Až postupem času, někde mezi střední a vysokou školou, jsem si začal pokládat otázky, zda-li mě toto vidění světa nežene někam, kam jít nechci. Někteří vrstevníci si tak zkomplikovali osobní i pracovní život, prošpikovaný všudypřítomným tlakem na výkon. Otázka zní, proč se generace Y do tohoto stádia dostala? Faktorů je několik.

Generace Y neboli mileniálové

V krátkosti si ještě popišme, kdo je generace Y. Časopis Advertising Age poprvé popsal tuto generaci v srpnu 1993, přičemž popisoval generaci dětí narozených v letech 1986 až 1995, jiné zdroje naopak popisují rozmezí mezi lety 1980 až 1995. Existuje několik časových variant, přesné ohraničení je však v rámci tématu nepodstatné.

Mileniálové jsou momentálně četně medializovanou skupinou  především z toho důvodu, protože během několika málo let budou tvořit majoritu na pracovním trhu a vzhledem k současné příznivé ekonomické situaci jsou již nyní terčem řady firem, hledajících nové spolupracovníky.

​Současné vlivy naší generace

•  Školství. Mark Twain říkal, že: „Kdo neví, kam jde, nemůže se divit, že přijde úplně někam jinam.“Za 24 let samostatného českého státu se vystřídalo 16 ministrů školství, například paní Dana Kuchtová byla v roce 2007 ministryní školství pouhých deset měsíců.
• Politická kultura. Žijeme v době stále více se opakujících politických skandálů, což vede k apatii, nedůvěře a především k všeobecnému nezájmu o politiku. Právě politici by měli svými rozhodnutími přinášet mladým lidem krev do žil a motivovat je. Současná situace je však opačná. Ostatně politické strany budou mít do budoucna velký problém, jak generaci Y oslovit, aktuálně se jim to příliš nedaří.
• Vzory. Mladá generace Z (1995 – 2010) či Alfa (2010 a mladší) našla své vzory v Youtuberech, kteří takto vznikli díky sociálním sítím a nahradili do té doby neochvějné hrdiny z televizních obrazovek. Generace Y své vzory spíše hledá, ale nenachází.
• Sociální media. Sociální media vytvářejí obraz dnešní doby a také nás přetváří do podoby iluze. Tedy jak toužíme, aby nás ostatní vnímali. Vytváříme si paralelní online životy, které se od toho reálného diametrálně liší. Hrozbami sociálních sítí jsem se nedávno zabýval v článku na svém webu.

Nemocná generace

Moc si  nepřipouštíme, že naše generace  trpí civilizačními chorobami, vycházející z tlaku současné společnosti.

„Druhá nejčastější příčina smrti do 34 let jsou sebevraždy, mladí jsou náchylnější k duševním onemocněním, počet diagnóz u této generace narůstá, je na ně velký tlak, i ze sociálních sítí, kde vidí jen úspěchy ostatních,“ říká pro DVTV Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši. Deprese a záchvaty paniky řeší podle ní mnoho mladých alkoholem, v Česku se na to prý pohlíží jako na smysluplné trávení času. Dodává, že mladé stíhá stále častěji syndrom vyhoření, se svou organizací se je snaží naučit, jak proti němu bojovat a jak zvládat stres.

Maslowova pyramida potřeb

„Mladí lidé se starají pouze o povrchní věci. Když jsem byl malý kluk, učili nás být diskrétní a respektovat starší, ale dnešní mládež je mimořádně netrpělivá a omezená,“ říká jeden citát. Celkem aktuální, že? Až na skutečnost, že autorem je Hesiodos, antický řecký básník a filosof, který žil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Každá předchozí generace má pocit, že ta současná není v něčem dostačující. A tak je to už věky věků. Pojďme se tedy zamyslet nad pochopením generace Y. Z mnoha stran jsem se setkal s názory nepochopení nad jejich životními postoji, především ze strany rodičů a zaměstnavatelů.

Úhlů pohledu, kterými můžeme k tématu přistupovat, je mnoho. Pro chápání generace Y se mi osvědčil model Maslowovy pyramidy potřeb, založený  na hierarchii pěti základních lidských potřeb.

