Investor David Snášel: „Mluví za mě podařené obchody.“ Cesta za miliardovým dealem české Tatrovky v Azerbajdžánu jeho slova potvrzuje

 |  Články  |  Rozhovory  |  Pavla Lokajova  |  10 641x přečteno

Z práce chodí, až ji má hotovou. A ačkoli se angažuje hned v několika firmách, na e-maily odpovídá do pár minut. „Po světě chodí spousta lidí, co mluví a slibují. Mé obchodní partnery pak hodně překvapí, když to, co řeknu, do puntíku splním,“ sází David Snášel na jednoduchost. To ostatně dělá v byznysu přes deset let. „Mám několik zásadních životních pravidel. Věřím sám sobě. Porušuju pravidla. Nebojím se selhání. Dávám do toho vše a dávám zpět. Chci dělat pozitivní věci s pozitivními lidmi.“ Svou činnost vede k výsledkům, za které se může postavit. Takový je ostatně i budoucí miliardový obchod české Tatrovky zbrojaře Strnada, které David otevřel dveře do Ázerbájdžánu. Jaké kroky vedou k mezinárodnímu dealu?


JUDr. et Mgr. David Snášel, MBA je podnikatel, investor a předseda Evropsko-Ázerbájdžánské obchodní komory. Ve dvaceti letech spoluzaložil firmu MAFIA Records, jejíž spokojeným zákazníkem je třeba hiphoper Rytmus, dále založil a vede LED Multimedia a jako jednatel a podílník se angažuje ve firmách Swiss Energo, HellIT, Agribiotech a dalších. Jeho posledním husarským kouskem je uzavření memoranda o spolupráci kopřivnické Tatrovky v Ázerbájdžánu.

Davide, kam aktuálně směřují vaše podnikatelské aktivity?

Po otevření Evropsko-Ázerbajdžánské obchodní komory v minulém roce směřují mé aktivity do Baku. Ve spolupráci s ázerbajdžánským velvyslanectvím, velvyslancem samotným, kterému jsem za proaktivní přístup velmi vděčný, se nám s mými partnery z Ázerbájdžánu podařilo domluvit velký obchod. Czechoslovak Group, patřící do skupiny Jaroslava Strnada, bude ve městě Ganja montovat Tatrovky. Nejprve pro Ázerbájdžán jako takový a postupně budou expandovat do dalších středoasijských států. Jedná se o první velký úspěch obchodní komory a první úspěšný krok v tom, co jsem si dal za cíl – podporovat české podnikatele v Ázerbájdžánu a tamní zase tady v Česku.

Proč právě Ázerbájdžán?

S Ázerbájdžánem spolupracuji už nějakou dobu skrz svou firmu na výrobu hnojiv Agribiotech a mám kolem sebe lidi se silnými obchodními vazbami v zemi. Zejména v oblasti těžkého průmyslu a energetiky, je to neskutečně zajímavý trh. Tatrovka je obrovská firma s vizí, která má ve světě renomé, a my chceme ukázat ostatním českým firmám, jaká příležitost leží na východ od Česka. Ázerbájdžán je pro ČR velmi strategický partner, třetina naší ropy pochází právě z této země. Navíc Baku je nádherné město, spousta lidí neví, že leží u Kaspického moře.

Jak se takový deal domlouvá od A do Z?

Ze začátku jsem musel zjistit, zda mají obě strany zájem. Na obědě s jiným miliardářem jsem se dozvěděl, že Czechoslovak Group má zájem o Ázerbájdžán, takže k panu Strnadovi jsem se dostal přes mé dobré vztahy a reference. Od Jaroslava Strnada jsem dostal konkrétní zadání, to jsem splnil a zajistil otevření dveří pro spolupráci. Pak následovala spousta schůzek na různých úrovních, s velvyslanci, s oběma hráči. Ázerbájdžánci se přijeli podívat na továrnu Tatrovky a tak dále. Mým úkolem bylo řídit tok komunikace a dodávat data.


„Něco se mi povedlo,“ napsal nám David do BusinessAnimals.cz před Vánoci. K PFku přidal odkaz na E.15, která hlásila šťavnatý titulek: „Tatra začne montovat svá nákladní auta v Ázerbájdžánu. V Baku si na to plácla česká Tatra Trucks z holdingu Czechoslovak Group ovládaného miliardářem Jaroslavem Strnadem s ázerbájdžánskou firmou Ganja Automobile Plant.“ V tu chvíli jsme věděli, že náš další rozhovor bude mít grády. Jak se člověku povede obchod s takovým dopadem?

„V nové situaci si porážku nepřipouštím. Chvíli koukám – a pak to prostě udělám.“

Jak jste si věřil na jednání v angličtině?

Anglicky umím dobře, ale obchodní jednání se všemi náležitostmi a ještě na úrovni velvyslanectví bylo dobré hození do vody (smích). Takhle je to vždycky, člověk si nesmí porážku připouštět, často ani není čas přemýšlet. Jednou jsem takhle byl na tureckém velvyslanectví a ptal se, kde je tlumočník. „To jsi ty,“ řekli mi. A já holt musel. Člověk chvíli kouká a pak to prostě udělá. Chodím nicméně pravidelně na business angličtinu, protože ve vedení jednání chci být špička.

Co bylo klíčové pro uzavření tohoto konkrétního obchodu?

