V dnešním článku bychom se rádi zaměřili na oblast, která je tolik známá, ale přesto se o ní traduje mnoho mýtů a polopravd. Workoholismus je doslova „závislost na práci“. Do jaké míry jde však u některých manažerů, businessmanů a obchodníků o workoholismus? Ne každý, kdo pracuje hodně a je aktivní, musí být nutně workoholik. A jak s touto „neřestí“ bojovat?

„Workoholismus je obsedantní nutkání pracovat,“ říká koučka

Jak poznat workoholismus a co to přesně je? „Jde o silné nutkání pracovat, neustále o práci přemýšlet. Workoholikům se pracovní život vymyká kontrole a silně zasahuje i do toho osobního,“ vysvětluje Monika Tutterová, MBA, životní a kariérní kouč.

V současné době lze říci, že každý, kdo chce být v businessu úspěšný, musí být do jisté míry „workoholik“. Je však důležité nastavit si určité hranice, kdy se ještě jedná o zdravou míru pracovní vytíženosti a dravosti, a kdy už je to na pováženou.

Monika upozorňuje na určitou škálu symptomů, které by nám mohly napovědět.  Některé z nich splňuje asi většina z nás, pokud se však poznáváte u většiny bodů, je čas začít na sobě pracovat.

1. Přemýšlíte, jak si můžete uvolnit více času pro práci.
2. Trávíte mnohem více času prací, než jste původně plánovali.
3. Pracujete s cílem snížit pocity viny, úzkosti, bezmocnosti a / nebo deprese.
4. Ostatní vám říkají, abyste zmírnili tempo, ale vy je neposloucháte.
5. Dostáváte se do stresu, pokud dostanete zákaz pracovat.
6. Upřednostňujete práci na úkor vašich zálib, volnočasových aktivita a / nebo cvičení.
7. Pracujete tolik, že to negativně ovlivňuje vaše zdraví.

„Práce je nedílnou součástí našeho života, nicméně jak se říká: kdo intenzivně pracuje, musí  intenzivně odpočívat“, doporučuje Bc. Lucie Cieslarová, vedoucí obchodního týmu a kouč

Má to několik příčin. Jednou z ní je to, že tito lidé prací a okolními vjemy přehluší sami sebe, své útrapy a nezpracované emoce. „Osobně znám lidi, kteří musí každou minutu něco dělat nebo s někým být, aby se nedostali do klidu a ticha, kde nezpracované emoce vyvěrají na povrch,“ vysvětluje Lucie Cieslarová.

Další příčinou může být jejich silná stránka, která se jmenuje pracovní logika. Když to vezmu z pohledu socioniky (hluboké typologie), tak tito lidé jsou naplněni, když pracují. Vrací se jim totiž energie a rozvíjejí svou silnou stránku.

Ideálním stavem je ROVNOVÁHA. Veškerý odklon od ní si časem vybere svou daň. A ta nebude příjemná.

Tipy co s workoholismem:

1) vyznačit si do diáře políčka pro odpočinek a pro nicnedělání

2) Nebýt honičem za svými cíli, ale užívat si samotnou cestu

3) dovolit si být sám v klidu a tichu (např. pobyt ve tmě)

„Já nejsem workoholik v pravém slova smyslu. Ono se to dost často zaměňuje,“ říká Jitka Zoderová z Business Animals

„Znám lidi, kteří pracují 12 – 14 hodin, dělají vše na úkor rodiny, svých potřeb. Člověka to nejdříve baví a naplňuje, ale postupně se tím nechá doslova semlít. Je to závislost na té jedné činnosti. A poté jsou lidé, kteří jsou závislí na dělání různých činností, aby nemuseli být sami se sebou. Nedokážou jen tak odpočívat a musí stále něco dělat.

Workoholismus je v pořádku v normální míře, dokud to člověka baví. Zde bych řekla jedno skvělé přísloví: „je to dobrý sluha, ale špatný pán“, ukazuje nám svůj pohled na workoholiky Jitka.

„Je dobré občas udělat něco navíc. Nikdy nevíte, kdy se vám to vrátí,“ říká obchodník Jan Falešník

„Člověk by se měl neustále vzdělávat a učit, to vás posouvá dál. Přítelkyni mam ze Zlína, vídáme se hlavně o víkendech. Přes týden se věnuji práci, ale také koníčkům,“ popisuje Honza.

A jak upouští páru, aby ho práce nesemlela? „Jako koníčka mam break dance. Místo do hospody se chodím pořádně zapotit,“ směje se. „Každý obchodník musí být tak trochu workoholik, ale měl by znát své meze,“ dodává.

„Na mém koučinku hledám příčinu takového chování, které může být skryto mimo pracovní oblast,“ upozorňuje Monika

„Je důležité pochopit příčinu, uvědomit si ji a naučit se zpracovat do každodenního života. Udělat si plán, který bude následovat místo potápění se do práce. V praxi to znamená plánovat si pracovní dobu, soustředit se na jednu věc a udělat si priority,“ říká Monika.

Ostatním nebudu dovolovat, aby si ze mě dělali „rohožku“

Na pracovišti často dochází také k této situaci.  Můžeme být pracovití a hodní zároveň, někteří nadřízení i kolegové toho mohou začít zneužívat a snaží se nás doslova vymačkat jako citrón. V tomto případě se stáváme workoholiky, aniž bychom chtěli. Zde je potřeba umět si nastavit určité hranice, začít v sobě pěstovat sebeúctu a hrdost.

„Pracuji až 12 hodin denně, ale pokud vás ta práce baví, zvládat se to dá,“ říká obchodník Yello Jiří Nápravník

O Jiřím by mnozí řekli, že představuje typický profil workoholika. Obchodník, který pracuje naplno, zvládá až 8 schůzek denně, vstává v 5 hodin a poslední schůzku má ještě kolem 19 hodiny večer. „Samozřejmě bývám večer unavený. Přítelkyně mě musí občas přibrzdit. Ve volném čase vyhledávám klid a ticho,“ popisuje Jiří a dodává. „I když mám svou práci rád, člověk musí občas zcela vypnout a nic nedělat, aby dostal nový náboj a nezbláznil se z toho,“ uzavírá Jiří a my rozhodně souhlasíme!