Václav Kosáček (26 let): „Sales je jako posilovna. Výsledky nevidíš hned, ale časem se ukáže, kdo na sobě makal“

Potkat se s Vaškem Kosáčkem nebylo lehké. Jeho diář je nabitý k prasknutí, obchoduje, posiluje a svému týmu dává maximum. Imperium Finance založil ve 20 letech proto, že si řekl, že to dá. Dnes, ve 26 letech a s víc než stovkou klientů, kteří investovali přes čtvrt miliardy, se dá říct, že to dal. Jak zvládá úspěch? S přehledem. Burzovní svět je rychlý a z minuty na minutu v něm musíte dělat velká rozhodnutí, naučíte se proto stát nohama pevně na zemi. „Dneska nám klient zrušil schůzku, protože se mu v oboře rozutekli daňci,“ ilustruje den v byznysu jeho kolega a senior trader Marko Petrovič. Celý talk s oběma pány je tak zajímavý, že kdyby nám Google kalendáře nehlásily další schůzky, probíráme obchod do večera. Kdo je Václav Kosáček?

• Václav Kosáček, 26 let
• Zakladatel a CEO Imperium Finance s.r.o.
• Firma obchoduje s akciemi a její dlouhodobou vizí je, aby se i v Česku stalo investování do akcií normální součástí kultury, kdy i mladý člověk mimo zhodnocení peněz skrz bankovní produkty a různé garantované vklady zcela přirozeně zahrne do svého portfolia také akcie. „V Česku ještě nemáme takovou tradici, volná burza tady funguje 25 let. V Americe je to základ, že se už od mladého věku zajímáte o burzu, máte na ní oblíbené konkrétní značky, kam investujete.“
• Proč akcie? „Obchodovat akcie je atraktivní už proto, že za sebou nemáte jen číslo, ale konkrétní firmu, která má nějakého majitele, příběh, vizi, něco se v ní děje.“ Jako investiční záměry ho naposledy nadchly tyto firmy: Google, Activiosion Bliizard, Electronic Arts, Nvidia, Nike, Visa, Boeing, Intel, NXP Semiconductors, Moneta Money Bank
• Václav založil Imperium Finance ve 20 letech (10 dní před svými 21. narozeninami) po pouze roční zkušenosti s obchodováním na kapitálových trzích. V článku otevřeně sděluje, co mu na praktikách původního zaměstnavatele vadilo, jaké chyby ve vedení lidí udělal a jaké best practices mu v salesu fungují. Takže čtěte až do konce. 🙂
• Aktuálně je společnost Imperium Finance otevřená novým talentům, kteří jsou zvědaví, jak burza funguje, jak se na ní naučit obchodovat a vypracovat se v dlouhodobě úspěšného senior tradera.

[leads_ id=“97386″]

Vašku, vy v sobě máte obrovský drive už od mladého věku. Čím to?

Oborem. Mě osobně burza naprosto fascinuje. Začalo to už na škole, kde nás paní učitelka všechny vzala do počítačové učebny a přihlásili jsme se do investiční soutěže, tehdy to myslím pořádalo Fio. Pamatuju si, že jsem portfolio zhodnotil za 14 dní cca o 10 %, i když asi z větší části to bylo štěstí, protože nemohu říct, že jsem tehdy přesně věděl, co dělám. (smích) Je to úžasný svět, jak já, tak kluci u nás ve firmě tím žijeme, motivujeme se, já třeba hodně sleduji zahraniční trh. Inspiraci, co je nového a jaké kroky podnikají jiní v tomhle oboru, si beru například od Jamese Dimona, business lídra, bankéře a CEO JPMorgan Chase.

TIP redakce BusinessAnimals.cz: Také samotný web Imperium Finance je inspirací pro každého, kdo se o burzu zajímá a chce do ní víc proniknout. Novinky ze světa, Imperium Academy a praktické tipy, kam zainvestovat – je vidět, že s obsahem na webu si dává někdo hodně záležet. Doporučujeme!

