30. Květen 2016
S kolegyní Pavlou hned ráno vstupujeme do showroomu společnosti JIS, výrobce a prodejce oken na Smíchově. Možná obě potřebujeme kávu, prostě ráno, ale na rozhovor se těšíme. Je nám potěšením vstoupit do prostoru, kde je hodně světla, hodně oken a hned zrána též velmi dobrá nálada. Srdečně nás vítá paní Libuše, o které jsme si předem zjistili, že je hodně svá. Možná, ale obchod dělá sakra dobře – ve věku 44 let se vypracovala z řadové obchodní referentky na vedoucí pobočky. Zatímco nás provádí firmou jako zákazníky, zapřádáme hovor…
- Libuše Šindelářová
- Pozice: Obchodní referentka, 3 roky ve společnosti
- Společnost: JIS okna, spol. s.r.o.
- Produktové portfolio: Okna, dveře, terasy
- Právě hledají do svého týmu: Obchodně-technický zástupce
[leads_ id=“89357″]
Jak se do tohoto oboru dostane žena? Není to vzácné?
Nevím, zda je to vzácné. U mě to začalo tak, že kamarádi měli firmu na okna. Po mateřské jsem k nim nastoupila vařit kávu a zvedat telefony. Jsem zvídavý člověk, tak mě zajímalo vše, co se děje kolem oken. Co kde mají, jaké jsou druhy profilů, skel, kování, doplňků a možnosti montáže. Brzy jsem se dokázala s lidmi o všem bavit, nabídnout jim právě to, co potřebují. A tímto úplně nenápadným způsobem jsem se do toho vlastně dostala. (smích) Takže úplně náhodou. Před lety bych se o tuto pozici asi nezajímala, ale dnes vím, že jsem v oboru dobrá a že právě tuto práci dělat chci. Přišlo to přirozeně, a to mě na tom baví a celou dobu se to snažím dělat tak, jak nejlépe umím.
Prostě jste byla schopna dobře dělat zákaznický servis, a to je důležité.
Asi je to tím, že mám ráda, když jsou lidi kolem mě spokojení a v pohodě, protože pak jsem na tom stejně.
Jak dnes vůbec vypadá trh výrobců oken? S jak velkou konkurencí se potýkáte?
Na českém trhu je mnoho dodavatelů a pouze několik výrobců. Okna na našem trhu se však vyrábí ne z více než 10 druhů profilů. Pro konečného klienta je velice těžké zorientovat se v došlých nabídkách a rozšifrovat, co za investované peníze vlastně získá. U nás neexistuje žádný institut na okenní techniku, kde by se klienti dozvěděli o rozdílech jednotlivých profilů a hlavně o jejich původu. Existuje i řada výrobců, kteří mají v nabídce i okna z jiných zemí, aby vyhověli klientům, kteří vybírají pouze podle ceny. Z toho důvodu se snažíme poučit hlavně laickou veřejnost, aby se dozvěděla o rozdílech v kvalitě a vyhnula se nemilým překvapením z hlediska použitých materiálů zjištěných až po montáži. Snažím se našim klientům pomoci odhalit nekalé praktiky ještě ve fázi rozhodování. Naše společnost dbá na kvalitu materiálů i zpracování. U nás pod jedním názvem dostanete vždy stejný produkt. Naši klienti se o tom mohou přesvědčit na vlastní oči, a to přímo při výrobě jejich oken v našem výrobním závodě ve Zbuzanech.
Lidé v Čechách by se měli naučit nehledat stále jen slevy, ale snažit se hledět na to, co se skrývá za konečnou cenou. My jako výrobci nemáme uměle navýšené ceny.
Je to tak, že lidé stále slyší jen ten prodejní slogan a doslova se nechají nachytat?
Ano, lidé se nechají často nachytat. Třeba tak, že jim někde nabídnou žaluzie zdarma, ale přitom si naúčtují za montáž té jedné žaluzie třeba 500 Kč. Nebo mají v ceně pouze okna a chybí práce, která souvisí s instalací. To jsou jedny z mnoha používaných nekalých praktik.
Jsou dnes lidé vůbec vděční, když jim tohle v konkurenční nabídce odhalíte?
Jsou za to vděční a já z toho mám opravdu dobrý pocit, když se mi to povede. Nikdy bych neřekla, kupte si to od nás, my to máme nejlepší. To se mi strašně příčí a nemám to sama ráda. Nabízím nezávazné technické poradenství, srovnání různých nabídek a rozklíčování finální ceny, kdy se pozná, co všechno si kupují a co všechno tam třeba chybí. Pro mě je důležité, aby ti lidé pochopili, co chtějí a co je pro ně dobré. A samozřejmě mě nejvíce potěší, když z toho vyjdeme nejlíp.
