Moderní technologie nám mají pomáhat, ale poslední dobou to vypadá, že jsou důvodem naší nesoustředěnosti, neustálého pracovního vypětí a syndromu vyhoření. Tomu všemu můžete předejít, když se naučíte vypínat pracovní mozek.

Začíná to velice nenápadně. Nejdříve pročítáte maily, než jdete spát. Pak jsou tím prvním, co vidíte, jak ráno rozlepíte oči po probuzení. Nakonec v jejich stále množící se společnosti trávíte večery v týdnu, chvilky u oběda, víkendy s přáteli nebo procházky s dětmi, takže vlastně pracujete nonstop. Poznáváte se?

„Řekl bych, že se počet „postižených online životem“ za posledních 15 let více než zdvojnásobil. Je to můj odhad, studie zatím nejsou. Problém je, že si lidé dlouhodobě nehlídají worklife balance a práce jim zasahuje do soukromého života. Někde za to mohou i zaměstnavatelé, kteří přímo vyžadují, aby jejich zaměstnanci byli neustále online a na příjmu i o víkendech. Na druhou stranu se o těchto problémech často mluví a lidé si to začínají uvědomovat. V některých společnostech už konečně zjistili, že musí o své zkušené zaměstnance pečovat, proto pořádají školení o syndromu vyhoření a o tom, jak si organizovat práci.“ říká psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.

Nebudeme vás nudit čísly, ale nedávná britská studie poukázala na to, že z 3000 Britů běžně pracuje pres čas až 69 procent. Podobně to vypadá i u nás. Proto je načase naučit se vypínat pracovní mozek.

Nejdříve identifikujte, kde je problém

První fází k zbavení se přetlaku v hlavě je zjištění jeho původu

• Máte tolik práce, že ji během pracovní doby nestíháte? Zjistěte, kde vám uniká čas, co můžete delegovat, zda by se nevyplatilo si na administrativu najmout virtuální asistentku, projděte si naplánované cíle – jsou reálné?
• Přehráváte si neustále své rozhovory s klienty a řešíte, co jste mohli udělat lépe? Popřemýšlet o tom, co se dá příště zlepšit, je rozhodně přínosné. Ale trávit nad tím hodiny, ne. Rychle zhodnoťte situaci a jděte dál.
• Nosíte úkoly v hlavě a pořád vás „honí“, co je ještě potřeba udělat? Napište si to a naplánujte.
• Nedokážete se zabavit, a než byste se nudili, tak raději pracujete?

Zkuste to tentokrát jinak:

Pavlovův relaxační reflex

Těšíte se, jak si o víkendu odpočinete, ale nakonec se přistihnete, že buď průběžně stejně pracujete nebo na práci alespoň myslíte. Abyste dokázali o víkendu opravdu vypnout, musíte začít už v pondělí. A POMALU. Klíčem je totiž spínač nebo rituál, chcete-li, který oddělí pracovní mode od zbytku dne. Ze začátku musíte vše dělat vědomě, než si vytvoříte návyk, který budete automaticky dodržovat. Někomu funguje procházka z práce, poslech hudby za jízdy autem, fyzická námaha, jiný se věnuje koníčkům nebo aktivním chvilkám s rodinou. Ze začátku vás to možná bude svádět a nakonec u práce stejně na chvilku skončíte, ale nijak se nehodnoťte. Další den to zkuste znovu a čas, kdy se nevěnujete práci prodlužujte. Jakmile zvládnete večery v týdnu, snadněji se vám bude odpojovat od víkendu.

Eva, marketingová ředitelka
„Odbourat nutkání pracovat i večer a přemýšlet o práci mi trvalo dlouho. Pomohlo mi, až když jsem si uvědomila, v jakých momentech otevírám notebook nebo pročítám maily v telefonu. Teď vždy, když přijdu k večeru z práce, dám si sprchu, a to je pro mě začátek domácí pohody. Zařídila jsem si také pracovní telefon, který dávám potichu. Mám ale nastavený speciální mode, kdy se mi po pracovní době dovolá jen pár významných klientů. Hlavně jsem po letech oprášila koníčky, takže chodím na kurzy společenského tance a na malbu.“

Tomáš, obchodní zástupce
„Já se snažím den vědomě zakončit plánem na další den. Nemusím to pak nosit v hlavě celý večer a navíc vím, co mě další den čeká. Většinou se mi povede si plán sepsat před odchodem z kanceláře, nebo po odjezdu od posledního klienta. Pak jdu běhat nebo do posilovny. Potom si dám večeři a buď si čtu nebo se koukám na film. Musí to být ale něco, co mě zajímá. Jakmile je to jen kulisa, mám tendenci sahat po telefonu nebo notebooku. Na soboty si vždy plánuji celodenní aktivitu (výlet, sportovní akce, setkání s přáteli apod.) A v neděli odpoledne projíždím plán na pondělí a na týden a případně trochu pracuji. Práci ale věnuji tak maximálně dvě hodiny. Raději si nastavím budíka, abych si pak ještě užil zbytek neděle.“

Tipy ve zkratce:

1. Naplánujte si aktivity po práci. Koníčky, setkání s přáteli, procházky za poslechu audioknihy, práce na zahradě, cvičení… cokoliv, co vám nasměruje myšlenky jinam.
2. Vymyslete si aktivity na víkend (jeďte na výlet, sportujte…)
3. Vytvořte si významný předěl mezi pracovní dobou a domácí pohodou. Ať už je to sprcha a sklenka dobrého vína nebo voňavého čaje. Něco, co vašemu mozku řekne, že už jste doma.
4. Výborně fungují dechová cvičení, která pomohou z těla dostat negativní energii a stres z toho, že ještě není vše hotovo. Čínská medicína jich nabízí mnoho a základy se naučíte už na první hodině jógy. Případně prohlédněte Youtube.
5. Doba nás nabádá k multitaskingu a k tomu být neustále online a aktivní. Zkuste si na pár minut během dne jen tak být. Zaměřte se na jeden bod a na něj se chvilku soustřeďte.
6. Občas si vyrazte na oběd sami (protože se stejně s kolegy u jídla řeší práce) a v klidu se najezte. Nečtěte u toho novinky na internetu ani neprohlížejte Facebook, jen v klidu jezte. Dívejte se okolo sebe a zhluboka dýchejte.
7. Vraťte do ložnice budík. Telefon tak můžete nechat dál od postele (pro případ, že by se chtěl dovolat někdo z rodiny) nebo ho nechte v obýváku. Nebude vás to nutit kontrolovat maily nebo sledovat sociální sítě.
8. Chce to pracovní telefon. Ano víme, je to otrava nosit s sebou dva, ale snáze se od práce oprostíte, když ten pracovní večer nebo o víkendu vypnete.

Nezapomeňte, že i když pracujete neustále, tak to neznamená, že jste efektivní. Čas, který strávíte prací po večerech a víkendech už NIKDY nedostanete zpět. Nebudete vědomě u toho, jak vaše děti vyrůstají, co se řeší v rodině, co se děje u přátel apod. A nehledě na to, že si zaděláváte na syndrom vyhoření. Vyléčit se z něj trvá i roky.

Máte nějaké techniky, které vám fungují? Podělte se o ně v komentářích.