Vlastimil Talanda upřednostňuje v byznyse přímost a lidský přístup. „Rozhovor vám klidně poskytnu, stejně se neustále vyjadřujeme pro pardubickou televizi. Nic ale nečekejte, já jsem totiž naprosto normální,“ rozhodl Vlastimil Talanda už v telefonu. Že by v dnešní době, kdy každý staví na odlišnosti a jedinečnosti, někomu fungovala nálepka „normální“, nám ve světě obchodníků moc nesedělo – ale podle rady jsme tedy nic nečekali. 😉 Nakonec jsme v jedné hodině stihli probrat vše, od toho,  na jakých hodnotách vybudovat životaschopnou realitku, proč nás „bubáci“ ženou k úspěchu víc než pozitivní motivace a jak muži potřebují ambiciózní ženy.

• Vlastimil Talanda, 33 let
• V realitách se pohybuje od roku 2007
• Původně: Bydlíte.cz, Century 21
• V roce 2013 založil vlastní společnost Talanda Invest, která má dnes 4 pobočky v Praze, Pardubicích, Hradci Králové a Čáslavi, do kterých hledá schopné obchodníky!

[leads_ id=“82537″]

Vlastimile, takže vy jste často v televizi? Na Pardubicku, kde máte základnu, jste tedy za autoritu.

Pro média se sice vyjadřujeme pořád, když potřebují nějaká data nebo komentář, rozhodně bych se ale do takové pozice nestavěl. Já za těch 8 let, co se v oboru pohybuju, prodal na 330 nemovitostí, v životě by mě ale nenapadlo označit se za profesionála nebo autoritu. Člověk se má pořád co učit. To mi dost vadí u těch mladých. Dneska vyjde makléř 14denní školení, má certifikát a hned je profesionální makléř.

Začínal jsem jako velitel družstva na Pražském hradě. Byly tam dobré peníze a čas na čtení

A vy když jste začínal a prošel si první školení jako makléř?

No já původně působil na Hradě jako velitel družstva…

Na Hradě? Co jste tam, proboha, dělal?

Šest let jsem měl na starosti střídání stráží. Vlastimil vidí můj překvapený pohled, směje se a dodává: Ano, těch stráží, které myslíte – jak se u nich všichni fotí a dělají obličeje. Byla to dobrá práce, měl jsem dobré peníze a čas na čtení. Časem se to vyvinulo tak, že jsme měli 14 dní služby a 14 dní volno, a tak jsem v tom „volnu“ začal prodávat v tátově firmě. Obchod mě samozřejmě chytl, takže jsem dal u armády výpověď, a zatímco mi běžela 6měsíční výpovědní lhůta, měl jsem čas pročítat inzeráty. Odepsal jsem i několika realitkám a nakonec mě vzali do Bydlíte.cz.

Mě spíš zajímá vaše zkušenost v Century 21.

Vy jste se původně ptala, jak jsem to vlastně prožíval jako zelenáč. To vám hned řeknu – první měsíc jsem chtěl skončit asi stokrát. Nikdy nechcete volat cizím lidem, tak to prostě je. Ale jakmile to skousnete, odměna je sladká. Ale musím říct, že já jsem byl hned ze startu ochotný investovat do sebevzdělávání, což je velký problém u lidí obecně – nechtějí utrácet peníze za vlastní rozvoj. Spousta lidí vám řekne: „Tys dal 30 tisíc za seminář? Ty jsi magor!“

Negativní motivace dovede k úspěchu líp než pozitivní poučky

A co vám říkali v Century 21?

Tam toho říkali hodně. (smích) V pardubické pobočce jsem začínal jako makléř a postupně jsem se vypracoval na obchodního ředitele až nakonec i společníka této pobočky. V té době už mě ale dávno nebavilo poslouchat lidi z vedení, byl jsem fyzicky i psychicky vyčerpaný, takže jsem se rozhodl založit si vlastní realitní kancelář a dělat to po svém. Přiznám se, že mi velkou motivací byla i moje žena a rodina, kterou jsem chtěl zabezpečit. Předtím jsem měl jinou přítelkyni a nějak ve mně ten drive nevzbudila – takže jsem z vlastní zkušenosti toho názoru, že za každým úspěšným mužem stojí náročná žena.

Jak to myslíte, za každým mužem stojí náročná žena?

Samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Tak to má podle mě být, my muži, obchodníci a dost možná lidstvo obecně potřebujeme k akci negativní motivaci – takové ty bubáky, co nás straší, že o něco přijdeme. A tak pracujeme dvakrát tolik.

