Závodník má být před výkonem klidný, obchodník také, říká o mentálním koučinku Strongman Jiří Tkadlčík

 |  Články  |  Rozhovory  |  Renáta Pišínová  |  2 661x přečteno

Ve vrcholovém sportu platí jedna důležitá věc, za každým výborným sportovcem, který získává ocenění, stojí mimo jiné i mentální kouč nebo sportovní psycholog. Ať už se jedná o jednotlivce, nebo rovnou celý tým, když není v pohodě psychika, nemůže být v pohodě ani výkon. Psychika jednoduše se sportem souvisí. Ne jinak tomu je i v obchodě a vlastně všech odvětvích života, nejen profesních. Zeptali jsme se rekordmana v heavy liftingu Jiřího Tkadlčíka a mentálního kouče Michala Finty, jak můžeme využít tréninku mentální síly sportovců i u nás v obchodě.

Sport a obchod. Jak můžeme využít tréninku mentální síly sportovců v salesu?

Ptali jsme se mentálního kouče Michala Finty, jaká je jeho zkušenost s koučováním obchodníků a sportovců? Jaký je mezi koučováním sportovce a obchodníka rozdíl, tedy pokud vůbec nějaký je? Michal odpovídal zcela jednoznačně: „Využívané metody a techniky mentálního koučinku jsou pro sportovce i obchodníky v podstatě stejné. U sportovců pracuji více s celým konceptem různých mentálních strategií než u obchodníků. U těch se spíše snažíme pracovat s relaxací, cíli nebo vizualizací, pozitivním myšlením, atd.“

Lidský mozek nedokáže rozlišit představovanou zkušenost od té opravdové

Při představách nebo reálné skutečnosti se aktivují tytéž oblasti mozku, jako při skutečném prožitku či výkonu. Když si toto člověk uvědomí, spousta přečtených knih, hlavně těch o osobním rozvoji, kde se klade důraz na pozitivní myšlenky a představy, mu začnou dávat větší smysl… Michal ještě dodává: „Paralelu mezi sportovcem a byznysmenem vidím hlavně v tom, že je oba zajímá jedna věc, a tím je výkon. Chtějí být nejlepší ve svém oboru a chtějí dosahovat velkých výkonů/úspěchů.“

Do jaké míry je u sportovců důležitá mentální vyrovnanost a práce s psychikou jako taková? O své názory se s námi podělil Strongman a Powerlifter Jiří Tkadlčík. Jiří je nejen úspěšným sportovcem, ale zároveň trénuje další sportovce, na které bezesporu přenáší pozitivní energii, která z něj sálá. Podle Jiřího je jeho sport hlavně v hlavě. „Hodně lidí se u našeho sportu snaží „hlavu“ obejít, bez té to ale nejde. Já se na to snažím jít trošku jinak, a to právě hlavou. A možná právě proto mám výsledky takové, jaké jsou,“ říká rekordman, který zvedá i 400 kg mrtvým tahem! Jestli podle Jiřího existuje něco, bez čeho se sportovec neobejde, tak je to jednoznačně cílevědomost a houževnatost. „Je jasné, že se na cestě kariérou budou dít i neočekávané věci a vy se musíte kousnout a jít si za svým cílem. Musí tam být i odolnost na bolest, nejen fyzická, ale hlavně psychická.“

Jaké překážky musel překonat? „Jsou to především negativní ohlasy okolí. Denně se setkáváte s klasickou českou závistí, lidi nejsou zvyklí na to, že se někdo může živit sportem a „hážou klacky pod nohy“. Dalším problémem je určitě zranění. Stejně jako u obchodu, když se z nějakého důvodu nepodaří deal, tak je potřeba si uvědomit, že vás tahle malá překážka nemůže odrovnat. Ono to zranění k našemu sportu patří, stržené svaly, mozoly. A tady je ta mentální vyrovnanost strašně důležitá. Kolikrát jsem si třeba říkal: „panebože, proč to ještě děláš, stojí ti to za to?“ Ale právě tyhle negativní myšlenky se mi povedlo úplně odblokovat. Po tom zranění už tam vidím jen to, co musím udělat a jak to musím udělat, abych se co nejdříve vrátil zpátky. Hlavně se nelitovat, ale přemýšlet, proč se to stalo. Mě ty nezdary hrozně posouvají dál, čím větší překážky, tím víc jsem namotivovaný.“

Jaké metody mentálního koučinku Jiří Tkadlčík využívá?

