16. Prosinec 2018
Už ve 24 letech se stal dolarovým milionářem. Ve 32 letech i přesto, že byl úspěšný a měl vše, po čem toužil, začal ztrácet životní energii a došel k poznání, že život spojený pouze s hromaděním majetku ho nenaplňuje. Začal objevovat sebe sama a prošel silnou vnitřní proměnou, která přinesla jeho životu vyšší smysl. Osvojil si principy harmonického života a učí této změně spousty jiných lidí, kteří by rádi žili plnohodnotný a bohatý život.
„Nikdo z nás asi netouží být nejbohatším člověkem na hřbitově. Mějme krásné věci, ale nestaňme se jejich otroky. Můžeme je vlastnit, ale nedovolme, aby ony vlastnily nás. Když zaměříme náš životní cíl k mnohem důležitějším snahám, ať už k odhalení našeho vlastního potenciálu nebo pomoci druhým, náš život nabere neuvěřitelně vyšší rozměr a pochopíme, že to největší bohatství leží uvnitř nás.“
Michale, popište mi svou dosavadní kariéru
Nejsem člověk, co by se zrovna zabýval svojí minulostí, protože s tou už nic neuděláme a nejlepší způsob, jak ovlivnit naši budoucnost, je dát veškeré naše úsilí do přítomného okamžiku. V rychlosti to ale shrnu. Každého většinou pobaví, že jsem vystudovaný dělostřelec na vojenské škole se specializací na raketomety, minomety a samohybné kanonové houfnice 🙂 Nevím popravdě, jak jsem se na tuto školu dostal a i jak ji dostudoval, ale bylo to zřejmě postavením si hlavy rodičům v mém dospívajícím věku a obdobím vzdoru.
Celý život jsem od mala věděl, že chci něco dokázat, ale nevěděl jsem co a jak na to. Naštěstí se mi ve dvaceti letech dostala do rukou kniha Roberta Kiyosakiho – Cashflow Kvadrant, díky které jsem pochopil, jak fungují životní dráhy zaměstnání a podnikání. A protože Robert v knize psal, že abych mohl v životě uspět, tak se musím jako první naučit obchodní dovednosti, rozhodl jsem se vzít život do svých rukou a nastoupil jsem do společnosti, která se zabývala přímým prodejem. Rovnýma nohama jsem skočil do toho nejsložitějšího obchodu, co může být vůbec. Tam jsem si ale obchod zamiloval a zjistil, že je to i něco, co mě baví a v čem se chci dál zdokonalovat.
Ve svých 22 letech jsem se se svými dvěma kamarády rozhodl, že založíme vlastní společnost. Z první pobočky v Hradci Králové jsme během dvou let otevřeli dalších osm poboček v České republice, čtyři na Slovensku, a aniž bychom si to uvědomili, během pár let se z nás stali dolaroví milionáři.
Kolem třiceti let jsem ale začal pociťovat, že mě způsob života spojený jen s hromaděním majetku a vzrůstající společenskou prestiží zcela nenaplňuje. I přesto, že jsme byli úspěšní, materiálně zabezpečení a užívali si na vybraných večírcích, jsem čím dál víc cítil, že mi něco v životě chybí.
Největší energie je ve smyslu
To bylo tedy tím důvodem, který vás přiměl změnit svůj život?
Ano. Podnikáme ve finančnictví, energetice, investičních i v developerských projektech a cítil jsem, že mi nějak ubývá energie. Nechci říct, že to byl syndrom vyhoření – mám rodinu, tři zdravé děti, podporující manželku a dělám práci, co mě baví, jen mi asi začínal chybět nějaký vyšší smysl toho veškerého úsilí. A tak jsem začal přemýšlet co s tím a ne nadarmo se říká: „Když je žák připravený, učitel se objeví.“ Vzpomněl jsem si na Roberta Zagozdzona, majitele společnosti, kam jsem ve dvaceti nastoupil jako začínající obchodník, který kdysi udal mému životu počáteční směr.