„Burzou musíte žít, jinak vás semele“ říká Václav Kosáček

Firmu jste založil hodně mladý. Jak se ve 20 zakládá vlastní business v tak konkurenčním oboru? 

S odstupem času musím říct, že hodně po hlavě. Základem byl samozřejmě nějaký business plán, ale takový, že jestli to dneska čte někdo zkušený, tak by se nad ním usmál. Nejsem takový ten přehnaně analytický typ, který by si měsíce vše propočítával a připravoval do detailů. Měl jsem základní finanční propočet toho, co musím zvládnout, abych se dostal za „break“, jasnou představu o tom, v čem bude společnost pro klienty přínosem, proč by měli s námi obchodovat a byl jsem odhodlaný to zvládnout. Zrovna nedávno jsem v rámci MBA studia psal jako diplomku 90stránkový propracovaný business plán – a tak ten můj ze začátku Imperium Finance rozhodně nevypadal. (smích)

Co vás k tomu vedlo? Dovedu si představit, že to byl boj. Mohl jste pohodlně sbírat zkušenosti jinde.

No a to přesně už jsem nechtěl. Hned po škole jsem jako junior obchodník nastoupil do jedné zavedené české společnosti, která je obchodníkem s cennými papíry, a poměrně rychle se dostavila deziluze z toho, jak vypadá praxe. Robotické plnění metrik, uzavírání klientů na sílu, nemožnost někam kariérně vyrůst. Jelikož jsem se vnitřně rozcházel s hodnotami, jakým způsobem se v původní firmě dělal obchod – že to bylo hlavně o zisku společnosti a klient tratil – nemělo cenu zůstávat dál. Zároveň už jsem v tu chvíli nebyl tak naivní, abych si myslel, že to jinde bude jiné. Takže založit vlastní business na principech, ve které jsem věřil, bylo logické.

Do práce a z práce jsem chodil za tmy, jako nováček mezi 15 ostřílenými chlapy jsem si ale odnesl cenu za kvartální výsledky

Do toho byste ale nešel, nemít v obchodování sebevědomí. Takže jste byl v první firmě úspěšný?

Byl. Ale ze začátku to tak určitě nevypadalo, dokonce jsem po prvních dvou měsících přemýšlel o tom, že skončím. (smích) Na druhou stranu mě burza bavila, chtěl jsem zůstat v odvětví, tak jsem se kousl a řekl jsem si, že to dám. Shodou okolností pak začala nějaká kvartální soutěž o bonus v hodnotě 40 000 Kč, myslím. Velké společnosti tohle umí, že motivují obchodníky různými soutěžemi. My měli nastavenou kvartální cenu, na kterou si většinou sáhli seniorní salesmani.

Takže když ji vedení vyhlašuje, sedíte tam a říkáte si „na to já jako nováček nemůžu dosáhnout, to je jasný, že ji vyhrajou ti zkušení“.  Pak jsem se ale díval na ten plakát a říkal jsem si, jak by bylo super to vyhrát. Zakousl jsem se – pamatuju si, jak jsem vstával brzo a chodil do práce za tmy a za stejné tmy se z ní vracel, celou zimu. A vyhrál jsem. Ještě teď si pamatuju, jak jsem cenu přijímal obklopený 15 ostřílenými chlapy. Tehdejší šéf snad říkal, že to byl firemní rekord. Byl jsem tehdy ve firmě půl roku i s cestou. (smích) Pro mě to byla hlavně škola toho, že věk nehraje roli a že to, jak jste úspěšní, nezáleží na ostatních, ale na vás samotných. Důležité je potlačit své slabé stránky.

Říkáte, že jste se s původním zaměstnavatelem rozcházel ve způsobu, jakým dělali obchod. Čemu tedy v salesu věříte vy? 

