„Talent je něco, s čím se rodí každé dítě. Rodič ho má pomoci objevit, rozvíjet a vybudovat silné stránky,“ říká lektorka Kateřina Novotná

20. 10. 2017 +

Inspirace

Všichni máme silné a slabé stránky. Silné stránky se začínají projevovat už od útlého dětství. A je na rodičích a později také kantorech, zda je dokážou u dětí objevit a hlavně dál rozvíjet. Jelikož spousta rodičů-obchodníků jsou tak trochu mentoři, svým dětem chtějí poskytnout to nejlepší vzdělání a pomáhají pracovat na jejich osobním rozvoji, oslovili jsme Kateřinu Novotnou, která učí odemykat potenciál u dětí a teenagerů, a spolu s ní další experty i obchodníky-rodiče, abychom se podívali i na praxi.

Proč odemykat potenciál u dětí? Hlavně proto, že se každé dítě narodí jako jedinečná osobnost s celou řadou talentů. A je na nás lektorech, a také dětech a jejich rodičích, abychom pomohli talent objevit,“ říká lektorka Kateřina Novotná, která se spolu s Janem Mühlfeitem věnuje odemykání potenciálu u dětí ve věku 9–15 let a středoškoláků 15–19 let. A právě v těchto talentech se skrývá náš největší potenciál. Katka také upozorňuje na to, že žádná silná stránka se většinou neobjeví sama od sebe, jak si možná někteří rodiče myslí. Je nutné na talentech pracovat a podpořit je jednak získáváním znalostí, informací, učením se či myšlením a vizualizací. Kromě toho také praktickým trénováním a budováním dovedností.

[member]

Na našich workshopech vysvětlujeme rodičům i dětem, jaký je rozdíl mezi talentem a silnou stránkou. S talentem se dítě narodí, a když o daný talent budeme pečovat a rozvíjet ho, může se z něj stát silná stránka. Často narážíme na to, že rodiče i děti mají mylnou představu o tom, co talent vlastně je. Mají pocit, že děti musí umět hezky zpívat, hrát na hudební nástroj nebo vynikat ve sportu atd. Pak se střetávají s tím, že jejich dítě v ničem z toho nevyniká a že tedy pravděpodobně není nijak výjimečně talentované. Což je velká chyba, talentů existuje celá řada a je potřeba se zaměřit i na ty tzv. lidské. Rodiče by neměli přestávat hledat, kde tyto talenty mohou být,“ dodává lektorka a spoluautorka programu.

„Nesouhlasíme s tím, jak se vytváří třídy pro talentované děti. Talent má každý, jen není na první pohled vidět“ 

Jak vlastně pomoci rodičům i dětem talent objevit? Nejsou řešením třídy pro nadané a talentované děti, kde se s dětmi víc pracuje? „Každé dítě má talent. Někdy to mohou být měkčí, více lidské talenty (empatie, spolehlivost apod.). Ty rodiče často nevidí, nebo jim nepřikládají váhu. Nejsou na první pohled hmatatelné, viditelné. My se je snažíme objevit, děláme cvičení, testování, pozorování, snažíme se ukázat cestu, že talent je i v těchto oblastech. A jak je důležité jej odemykat,“ zasvěcuje nás Katka do této problematiky. Přiznám se, že mě, jako matku šestiletého syna, to zaujalo velice. Talent se tedy dá vypozorovat. Jak jej mohu já jako rodič zjistit?Zjednodušeně řečeno jsou to činnosti, které dítěti dávají energii, baví ho a upřednostňuje je před jinými aktivitami. V praxi to vypadá například tak, že i když jde maminka s dětmi pouze na hřiště, může toho dost vypozorovat. Některé dítě vyleze na klouzačku rychle, jiné je opatrnější, další vyhledává ostatní děti na hraní a jiné si raději hraje samostatně. Z toho, jak se dítě chová a reaguje, lze vyčíst mnoho,“ vypočítává Katka.

