Jana Šrámková, Storyous: „Chce to nabírat víc obchodnic, abychom těm chlapům srazily hřebínek“

 |  Články  |  Rozhovory  |  Pavla Lokajova  |  3 454x přečteno

Usměvavá Jana se jen tak něčeho nezalekne a do každé výzvy se vrhá s nadšením. Aby také ne, je to rodačka z Ostravy! „Musíš tím žít, jinak satisfakce z obchodu nepřichází,“ odpovídá na otázku, proč si před rokem a půl sbalila kufry a jela rozjíždět obchod na Filipíny. Miluje adrenalin a nejčastěji ji uvidíte při náboru nových obchodníků pro Storyous, na cestách anebo v pražském EMA Espresso Bar, kde nám u kávy zodpověděla další palbu otázek…   

Jana

  • Jana Šrámková, 27 let
  • Firma: STORYOUS
  • Pozice: Business Development a HR
  • Předchozí: City manager pro společnost Foodpanda
  • Jana aktuálně hledá nové lidi do expandujícího obchodního týmu. Napište jí!

Pro zobrazení příležitosti zadejte požadované údaje.


  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Vyplňte prosím všechna povinná pole.
Odeslali jsme Váš kontakt. Děkujeme za zájem.
Chyba serveru. Zkuste požadavek odeslat později.

Jani, vím o tobě, že hodně cestuješ. Teď ses například vrátila z Berlína. Bylas tam pracovně?

Byli jsme se Storyous na CEE Start-up Investor Pitch. Byly tam hodně zajímavé projekty z české a německé startupové scény. Zároveň probíhala technologická konference a výstava Apps World, kde jsme navázali kontakty se zajímavými partnery, se kterými jsme se chtěli už dlouho setkat, takže máme z domluvených schůzek radost.

Ono asi není tajemstvím, že expandujete (nejen) do Německa. A Berlín je mekka startupů. Dokážeš si tam sama sebe představit?

Ta atmosféra je úžasná. Navíc když si uděláš poměr nákladů na život a příležitostí, které Berlín startupům nabízí, tak je asi nejlepší na světě. Já už jsem v Berlíně navíc pracovala, byla jsem tam při škole na stáži Erasmu. Takže samozřejmě. Já si obecně sama sebe dokážu velmi dobře představit kdekoli v zahraničí. (smích)

Není to tak dávno, co jsi rozjížděla  obchodní tým Foodpandy na Filipínách…

Na Filipíny, konkrétně do Cebu (druhé největší město) jsem byla vyslána jako city manager pro plánované rozšíření. To bylo 8 měsíců zpátky.

Najděte si práci v obchodu

V 26 jsem žila svůj dream job na manažerské pozici na Filipínách

Co tomu předcházelo? Jak se člověk k takové příležitosti  dostane?

Já v Pandě začala v Praze. Náhodou. Přes kamarádku. Vrátila jsem se zrovna z Francie a hledala, kde se uchytit. Projekt mi dával smysl, měl tehdy i se mnou jen 4 lidi a mě lákalo něco rozjíždět. Jelikož byly už rozdělené segmenty a chyběl obchod, šla jsem do něj já. Když v Česku Foodpanda skončila, někteří lidi z týmu dostali možnost vycestovat a mě lákala Asie. Tak jsem dostala nabídku na Filipíny.

Jak to probíhalo?

Hodně rychle, dali jsme si skype call a 14 dní na to už jsem letěla. Žádné extra zaškolování. První týden jsem byla v Manile, pak rovnou vycestovala do Cebu, kde jsem měla při ruce mít kolegu s několika měsíční zkušeností z Filipín, který mě měl vším provést. Po 3 dnech ale asi usoudil, že jsem schopná všechno zvládnout sama, a odjel. (smích) Neměla jsem ubytování, kancelář, tým…

Co to s tebou dělalo psychicky?

Bylo to náročné, co ti budu povídat. První dny jsem byla hodně sama, ale relativně rychle jsme dali dohromady tým v Cebu (s tím mi pomohla centrála v Manile, která udělala preselekci) a tam už panovala skvělá atmosféra. Po prvních asi 2 týdnech jsem si uvědomila, že žiju svůj sen – mám manažerskou pozici v zahraničí. Centrála v Manile mi navíc byla podporou. Nakonec pro mě bylo nejtěžší odjíždět…

To si dovedu představit. Jak ses adaptovala na místní mentalitu?