V obchodě vás musí především bavit samotný obchod. Nedělat všechno pro zisk, upřednostňovat dlouhodobá partnerství s klienty, pomáhat je vzdělávat, přinášet trendy. Tomu samozřejmě věřím a na těchto hodnotách stavím společnost, ale kdyby mě nebavil ten samotný akt sellování, patrně tady nejsem. Obchod je o tom vstát a makat, když se mi nejvíc nechce. Odvážit se zavolat businessmanovi s firmou s obratem 0,5 miliardy. Získat si důvěru člověka, který se na vás dívá i někdy nedůvěřivě, protože jste většinou o 25–40 let mladší než on. Tohle vždycky říkám svým klukům na stand-up motivačních poradách, které pro ně dělám párkrát do týdne, že veškerý úspěch je neustálém pokořováním svých hranic. Každý den, v malých věcech, třeba že udělám právě ten telefonát, do kterého se mi nechce. Sales je jako posilovna – nějakou dobu to vypadá, že nic neděláte, ale po určitém čase se na hmatatelných výsledcích projeví, kdo na sobě makal a kdo to flákal. V životě můžeš mít buď výsledky nebo výmluvy, nikdy nemůžeš mít obojí.

Měníme mindset obchodníků, aby byli vítězové. Věří si v rozhodování o penězích, sami si otvírají účty na burze a dokáží klientovi poradit

Mně na tom, co říkáte, zaujalo, jak své lidi motivujete. Takže jim dáváte po ránu takový ten motivační „pep talk“ jako z amerických filmů?

Ne tak docela, ale snažím se jim být mentorem. Stoupnu si před ně a mluvím o tom, co zrovna řeším. Naposledy jsem třeba říkal, co mě zaujalo na akciích Activision Blizzard, jindy o tom, jak se motivovat. Máme tým 18 mladých obchodníků, někteří se už vypracovali na teamleadery a senior tradery, spousta k nám ale chodí přímo ze školy, tak jako jsem začínal já. A ti kluci jediné, co mají, je zájem o tu burzu, ale můžou být uťápnutí nebo si nevěří. V konečném důsledku to není o tom, že chodí do práce pro hodně dobré peníze a dokonce si sami zkoušejí, jak investovat na burze, i když tohle je samozřejmě na té práci hodně baví, ale celkově to formuje osobnost. Lidi se u nás naučí, že můžou být čímkoli chtějí. Měníme jejich mindset, aby byli vítězové.

(do rozhovoru se přidává Marko P., senior trader): Přesně jak říká Vašek. Skvělým příkladem je můj mladší bratr, který se v 19 letech zasekl na místě, ztratil vizi v životě a stáhl se hodně do sebe. I když jsem ho bral často ven, byl většinou stranou a nerad s někým komunikoval. Dokud si nedal 4 panáky v baru, tak skoro nepromluvil. Vzal jsem ho do firmy a začali jsme s ním pracovat. Vrátila se mu vize, sebevědomí a touha něčeho dosáhnout.

Dneska byste ho nepoznala – je z něho energický sympaťák, do hovoru nemá problém se dát s kýmkoliv, v práci patří k nejlepším salesmanům, je otevřený, práce ho baví, zajímá se o to, jak se dál zlepšovat a pracuje na sobě i mimo práci. Jsme přece jen mladá firma plná mladých lidí a kariérní postup je tu možný, pokud na sobě pracujete. Někteří obchodníci se tak postupně profilují jako teamleadeři nebo koučové sales dovedností, jiní se rekrutují v burzovní analytiky a někteří v senior tradery, což je zase vyšší level sellování.

Pánové, říkáte, že obchodníci mohou kariérně postupovat. Mě zajímá postup firmy. Jaká je vize?

