Konec roku svádí k myšlenkám na velké změny, které nakonec většinou nedodržíme. Milujeme výzvy, tak si řekneme, že příští rok skutečně navoláme například 10 schůzek týdně, budeme chodit co druhý den cvičit a o víkendech se budeme vzdělávat na seminářích či čtením knih. Už jste na předsevzetí zanevřeli? Zkuste si letos dát předsevzetí pomocí metody kaizen – cesty malých krůčků, které vás zato spolehlivě dovedou k úspěchu. Jak na to?

Je biologicky nepopiratelné, že amygdala, tedy naše emoční centrum mozku, spustí stresovou reakci v závislosti na vnějších podnětech i našich myšlenek – proto se při představě velké a radikální změny objeví neuvěřitelný odpor, kterým nám nedovolí změnu uskutečnit. Jak si tedy dát předsevzetí a splnit ho?

1. Najděte vnitřní motivaci

„Někomu funguje pojem změna, někomu pojem cíl, nejdůležitější ze všeho je vědět, co chceme a proč,“ říká Zdenka Tomaidesová, trenér a kouč NLP. Pokud si nenajdete vnitřní motor, který vás bude ke změně pobízet (ale naopak se budete snažit něco změnit proto, že „je to potřeba“ nebo že to tak chce vaše okolí), narazíte na velký odpor. Stephen Guise píše ve své knize Minizvyky o „vrtačce proč“: „Sepište si své minizvyky a zjistěte, proč po nich toužíte. Ale nezůstávejte jen u toho. Zeptejte se znovu. Ptejte se tak dlouho, dokud se vaše odpovědi nezačnou opakovat, což znamená, že jste narazili na jádro.“ Odpovídejte upřímně a vrtejte se v daném předsevzetí co nejhlouběji to půjde.

2. Vědomě se rozhodněte

„Vnitřní motivace a rozhodnuti jsou klíčové a je jedno, zda to uděláte 1.1., nebo kdykoliv v roce. Nejlepší moment pro změnu je teď hned,“ říká Zdenka Tomaidesová. Vědomě si řekněte, že ode dneška budete navolávat o dvě schůzky více než doposud. Nebo že ode dneška každý den přečtete kapitolu seberozvojové knihy.

3. Rozkouskujte si cíl na malé kroky

Pokud je vaším cílem za den navolat 10 schůzek, ale dosud jste jich navolávali 5, tak je to dost velká změna. Začněte tím, že si počet zvýšíte nejprve na 6, jakmile se to stane vaší denní rutinou, tak na 7…až na 10.

Jak to může vypadat v praxi?„Obchodníkům často pomáhá trénovat sportovní vytrvalost. U běhu to může vypadat například tak, že začnete 5 minutami na páse, po dvou týdnech to zvednete na 10 minut a po dalších dvou týdnech třeba 15 venku v terénu. Tempo je vždy na dané osobě. Cílem není nikoho předběhnout, ale vybudovat si nový funkční návyk, který v nás nevzbuzuje odpor a strach. Amygdala si postupně zvyká a nebouří se. Vnímá bolest těla po klasickém tréninku, hlad při změně stravování a je v klidu, protože jsou změny postupné.“ ukazuje na příkladě koučka.

4. Postupně jej vyhodnocujte

„Platí, pokud neměřím a nevyhodnocuji, tak nevím, zda se ke svému cíli přibližuji či vzdaluji. Já vnímám cíl tak, že je potřeba ho i průběžně upravovat a být pružný, když zjistím, že se mi ho nedaří plnit,“ říká Zdenka Tomaidesová. Pokud si nejste jistí, zda jste na cestě ke svému cíli, v klidu si sedněte a projděte si, jakou cestou se ubíráte. Pokud nemíří ke splnění cílu, je potřeba ji změnit. Naplánujte si pravidelné revize, například každý měsíc.

5. Nezapomeňte na odměny

Spousta lidí je tak zaměřená na výsledky, že zapomínají na průběžné odměňování i za malé krůčky vedoucí k cíli, protože čekají na ten velký výsledek, ke kterému stejně většinou dojdou vyčerpaní a znechucení z toho, že je to stálo tolik energie, že o jakékoliv odměně nemůže být řeč. Hned na začátku si určete, za jaké splněné fáze cíle se odměníte, případně si nastavte pravidelné odměny třeba jednou za měsíc.

Jak jste na tom vy s dodržováním předsevzetí?

Foto: picjumbo.com