Adam Kurzok: Čím víc informací o klientovi víte, tím lépe mu dokážete prodat

 |  Články  |  Rozhovory  |  Redakce BA  |  2 003x přečteno

Adam se do povědomí českých obchodníků a podnikatelů zapsal založením a následným prodejem Lunchtime a Pizzatime (dnes DámeJídlo). Aktuálně rozjíždí nový projekt Daty, který usnadňuje vyhledávání informací o firmách…

adam

  • Pozice: CEO
  • Firma: Daty
  • Předchozí projekty: Creactive, Lunchtime.cz, Pizzatime.cz

Adame, jak dlouho se věnuješ podnikatelské a obchodní činnosti? Co tě k tomu dovedlo?

Já to vezmu možná lehce zeširoka, začínal jsem s webdesignem v Třinci. Dělal jsem léta weby na zakázku, ale víc mě to bavilo než vydělávalo. A pak jsem si našel grafika, se kterým jsem založil svou první firmu Creactive, kde on ty weby dělal a já už jen obchodoval a prodával. To bylo v letech 2002–2003, tehdy se reference šířily samy – udělali jsme pár stránek úspěšně a lidé si to mezi sebou řekli. Makal jsem na tom jako blázen, a když se nad tím dnes zpětně zamyslím, investoval jsem do práce 80 % času a získal 20 % výdělků. Mnohem víc mi vynášely e-shopy, které jsem začal vytvářet v roce 2004.

Dodnes úspěšný je zejména jeden z nich, MetalShop s metalovou módou…

Ano, ten jsme spustili po mém návratu z Erasmu (pozn. red. Adam vystudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně) v únoru 2004. A hned jsme začali do Čech a Slovenska prodávat. Tehdy, když někdo udělal e-shop se zbožím, které tady ještě nebylo, hned prodával ve velkém.

S prodejní činností jsi pak pokračoval v rámci své firmy Lunchtime. Můžeš nám přiblížit, jak Lunchtime vznikl?

Vznikl z vlastní potřeby. Na právech jsem s kamarádem Igorem Třeslínem chodil na squash. Vždycky jsme se hecovali, že kdo prohraje, platí oběd. A tehdy neexistovala žádná webová stránka, kde bychom mohli zkouknout všechna denní menu najednou a vybrat si. Vadilo to tedy hlavně Igorovi, který nade mnou ve squashi neustále vyhrával a chtěl vybírat, kam ho pozvu. 🙂

Takže jsme se pustili do přípravy Lunchtime a v roce 2008 s ním vstoupili na trh. Začali jsme obcházet restaurace a nabízeli jim možnost umístit za poplatek jejich denní menu na internet, a dostat jej tak k široké skupině zákazníků.

Jak to fungovalo, probíhala tam klasická obchodnická činnost?

Prvně začal obcházet restaurace Igor. Shodou náhod hned první den, aniž by stránka fungovala, přinesl 2 podepsané smlouvy (ale potom měsíc nic). 🙂 Později se přesunul do Prahy a tam se už začal tvořit prodejní tým – asi 10 lidí, někteří ale na částečné úvazky. Mým hlavním úkolem bylo udělat produkt atraktivní a srozumitelný…

V terénu totiž vždy šlo hlavně o to, získat si důvěru dané restaurace. Pro ně byl internet hodně abstraktní pojem, takže jsme všude museli trpělivě vysvětlovat, o co jde, jaké to přinese výhody, že to lidé skutečně hledají. Čísla návštěvnosti nikoho moc nezajímala, postupně ale našli přínos v jednoduchosti, a Lunchtime začali používat místo svých www stránek. Kolikrát jsme přímo na místě instalovali počítače. Když už jsme si takhle v jedné ulici získali 2 restaurace, třetí viděla, že to funguje, a řekla si o to sama.

Po prodeji Lunchtime a jeho samostatné součásti Pizzatime následoval přesun do úplně jiného oboru. Dnes rozjíždíš firmu Daty – o co jde? Jaké služby poskytuje?

Daty umožňuje sledovat aktivity firem tak, jako sleduješ třeba své přátele na Facebooku. Obchodník, dodavatel nebo majitel společnosti si ve svém profilu označí firmy, které chce sledovat, a my mu automaticky posíláme změny, které v nich nastávají. Můžou to být nové pracovní nabídky, otevírání dalších poboček, zveřejnění hospodářských výsledků, získání dotací. Šetří to čas a veškeré informace máš na jednom místě, nemusíš projíždět několik rejstříků a databází.