Maslowovu pyramidu potřeb skvěle vyjádřil můj známý, majitel strojírenské firmy: „Víte, u mladých zaměstnanců je to pro mě s motivací těžké, do firmy jich totiž potřebujeme mnohem více. Jenže motivace formou navýšení mzdy dnes již nestačí. Máme tu spoustu mladých zaměstnanců žijících v mama hotelech. Mají co jíst, kde spát, takže je primárně netíží existenční potíže, mají jinou škálu hodnot. V mých mladých letech to bylo jiné. Měl jsem rodinu, hypotéku a největší motivací bylo, abych vše finančně utáhl.“ Tato slova potvrdila hypotézu nutnosti zaměřit se na vrchní patra Maslowovy pyramidy, pokud tedy chce být firma pro  generaci Y atraktivní. Konkrétně se jedná o vrchní tři patra: potřeba sounáležitosti, potřeba uznání a úcty a potřeba seberealizace. Podrobněji vám popíšu potřebu sounáležitosti a seberealizace.

Práce mileniála musí splňovat dvě podmínky: sounáležitost + seberealizaci

Prestižní magazín Forbes ​sestavil v letošním roce žebříček 30 ti nejtalentovanějších Čechů pod 30 let.  Mezi tyto úspěšné se zařadil také  Jan Vlachynský, který je spolumajitelem Baru, který neexistuje, Super Panda Circus a 4 Pokoje. Je to mimochodem také můj spolužák z Gymnázia v Uherském Hradišti. Jan je pro mě perfektním příkladem pro ukázku potřeby sounáležitosti a seberealizace u generace Y.

Prvním předpokladem jeho budoucího úspěchu byla kombinace studia psychologie a současně fakt, že obcestoval celý svět a získal velkou dávku inspirace pro  své budoucí podnikání.

Co vytvořil 

V rozhovoru pro DVTV mimo jiné řekl (březen 2017): „Momentálně je v našem týmu 80 lidí, z nich 50 je extrémně kreativních a je to pro ně kariéra, i když například na začátku nebyla.”​​​ Pro úplnost dodávám, že v roce 2012 se jednalo o dvoučlenný tým. Jan se naučil principům, které začaly přitahovat zástupce generace Y jako magnet s motivací pracovat pod jeho barech.

V rozhovoru pro DVTV tak nepřímo prozradil několik efektivně fungujících principů, které jsou následující:

Úspěch baru tvoří zaměstnanci 

„Vždycky říkám, že je to jen o lidech. Nejen barmanský tým, ale všichni lidé, kteří zde pracují, tak mají v hlavě nastaveno dávat něco navíc, možná štěstí jiným lidem. Když k nám do týmu přijde někdo nový a probíhá školení, tak je naše motto udělat člověk šťastným, i kdyby měl celý večer pít jen vodu. U barmana je to tedy o tom, jakým způsobem mluví se zákazníkem a jaké mu k tomu vytvoří prostředí. Každý zákazník má jiné požadavky a barman se musí umět přizpůsobit. Samotné prostředí, tedy drinky, či jak to tady vypadá, to už je druhořadá záležitost, je to kulisa, kterou můžete měnit pro různé nálady.“

​Komunikace, vycházejí ze studia psychologie​

„Do velké míry se v komunikaci psychologie se zákazníkem projevuje. Jsem vystudovaný psycholog s bakalářským titulem, podstatné věci jsem pochytil a myslím si, že je to s psychologií velmi propojené. Barman musí umět přečíst a zahrát nějakou roli, částečně je to divadelní počin.“

Dobrý zaměstnanec musí být pohostinný

„Když vyšlete signál ke správným lidem, tak přijdou. V našem případě jsou to dvě věci: Nehledáme barmany, kteří již někde pracovali, všechny lidi si školíme sami. Můžete tedy být úplně kýmkoliv a v rámci týmu se můžete vypracovat kamkoliv. Typickým příkladem jsou kluci, barmani a spolumajitelé našeho společného baru 4 pokoje, kteří začínali jako studenti na VŠ. Kluci přišli k nám, vypracovali se a nyní spoluvlastní jeden z podniků. Hledáme kohokoliv, kdo má předpoklad pro to být pohostinný. Máme to štěstí, že lidi u nás chtějí pracovat, ten zájem je veliký.“

Dokonalá znalost prostředí​

„O dané lahvi či drinku musíte vědět první poslední a měli byste odhadnout, koho by mohla daná láhev či panák v adekvátní moment bavit.“

Náborová kampaň „Hledáme kámoše“ z týmu Jana Vlachynského, ze které sounáležitost přímo čiší.

Závěrem

Považuji za důležité se o své generaci bavit a zbavit jí některých nálepek, které jí nepřísluší. Například, že jsme líní či nepřizpůsobiví. Pravda bývá vždy někde uprostřed, důležité je umět se nad věcmi zamyslet a přijmout názory ostatních. Také v dalších článcích můžete očekávat mé postřehy k tématu mileniálů.

Autorem textu je Aleš Durďák, specialista marketing a PR, alesdurdak.cz, icard.cz.