Robert si vlastně prošel tím samým, ale možná ještě ve větší míře. Finančně na tom byl skvěle, procestoval svět, vlastnil několik supersportovních aut, pořídil si i vrtulník, ale také začal zjišťovat, že to není to, co ho v životě naplňuje, co mu přináší štěstí. Asi po roce a půl cestování po nejlepších světových koučích a mentorech objevil skrze různé workshopy sebe sama, svůj opravdový smysl života. Robert se snažil tento svůj nový životní styl sjednotit se svou firmou, ale bohužel to už nešlo a firma se rozpadla. Robert založil novou společnost, která se už slučovala s jeho nově nalezenými hodnotami a za tři roky se stala miliardovou. Dotáhl to daleko.
Změně předchází uvědomění. Nikdy se nedokážeme zbavit svých slabostí, pokud o nich nevíme.
Když se 3x denně najíme, budeme najedení, když 3x denně budeme číst, budeme moudří
Říkal jste, že Robert vám osobně pomohl. Jak to probíhalo?
Zjistil jsem, že Robert o svých životních poznatcích napsal knihu „Cesta k sobě“, objednal jsem si ji a přečetl. Naprosto mě uchvátila. Řešila přesně ty stejné problémy, které trápily i mě. Zhltl jsem ji během dvou dní. Jen jsem potřeboval ještě nějaké věci vyjasnit, a tak jsem Robertovi téměř po 10 letech napsal e-mail, jestli bychom se mohli setkat. Popravdě jsem ani moc nečekal, že se ozve, protože se v ČR moc nepohybuje. Kupodivu mě za pár dní kontaktoval. Měl jsem štěstí, že projížděl Českou republikou z Prahy do Brna a navrhl mi, že mě nabere po cestě a o všem si promluvíme. Čas strávený s Robertem pro mě byl přesně tím milníkem, který jsem potřeboval.
Jen jak se mi v hlavě rozkládaly myšlenky, o kterých jsme mluvili, tak jsem věděl, že se chci o Robertovo učení dozvědět více. Vyprávěl mi, že pořádá po světě různé workshopy zaměřené na lidi, kteří hledají v životě změnu, a pozval mě, ať se jich zúčastním. Workshopy byly ale všechny v angličtině a já si nebyl jistý, jestli celý víkend zvládnu komunikovat jen v cizím jazyce. Robert naštěstí mluví i trochu česko-slovensko-polsky, a proto jsem mu navrhl, že pro něj zorganizuji workshop v Čechách.
Jak workshop probíhal, jel na něj někdo s vámi?
Workshop byl opravdu úžasný a i přesto, že jsem se účastnil už mnoha různých workshopů, tak nic podobného jsem ještě nikdy nezažil. Vyzkoušet si způsob Robertova žití na vlastní kůži bylo naprosto fascinující. Měl jsem strach, že kdybych to zažil jen já sám, těžko by se mi potom komunikovalo s ostatními lidmi ve společnosti. Nakonec ani Robertovi by se to nevyplatilo. Proto jsem byl nadšený, že nás jelo z firmy více jak dvacet.
Jako první věc workshopu nám Robert sdělil: „Jestli si myslíte, že jste se přijeli naučit něčemu novému, čeká vás naprostý opak. Přijeli jste se spoustu věcí odnaučit.“ Problém dnešní doby je, že lidi toho mají v hlavách strašně moc a snaží se do již tak plných hlav přidávat další a další informace. Jenže prvně musíme hlavy vyprázdnit, abychom do nich dostali něco nového. A naučit se vyprazdňovat naši hlavu je naprosto zásadní pro její správné fungování.
Čím tvrdší budeme sami na sebe, tím mírnější bude život k nám
Co jste se přesně naučili?
Robert nám ukázal, jak se správně starat o naši energii, protože ta je klíčem k úplně všemu v našem životě. Jak se stravovat, aby naše jídlo bylo lehké, bohaté na živiny a prospěšné pro tělo i mysl. Jak skvěle se například můžeme cítit, když naše tělo rozhýbeme. Učili jsme se znovu dýchat. Spousta lidí neumí správně dýchat, dýchá jen vrchní částí hrudníku. Přitom dýchat bychom měli celým rozsahem plic a to spíše do břišní části. Ukázal nám různé metody, jak se starat o svou mysl, jak ji čistit pomocí meditací. Pochopili jsme, že změně předchází uvědomění, a pokud změníme svoje vědomí, tak budeme moci změnit i svoji realitu, ve které žijeme.
