24. Listopad 2014
Jde dělat médium bez inzerce a uživit se? Jde – tedy pokud jej berete jako službu, nikoli jako médium. Toho se pevně drží tvůrce magazínu First Class Petr Casanova. Kromě pozadí jeho tvorby nám také prozradil, co má v obchodě za sebou a ve kterých oblastech na sobě ještě musí zapracovat…
- Petr Casanova, 39 let
- Zakladatel First Class Publishing a.s. (2011)
- Zakladatel First Class Academy (2014)
- Dříve: novinář a moderátor TV Nova
Petře, své články na FirstClass vždycky začínáte příběhy z bezprostředního okolí. Jaký je ten váš?
Celý můj život je zajímavý především pro mě. Od svých 7 let si plním svoje sny. Tehdy jsem byl ještě závislý na rodičích, aby mi dopřáli můj sen – koupili mi psací stroj. Pak už jsem měl své cíle; být novinářem, spisovatelem, v televizi. Všechno se mi splnilo patrně proto, že jsem si za vším šel. V rámci zaměstnaneckého poměru jsem už ale neměl kam růst. Tak jsem přešel a začal podnikat. A teprve tehdy se mi otevřel život takový, jaký jsem si přál. Tedy začal jsem si stavět nejen práci, ale i celý den, respektive celý svůj život, podle sebe.
First Class, projekt, který jste založil v roce 2011, je o podnikání. Co máte v obchodě a byznyse za sebou vy?
Už někdy po třicítce jsem se stal fanouškem do nemovitostí. To znamená, že jsem kupoval hlavně ty pozemky, které se mi líbily. Později jsem zjistil, že si budu moci kupovat dražší pozemky, které se mi líbí a nemám na ně peníze, když budu kupovat i ty pozemky, které se líbí jiným, a tím zhodnocovat investici. Potom mě chytily akcie, mám je stále hodně rád, je to čitelný a rychloobrátkový produkt. Ale to všechno byly spíše takové soukromničení.
Opravdové podnikání začalo až spoluprací s několika skvělými podnikateli, kteří mi v době, kdy jsem si myslel, že jsem sežral všechnu moudrost, ukázali, že o velkém obchodě nevím vůbec nic. Na vlastní oči jsem viděl, jak se dají vydělat během roku ohromné peníze. Od té doby jsem velmi pokorný k chytrým lidem a ctím jejich vizionářství. Nejprve jsem si myslel, že schopnost předvídat vývoj je dar, ale pak jsem zjistil, že se to dá naučit jako cokoli jiného.
Co vás v té době motivovalo založit First Class?
V zaměstnání jsem už neměl co dokázat. Měl jsem nejvyšší možnou pozici, a to už ve druhém zaměstnání po sobě. V předchozím mi můj nadřízený, majitel, chtěl firmu předat, odjet se někam slunit a jen si nechat posílat výnosy. Tam mi poprvé začalo vadit na někoho dělat. V posledním případě byl majitel přesný opak. Dal mi také velkou důvěru a kompetence, ale ve firmě potřeboval být neustále – až mu to bylo ke škodě. Dneska se směju tragikomickým situacím, kdy po mně vyžadoval rozhodnutí, ale současně si to chtěl rozhodnout sám. Pak to vyřešil tím, že napoleonsky rozhodl a mě nechal vyžrat následky jeho špatného rozhodnutí. Dostal jsem památnou pokutu 105 000 Kč za jeho chybu. Dodnes mu za to děkuji, protože uspíšil mé rozhodnutí už nikdy pro nikoho nepracovat.
Takže to byl přirozený vývoj…
Ano, nebylo to složité rozhodnutí, protože mě zaměstnání už spíše brzdilo a o podnikání jsem už „něco málo“ věděl. Úžasné bylo, že jsem okamžitě začal stoprocentně pracovat s lidmi, kteří jsou ve svém oboru absolutní špičkou, a to nejen v ČR. Je to znát na každém mém ránu, kdy nemůžu dospat, a každém večeru, kdy se mi nechce jít spát. Naučilo mě to po ránu běhat. Hned, jak se probudím, mi vaří hlava a potřebuji si utřídit myšlenky.
