Dle Daniela Golemana existuje pět složek emoční inteligence, přičemž se tyto skupiny navzájem ovlivňují.

• Znalost vlastních emocí neboli sebeuvědomování, tedy uvědomování si a porozumění vlastním emocím
• Zvládání emocí neboli seberegulace, tedy zvládání vlastních emocí a impulsů
• Motivace neboli schopnost sám sebe motivovat
• Vnímavost k emocím jiných lidí neboli empatie
• Umění mezilidských vztahů neboli sociální dovednosti

Nízká emoční inteligence je charakteristická například tím, že osoba není schopná zvládat své emoce a impulsy a nedokáže se vcítit do druhých. O tuto problematiku se D. Goleman zajímal dlouhodobě. Kromě toho, že 12 let přispíval na téma behaviorální psychologie a výzkumu mozkové činnosti do deníku The New York Times, je také autorem několika knih.

Kniha Daniela Golemana

Zmiňovaný odborník na tuto problematiku Daniel Goleman vydal světový bestseller, dílo Emoční inteligence. Napsal ale také další knihy, například Práce s emoční inteligencí, Sociální inteligence nebo Pozornost: Skrytá cesta k dokonalosti. Právě v bestselleru Emoční inteligence (v originále Emotional Intelligence) nabízí čtenářům odpověď na otázku, jak zacházet se svými vášněmi a touhami. Pracovat s emoční inteligenci již od raného věku jedinců může mít pro budoucnost člověka markantní význam.

“Kromě pozitivního vlivu na kvalitu vzdělávání pomáhá emoční výuka dětem také naplnit svoji životní roli, být lepšími kamarády, studenty, syny a dcerami – a v budoucnosti se pak stát lepšími partnery pro manželství, lepšími dělníky nebo řediteli, lepšími rodiči a občany. Přestože ne všechny děti si tyto dovednosti osvojí stejně pevně, emoční výchova působí pozitivně téměř na každého.” Alespoň to tvrdí světoznámý psycholog Daniel Goleman ve svém bestselleru Emoční inteligence.

Emoční inteligence při obchodním jednání

Emoční inteligenci může každý využít nejen v osobním (vztahovém), ale také v pracovním životě. Odvážíme se dokonce tvrdit, že by měla patřit mezi kvalifikace obchodního zástupce. Z jakého důvodu a jaký význam má emoční inteligence při obchodním jednání?

Osvojit si její základy má vliv na řadu kompetencí, které lze při jednání využít. Lidé s vysokou emoční inteligencí se v první řadě efektivně rozhodují. Ruku v ruce s emoční inteligencí a úspěchy během obchodního jednání jdou také další osvojené kompetence. Obchodník dokáže kontrolovat hladinu stresu a zvyšovat nejen vlastní výkon, ale i výkon svých kolegů.

Samostatnější, kreativnější a zodpovědnější obchodníci

Jedinci, kteří disponují vysokou emoční inteligencí, navíc bývají samostatnější, kreativnější, inovativnější, zodpovědnější a dokáží se lépe adaptovat na změny. Dokáží přijmout sami sebe, být sami sebou a spokojit se s tím, co mají.

Pokud se navíc vyskytují na vedoucích pozicích, jejich chování má pozitivní vliv na ostatní, na spokojenost zaměstnanců a nižší fluktuaci napříč pracovním týmem nebo dokonce celou společností. Díky tomu, že si uvědomují vlastní emoce, rozumí jim a dokáží zvládat impulsy různého charakteru, nehrozí, že by řešili problémy s horkou hlavou a řekli něco, čeho by mohli litovat nebo co se nesluší.