V tom jeho jednoduchém, ale nádherném stylu života nebylo nic překvapujícího. Doslova mi přišlo, jako bychom se vrátili k prvopočátkům a kořenům toho, co moudří lidé dřív věděli, uměli a dnes už většina z nás bohužel zapomněla. Pod tou tíhou okolního spotřebního světa a kultury, ve které žijeme, nám neustále někdo říká a snaží se vnutit, co bychom měli chtít, jak bychom měli vypadat a jak bychom se měli chovat. Jenže kdo těmto hlasům podlehne, se často nevědomě uzavře do své „zlaté klece“, která s naší spokojeností nemá vůbec nic společného.
Jaký to mělo dopad na vaši společnost, změnilo se po workshopu něco?
S novým přístupem se změnilo mnoho. Až jsem nečekal, kolik lidí na sobě začne tolik pracovat a nově nabyté učení z workshopu zapracovávat do svého běžného i pracovního života. Začali jsme vyhledávat stále větší výzvy. Pořádáme pravidelně každé 2 měsíce jednodenní setkání, kam zveme další velké učitele, jakými jsou například Marian Jelínek, Pavel Moric nebo Jan Mülhfeit. Rozšířili jsme firemní prostory o místnosti, které jsme vyhradili na meditace, cvičení jógy, a začali jsme se zdokonalovat v angličtině, abychom mohli jezdit i na workshopy ještě za většími učiteli do zahraničí.
Další důležitým prvkem, který jsme začali mimo kvalitnější stravy a meditací posilovat, je péče o naši fyzickou schránku. Ne nadarmo se říká: „Kdo si nenajde čas na cvičení, bude si muset nakonec udělat čas na nemoc.“ Proto jsme začali pravidelně běhat, což pro mě osobně bylo ze začátku hodně náročně. Naštěstí s novými návyky je to podobné jako s novými botami – prvních pár dnů jsou nepohodlné, ale když to vydržíte, za takové tři – čtyři týdny vám padnou jako ulité. A opravdu po měsíci běhání mě běh začal bavit a po další době se už stal mojí životní vášní. Dnes už si nedovedu představit, že bych pravidelně neběhal.
Příliš mnoho lidí žije prázdný život. Příliš mnoho z nás umírá ve dvaceti a je pohřbeno v osmdesáti.
Kdo si nenajde čas na cvičení, bude si muset nakonec udělat čas na nemoc
Fyzická změna – tedy běhání – pro vás byla těžká. Změnil jste v životě ještě něco?
Změnil jsem kompletně životní styl a své fungování. Začal jsem dřív vstávat, změnil jsem svoje rituály. Po ránu už jako první věc neotevírám notebook s e-maily. Teď začínám den tím, že si nejprve zacvičím svoji protahovací jogínskou sestavu a otevřu knížku, kterou většinou půl až tři čtvrtě hodiny čtu. Velmi mi to pomáhá ve správném naladění do celého dne. V jedné krásné knize od Robina S. Sharmy jsem četl, že když se 3x denně najíme, tak budeme najedení, když 3x denně budeme číst, budeme moudří.
Z dalších změn pro mě byla podstatná změna stravy. Vyhledávám lehčí stravu bohatou na živiny a omezil jsem přísun masa a alkoholu na minimum. Dřív jsem hodně posiloval a myslel jsem si, že maso je to, co mi dodává sílu a potřebnou energii. Opak je ale pravdou, maso a jeho zpracování mým tělem mi energií spíše bralo, protože naše tělo musí vynaložit spoustu sil, aby tu těžkou stravu strávilo.
