Cíle a mezikroky – co musíte vědět, abyste zbytečně nezahodili x let života?

09. Květen 2018

Milujete svoji práci? Otázka, nad kterou mnoho z vás jen pokrčí rameny. Proč děláte něco, co vás nenaplňuje? Vždyť si zasloužíte víc. Ale ten, kdo to může změnit, jste jen vy sami. Zajímalo nás, jak to Daniel Kosec, investor, obchodník, kouč, kryptonadšenec, náš ambassador a člověk, který si plní sny, vnímá.

Velký problém v životech lidí západního světa je, že se jeden den můžeme probudit a zjistit, že nejsme tak úplně spokojeni se svým stávajícím životem. Když dospíváme jsou naši rodiče za nás zodpovědní a přebírají za nás kontrolu, ale v určitém bodu je třeba vystoupit a převzít otěže svých životů. Spousta z nás to neudělá, snazší je, když se o mě někdo postará, rodiče, stát, šéf v současné práci… Raději předáme zodpovědnost druhým. Takoví lidé pak pouze reagují na život, život se děje jim, neřídí ho vědomě. Nebezpečí zde je v tom, že můžeme jednoho dne prozřít a říci si, kde to jsem, co se to stalo s mým životem, jak to, že jsem stále v tomto vztahu, jak jsem se dostal do této práce, nic z toho jsem neplánoval a třeba mě to ani úplně nenaplňuje.

Statistiky jasně ukazují, že přes 50 % lidí nemá rádo svou práci a nejsou naplněni svým životem. Když vejdeme do obchodu, vybafne na nás desetitisíce značek. Každá z těchto značek chce, abychom dělali to, co si ona od nás přeje. Stejné je tomu u billboardů, když vyjedeme na dálnici. Když se přihlásíme na Facebook… Naše vědomí i podvědomí je bombardováno tolika možnostmi, že pokud nepřebereme zodpovědnost a nemáme jasnou vizi, je obrovsky snadné se ztratit v cizích cílech. A bude to horší a horší…

Zeptejte se kohokoli, kde se vidí ve 30… ve 40 letech… Naprostá většina s vámi začne mluvit o práci, kterou dělá a o tom, kam by se chtěli kariérně nebo finančně dostat. Nemluví s vámi o svém zdraví, o rodině, cestování a poznávání světa… Proč se to děje? Když pomineme, jak nás vede a vychovává společnost, tak jedním z důvodů je, že spousta z nás si plete konečný cíl s cílem, který je jen prostředkem k něčemu. Přál bych si, aby tento rozdíl lidé znali daleko dříve ve svém životě. Co je to tedy konečný cíl a co je to cíl, který nás má jen dostat dál – nazvěme ho v tomto článku mezikrok, prostředek k cíli.

Konečné cíle x mezikroky

Konečné cíle jsou nádherné, to je to, proč jsme lidmi. Je to prožívání lásky, cestování kolem světa, být skutečně šťastný, obohacovat druhé, pomáhat planetě, učení se novým dovednostem. Mezikroky jsou to, co nám společnost říká, že bychom měli mít/dělat, abychom se stali šťastnými. Například dostat dobrou známku, být přijat na skvělou vysokou školu, získat zaměstnání v konkrétní firmě, být s konkrétním člověkem, mít dobré hodnocení v práci. Problém je, že se staneme tak zaslepení těmito mezikroky, že ztratíme ze zřetele vizi toho podstatného, ten konečný cíl.

Já například vyrůstal v době, kdy jen ti nejpokrokovější podnikatelé říkali, že nezaměstnávají vysokoškoláky kvůli titulu, ale kvůli tomu, že jsou ještě kreativní a nespadli do procesu, který by je úplně semlel. Dělám to teď v naši firmě úplně stejně. I Google prohlásil, že dnes již 15 % jeho zaměstnanců nemá vysokou školu. A tato čísla se zvyšují.