Překvapivě není ta mentalita až tak jiná, jak mnoho lidí čeká. Filipíny byly kolonizovány Španělskem a patřily Spojeným státům, takže jsou v mnohém „západnější“ než zbytek Asie. Co se týče stravování, tak ano, jídelní kultura je hodně jiná než u nás. Manila i Cebu jsou bohužel jeden fast food vedle druhého.

Zajímá mě, jak se s Filipínci obchoduje. S čím ses setkávala?

Klienti byli typově stejní jako v Česku – majitelé a provozovatelé restaurací a fast foodů. Na Filipínách musíte ale být nejprve kamarádi, abyste spolu mohli obchodovat. Základem je pro ně důvěra, jakmile si ji získáš, máš vyhráno. Ten člověk od tebe koupí i to, co nepotřebuje, jen proto, že se znáte. Pro mě jako Evropanku nebylo těžké zjednat si respekt a zájem, ale se získáním důvěry mi musel pomoct právě tým místních.

Co tě na místních klientech překvapilo?

Na Filipínách neumí říct ne. I když třeba nemají auto a rozvoz nedělají, řeknou ti, že ano, že s tebou vše podepíšou. Pak ale přijdou výmluvy, nezvedají telefony. Jsou strašně milí, ale raději tě budou ignorovat, než aby tě odmítli.

Jako žena jsem to měla složitější. Do telefonu mi říkali „OK, sir“

A jak na tebe na schůzkách reagovali jako na mladou ženu, Evropanku? Nepřipadala sis někdy nepatřičně?

Nepatřičně jsem si připadala skoro vždycky. (smích) Cebu je sice de facto konurbací s 2 miliony obyvatel, ale je to pořád strašně provinční město. Evropanek mého věku by tam člověk napočítal na prstech jedné ruky, byla jsem něco nového. Ale ne tak, jak si myslíš – z Česka jsem byla zvyklá, že při navolávání schůzek je spíš výhodou být žena. Majitelé jsou většinou muži a ženě řeknou spíše ano, v očekávání, kdo dorazí. Na Filipínách jsem ale měla smůlu.

Jak to?

Hlasová tónina běžného Filipínce je asi tak o půl oktávy výš než naše, moje naopak oproti průměrné holce o oktávu níž. Takže když mi potřetí do telefonu řekli „OK, sir“, bylo jasné, že na ženskost hrát nejde.

Jak ten pobyt hodnotíš v číslech, co se povedlo a co ne?

Něco se povedlo, něco ne. Během 2 měsíců jsme podepsali asi 60 restaurací, já pak město předala týmu a vzala jsem si na starost city expansion. Než jsem ji ale pořádně rozjela, přišlo rozhodnutí svrchu změnit strategii a soustředit se na Manilu. Já se pak vracela do Čech. To, co jsme domluvili, funguje, ale obecně jsou na Filipínách (mimo Manilu) s rozvozem ještě trochu zpátky. Bude to pár let trvat.

Když už jsme u toho, proč vlastně krachla česká Panda? Bylo to kvůli Dáme jídlo?

Jak říkáš, důvodem byla silná konkurence. Dáme jídlo je český projekt, na což lidi slyší, navíc my jsme byli celosvětová síť s centrálou v Německu a veškeré postupy, ať už marketingové, nebo prodejní, vycházely odtud. Trvalo pokaždé moc dlouho, než jsme něco protlačili, navíc by se muselo investovat hodně peněz, takže to Foodpanda v Česku zabalila.

jana02

Vítáme v týmu obchodnice, které klukům ve Storyous srazí hřebínek

Ty jsi po návratu z Filipín nastoupila do Storyous jako business developer. Proč ne jako obchodník?

Já už se s týmem Storyous znala a nějaká spolupráce proběhla ještě před odjezdem na Filipíny. Kluci ve Storyous potřebovali někoho na vypracování týmu, protože teď hodně nabíráme. No a já jsem se chtěla naučit i něco dalšího. Když si to vezmeš, já nemám vyloženě ekonomické vzdělání, ale měla jsem za sebou dobré výsledky a díky nim mi dali skvělou šanci vypracovat se v dalším segmentu. Kdo by to nebral? (smích)

Před jakými targety tedy aktuálně stojíš?

Do konce roku se chceme dostat na 1000 restaurací.

Teď máte…?

Jen za uplynulý kvartál jsme udělali totéž jako za celý minulý rok. Takže to jde, potřebujeme k tomu ale víc kvalitních obchodníků. A hlavně obchodnic!

Počkej, proč hlavně obchodnic?

