Co přinesl Baťa do podnikání, organizace a time managementu?

 |  Články  |  Inspirace  |  Jak na to  |  Obchod  |  Natálie Schejbalová  |  335x přečteno

Tomáš Baťa přinesl do podnikání, organizace a time managementu svěží vzduch, když začal na přelomu 18. a 19. století podnikat. I dnes, 87 let po jeho smrti, mu často bývá přiznán titul nejvýznamnějšího českého podnikatele nebo českého krále obuvi. A není to jen proto, že v rámci obchodní manipulace vymyslel tzv. Baťovy ceny zakončené devítkou. Jeho inovace spočívaly také v novém systému organizace a managementu, za který byl obdivován i kritizován. Co tedy Baťovy strategie odlišovalo od konkurence? Máme se od něj co učit i dnes? A jak se vůbec dostal na vrchol?

Boty, Boty Baťa, Tomáš Baťa, Baťa management

Tomáš Baťa: Životopis plný neštěstí

Narodil se jako třetí dítě do rodiny, která se zabývala ševcovským řemeslem už po staletí. Bylo mu teprve osm let, když zemřela jeho matka Anna a s otcem příliš dobře nevycházel. Ve 14 letech se nechal proti otcově vůli zaměstnat ve firmě Fäber vyrábějící stroje na zefektivnění práce ševců. Už tenkrát byl velmi ambiciózní a snažil se odpozorovat technologii Fäber. Jeho nadřízení ho ze strachu z konkurence brzo vyhodili a tak se musel vrátit do otcovy dílny.

Po hádce s otcem utekl za sestrou do Vídně, kde společnými silami zkusili rozjet vlastní ševcovskou živnost. Firmě se nedařilo a brzy zkrachovala. Ke druhému pokusu začít podnikat přibrali sourozenci i Antonína a všichni se roce 1894 nechali vyplatit od otce z rodinného podniku a byli odhodlaní uspět. Tomáš, Antonín a Anna rozjeli rodinný obuvnický byznys v jejich rodném Zlíně. První boty začali šít s deseti domácími dělníky. Dělníci pracovali fixní pracovní dobu, za kterou dostávali mzdu na konci týdne, což bylo tenkrát samo o sobě velmi inovativní.

Baťa se nevzdával

Bohužel ani napodruhé to moc nevycházelo. Po necelém roce podnikání se firma ocitla na pokraji bankrotu a trojice musela zastavit svůj majetek. Nedařilo se jim splácet bankovní a nebankovní půjčky a věřitelé hrozili žalobami. Ve chvíli, kdy byl Tomášův bratr Antonín povolán na vojnu, vedení krachující firmy o padesáti zaměstnancích zůstalo na Tomášovi. A ten se zkrátka odmítl vzdát. Stal se z něj naprostý workoholik. Téměř nespal a vykonával ve firmě nejrůznější práce od tahání těžkého materiálu přes účetnictví až po pozici obchodníka.

„Do rána jsem s jedním dělníkem nakrájel materiál a ráno vydal dělníkům. Dělníci pracovali ve dne v noci, až bylo dílo hotovo. Pak zase dělníci vyspávali a já jel v noci odvézt zboží, dovézt novou surovinu a i peníze na výplatu… Sám jsem nakupoval materiál, sám jej pořezal nebo střihal, sám rozdělil mezi dělníky, sám přijal a prohlédl pár po páru, sám vyplatil dělníky, sám provedl všechno knihování a vyúčtování.“

Díky své urputnosti dokázal vytáhnout firmu z dluhů už v létě roku 1896. Vzápětí ale přišla další rána: Krach firmy, u které měli všichni obuvníci uložené směny. Firma otce mladých podnikatelů zkrachovala, ale rezignace nebyla Tomášův styl. Vymyslel plátěné „baťovky“, které byly levnější na výrobu. Díky dostupnosti a reklamě se plátěnky s koženou podrážkou brzy staly velmi populární a firma konečně začala dlouhodobě prosperovat. Už v roce 1900 byla zbudována první vlastní budova naproti zlínskému nádraží a firma měla asi 120 zaměstnanců.