„Dnešní doba se stále zaměřuje na slabiny. Přitom když děti navážou na své talenty, je jim to přirozené, jde jim to a baví je to“

Podobnou otázku, tedy jak pracovat s talentem, jsem položila také Ing. Michaele Ehrenbergové, která pracuje v Montessori školce a centru Jonáš. „Základem pro objevení talentu u dítěte je pozorování. Pozorování toho, co dítě baví, co mu jde jakoby ‚samo‘ a k čemu se rádo vrací. Je vhodné podpořit jej v jeho silných stránkách – ať již verbálně, dát mu pozitivní zpětnou vazbu na to, co dělá, nebo prostě jen umožněním, aby se mohlo věnovat tomu, co mu jde a dělá mu radost. Talent je mimořádná vrozená vloha, je to již druhý stupeň rozvinutí nějaké schopnosti – na začátku bývá obvykle nadání pro určitou věc,“ vysvětluje Michaela.

A ještě dodává, že pokud si již u svého dítěte všimneme nějakého výrazného nadání či talentu a máme možnost ho na této cestě podpořit a pomoci mu, udělejme to. Zapišme ho na daný kroužek, vytvořme mu doma nebo venku podmínky k trénování této dovednosti, zjistěme si o dané dovednosti nějaké informace, ať máme možnost být dítěti pomocníkem a rádcem. To ostatně rodiče-obchodníci rádi.

Katka Novotná je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze obor Arts Management – svou diplomovou práci věnovala rozvoji dětské kreativity v předškolním věku. S dětmi v předškolním i školním věku pracuje přes 10 let. Je spoluautorkou projektu Odemykání dětského potenciálu.

„Rodič by si měl zpracovat svůj úspěch a neúspěch a nepromítat ho do dítěte“

V čem konkrétně dělají rodiče největší chyby (aniž by o nich věděli)?Každý rodič své dítě miluje a touží po tom, aby bylo šťastné. Často však neví, jak ho rozvíjet. Největší chyba, kterou pozorujeme, je, že se zaměřují na slabiny. Automaticky se zaměřují na to, co jim nejde, protože se bojí selhání. Většinu společného času pak věnují například předmětům, které dítěti ve škole nejdou, ve kterých nikdy nevynikne. A naopak těm, které zvládá perfektně, nevěnují další pozornost. Myslíme si, že pokud eliminujeme slabiny, že pak bude dítě šťastné, ale je důležité si uvědomit, že se tak nikdy nenaplní potenciál silných stránek. A to je naše hlavní poslání, otevřít rodičům oči a ukázat jim, že právě silné stránky jsou to, do čeho by měli vložit energii. A pomoci tak dětem žít nejen úspěšnější, ale hlavně šťastnější život,“ říká Katka.

Rodiče také často promítají do dětí to, co sami nedokázali. Plní si jejich prostřednictvím své sny. Dítě může být v tomto ohledu úspěšné, ale je to něco, co má naučené. Není to jeho přirozenost. „Rodič by si měl zpracovat svůj úspěch a neúspěch,“ říká manažerka ve financích a CEO Socion Lucie Cieslarová, „někteří tlačí děti do svého snu, aby byly úspěšné za ně. Dítě v tom ale vynikat nebude. Rodiče by si tedy měli zpracovat svůj život po emocionální stránce a udělat typologii svému dítěti od pěti let nahoru, kde zjistí jeho potenciál. Směřovat ho tímto směrem. Jako příklad bych uvedla například gymnastiku, která je univerzální. Dát ho do kolektivu dětí a sledovat, v čem vyniká a co ho baví.“

„Na škole má každé dítě v rámci jednoho předmětu jinou úroveň, to je přece normální. Neměly by být srovnávány“