Ke škole jsem od 19 podnikal a snažil se při studiu vysoké školy ještě vydělat peníze. Škola pro mě byla taková jistota, že kdyby se mi mé byznysy nerozjely natolik, aby mě uživily, tak mám vystudovaná práva, která mě baví, a která mi peníze přinesou. Přitom to, po čem jsem toužil, byla svoboda, vzdělávat lidi, pomáhat jim a přitom mít možnost cestovat po světě. Měl jsem to štěstí, že jsem si tu cestu našel ještě v době školy – přátelé se stávali, právníky, doktory, programátory a dělali a někteří stále dělají tu práci, kterou vystudovali. Některé to baví a jiným chvíli trvalo než přišli na to, že je to nenaplňuje a obor změnili.

Byl jsem vychováván k tomu, že jediná cesta, jak dosáhnout toho, co si přeji (konečných cílů), je vystudovat školu a skousnout tu práci x let života, dělat třeba něco, co mě opravdu nenaplňuje, abych se dostal k tomu cíli. Zaměnil jsem “mezikrok” s konečným cílem. Spousta lidí dělá tuto chybu… Není to o právech, není to o výsledcích, není to o tom excelovat v určitém testu, je to o tom opravdu prožívat život.

Jak se tedy vyhneme tomu, abychom se jednou neprobudili a nezjistili, že se cítíme špatně a možná zahořklí, protože jsme udělali špatné rozhodnutí? Peníze například jsou mezikrok, je to prostředek. Neměříme se dle velikosti našeho bankovního účtu, na druhou stranu svět je nastaven tak, že měříme své prožitky na základě možností, ke kterým nám peníze mohou pomoci, takže peníze jsou důležité. Přeci jen je to prostředek směny. Možnost ocenění někoho, činy, které vykonal.

Být šťastný na chvíli je snadné, to jde získat téměř jakkoli, ale pokud chcete zažít opravdové naplnění, pak je prokázáno, že jde získat pouze růstem, rozvojem sebe sama a pomocí druhým. A společně se vše znásobuje.

Jaký život chci prožívat? Jakým člověkem se chci stát, jak chcete růst? A čím chci pomoci lidem a planetě? Nad těmito otázkami, bychom se měli zamyslet.

Proto přeskoč mezikroky a jdi si od počátku za tím, co opravdu v životě chceš a zkrať si tím cestu. Díky tomu se dostaneš do příležitostí, které jsou mimo systém a zažiješ mnohem větší štěstí a naplnění.

Co by ti tedy mohlo pomoci ujasnit si, co v životě chceš a kam bys rád směřoval?

Jedna z nejúčinnějších věcí je představit si svůj ideální den. A napsat ho na papír! Statistiky říkají, že sepsání své vize/cíle rukou na papír je o desítky procent účinnější, než na počítači. Když něco napíšeš na papír, mozek na to kouká jinak. Jako by si pak pověděl, toto už něco znamená, není to jen výstřelek mysli, tentokrát už to asi fakt myslí vážně. A pokud poté navíc o tom někomu řekneš… Tak jsi na ideální startovací pozici. Proč tomu tak je, že to opravdu funguje? Může to být zákonem přitažlivosti, a že si to přitáhneme. Může to být i tím, že denně vnímáme podvědomě miliony podnětů a všechny tyto podněty naše podvědomí zaznamenává, jak je však dostaneme na vědomou úroveň? Jak uděláme tu lajnu v písku a řekneme si, že teď už tímto směrem půjdeme? Právě tím, že se nad tím zamyslíme, sepíšeme vše na papír a s někým se o to podělíme.

Už se ti stalo, že sis koupil nějaké auto, oblečení či věc a najednou sis začal této věci všímat všude okolo? Pořídil sis modrou Octavii a najednou vidíš modrou Octavii na každém rohu? Takto to funguje i s cíli zapsanými na papír. Najednou se vše spojí, abys tyto příležitosti viděl, a to na co myslíš, ti jako kouzlem začne chodit do života.

Pokud nemáš naprosto jasnou představu, kam bys chtěl, aby tvůj život směřoval, tak tam venku čeká miliony lidí, korporací a guru, kteří velmi rádi přijdou a zaplní tuto tvou část. A vezmou tě tam, kam oni chtějí ,abys směřoval namísto toho, kam bys třeba rád směřoval ty sám. Toto však vše začíná s porozuměním toho, že ty jsi zodpovědný za svůj život a máš nad ním plnou kontrolu.