Ambassadorka Katka Pekárková se postavila výzvě na Zázračné ráno čelem. Jak to dala?

 |  Články  |  Inspirace  |  Kateřina Pekarkova  |  847x přečteno

Rádi zkoušíme nové věci a motivujeme sebe navzájem i vás. Nedávno nás inspirovala kniha Zázračné ráno od Hala Elroda k vyhlášení  pořádné zvířecí výzvy, která spočívala ve vystoupení z ranní komfortní zóny. Zapojilo se vás dost, jak jsme četli ve vašich komentářích, ale největší zkouškou vůle a odhodlání si prošla naše ambassadorka Katka Pekárková. Zanechalo to na ní nějaké nějaké následky? 🙂

Vše začalo tak nevinně …

… při našem víkendovém semináři, jsem se nechala strhnout obsahem přednášky a veřejně se zavázala k vytvoření návyku Zázračného rána. Pro ty z vás, kteří Zázračné ráno neznáte, hlavní myšlenka stejnojmenné knížky je, každé ráno si přivstat o hodinu dříve, než je člověk běžně zvyklý a tuto hodinu efektivně věnovat sám sobě. Autor Hal Elrod doporučuje si čas rozvrhnout do šesti částí: meditace, afirmace, vizualizace, cvičení, čtení a psaní deníku. Já jsem si své Zázračné ráno upravila podle svého a po dobu 30 dnů jsem vám ve skupině Business Animals Premium a na své landing page v odlehčené verzi reality show popisovala svá vstávání. A s odstupem několika týdnů a lehkým nadhledem vyberu nejzajímavější myšlenky a pocity z „mého deníku“ a podělím se o ně s vámi. Předem se na rovinu přiznávám, že nejsem žádné ranní ptáče. Raději pracuji do noci a vzhledem k tomu, že jsem pánem svého času, tak si s oblibou přispím do 7 hodin. Ale nechala jsem se inspirovat Zázračným ránem a byla plná odhodlání změnit svůj návyk. Byla má snaha efektivní? Uvidíme …

Den PRVNÍ

Je neděle a jako milovník spánku si tento den nenechám vzít a začnu s čistou hlavou od pondělí.

Den DRUHÝ

Mé původní plány byly jít dřív spát a ráno vstát v 5.30. I přesto, že jsem se do postele dostala okolo půl dvanácté, budík jsem si opravdu nařídila na 5.30. Jsem nepoučitelný vypínač budíků, jakmile mi ráno zazvoní, co nejrychleji ho odpinknu, otočím se na bok a spím dál. Takže, abych se tomuto vyhnula, musela jsem jít na sebe rafinovaně … Večer jsem si nastavila budík (pro mě s vražedným časem) a pro jistotu jsem telefon dala do vedlejšího pokoje.

Ráno, když se ozval signál, že je čas vstávat, neměla jsem možnost ho opět odpinknout. Právě naopak. Abych nevzbudila manžela a děti, vyskočila jsem z postele jak o závod .. Svoji hodinu jsem si užila v klidu s knížkou, pak připravila děti do školky a do školy a před 9 hodinou už jsem byla na značkách v posilovně. Takže za mě, dnešní ráno bylo spíše odpočinkové než pracovní, ale i tak maximálně efektivní.

Den PÁTÝ

S radostí mohu říct, že mám za sebou první pracovní týden a neskutečně se těším na víkend, kdy mám v plánu držet svojí lajnu dřívějšího vstávání než běžně o víkendu, ale určitě ne v 5.30. Až takový blázen nejsem. Ráda bych se s vámi podělila o své pocity z mých pěti dnů. Utváření návyků podle různých knížek trvá 21-30 dní. Já jsem si na svůj vkus naložila poměrně těžký náklad. Jako milovnice spánku jsem se o tuto slast rozhodla dobrovolně okrást a navíc jsem se odhodlala plnit svůj cíl letošního roku. Pětkrát týdně s úsměvem cvičit. S cvičením jsem začala tento týden. Jdu na to zlehka, byla jsem jen 3x, ale vůbec ne s úsměvem. A to vše navíc v kombinaci změny zimního času na letní. Ale většina začátků často dře. Na druhou stranu mám tu výhodu, že se umím hezky pochválit a radost, kterou ze sebe mám, je pro mě motorem pro další týden.

