Danica Gajdošová: „Berte obchod jako životní styl, nikoli zaměstnání od–do. Teprve pak vás bude naplňovat“

 |  Články  |  Rozhovory  |  Redakce BA  |  1 172x přečteno

Již 9. rokem napomáhá Danica českým firmám pracovat s personálem prostřednictvím nástrojů Performia. Největší radost má, když se ze smutného klienta plného starostí se zaměstnanci stane usměvavý člověk. O své práci, rodině a životním stylu, kterým pro ni obchod je, mluví s obrovským zápalem…

danica gajdosova_01

  • Pozice: Senior konzultantka
  • Firma: Performia Brno (od 2005)
  • Předchozí: Jazyková škola LITE Bratislava

Můžete nám poodhalit váš pracovní život v kostce? Co máte v obchodě za sebou a jak jste se k němu vlastně dostala?

S obchodem jsem se poprvé setkala v roce 2004. Bylo to ještě v Bratislavě, hned po vysoké škole. Nastoupila jsem tehdy do svého prvního zaměstnání, anglické jazykové školy, bez nějaké větší představy, co mě tam čeká. Mým úkolem jako registrátora bylo prodávat studentům kurzy angličtiny. Zpočátku jsem z toho měla obrovský strach, přece jen jsem zdaleka nebyla rozený obchodník. Ale měla jsem tehdy úžasnou šéfovou, která se mnou měla hodně trpělivosti. Ukazovala mi, jak se co dělá, a já ji následovala. Hodně mi věřila.

Postupně jsem se vypracovala na jednoho z nejlepších registrátorů, a zjistila, že obchod je vlastně perfektní hra, že je to adrenalin a zábava.

Dnes děláte v personalistice, prodáváte školení a ze Slovenska jste přesídlila do Brna. Co vás sem přivedlo?

Po 2 letech na pozici registrátora v Bratislavě se má šéfová rozhodla otevřít novou anglickou školu v Brně a chtěla, abych šla s ní. Mezitím jsem se seznámila se svým dnes již manželem, který žil v Brně, a byl to on, kdo se poprvé zmínil o Performii. Měla tehdy otevírat pobočku tady na Moravě a hledala obchodníka. A manžel mi tehdy vnukl myšlenku, že by bylo kontraproduktivní jít do anglické školy, že je škoda potenciálu, když dva úspěšní lidé – já i má šéfová – dělají v jedné firmě. Potupně jsem se sama přiklonila k názoru, že je lepší rozložit síly a startovat dvě různé firmy, vzniká pak větší rozsah.

Velkou roli také sehrál fakt, že mě vždy lákala psychologie. Chtěla jsem ji studovat, ale na vysokou školu jsem se v tomto oboru nedostala.  A tak, když manžel říkal: „Hele jsou to nějaké osobnostní testy, personalistika,“ úplně se mi rozzářily oči, a věděla jsem, že to je něco, co mě bude zajímat. Podstoupila jsem klasické výběrové řízení a testy. Moje dnešní šéfová zjistila, že mám výsledky, že jsem výkonná, a vzala mě. To bylo v roce 2005 a v Performii jsem dodnes.

Jaké byly vaše obchodní začátky?

(Usmívá se): Myslím, že většina obchodníků to má na začátku stejně. Trochu chaos, velká dřina, práce od nevidím do nevidím, málo jídla, málo spánku. Za den uděláte 8 objednávek v malých sumách, ale když se to nasčítá, je to jedna velká suma. Ale je za tím vážně makačka. Není to, že by člověk nastoupil a nějak to šlo, v pozadí je velký kus práce.

Co všechno se za těch 9 let změnilo?

Práce se posunula na úplně jiný level. Dneska už vím, co a jak, nejsem ve zmatku. Vím, co je priorita, a co není. Dokáži odhadnout, kteří klienti jsou pro nás zajímaví a kterým můžeme pomoct, a kde to nemá smysl.

Dnes už to není jen neustálé nahánění nových klientů, mám stabilní základu stálých klientů a k ní sem tam přibude někdo nový. Také mé kompetence jsou na úplně jiné úrovni. Klienti cítí, že ta pomoc, kterou jim mohu poskytnout, a vůbec ta úroveň služeb, je někde úplně jinde, než byla na začátku. Dnes jsem také praktik, umím ukázat, jak se co má dělat, klienti ve mě mají jistotu a oporu.

danica_02

Jak vypadá váš den? Pracujete spontánně nebo si pevně plánujete kalendář a úkoly?

Má pracovní náplň má 2 části, jedna je pevná, a tou jsou jednání. Z Performie se mi za nejlepší výkony v týmu dostalo podpory v tom ohledu, že mám vlastní asistentku, která mi plní diář právě pevnými jednáními. A ty ostatní úkoly řeším operativně. Otvírám notebook a řeším, co je potřeba, píšu si to do diáře, abych na nic nezapomněla, objednávky, které hoří, zapisuji do našeho interního systému,  a snažím se všechno řešit za pochodu a odškrtávat tak, jak to jde.