Za těch 5 let jsme hodně vyrostli – znalostmi, zkušenostmi, osobnostně, máme slušnou základnu klientů – a přesto jsme vlastně stále na začátku, byť mnohé společnosti se v tomto odvětví nedostaly ani do třetiny. Střednědobým cílem je stát se objemem klientů jedničkou v oblasti obchodování s akciemi, dostat do připravovaného hedgového fondu solidní kapitál a postavit si vlastní kanceláře, které budou poskytovat to nejlepší zázemí a prostředí pro práci ve finančním sektoru ve střední Evropě. Dlouhodobě, 10–15 let, naše ambice nesahají nikam níže než na investiční banku.

Řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek

Vašku, spousta mladých kluků a holek teď rozhovor s vámi čte a chce dosáhnout podobného úspěchu. Pojďme si na závěr otevřeně říct, čím jste se za těch 6 let ve vedení firmy poučil, a co rád předáte?

• Buďte více leader než kamarád. Firmu jsem zakládal jako hodně mladý a měl jsem kolem sebe vrstevníky. Ačkoli jsem byl jejich šéf, spoustu času jsme trávili spolu i mimo práci a pak se logicky stává, že si lidé myslí, že tenhle kamarádský vztah je plně přenositelný i do práce. V jednu chvíli mi došlo, že ač mám ty lidi rád, respektive spíš právě proto, že je mám rád, musím oddělit pracovní a osobní rovinu a být víc leader než jejich kamarád.
• Nebuďte se sebou nikdy spokojení. Když jste vy nebo vaši lidé se sebou „spokojení“, pozbydou motivaci a touhu pracovat na sobě dál, rozvíjet sebe a dál růst. Obrovské poučení pro mě bylo, že jsem nechal své nejúspěšnější brokery „spokojené“. Ale nepleťte si spokojený a šťastný – ta spokojenost kterou myslím, je stav úzce související s leností. 🙂 Vydělávali si řádově šesticiferné částky měsíčně. Ještě tu spokojenost máte postavenou na pár klientech. Ve chvíli, kdy se cokoliv v obchodování zadrhne, sedíte v pozicích. V takové situaci rázem spadnete hodně dolů a koukáte. Zjistíte, že jste už rok v podstatě nenavazovali kontakt s novými klienty, takže po tom pádu víte, že nemáte nic nového rozdělaného.
• Mějte chuť se posouvat, růst a chtít víc. Tohle silně navazuje na předchozí část. I já jsem sem tam míval období, kdy jsem si říkal, že tohle mi stačí, že není kam se posouvat. Zároveň je tenhle stav dost nudný. 🙂 Rád se rozvíjím, zlepšuji a naučil jsme se, že ve chvíli, kdy dosáhnu dílčího úspěchu hned, si vytyčím další, větší cíl.
• Dávejte přednost dlouhodobým cílům před krátkodobým potěšením. Ve chvíli, kdy přijde úspěch, přijdou peníze, a pro mladé lidi je z vlastní zkušenosti těžké odolat všem těm svodům, které si teď můžete nově dopřát. Když to začne mít vliv na váš pracovní výkon, je nejvyšší čas zvolnit, jinak začnete mít problém a začínáte roztáčet spirálu, která vás může stát všechno, co jste doposud vybudovali a v budoucnu mohli vybudovat.
• Mějte autentický zájem o obor. Vždy myslete na to, že práce tvoří podstatnou část vašeho života, měla by vás bavit a naplňovat vás – musí vám dát prostor pro kreativitu, uspokojení a seberealizaci. Pokud chcete být v oboru ten nejlepší, musí z vás čišet autentický zájem o obor. Myslím, že tohle je vůbec ta nejdůležitější část.

Zajímá vás burza a jak se daří vašim oblíbeným značkám na akciovém trhu? Máte v hlavě stejný hlas jako Václav Kosáček, který vám našeptává, proč by jste to nemohli být zrovna vy, kdo uspěje? Přihlaste se mu do týmu a buďte vítězem!

[leads_ id=“97386″]

Foto: Lucie Levá