Zájem. Kdyby ho ázerbajdžánská strana neměla a neviděla v Tatrovkách potenciál, moc bych nezmohl. Díky tomu, že produkt je skvělý, důvěryhodný a Tatrovka zisková, měl jsem silnou motivaci a důvěru jak já, tak hlavně druhá strana. Oni Tatrovku znali a hned věděli, co by s ní dělali. Plánují využít vozy pro hasiče, armádu, záchranáře, úklidové cesty a tak dále.

Pro jaké firmy je Kavkaz vhodnou business příležitostí?

Obchod už v zemi funguje, ale je na začátku. Ve velkém tam nyní vzniká infrastruktura, z českých firem se na tom podílí například Třinecké železárny. My jsme v Evropsko-Ázerbajdžánské obchodní komoře ochotni jakékoli firmě, která bude mít zájem o obchod, otevřít ty správné dveře. Najdeme partnera a obchod odstartujeme. Obecně to může být jakákoli technologická firma. Hlavně oblasti jako strojírenství, zemědělství, stavebnictví, železnice a energetika. Rád bych dělal se společnostmi, které zajímá výstavba dálnic, mostů, železnic, výroba vagonů…To zde nyní potřebují.

Co přineslo uzavření Tatrovky vám?

Dobrou referenci a vlajkovou loď, na které budeme stavět další business. Jsem obchodník, takže z toho plynou určité finanční výhody, které, až se výroba rozjede, budou zajímavé.


S Davidem jsme se setkali v bistru Proti Proudu, čerstvě se zrovna vrátil z Kuby. „Kuba je jako Československo na přelomu 80. a 90. let, úplně mě místní atmosféra a obchodní podhoubí fascinovalo.“ Přiznává, že i na dovolené obhlédl obchodní příležitosti. „Díky kamarádovi českého původu jsem mohl poznat autentickou Kubu, neleželi jsme na pláži ve Varaderu, zažili jsme krásnou přírodu i největší špínu. Potkal jsem se s vnukem prezidenta Husáka, který tam žije, zažil jsem tam obchodní jednání, kde rozhazovali pomyslnými miliardami. V Havaně je spousta ulic a čtvrtí, které jsou dnes polorozpadlé, ale brzo budou jako naše Pařížská. Kubánská vláda však nákup nemovitostí cizincům znesnadňuje.“

„Byznys se dá dělat všude po světě. Musíte mít ty správné lidi a informace.“

Zmínil jste roli komory jako prostředníka. Jaké aktivity může zastat?

Je to velké množství úkonů, ať už právní support, obchodní služby, informace, servis. Když se ke mně dostane zájem jedné strany, prověřím možnosti komory. Jakmile zjistíme, že úkol dokážeme splnit, vstoupíte do komory, domluvíme si podmínky a začneme pracovat.

Z čeho je komora placena?

Z členských příspěvků a příspěvků od zakladatelů. Těmi zajistíme každodenní administrativní fungování komory – komora jako taková je nevýdělečný subjekt. Projekt od projektu nastavujeme obchodní model, co budu dělat já, co další členové komory. A také to, jaká za to bude odměna.

Věděl jste, když jste zvažoval mezinárodní obchod s Ázerbájdžánem, že komora bude ten nejlepší nástroj?

Samozřejmě. Komora je marketingový nástroj. Nepotřebuju komoru, abych mohl dělat byznys, ale je to důvěryhodná instituce, která dá obchodu rámec.

Jaké plány má komora pro rok 2018 a jaké máte vy?

V rámci komory je to realizace a rozšiřování obchodu s Czechoslovak Group. Dále bychom chtěli rozšířit portfolio a udělat podobný byznys ve strojním průmyslu. V současnosti komunikujeme s firmami z oblasti energetiky. Já aktuálně připravuju vznik akciové skupiny, která zaštítí a zastřeší všechny mé podnikatelské aktivity. Do čtvrt roku bude hotová a mou vizí je ji prohlubovat.


Jak jeho aktivity v zahraničí ovlivňuje politika? „Vychází různé zákony, které mohou z části podnikání ovlivnit. A to jak mezinárodní obchod, tak podnikání v Česku. Z hlediska současné politické situace je pro komoru dobré, že politická reprezentace podporuje byznys na Východě.“

Jakou radu byste dal podnikatelům, když se chtějí vrhnout do nového teritoria a dělat mezinárodní obchod?

Musíte mít maximum informací, zmapovat prostředí, našlapovat pomalu a s každým krokem zjišťovat, zda našlapujete správně. Snažte se maximálně pojistit a připravit se na to, že celá vaše snaha může zkrachovat. Když investujete peníze do právního prostředí, které je jiné než to, co znáte, musíte počítat s tím, že podstupujete vyšší riziko. Každý si musí za sebe odpovědět, zda chce (nebo nechce) takové riziko podstoupit. Riziko je větší, než kdybyste si hráli na českém písečku, ale můžete mnohem víc získat. Byznys se dá dělat všude po světě, ale musíte mít ty správné lidi a informace.

Zaujal vás rozhovor s Davidem? Máme ještě další, které si můžete přečíst:

David Snášel: „Nikdy se nevzdávám. Dokud se loď nepotopí, zůstávám na ní“

Nejcennějším zdrojem světa budou data, obchodovat budeme převážně s nimi, říká investor David Snášel

Podnikatel a společník několika firem David Snášel: „Chodím z práce, až ji mám hotovou“

 

Foto: Marek Rebroš

Text: Pavla Lokajova

Hledáte práci v obchodu?

Přes 750 firem u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete obchodem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

Komentáře

Plný náhled profilu je zobrazován
na základě členství Business Animals.


Zavřít okno