Kolik schůzek za týden stihnete?

Dřív jich bylo víc, s přítelem jsme pracovali jako fretky pozdě do noci, dneska už máme rodinu a 3letého syna, takže je to něco jiného. Pracuji 3 dny v týdnu, od pondělka do středy. Ve čtvrtky se vzdělávám a pátky a víkendy mám vyhrazené pro rodinu.

Jaký máte kolektiv v Performii? Soutěživý, nebo si naopak pomáháte?

Kolektiv máme super, řekla bych, že právě kvalitou vztahů se firma odlišuje od jiných. Neřešíme žabomyší války. Žádné intriky ani pomluvy tady nenajdete. Dokonce máme směrnici, že pokud někdo proti druhé osobě něco má, poví jí to přímo a nemluví za jejími zády.

Jsme hodně směřováni na výkon a pomoc klientům, což je oblast, které v Performii věnujeme klíčovou pozornost. Na nějaké hádky tak není ani čas, priority jsou úplně jinde. Samozřejmě ta zdravá soutěživost tady je, ale formou her. V tom nás podporuje i naše šéfová, která je hodně tvůrčí. Každé ráno vypíše nějakou cenu, a tu se pak snažíme získat. Jsme v kolektivu, až na jednoho kolegu, samé ženy, takže hrajeme třeba o krémy, kosmetiku, ale i o meloun nebo limetky do mojita.

Co musí obchodník splňovat, aby prošel sítem Performie?

Jsme hodně specifičtí v tom, že si detailně vybíráme. Aby člověk prošel, musí být produktivní, mít výsledky, hodně se nadchnout pro náš produkt, který vytváříme pro klienty, a celkově to brát spíš jako životní styl. Naše filozofie a služby jej musí chytnout za srdce, ono by to ani nefungovalo, kdyby si to sem jen přišel odchodit.

Jaké máte vztahy s klienty? Potkáváte se i v osobním životě na nějakých akcích, nebo vyloženě pracovně? 

Kvůli rodině už na akce příliš nechodím, nicméně s klienty se stýkám klasicky v pracovní době a pečuji o vzájemné vztahy. Dnes už si samozřejmě s některými z nich tykám, vztahy jsou neformální, kamarádské a vedeme hodně otevřené diskuse.

Smlouvají s vámi klienti o ceně?

Skoro vůbec.

Na co u klientů nejvíc narážíte? Máte nějaká úskalí, která vám komplikují práci?

Vadí mi, když si klienti nejsou vědomi, jak ubližují sobě a své firmě tím, že najímají neproduktivní lidi. Říkají: „No jo, to se stává, přijal jsem neproduktivního člověka…“ a dál to neřeší.  Nevidí, nebo nechtějí vidět, co si tím způsobují, že jim stagnuje firma, že je to stojí mraky peněz, a nechtějí s tím nic dělat. To mě potom hodně demotivuje, mám pocit, že takovému klientovi nemůžu pomoct.

Co vás na té práci naopak baví?

Motivuje mě, když cítím od klienta zájem, že mu ta služba opravdu může pomoct. Když pochopí, že je to jedinečná věc, že to chce. Když se dohadujeme na nějaké objednávce, a nakonec to klapne.

Jak si užíváte volný čas?

Volný čas si užívám s rodinou. Dříve jsme hodně cestovali, teď jsou to hlavně procházky a kolo. Jsem hodně kavárenský typ, miluji kafe. A také jednou týdně si s manželem rádi zajdeme na večeři nebo do kina.

Kdybyste mohla poradit našim čtenářům, proč se stát obchodníkem, co je na té práci to krásné?

Není to nuda ani stereotyp. Obchodnická práce je trochu jako loterie, kdy nevíte, jestli to klapne, nebo ne, ale právě ta hra a adrenalin jsou na tom úžasné.

Jaké nejdůležitější parametry by měl úspěšný obchodník splňovat? Co je podle vás předpokladem pro tuto práci?

Hlavní je nenechat se zastavit neúspěchy. Dobrý obchodník musí čelit negativním reakcím klienta a nebrat si je osobně. Přeneste se přes to, jděte dál a najděte si „ty své“ klienty, kteří vám vážně sednou, a kterým můžete skutečně pomoct.

Pak je stěžejní zvládnout ten nápor na začátku. Dokážu si představit, že když někdo začne pracovat jako obchodník, je to vážně práce od nevidím do nedivím. Nelekejte se toho a vydržte. Berte obchod jako životní styl, ne jako zaměstnání od-do. Pak vás bude naplňovat!

Text: Redakce BA

Hledáte práci v obchodu?

Přes 750 firem u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete obchodem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

Komentáře

Plný náhled profilu je zobrazován
na základě členství Business Animals.


Zavřít okno