Jak u vás obchodničina vypadá?
Za prvé zpracováváme poptávky z různých serverů nebo přímo z našich stránek. Tam je určitě důležité včas a kvalitně odhadnout klienta a vytvořit odpovídající nabídku. Dalším významným zdrojem jsou hlavně doporučení. Těch si velmi vážíme. Co si budeme povídat, doporučení je i nejlepší reklamou.
Mně osobně moc potěší i fakt, když nám zavolá zákazník i po montáži a řekne: „U nás byli kluci šikovní, pochvalte je, oni si po sobě uklidili, dali plachtu pod okna…“ Tohle je opravdu fajn, ta zpětná vazba.
Co vás dnes vůbec živí? Je to i firemní klientela?
Firemní klientela je velmi důležitá. V našich zakázkách jsou to třeba stavební firmy, architekti, projektanti. Už většinou vědí, co potřebují, a my sestavíme a navrhneme ideální okna do jejich projektů. Také stále hrají prim paneláky, buď samostatné jednotky anebo prostě celé SVJ. Teď zrovna začínáme jedno družstvo, tam jsou předseda a místopředseda pánové, kteří se strašně báli té zodpovědnosti, aby jim lidé nevyčítali, co to vybrali. Více jak půl roku jsme společně řešili a porovnávali, než jsme došli k tomu „Ano, chceme vás“. Pánové vybrali to nejlepší, co si mohli vybrat. Bude to jeden z nejlépe zrekonstruovaných panelových dům v Praze. Jsou tam profily nízkopasivní s trojsklem, meziokenní vložky zateplené fenolickou pěnou, samozřejmostí je použití parotěsnicích a paropropustných pásek. A to vše jim pomůže dosáhnout na hodnoty, díky kterým budou moci získat dotace.
Dnes lidi zajímá i firemní kultura. Povězte nám, jakou společností je JIS uvnitř?
JIS je opravdu česká rodinná firma. Vlastní ji tři pánové a i jejich děti pracují ve firmě. Takových firem je podle mě dnes už málo. Práce všech zaměstnanců na sebe navazuje. Obchodník klientovi vše vysvětlí, stavební technik zaměří a vysvětlí na místě stavby způsob kotvení a domluví se na způsobu zednických prací, výrobní technici vyrobí a nechají projít výstupní kontrolou, expediční oddělení vydá našim montážníkům a zedníkům a ti se rozjíždí, po předchozí domluvě, k našim klientům. Zaměstnanci se setkávají na školeních u dodavatelů nebo na různých firemních akcích. Kolem Valentýna jsem měli třeba vlastní zabíjačku se vším všudy, v červnu bude určitě nějaké to grilování. Samozřejmě máme i firemní vánoční večírek.
Na co si vy osobně vždy ráda vzpomenete jako na velmi zajímavou zakázku, ze které jste měla opravdu velkou radost?
Těch zakázek je určitě více. Napadá mě třeba zakázka, která začínala jedním oknem, a pak se z toho vyklubala okna pro celý hotel na Lipně. Nakonec jsme vymýšleli členění, atrium, fasádu, hodně detailů. Majitel hotelu je velice příjemný pán, majitel více českých firem. To byla opravdu krásná spolupráce. Stejně tak si ale vážím toho, když přijde nějaký morous, vyložený potížista a nakonec to dopadne k oboustranné spokojenosti.
Libuše, vy svým přístupem a naladěním musíte být obrovskou motivací pro celý tým. Co je pro vás důležité na denní bázi v komunikaci s týmem?
V našem předváděcím centru jsme tři, to je tedy tým. (smích) Každý den se snažíme začínat s dobrou náladou. To víte, že někdy je to těžké a vždy to ani nejde. Také zažíváme stresové situace. Na nedostatek práce si stěžovat nemůžeme. Pracovní telefon nechávám v práci. Večery a víkendy jsou čas pro soukromí a načerpání nové energie.
Stává se vám v životě to, že přijdete někam na návštěvu a koukáte lidem do oken?
Když jsem na návštěvě, tak ani ne, to mě ani nenapadne. Rodina má ze mě srandu, že když někde jsme, tak koukám na okna, ale ne lidem do oken. To už mi prostě asi nikdo neodmázne… (smích)
Určitě čas od času potkáte i nepříjemné zákazníky. Dokážete se vůbec rozčílit? Vaše kolegyňka špitla, že zvládnete každého…
Ale to víte, že se dokážu i rozčílit. Ale nikdy ne před zákazníkem.
[leads_ id=“89357″]
Foto: Pavla Gabrhelíková