Co přinese Daty nám, obchodníkům?

Ušetří čas v prověřování nových firem a u stávajících zákazníků upozorní na zajímavé změny, které umí všímavý obchodní zástupce určitě využít ve svůj prospěch.

Smyslem té služby je, aby člověk udělal nebo získal lepší byznys, byl lépe připraven prodat. Dnes vše funguje striktně na eliminaci rizik, je potřeba si hlídat partnery, abychom věděli, kdy mají dluhy, kdy jsou v insolvenci. Ale přijde i doba, kdy v těchto datech půjdou vyčíst i byznys leady, příležitosti – nové pobočky, živnosti, firmy nebo zakázky firem, se kterými už komunikuješ, a o těch informacích zatím nevíš, nebo pozdě a útržkovitě. To je naše vize.

Kolik se vás na chodu firmy podílí? Jste relativně nový tým, jak jej utužuješ, motivuješ?

Nyní je nás 6 a sídlíme na Václavském náměstí. Co se týče týmu, jsem toho názoru, že v každé firmě (a v nové obzvlášť) by měl být nějaký řád. Snažíme se proto hned od začátku zavést určitá pravidla, chci, aby v 9 ráno byli všichni na firmě.

Co se týče motivace a odměn. Například micro-management není má silná stránka – zadat úkol na dopoledne a odpoledne zkontrolovat, jestli je hotový, to se mi málokdy osvědčilo. Většinou mi mezitím přistane tisíce e-mailů nebo spěchám na meeting. Ale pro Daty zkusím experiment. Nabídnu část firmy v opcích zaměstnanců už teď. Uvidíme, jestli to povede k výsledku.

Firmy si vybíráš nebo se ti už ozývají samy? Nebo je získáváš neformálně přes networking?

Už se nám ozývají samy a přes networking se snažíme bavit se segmentem zákazníků, kteří by Daty mohly využívat – ať už s obchodními týmy, právníky nebo HR.

Co máš na práci nejradši?

Variabilitu. Každý den se může objevit něco úplně nového.

S jakými typy lidí nejraději jednáš?

Mám rád věcné a otevřené lidi.

Potkala tě v dosavadní praxi nějaké krize, neúspěch? Jak ses z toho poučil?

Musím zdůraznit, že jsem měl vždycky obrovské štěstí, takže o krizi určitě nelze mluvit. Nicméně co se týče neúspěchů, vlastně celé podnikání je série neúspěchů, kdy občas něco vyjde. Rád si vypomáhám citací Rockyho: „Není to o tom, kolik ran rozdáš, ale kolik jsi schopen přijmout a jít dál.“ Jak obchod, tak podnikání, je série neúspěchů s občasnou perlou v hromadě bahna.

Co naopak považuješ za svůj největší dosavadní úspěch?

Řekl bych, že největším úspěchem je to, že vytvoříš firmu, o kterou má někdo zájem. Hodně lidí  podniká a dělá to na koleně, nebo své firmy moc vážou se svou osobou. Ti pak své firmy nemůžou nikdy prodat, protože jsou bez nich bezcenné. Já nikdy neměl mentora, který by mi radil, jak co udělat, přesto se mi povedlo prodat Lunchtime prakticky na dvakrát, každý za jednotky milionů, získat za to určité uznání a posunout se dál.

Máš nějakou radu na závěr?

Nemá nicméně smysl budovat firmu vyloženě k prodeji. Takovou by ani nikdo koupit nechtěl.  Důležité je vést firmu dobře, tak, aby byla kdykoli na prodej nebo investici připravena. Vždy musíš mít zdravou formu, účetnictví, procesy, správné lidi, ať už chceš nebo nechceš prodat. Nabídka na prodej je vlastně nejlepším indikátorem toho, že něco děláš správně.

Text: Redakce BA

Hledáte práci v obchodu?

Přes 750 firem u nás hledá denně talenty.

Najděte práci

Žijete obchodem?

Vytvořte si profil a buďte vidět v oboru!

Registrujte se

Komentáře

Plný náhled profilu je zobrazován
na základě členství Business Animals.


Zavřít okno