Učím se meditovat a pravidelně čistit svoji mysl, protože vše, co se nám v životě děje, většinou vychází z naší mysli. Ne nadarmo se říká, že my lidé jsme produkty svého myšlení. Člověk se stává tím, nad čím celý den přemýšlí, a proto je potřeba se o naši mysl starat s největší pečlivostí. Zasejete myšlenku a sklidíte čin. Zasejete čin a sklidíte návyk. Zasejete návyk a sklidíte charakter. Zasejete charakter a sklidíte vlastní osud.
Který moment tohoto procesu byl pro vás ten nejpřekvapivější?
Nejpřekvapivější pro mě asi bylo, že jsem se změnou životního stylu jako vedlejším efektem shodil během tři čtvrtě roku asi 16 kg nadváhy. Přitom hubnutí ani nebyl můj cíl a přišlo to zkrátka tak nějak samo. To mě hodně překvapilo. Po každých pěti kilech jsem kompletně měnil šatník, protože jsem už nečekal, že ještě zhubnu. Ve výsledku jsem ale rád, cítím se líp, mám více energie a o to mi šlo.
Lidé se bojí neúspěchu. Proto se většina z nás vůbec o nic nepokusí. Nedokážeme ani udělat první krok ke zlepšení svého zdraví nebo prohloubení vztahů v práci či uskutečnění svých snů. Největším selháním je se vůbec o nic nepokusit.
Pokud chceme změnit nás vnější svět, tak musíme prvně změnit sebe sama zevnitř
Co byste poradil lidem, kteří by rádi změnili životní styl, ale cítí se unaveně a nejsou si jistí, jestli na podobný krok mají sílu?
Poradil bych jim, aby se nebáli vystoupit ze své komfortní zóny, protože v ní ještě nikdy nic nevyrostlo a nikdo se v ní nikam neposunul. V momentě, kdy pochopíme, že čím tvrdší budeme sami na sebe, tím mírnější bude život k nám, tak zjistíme, že překonávání sebe sama nám dělá ve finále obrovskou radost. Sám jsem to zažil, takže moc dobře vím, o čem mluvím. Hodně vám pomůže, když si najdete svého osobního kouče nebo mentora. Já sám jich tento rok měl mnoho a i v ČR jsou velice kvalitní kouči jako např. Marian Jelínek, který dělal i několik let osobního kouče Jaromíru Jágrovi.
Marián mě toho hodně naučil a moc si ho jako člověka vážím. Vysvětlil mi, že v momentě, kdy objevíme a propojíme své silné stránky s naší životní vášní v činnosti své seberealizace, tak budeme na prahu velkého úspěchu. Únava většinou pramení z dělání činností, které děláme neradi, nebaví nás nebo v nich nevidíme smysl, proto nás vysilují. Když v životě děláme věci, které nás baví či dokonce naplňují, tak nás nevysilují, ale naopak nabíjí. Největší energie je ve smyslu. Nejdříve ale musíme poznat sebe sama a zjistit, co jsou naše životní vášně a naplnění. Jakmile se vám podaří objevit své životní poslání, celý svět ožije.
A co vy? Pomáháte vy nebo někdo z vaší firmy ostatním lidem projít podobnou změnou?
Ano, pomohli jsme se změnou už spoustě lidí. Ostatně to je to, co nás v životě naplňuje a bereme to jako životní závazek vůči společnosti. Předávat, co jsme se naučili dál a pomáhat i ostatním lidem měnit život k lepšímu pomocí objevování a využívání vlastního potenciálu na maximum. Náš život se neuvěřitelně proměnil a vliv to má jak na osobní spokojenost, tak i na pracovní úspěchy, a to si nemůžeme nechat jen pro sebe.
Na svých webových stránkách (pozn. redakce – www.michalruckel.cz) lidem, co chtějí od života více než jen průměrný život, nabízím pomoc. Dělím se s nimi o své zkušenosti a do budoucna plánuji i organizovat další workshopy jak s Robertem, tak i s dalšími motivačními kouči. Mnoho lidí se snaží měnit se z vnějšku, ale to nefunguje. Pokud chceme změnit nás vnější svět, tak musíme prvně změnit sebe sama uvnitř. Obráceně to nefunguje…
Zasejete myšlenku a sklidíte čin. Zasejete čin a sklidíte návyk. Zasejete návyk a sklidíte charakter. Zasejete charakter a sklidíte vlastní osud
A co vaši kolegové, kteří s vámi absolvovali workshop? Vnímáte u nich takovou změnu jako u sebe?