Musím ale také sebekriticky uznat, že mám tento týden značné rezervy s organizací času. Na to, že vstávám dřív než jindy, mám pocit, že toho stíhám mnohem méně. Za dopoledne moc práce neudělám, proto se snažím kus dohnat přes odpoledne, ale bohužel na úkor času s dětmi. A když se cítím hodně ve skluzu, tak vše protáhnu do noci … Proto se přes víkend budu muset zamyslet, jak si lépe rozvrhnout svůj čas. Celkově mé pocity, až na značnou únavu, jsou až překvapivě příjemné. Ale chybějící energii jsem si musela vykompenzovat přísunem cukrů a za dva dny jsem naprosto sama spořádala celou Nutellu.

Den DESÁTÝ A JEDENÁCTÝ

Brzké vstávání a přibližně třetina za mnou. Zázračná rána jsem si naprosto upravila podle svého. Když se půjde do důsledku, dá se říct, že podle stejnojmenné knížky v tento ranní čas toho moc nedělám (dle autora by se mělo 60 minut před odstartováním dne rozdělit na šest částí: meditovat, afirmovat, vizualizovat, cvičit, číst knížku a psát deník). Sama postupně zjišťuji, že asi opravdu bude fajn si ráno přivstat, ale zároveň je diskutabilní, jestli je nutné řídit se přímo těmito autorovými tipy.

Když se nad Zázračným ránem zamýšlím, určitě dává smysl a věřím, že je to cesta k určitému posunu. Na druhou stranu, ne každému může sedět „povinnost“ řídit se naprosto nalinkovanými radami. Vezmu-li to na sebe, tak sama mám pomalé ranní starty a v tuto chvíli dát meditaci, tak na sto procent usnu. Afirmace a vizualizace si dělám během dne a cvičím raději ve fitku než doma. Zbývá mi tedy čtení a psaní deníku. S tím jediným po ránu problém nemám, ale potřebuji mít náladu, nedělat to z povinnosti. I tak stále držím své vstávání v 5.30. Ale než se rozkoukám, pak chvíli strávím v koupelně, nasnídám se, tak je stejně půl sedmé a to je čas, kdy vstávají děti a tímto okamžikem čas pro mě samotnou vypršel … Zatím jsem nepřišla na způsob, jak si své zázračné ráno uzpůsobit, abych nic netlačila na sílu a zároveň tuto hodinu zefektivnila.

Den DVANÁCTÝ A TŘINÁCTÝ

Svoji výzvu stále držím, jen dnes jsem vstávala o trochu déle než běžně. Pořád mám problémy s organizací času a nedokážu říct, jestli prokrastinuji nebo si poslední dny si neumím nic pořádně rozplánovat … Ale asi bych řekla, že mi chybí mé pracovní večery a noci, kdy jsem před výzvou Zázračného rána udělala velké množství práce. Na jednu stranu je fajn, jít brzy spát, ale ty cca tři hodiny práce na PC mi prostě chybí. A brzkým vstáváním to nedokážu dohnat, naopak večer padám do peřin úplně grogy … Do konce výzvy mi zbývá stále plno času, tak snad si dokážu nějaký systém vytvořit.

Den ŠESTNÁCTÝ AŽ DEVATENÁCTÝ

Ve své výzvě pokračuji i nadále, i když se přiznám, že budíček v 5.30 hodin jsem posunula na 6.15. Cítila jsem, že za uplynulé dva týdny jsem byla vyčerpaná a ubývala mi potřebná energie. Bylo to souhrou více vlivů, ale Zázračné ráno určitě neházím do koše. Když se podívám zpětně na prvních 14 dní, tak na jednu stranu jsem měla dobrý pocit ze svých kroků výzvy. Zároveň jsem byla dost rozlítaná (víc než jindy), ubývaly mi síly a po pracovní stránce jsem plno věcí nestíhala. Mnoho úkolů jsem před sebou tlačila a to ve mě vyvolávalo vnitřní stres. Proto tento týden jsem cítila potřebu zaměřit se opět jen na práci a přesně zacílit svůj fokus jedním směrem. Moc netříštit svoji energii.