Tomáš Baťa management, Tomáš Baťa životopis

Foto: Wikimedia Commons

Tomáš Baťa a management

Tomáš Baťa přišel s revolučním způsobem odměňování zaměstnanců, který závisel na výkonnosti a hospodaření konkrétních samosprávných dílen. Byl to kapitalista každým coulem. Díky tomu, že zaměstnanci přímo profitovali ze zisku společnosti, byli motivovanější. Když se Baťa vrátil z pobytu v USA, kde se přiučil americkému systému managementu, jeho metody se posunuly ještě o krok dál. Začal snižovat mzdu za špatně odvedenou práci a zavedl několik druhů mezd jako individuální úkolovou, kolektivní úkolovou a k tomu účast na zisku.

Zkracování mezd a odklon od sociální politiky se odborům nelíbil a zaměstnanci začali stávkovat. To Baťa vyřešil jednoduše – všechny stávkující zaměstnance propustil a nahradil nekvalifikovanou pracovní silou. Byl tedy na jednu stranu zaměstnavatelem, který si svých podřízených vážil – dokonce je nazýval svými spolupracovníky, ale na druhou stranu se jich neměl problém zbavit, když se mu vzepřeli.

Slavné Baťovy citáty o životě

„Náš zákazník – náš pán.“

„Chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte nejdříve sebe.“

„Neříkej mi, že to nejde – řekni mi, že to zatím neumíš.“

„Dělejme třeba nejnepatrnější věc na světě, ale dělejme ji nejlépe.“

„Ničeho jsem nenabyl lehce, každá věc mně stála nejtvrdší práci. Nehledejte lehké cesty. Ty hledá tolik lidí, že se po nich nedá nikam přijít.“

Baťa přinesl do podnikání zaměstnanecké benefity

Důležitým aspektem Baťova průkopnictví byly dozajista zaměstnanecké benefity. Měl za to, že zaměstnanec není zaměstnancem jen ve chvíli, kdy zrovna pracuje, ale pořád. Protože ve Zlíně nebylo dost volných bytů pro všechny jeho zaměstnance, začal stavět tzv. Baťovské domky z červených pálených cihel, kam je stěhoval. Dělníci si mohli ve firmě zvyšovat kvalifikaci v Baťově škole práce, díky čemuž také mohli dostat přidáno. Baťa se také na rozdíl od ostatních zaměstnanců své doby staral o stravování zaměstnanců, zdravotní péči a volnočasové aktivity. Dnes nám to přijde normální, ale tenkrát to bylo neobvyklé.

Jak překlenout krizi jako Baťa

Po první světové válce, když opadla poptávka po vojenských bagančatech, zůstávaly regály s Baťovými botami plné. Ptáte se, jak to Baťa vyřešil? Zlevnil všechny boty o polovinu. Najednou se boty začaly prodávat jako divé. Jen v prvním týdnu se jich prodalo 98 711 párů. Baťa musel zrychlit výrobu, aby udržel krok s poptávkou a díky zlevnění si vytvořil image obchodníka s cenově dostupnou obuví. Každopádně aby bylo možné takto razantně zlevnit boty, musel Baťa najít způsob, jak ušetřit. Tím způsobem bylo snížit mzdy zaměstnanců o 40 %. Odmítl své pracovníky propustit a údajně se na snížení se zaměstnanci dohodl. Pořád je lepší špatně placená práce než žádná, nebo ne?

Baťův odkaz

Je nepopiratelné, že Baťa významně přispěl ke směru, kterým se ubírá podnikání a také změnil život k lepšímu mnoha svým zaměstnancům. Dokázal zdánlivě nemožné a vytvořil celosvětové obuvnické impérium z ničeho. Nezáleželo mu jen na zisku, ale i na lidech. Otázkou je, jestli by tento model fungoval i dnes, když měníme práci bez mrknutí oka a něco jako věrnost zaměstnavateli už v podstatě neexistuje. Baťa vytvořil svůj vlastní „kapitalismus s lidskou tváří“ a možná i právě proto vypadá dnes pracovní trh tak, jak vypadá. Dnes už by vytvoření komunity na základě firmy pravděpodobně nebylo možné, ale je jedna věc, kterou se od Bati rozhodně všichni můžeme učit. Nevzdávat se.

Text: Natálie Schejbalová

Hledáte práci v obchodu?

Přes 750 firem u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete obchodem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

Komentáře

Plný náhled profilu je zobrazován
na základě členství Business Animals.


Zavřít okno