08. Březen 2018
Šestadvacetiletý Filip Mayer za svůj život navštívil už 65 zemí světa. Píše svůj cestovatelský deník, který sleduje 21 500 uživatelů. Během tří měsíců projel 51 států karavanem, na což vybral 300 000 korun od sponzorů. Má 10 let praxe v podnikání, dva roky vedl firmu s obratem nad dva miliony ročně, pracoval jako marketingový manažer v Pražské čokoládě, velkým firmám pomáhá s marketingovými strategiemi a tento měsíc otevírá vlastní Kavárnu dobrodruha.
Máš za sebou už několik nemalých podnikatelských úspěchů. Proč teď cestovatelská kavárna?
Nejvíc ze všeho miluji cestování. Na cestách jsem strávil velkou část života, ale takhle nejde žít do nekonečna. Chtěl jsem vybudovat něco tady. Něco, co by mi dávalo podobnou hodnotu jako cestování – scházet se s cestovateli ze všech koutů světa, bavit se o zážitcích, dobrodružství, kulturách, zvycích, navzájem se vzdělávat, inspirovat, překonávat předsudky z nepoznaného, nového.
Jak bude vypadat pravidelný provoz kavárny?
Kvůli snídaním budeme otevírat brzo ráno. Za barem budou stát dvě usměvavé slečny či příjemní baristé. Pravidelný program bude složený z cestovatelských seminářů, besed, kinovečerů nebo seznamky cestovatelů.
Kavárna dobrodruha otevírá už za týden 16. 3.!
Jaká je tvoje strategie pro vybudování klientely?
Hlavně přes Deník dobrodruha. Vybudoval jsem velkou komunitu, která se na kavárnu už těší. Hodně se o kavárně už píše, taky budu 11.3. vystupovat na festivalu Kolem světa.
Vedení kavárny není zrovna nejlehčí byznys + s tím nemáš žádné zkušenosti. Nemáš strach, že by to třeba nevyšlo?
Mám podnikatelské zkušenosti, to je hlavní. Podnikání je v základě u všech oborů stejné. Je to o nastavení procesů, marketingu a propočítání cashflow. Tohle když zvládáš a k tomu máš příjemné vystupování, tak můžeš podnikat v jakémkoliv oboru.
To fakt? Takže kdyby ses teď rozhodl prodávat jahody na Václaváku, jsi si jistý, že bys uspěl také?
Snad ano (smích), prvně bych zanalyzoval konkurenci, potkal bych se s lidmi, kteří jsou v daném oboru úspěšní, a na základě toho bych vybudoval strategii.
Kde jsi nabyl tyto byznysové zkušenosti? Jaké byly tvoje začátky v podnikání?
Začalo to fuckupama. Založil jsem e-shop, prodaly se tři košile. Založil jsem dárkovou službu, produktů se prodalo už o poznání více. V roce 2013 jsem založil United Business Club, kde jsem se seznámil s Radimem Nigrinem, se kterým jsem dva roky řídil firmu Schools United. Před dvěma lety jsem svoji část prodal, protože jsme se rozcházeli v názorech na budoucnost firmy. Každopádně mi všechny tyto aktivity daly spoustu podnikatelských zkušeností, z kterých dennodenně čerpám.
Filip na setkání United Business Clubu
Jaké bylo opustit něco, čemu se dva roky naplno věnuješ?
Popravdě hrozná úleva, možnost posouvat se dál. Odjel jsem do Asie a založil Deník dobrodruha.
V současné době má Deník dobrodruha 21 500 liků. Jak jsi to dokázal?
Nejdřív pozveš všechny své přátele, využíváš cestovatelské skupiny, ty nejlepší příspěvky můžeš malou finanční částkou podpořit, to ti zaručí nemalý nárůst. Klíč je ale v pravidelnosti. Každý večer jsem postoval jeden příspěvek a napsal k tomu krátký popisek z daného dne.
Na tříměsíční cestu po Evropě jsi sehnal 300 000 korun. Jak se takové sponzorství hledá?
S kamarády jsme na cestu potřebovali karavan. Obešel jsem asi sto míst poskytovatelů karavanů, všem jsem řekl o našem nápadu a z těch sto jeden vyšel. Na veletrhu firem na VŠE jsem obešel všechny firmy a jediný MOL nám dala peníze. No a najednou se to začalo nabalovat – UNIQA, generální partner Equa bank a další.
Na co konkrétně si je akvizoval?
Prodává se příběh, cíl, vize. My prodali to, že můžeme projet 51 zemí za 3 měsíce. Potom musíš prezentovat fakta. Mě sleduje komunita kolem 30 000 lidí. Dosah je třeba 100 000 lidí za měsíc, občas i za týden. To je velká síla pro vyjednávání. Televize má pro představu kolem 1 500 000 lidí dosah za měsíc. No a potom jim vytváříš materiály na míru, které musíš podle domluvy dodat.
Na cestě za dobrodružstvím
Co tě na cestování nejvíc baví?
Poznávání místních lidí, kultur, zvyků. Přijedeš takhle do Thajska, s místními si dáš rýžovou vodku, oni tě provedou po čajových plantážích, vyřežou ti bambusový hrníček se jménem a při tom průvodce sní ze země cvrčka. V Thajsku spíš ve vesničce v džungli, na bambusech, prosekáváš si cesty mačetou. To dobrodružství mě fascinuje.
Jaká je tvoje nejsilnější cestovatelská zkušenost?
Rozhodně Indie. To je země, kde se vše mění před očima. Je to symbióza lidí, zvířat, náboženství a technologií. Krávy chodí mezi lidmi, všude je špína, lidé žijí opravdu z ničeho. Mají přes 18 úředních jazyků, často si mezi sebou tedy nerozumí. Do teď nevím, jak mají vyřešenou celostátní televizi. (smích). Viděl jsem tam malinkou holčičku, která neměla ani jednu nohu a pohybovala se na skateboardu. Ženy tam nemají žádnou hodnotu. Když se muži narodí dcera, tak ztrácí hodnotu ve společnosti. Když se mu narodí 3 kluci, tak ho všichni uznávají. Roste status. Buďme opravdu rádi, že žijeme tam, kde žijeme…
Indická symbióza lidí, zvířat, náboženství a technologií
Kam povede tvá první další cesta?
Asi Sicílie, kde máme tamější podnikatele za podpory mého kamaráda naučit upéct trdelníky.
Ty umíš upéct trdelník?
V Ománu jsme jich už pár vytvořili (smích). Ale hlavní zodpovědnost za pečení bude mít můj obchodní partner.
Líbil se vám rozhovor s Filipem? A souhlasíte s jeho pohledem na byznys a cestování? Napište nám své nejsilnější cestovatelské momenty.
Další rozhovor s Filipem si můžeme přečíst zde: Založit firmu při škole a ještě uspět?
Foto: archiv Filipa Mayera