Vy jste na Talanda Invest skutečně zapracoval. Po 2,5 letech máte pobočky ve 4 městech. Proč jste uspěl zrovna vy, v době, kdy spousta jiných realitek živoří nebo krachuje?

Já vám na to odpovím naším sloganem, ve kterém říkáme, že „ Nejsme největší, dokonce neprodáváme ani nejvíc realit na světě – my jsme prostě normální“. Vedoucí všech našich poboček aktivně obchodují, mě nevyjímaje. Nemáme žádného manažera kanceláře, který by byl dosazený jen jako manažer. Nedokážu si představit, že by mi velel někdo, kdo obchod nikdy nedělal. Hierarchie a pravidla samozřejmě musí být, já osobně si ale s většinou firmy tykám – respekt nezískávám vykáním. Vzájemně si pomáháme.

Jaká další úskalí dnes vidíte v realitním byznysu? Ta pověst totiž není úplně ideální.

Říkám, že vždy je třeba hledat nějaké pozitivum, a tak tvrdím, že pověst makléřů ještě není tak špatná jako finančních poradců. (smích) Ono už je to xkrát omílané téma, ale problém je v tom, že neexistuje žádná regulace trhu. Většina realitek klientovi negarantuje nic, maximálně mu řekne, že v ceně provize je komplexní služba, pod tím si ale klient nic nepředstaví. Spousta realitek bere klienta jako soupeře, místo aby mu nabídla garanci a partnerství – za takový vztah pak klient nemá problém zaplatit. A vy tím filtrujete klienty.

Takže se nebojíte, že by klient odešel ke konkurenci.  

Ne, toho se nebojím. Mě dokonce ani konkurence moc nezajímá, zajímá mě trh. Polovina realit se přes realitky vůbec neprodává a mě zajímá, proč s námi těch 50 % nechce spolupracovat. Proto neřeším konkurenci – k nám se klienti vrací. Zvlášť v Pardubicích, odkud jsme vzešli, máme dobré jméno.

Dobrý makléř prodává 3 nemovitosti měsíčně a nosí si domů 200 000 Kč

Jaké problémy pálí Pardubice z pohledu realit?

Já myslím, že nic. Mám dokonce pocit, že jsme se dostali zpět do zlatých let 2007/2008. Teď jsme měli rekord – makléř-nováček prodal nemovitost za necelých 24 hodin. Minulý čtvrtek byl na prohlídce nemovitosti, kterou ten den získal do nabídky, a v pátek už musel narychlo řešit kupní smlouvu, protože právník jel na dovolenou. (smích) To byl, co si pamatuju, nejrychlejší prodej v naší historii.

Takže na čem závisí, jestli bude realitní kancelář úspěšná, nebo ne?

Pokud si realitku založí makléř, který nepracoval v RK, ve které působil, nebude pracovat ani ve své vlastní. To je o nějakém pracovním návyku, vůli atd. Druhý typ lidí, kteří si zakládají společnost, jsou úspěšní makléři, kteří se cítí nedoceněni ve stávající kanceláři. Ti budou pochopitelně dobří i ve svojí realitce. Ta mateřská ale přijde o svého nejlepšího člověka a přitom by stačilo, kdyby mu dala taková procenta, aby si nadstandardně vydělával a nevyplatilo by se mu zakládat vlastní podnik. Protože když takového člověka pustíte, vyrostla vám kvalitní konkurence. U nás tito nadstandardní makléři dostávají 85 %, ale z počtu 60 jsou takoví v Talanda Invest tři – to jsou ale naprosto samostatní jedinci.

A ti ostatní? Kolik si u vás vydělají?

Průměrný makléř prodá 2 nemovitosti v měsíci. Pokud se budeme bavit o tom, že je tam celková provize z obchodních případů 160 tisíc, odnese si někde k 70 tis Kč.

Ti nejlepší nosí od 150 tisíc nahoru. Dobrý makléř, který už to umí, je schopný prodávat 3–5 nemovitosti za měsíc. Tři nemovitosti v měsíci po 80 tisících, 240 tis. obratu, odnesete si na hranici 180 až 200 tisíc, a když jste skromní, tak s tím vyžijete. Jak říká Tom Hopkins v knize Umění prodávat: Obchod je nejlépe placená dřina a nejhůře placená flákárna. (smích)

[leads_ id=“82537″]