Spousta lidí mě opravdu velmi překvapila. Nejdřív jsem se bál, že někteří workshop neocení nebo za něj na mě budou dokonce naštvaní. Naštěstí mi všichni děkovali a byli nadšení, že mohli něco takového zažít. Sám vidím, jak nám to všem pomohlo změnit život k lepšímu, a jak se proměnila i celá společnost. Hodně jsme tento rok vyrostli a možná si ani v některých věcech neuvědomujeme, jak velký dopad to všechno mělo.
Za tento rok jsme se společnými silami rozrostli o více jak 60 kvalitních obchodníků, stabilizovali jsme pobočky v Praze, Brně, Hradci Králové i Olomouci a příští rok nás čeká velká expanze, ve které pokryjeme pobočkami zbytek republiky. Už teď vím, že ihned po novém roce budeme otevírat pobočky v Ostravě, Liberci, Ústí nad Labem, Plzni a Budějovicích. Čím dál tím víc se k nám hlásí další noví moc zajímaví zájemci, kteří cítí velkou příležitost být u této velké příležitosti s námi. Příští rok se máme v plánu rozrůst o minimálně cca 150 lidí.
Faktická hodnota vytyčování a uskutečňování cílů nespočívá v zisku, který nabudeme, ale v tom, jakým člověkem se cestou k našim cílům staneme. Smutné je, že mnoho lidí tráví více času plánováním své letní dovolené, než přemýšlením o svém vlastním životě.
Plány máte vskutku ambiciózní, čím si vysvětlujete, že se vám tak daří?
Řekl bych, že je to souhra všeho a že je ve společnosti ta správná energie. Máme skvělý kolektiv, který si navzájem pomáhá a když je tolik lidí takto dobře naladěných, zdravá energie vyzařuje nakažlivě i navenek. Práci ve finančnictví nebereme jako nudné zaměstnání, ale jako poslání, kterým můžeme ovlivnit životy ostatních lidí a udělat jim život lepší. Takový přístup zákonitě přitahuje i další podobně smýšlející lidi.
Rozhodně tomu přispívá i to, že pro naše obchodníky máme podporu callcentra, které jim zajišťuje klientelu. U nás nikdo nemusí začínat s budováním klientského kmene na známých nebo kamarádech. Manažerům pomáháme budovat jejich vlastní podnikání tím, že jim dáváme nové posily do jejich týmů a máme i asistenční centrum, které pomáhá připravovat obchodníkům veškeré podklady, co potřebují ke své práci. Díky tomu všemu je průměrný výdělek našich obchodníků něco kolem 60.000 Kč měsíčně a já se osobně zavázal, že naučím každého, kdo o to bude stát, vydělávat více jak 130.000 Kč měsíčně a díky těmto penězům prožívat kvalitní harmonický život.
Nejlepším způsobem, jak dlouhodobě dosahovat skvělých výsledků, je milovat činnost, kterou děláme
To zní velice lákavě, co pro to mohou zájemci udělat?
Oslovit mě třeba prostřednictvím mé stránky www.michalruckel.cz a sjednat si se mnou schůzku, abychom zjistili, jestli máme společnou vizi v souladu s hodnotami naší společnosti. Dalším krokem, který jim doporučím, je se naučit žít podle 30 klíčů ke spokojenému a smysluplnému životu, které jsem na základě svých poznatků nového životního stylu sepsal. A pak bude důležité, aby se v tom, co dělají, našli, protože nejlepším způsobem, jak dlouhodobě dosahovat skvělých výsledků, je milovat činnost, kterou děláme. Pokud jde někdo dělat práci jen pro peníze a bez vášně, velkého úspěchu se velmi pravděpodobně nikdy nedočká.
Foto: Martin Šplíchal