  • Důležité je, vytyčit si cíl, a potom menší, dílčí cíle, které vás k tomu hlavnímu postupně dovedou. Nejdřív si to ale musíte představit, bez toho to nejde. Často říkám svým klientům, ať si představí, jak lezou na Everest. Když na něj koukají zespodu, může je to frustrovat, mají pocit, že to nejde, že to nedají. Takže si představí, jak ta cesta bude probíhat a stanoví si menší, dílčí cíle. Proto si s nimi vybuduji plán a krok po kroku to s nimi celé i prostřednictvím vizualizací projdu.
  • Velká podobnost mezi obchodem a sportem může být i v přípravě na zápas/jednání. Podle Jiřího by měl být závodník klidný. „Tohle dělám trošku jinak.“ Spousta závodníků řeší vyrovnanost před závodem agresí, ale podle mě je nejdůležitější zklidnit emoce a dostat se tak do flow. Stejně jako v byznyse i tady platí, že „kdo je nejklidnější, je pánem situace“.
  • Není tajemstvím, že se mezi dobrými obchodníky objevují právě sportovci. V obchodním týmu jsou vítáni, především pro jejich disciplínu a dril. Vítězslav Gebas – kanoista a majitel realitky v jedné osobě, sport k obchodu přirovnává hlavně z důvodu „momentu překvapení“. „Nikdy nevím, co mě čeká a co potkám za člověka. Proto ke každému klientovi přistupuju, jako by mi stavitel rozmístil novou trať.“ Je tedy jasné, že obchodník, stejně jako sportovec musí umět výborně improvizovat.

Celý rozhovor najdete ZDE.

Zajímá vás, jak takový mentální koučink obchodníka probíhá v praxi a jak jej využijete v týmu?

Díky práci Michala Finty se nám podařilo zjistit pár informací o celém průběhu takovéhoto koučování.

„Měl jsem klienta, kterého za mnou poslal jeho nadřízený. Šlo o obchodníka v mediální sféře. Ten kluk měl výkyvy v uzavírání smluv – někdy dokázal uzavřít obchod, a pak třeba v té samé situaci vyhořel. Tatáž situace, ale jiný výsledek. Jeho šéf v něm viděl potenciál, nicméně z časových důvodů s nim nemohl pracovat, tak ho poslal za mnou, jestli se mi podaří ho posunout dále. Koncepčně jsme pracovali s jeho cíli (krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý cíl) a hledali jsme jeho vnitřní motivaci. Pracovali jsme i s vizualizací – představoval si sebe v obchodním případě. Prožíval u toho pocity úspěchu (každý svůj obchod si vizualizoval jako úspěšný). Občas mi říkal, že to bylo jako „déja vu“, když pak přišel na danou schůzku. V té situaci se cítil velmi uvolněně, připraveně, s touhou uzavřít obchodní případ. V každém obchodním případě žil „tady a teď“. Klient ode mě dostal za úkol psát si jednoduchý obchodní deník, kde si hlavně ze začátku zapisoval, co se mu podařilo a co ne, ale může se z toho ponaučit při dalším jednání. To je totiž v koučinku velmi důležité. Nezměnil se přes den, nicméně výsledek je takový, že za rok tento obchodník vyměnil svého nadřízeného, který dostal nabídku jinde a tak se stal regionálním obchodním ředitelem společnosti s 30 podřízenými.“

 

Text: Renáta Pišínová

Hledáte práci v obchodu?

Přes 750 firem u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete obchodem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

Komentáře

Plný náhled profilu je zobrazován
na základě členství Business Animals.


Zavřít okno