Máme v týmu docela nouzi o ženy, přitom ty jsou často nejlepší. Mají vyvinutější empatii, takže se na schůzce lépe přizpůsobí druhé straně, což osobně považuju za hlavní výhodu. Navíc našim klukům v poslední době hodně narostly hřebínky, takže by se hodilo, kdyby jim to nějaká šikovná holčina v obchodě natřela!

Tak to budeme rádi, když tě naše čtenářky vezmou za slovo. A pro expanzi do zahraničí tedy berete lidi z Česka, nebo rovnou obchodníky v daných zemích?

Expanzi plánujeme na přelom roku a nejpravděpodobněji se jeví Německo a Polsko. Ale neomezujeme se jen na Evropu, v zorném poli máme například i Chile a Brazílii. Hledáme hlavně lidi, kteří mají ambice a nebojí se zamakat. Z personálního hlediska to patrně bude kombinace. Už teď máme lidi, kteří chtějí rozvíjet Německo  či Polsko, záleží také země od země, jaká bude situace, obchodní kanály…

Call pro všechny šikovné obchodnice a obchodníky, kteří chtějí dělat pro globální startup. Domluvte si pohovor s Janou a začněte psát svůj obchodní příběh ve Storyous!

Za 3 měsíce mi náborem prošlo přes 200 lidí

Ty teď tím pádem trávíš velkou část pracovní náplně hiringem.

Je to tak. Aktuálně je nás 16 obchodníků v Praze a regionech, takže hledám další talenty, děláme assesment centra a hodně pracuju na firemní kultuře. To je u hiringu důležité, protože tím vyfiltruješ lidi, co jen hledají „nějakou“ práci, od těch, kteří skutečně chtějí dělat pro Storyous, globální startup. My chceme lidi, kteří budou „žít Storyous“. Dnes už máme nějaké benefity, děláme teambuildingy, grilovačky, soutěže, ovocná rána. Stavíme koncept svobodné firmy. Chci, aby každý cítil, že se může posunout tam, kam sám chce.

Jaká je největší bolístka obchodního týmu? Je něco, co nefunguje?

Je tam drobná fluktuace, ale to je v obchodě normální. Ne vždy jsme se s výběrem strefili, ale rozešli jsme se vždy v dobrém. Teď zaučujeme nováčky – na číslech se to pořádně projeví až tak za 3 měsíce, ale už během prvního měsíce člověk vidí, jak na tom daný obchodník je. Celkem mi za ty tři měsíce prošlo pod rukama už přes 200 lidí.

Kolik si šikovný obchodník ve Storyous vydělá?

Třeba minulý měsíc měl 21letý klučina, kterého máme v Brně, 105 000 Kč. A to taky začal na přelomu roku. Aktuálně měníme systém odměn – fix je menší, provize vyšší. Ti stálí se dnes drží kolem 40–70 000 Kč.

Bavily jsme se o bolístkách uvnitř týmu, teď směrem ven – nakolik jsou pro vás konkurencí Zomato a Yelp?

Zomato ani Yelp pro nás dnes není konkurence. Oba dělají totéž a takových projektů je spoustu – snaží se působit jako marketingový nástroj. My na to jdeme úplně opačně. Pomáháme přímo majitelům kaváren, bister, restaurací s jejich businessem. Zjednodušujeme procesy, pomáháme s organizací, šetříme jim čas a peníze. Zatím se nám daří a věřím, že úplně změníme trh s pokladnami, placením v restauraci a dodavatelskými systémy. Jsme hlavně B2B projekt, který se až ve druhé fázi, pomocí restauratéra, začne orientovat na zákazníky.

Takže vizi máte jasnou. 

Přesně tak. Ono vlastně dělat obchod je hlavně o tom – vědět, že máš v ruce dobrý produkt, kterému věříš, a žít tím. Každý si musí najít tu svou cestu, styl a dělat to naplno. To platí i v životě obecně, ale v obchodě o to víc. Když tím nežiješ, spokojenost nepřijde.

Přidejte se k nějvětší obchodnické komunitě v ČR a začněte psát svůj obchodní příběh i vy! Na Business Animals jste nejblíže obchodním firmám a přesně víte, kde se co šustne.

Pro zobrazení příležitosti zadejte požadované údaje.


  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

  • Prosím, vyplňte vyžadovaná pole.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Vyplňte prosím všechna povinná pole.
Odeslali jsme Váš kontakt. Děkujeme za zájem.
Chyba serveru. Zkuste požadavek odeslat později.

Text: Pavla Lokajova

Hledáte práci v obchodu?

Přes 750 firem u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete obchodem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

Komentáře

Plný náhled profilu je zobrazován
na základě členství Business Animals.


Zavřít okno