Vidíte, a před založením First Class vás údajně okolí varovalo, protože takový typ média se neměl udržet v popředí zájmu. Jak se na to díváte?
Bude to znít, Pavlo, nabubřele, ale mně bylo a je úplně jedno, co si kdo o FC myslel. Šel jsem za svým snem, ne proti snu někoho jiného. Paradoxně to byl můj bývalý zaměstnavatel, kdo mi první napsal, že to je geniální cesta, která mi určitě vyjde. Nepotřebovat inzerci, trafiky, investory, billboardy, spoty. Dokonce mi napsal, že lituje, že jsme tyhle nápady nezrealizovali v jeho vydavatelství. Ale myslím, že ví, že při své konzervativní povaze by to prostě sám se sebou neustál. Vystoupit z řady chce prostě odvahu. Nebo šílenství. Já jsem šílený dost. 🙂
S čím jste se potýkali v začátcích? Jaké byly výzvy a jak jste je překonali?
Vzpomínám si jen na úsměvné věci. Jak čtenáři tvrdili, že jsme určitě další z mnoha, kdo slibuje objektivní čtení bez inzerce atd. A teď jsme jediný titul, který je 3 roky po sobě 100% vyprodaný číslo za číslem. Jasně, pro reklamní zadavatele to byl šok. Neuměli vysvětlit svým klientům, velkým firmám, že je v časopise nepotřebujeme a dokonce že nám nebudou moci za žádné peníze diktovat obsah časopisu. Šlo to ve 3 etapách: výsměch, výhrůžky, prosby. Jenže my jsme měli před očima jediný cíl: čtenář na prvním místě. Za všech okolností absolutní priorita. Když děláte správné věci a navíc správně, nemůžete neuspět.
Z čeho First Class tedy žije, když ne z inzerce? FC Academy je zdarma. Tištěný magazín prodáváte na principu předplatného – kolik už máte předplatitelů? A jak vám to všechno finančně funguje?
Dokud se na FC budete dívat jako na médium, nedokážu vám to vysvětlit. FC je služba. Na prvním místě je – vzpomínáte? Čtenář. Ne peníze. Kdykoli někde hrozí, že vyděláme více peněz, okamžitě to omezujeme. FC tu není proto, abychom vydělávali. FC tu je proto, abychom pomáhali. Nevím, jestli je to v téhle divné době nesrozumitelné, ale co vám dá více energie než spokojený člověk, kterému pomůžete? Jestli někdo chce vydáváním titulů vydělávat, ať fotí bouračky, vraždy, házení vajíček na Zemana – pro mě je všechno ztráta času a nic, co by lidem pomohlo. Pro mě má mnohem větší cenu „děkuji“ a šťastný obličej.
Slyšela jsem i názor, že First Class sešel z původního záběru – cílení na podnikatele – a začal mířit spíš na nešťasné jedince, kteří neví, co v životě se sebou. Jak se k tomuto stavíte?
Těžko se mi komentuje cizí názor, když citujete jen ústřižek. Pokud to, co píšete, je kompletní věta, pak onen zdroj neví o tom, že jsme už v dubnu 2011 začali vydávat časopis pouze pro privátní klientelu. Momentálně máme produkty pro 3 skupiny: 1) ty, kteří o sobě/druhých chtějí přemýšlet, 2) ty, kteří na sobě chtějí pracovat, 3) ty, kteří nechtějí jen číst, ale i konat. Tedy online, print, Akademie.
Nevím přesně, jakého produktu se měl onen názor týkat, ale pokud onlinu, tedy internetové stránky, tak vás možná překvapí (mně to tedy překvapilo), ale k nejvěrnějším čtenářům patří velmi úspěšní lidé českého byznysu. Dlouho jsem si to neuměl vysvětlit, až mi jeden z nich osobně řekl: „A kde jinde, pane Casanovo, mám hledat motivaci, abych šel dál, když už jsem dosáhl skoro všeho?“
Těmi „nešťastnými jedinci, kteří nevědí, co v životě se sebou,” jak je titulujete, totiž vůbec nemusí být loseři. Ty je velmi lehké motivovat. Člověka, který žije pod mostem, je jednoduché motivovat k tomu, aby spal vedle topení. Ale někoho, kdo žije v přepychových vilách na 3 světadílech, je těžké posouvat. Ale i to jde. Takže ptáte-li se na cílovku a motivaci: Chci psát tak, abych každý den alespoň slovem pomohl někomu, kdo takovou pomoc potřebuje. Při 600 000 čtenářů měsíčně není tak těžké alespoň někomu zlepšit den…
Kromě vedení First Class jste rozjel ještě FC Academy – kde na to všechno berete čas?