Den DVACÁTÝ AŽ DVACÁTÝ ŠESTÝ

Vstávačku v 5:30 jsem opět lehce poodložila na šestou hodinu. Občas jsem si po ránu něco přečetla či lehce zacvičila nebo se jen tak ponořila do svých myšlenek a v duchu si promítala celý den. Zároveň mi v hlavě nějakou dobu viselo pár otazníků ohledně mého byznysu, resp. rozvoje skupiny. Ale pořád jsem ty otazníky nedokázala pojmenovat. Až včera na konferenci Tajemství obchodu přišlo mé osvícení a ráda se o hlavní tři myšlenky s vámi podělím:

1. Udělejte si ze svého byznysu SVOJÍ FIRMU. Ať už jsme poradci, obchodníci, manažeři, multilevláci, atd. PŘISTUPUJME KE SVÉ PRÁCI, JAKO BY TO BYLA NAŠE FIRMA.

2. Mějme jasný postoj a dávejme ho najevo. Nebuďme až podlézavě vděční za úplně každého. Ale stanovme si vlastní pravidla hry a ty tvrdě dodržujme. Někteří nás sice budou mít za blázny, jiní za namyšlence, ale u těch správných lidí vzroste naše hodnota a budou hrdí na to, že s námi mohou spolupracovat.

3. Buďme pokorní, ale zároveň s jasně daným postojem.

Vypít každý den sklenici vody se zkrátka člověk naučí podstatně rychleji, než udělat před snídaní 50 lehů a sedů.

 

SHRNUTÍ PO VÍCE JAK 30-TI DNECH

Hned na začátku své výzvy jsem se přiznala, že nejsem žádné ranní ptáče a tedy s tím, že to nebude procházka růžovým sadem, jsem počítala. První týden jsem byla plná euforie a vstávání jsem bez větších potíží zvládala. I přes to, že jsem vstávala dříve, začaly se mi hromadit pracovní úkoly, které jsem si zadala a nestíhala je v daný den zrealizovat. Ale i tak první týden jsem se cítila příjemně. Období krize přišlo až ve druhém týdnu. Byla jsem unavená, občas mi chyběl drive. A na přelomu druhého a třetího týdne jsem si budík přesunula na šestou hodinu. Tento čas vstávání jsem si udržela až do teď. Jen mám určité rezervy v obsahu mého Zázračného rána. Meditaci po ránu nezvládám, afirmace, vizualizace a čtení převážně ano.

V mnoha knihách se píše, že utváření jakéhokoliv návyku je proces, který trvá 21-28 dnů. Zároveň jsem i četla odborné psychologické články, kde se na základě různých studií zmiňuje, že množství času potřebné k získání návyku závisí na tom, kolik úsilí je potřeba při něm vyvinout. Vypít každý den sklenici vody se zkrátka člověk naučí podstatně rychleji, než udělat před snídaní 50 lehů a sedů. Rozpětí se pohybovalo od 18 do 254 dní, průměr byl 66 dní. Nejrychleji se návyk vytvářel na začátku, zatímco čím víc se blížil k maximální možné automatizaci, tím se dosažení cíle zpomalovalo. Sama za sebe se spíše ztotožňuji s druhou variantou.

Po svém více jak měsíčním časnějším vstávání bych řekla, že jsem na dobré cestě k utvoření si návyku. Ale stále ještě nejsem ve fázi, kdy bych bez určité dávky sebekázně dokázala vstávat dřív, než jsem byla zvyklá. Proto je třeba ještě určitou dobu vydržet…

Nikam neodcházejte! Přečtěte si další články od Katky:

Text: Kateřina Pekarkova

Hledáte práci v obchodu?

Přes 750 firem u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete obchodem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

Komentáře

Plný náhled profilu je zobrazován
na základě členství Business Animals.


Zavřít okno