Je rozvoj talentu nějak limitovaný věkem? „Není, samozřejmě, čím dříve, tím lépe. Nicméně smysl to má vždycky. Začít se dá už od 1–2 let, kdy pozorujete, s čím si dítě hraje, co mu dává energii, a 100% od předškolního věku, kdy dochází k propojování synapsí,“ říká Katka a pokračuje: U maličkých dětí se to musí dlouhodobě pozorovat, nelze to zjistit během jednodenního kurzu. Rodičům ale můžeme dát tipy, na co se zaměřit a z čeho si naopak nedělat zbytečně hlavu. Pro rodiče či učitele, kteří zatím nemají děti ve věku 9–19 let, ale zajímají se o tuto problematiku, jsme připravili workshop ‚Rodič jako pozitivní kouč‘. Není to o tom, jestli bude dítě hrát tenis/fotbal/šachy, není to o jen o jedné činnosti a jednom směru. Mohou uspět v čemkoli, ale musí při tom efektivně využívat své talenty. Klademe důraz také na to, aby se děti i rodiče zaměřili především na činnost samotnou a radost z ní, je tedy důležité děti inspirovat. Pokud hraje roli pouze vnější motivace a lpění na výsledcích, není to šťastná cesta,” vysvětluje Katka.

Jak se děti dokážou ztotožnit s přijímáním silných a slabých stránek? Většinou to přijímají velmi pozitivně a rychle informace vstřebávají. Znají samy sebe. S oblibou říkám, že dětské hlavičky jsou jako houba, nasávají toho ze svého okolí strašně moc. Ač si to někdy málo uvědomujeme, dítě to třeba ani nedá najevo, ale může se to projevit až v dospělosti. Někdy se stane, že rodiče dětí mají na jejich talenty odlišný názor. Rodiče mají často jiný filtr, ale nemohou za to. Někdy jen neměli šanci talent u dítěte zatím spatřit, protože se projevil pouze mezi kamarády, ve škole, na kroužku, kde nebyl rodič v bezprostřední blízkosti a dítě pak o tom doma ani nemluvilo. Rodiče neměli šanci to vidět. Když si pak i na našich kurzech tyto poznatky rodiče s dětmi vyměňují, může je to posunout dopředu a vzájemně se tak sbližují. Je to úžasné pozorovat,“ uzavírá Katka. To může potvrdit Vlastimil Talanda, zakladatel společnosti Talanda Invest , který je úspěšným manažerem, ale také především otcem dvou dětí. Má pětiletého syna a čtyřletou dceru.

„Už teď se obě děti prosazují – já říkám, že obchodují“

„Už teď lze pozorovat, že se oba prosazují (já říkám, že obchodují!) každý jiným způsobem. Samozřejmě se snažíme je podporovat v tom, co jim jde a baví je. Jsou to spojené nádoby. Pokud nás něco baví, máme to rádi a jsme v tom dobří. Syn se našel a sám si zvolil hokej. Dcera neustále tančí a zpívá, ta si talent určila sama. Vždy se snažíme je na kroužek zavést osobně. Samozřejmě už i zde platí pravidlo, že se jim nechce, ale jdou. Sami si sport zvolili, tak musí dodržovat určitou odpovědnost, v rámci mezí jejich věku,“ popisuje Vlasta.

Ing. Tomáš Veselý, manažer přímého prodeje Yello je otcem tří dětí. Nejstaršímu je 8 a nejmladší dceři 2 roky. Jak on pracuje s jejich silnými stránkami? „Nechávám jim prostor, aby mohly ukázat, co je baví. Nejstarší syn se věnuje akrobacii už dva roky a hrozně ho to posunulo. Podporuji ho v tom. Pohyb ho začal bavit až v šesti letech. Vyvinulo se to samo, není to o velkém objevování. Děti mají max. tři kroužky. Mají možnost si vybrat. Prostřední dcera miluje hudbu, chodí na zpěv, na balet, na flétnu, oba chodí na výtvarku,“ vypočítává Tomáš.

Jakou zkušenost máte vy, jak rozvíjíte u svých dětí (obchodní a jakýkoli jiný) talent?

Foto: Petr Klempa

Na článku spolupracovala Monika Součková, nezávislá konzultantka v oblasti podpory obchodu a marketingu ICT a konzultantka osobního rozvoje, www.monikasouckova.cz.

[/member]