Nevím, o jakém čase mluvíte. Akademie je internetová, takže tam je to jen o organizaci. Jasně, v akademii je 12 000 studentů, každé pondělí a středu chrlí odpovědi na své úkoly, ale já to dělám rád, baví mě to a dobíjí. Jinak bych to nedělal a zrušil, nemám potřebu dělat něco, co nemá smysl. Já mám ještě cílů a volných kapacit, jéje! A upřímně, znám mnohem vytíženější lidi. I když slovo „vytíženější“ bych přesněji zaměnil za „efektivnější.“Jsou to lidé, kteří mají den od první do poslední sekundy v diáři. Ale od první do poslední sekundy jsou to věci, které je těší a nabíjejí. To je celé tajemství úspěchu. Člověk stihne více, než si myslí, ale musí ho to, čemu věnuje svůj život, naplňovat.
Díky své práci se denně vídáte s úspěšnými lidmi. Co je to nejdůležitější, co jste se od nich naučil?
Věřit v sebe. Že jsem schopen snít a za svými sny kráčet. Naučila mě je to jedna expřítelkyně, která měla fyzický handicap. Jiní by se možná zhroutili nebo zabili, ale ona všechny porážela. Byla krásná, chytrá, makala na sobě, byla mým vzorem. Dnes je významnou manažerkou jedné zahraniční automobilky. Vždycky kroutím hlavou, když má někdo zdravý drzost říct, že nemůže uspět. Je to stejné, jako když lidé náchylní na rýmičku pláčou, že jsou nemocní, nebo když jakýkoli Čech řekne, že se narodil ve špatné době ve špatné zemi. Jsou to lidé, kteří nikdy nebyli ve třetím světě.
Lidé ve vašich článcích hledají rady, inspiraci, povzbuzení. Dokážete stejně dobře poradit i sobě?
To je podpásovka! 🙂 Já jsem samozřejmě hrubě nedokonalý, ale pracuji na odstraňování chyb. Jsem šťastný, že se nebojím vlastních omylů, jen tak je mohu napravovat. Štve mě tolik mých nedostatků, třeba že neumím bruslit dozadu, nevyznám se v ženské povaze, potřebuji lépe zvládat aqua zorbing atd., a v tom si nemohu poradit, prostě to jen zkoušet dál a učit se. Kdo se pokouší, může uspět. Kdo se nepokouší, nikdy neuspěje.
Jaké máte s First Class plány? Kam dál?
My už žijeme v roce 2017, máme plán na 3 roky dopředu. Já už jsem polovinou mozku v budoucnosti a druhou polovinou dobíhám události, které podle plánu nastanou. Mety jsou jasné a myslím, že nikoho nepřekvapí, kam zamíříme. K tomu, aby lidé byli spokojeni v co největším počtu zemí a v co největším množství oblastí. Jinak by tento projekt neměl smysl.
Jsme portál pro obchodníky a vy se dokážete skvěle prodat – čtenáři First Class mají rádi nejen obsah, ale přímo Vaší osobu, jste pro ně opinion lídr. Co děláte, že to tak je, jaké je tajemství úspěchu?
Děkuji. Pavlo, je to prosté: Dělejte to, co máte rádi, celým svým srdcem a ani na sekundu nepochybujte, že to je správná cesta. Protože žádná jiná cesta v životě není správná než cesta srdce. Rozum to taky časem vždycky uzná – jakmile si namáhavě porovná svoje důvodová pro a proti.
Text: Pavla Lokajová
Foto: Ahaonline.cz
